Zvláštní účinky

Zvláštní účinky(2)

8. července 2015 v 0:09 | Janča
Poslední díl.

BRIAN

Má na mě zkrátka zvláštní účinky a já nevím, jestli to nesnášet nebo milovat! Nesnáším to, protože vím, že díky tomu si myslí, že nade mnou má moc a tu bohužel má a dost často, což mě velmi znepokojuje, vzhledem k tomu, že já jsem tím, kdo má vždycky nad vším a nad každým moc, tudíž mě tohle vědomí dost znejišťuje! Na druhou stranu, když přeci jen nedokážu odolat a to se stává v 99% případů, a těm účinkům se jednoduše poddám, prožívám nenahraditelný pocit, stejný pocit, jaký prožívám právě teď, když ho držím v náruči a cítím jeho horký dech odrážející se mi od hrudi!

B: "Měli bychom jet."
J: "Já vím, ale nechce se mi."
B: "Doma bude líp a hlavně pohodlněji."
J: "O to právě jde, já nechci domů."
B: "Měl jsem za to, že právě tam chceš každý večer být."
J: "Ne každý večer, jen někdy... Dnes jsem sice chtěl, ale už nechci, chci si užít trochu nočního života - s tebou."

Však to říkám, ovládá mě naprosto perfektně, chce být doma a já mu jsem ochotný proti své vůli vyjít vstříc, nakonec zničehonic změní názor a já mu opět plním přání! Jsem patetický, ale i přes to schopný pro něj udělat cokoliv!

B: "Fajn... A nechceš se jít domů převléct?"
J: "Dobrý nápad."

Zvláštní účinky(1)

7. července 2015 v 0:01 | Janča
Nová povídka. - 18+

JUSTIN

Pátek pozdě večer, akorát mi skončila vyčerpávající šichta a já se pomalým krokem vleču domů, ačkoliv řádí prudký déšť a studený vítr, což je něco, co by mě mělo přimět utíkat jako o život, abych byl co nejrychleji v teple, ale nemůžu si pomoct, nějak tuším, že mě tam nečeká nic pěkného, lépe řečeno vůbec nic. Brian buď to bude pořád v práci anebo již úspěšně v Babylonu na lovu - věc, kvůli které jsme se ráno chytli a o které právě teď musím přemýšlet a ne z důvodu, který vás asi napadne, že Brian je vůl, který se nezmění, ale proto, že tím volem jsem asi momentálně já, tak nějak jsem to totiž přehnal a řekl pár nehezkých věcí, za které se mnou asi pár dnů nepromluví a i kdyby jo stejně to nebude pěkné, já jsem vlastně ani tak nebyl naštvaný, protože už několik týdnů pracuje pozdě do večera a hned potom jde do Babylonu, aniž by se vůbec zapřemýšlel nad tím, že bych s ním rád jeden večer byl doma, ale asi proto, že zatímco on beze mě dokáže žít úplně normálně, já každou minutu, co nejsem s ním, šílím, on si ale vždycky vybere to, co chce on, to, co ho dělá jím, před usedlým životem se mnou, jenže po tolika letech s ním si vlastně ani já nedovedu představit, že bychom se jednoho dne usadili a byli jako normální pár. Miluji ten adrenalin a vzrušení, které prožíváme v našich životech, jen mám někdy pocit, že jsme si až moc vzdálení!
Můj mozek po chvilce přestával fungovat, byla mi taková zima, jak jsem byl promoklý skrz naskrz, že každá myšlenka jako by mi doslova zamrzla v hlavě, vítr byl strašně silný, takže rychle se jít vlastně ani nedalo, měl jsem pocit jako by se mi domov spíše vzdaloval, než přibližoval! Zničehonic za mnou však zatroubilo auto, nevěnoval jsem tomu ale pozornost a to ani podruhé, nakonec mě však k pozornosti přimělo něco jiného...

B: "Justine!?"
 
 

Reklama