Zblázním se z toho

Zblázním se z toho(8)

31. října 2016 v 0:05 | Janča
Poslední díl.

JUSTIN

Zblázním se z něho, jednou se z něho opravdu zblázním. Neustále se snaží předstírat, jak moc se o mě nezajímá a že chce, abych zmizel z jeho života, ale i přes to tu právě teď zápasí s kuřecí polévkou. Kdybych mu byl tak moc ukradený, jak se dělá, bylo by mu jedno, kdyby mu Debb sebevíc vyhrožovala, prostě by sem nepřišel. Ale on tu je, on se vždycky objeví, i když s tím zápasí. Záleží mu na mně, já to jednoduše vím, může si říkat, co chce, ale o tomhle jsem zkrátka přesvědčený, to jen on si to nechce připustit.
Před pár dny mě ale hodně naštval, ani nevím, proč mě to tak vzalo, jsem zamilovaný do Briana Kinneyho, chlapa v jehož posteli nebyl snad jenom prezident, teda pokud nepočítám sebe jako prezidenta jeho fanklubu. Ale i přes to, když jsem večer přišel k němu domů, upozorňuji po tom, co mi řekl, abych to udělal, jsem ho našel hekat nad nějakým trickem. Nevěděl jsem, zda to udělal schválně, aby mi dokázal, že mě nechce nebo proto, že na mě jednoduše zapomněl, ale v tu chvíli jsem měl vážně vztek. Pomalu v slzách jsem od něho utekl, vím, že takhle zním jako nějakej malej teplouš, ale tak moc mi na něm záleží, představa, že ho jednou ztratím je opravdu děsivá. Proto jsem ho chtěl přimět žárlit, i když všichni vědí, že Brian Kinney nežárlí. Ale tomu klukovi jsem stejně zavolal, ten to však prokoukl dřív, než jsem vůbec něčeho docílil. I když něčeho jsem možná opravdu docílil, Brian je tady ne?

B: "Jdu si dát sprchu, ten hnus ze sebe musím smýt."

Jak rád bych řekl, že půjdu s ním. Ach jo, miluju, když o sebe ve sprše vzájemně pečujeme, teď bych klidně vraždil, jen abych mohl s ním. Ale nemůžu, já jsem rád, že ležím.

Zblázním se z toho(7)

27. října 2016 v 0:07 | Janča
Nový díl.

BRIAN

S myšlenkami na Justina jsem usínal a stejně tak jsem se s nimi i probudil. Nemusím vám proto asi ani vykládat, jak následně probíhal můj den v práci. Začínám mít pocit, že se ze mě stává naprostý blázen. Justin je jednoduše všude a i když chci sebevíc, aby zmizel a dal mi jednou pro vždy pokoj, tak je tu ta část mě, která sílí každým dnem, jenž chce, aby byl Justin poblíž mě hodně dlouhou dobu. Nikdy jsem nic takového nezažil, tu potřebu mít někoho u sebe tak moc. Můj život s rodiči byl naprosto na hovno, vztah jsem si k nim nikdy nevytvořil a ani nemluvím o mé ďábelské sestře, které nemůžu přijít na jméno. Pak přišla Novotny rodina a já konečně cítil, že někam patřím, že mě má někdo rád, stejně tak to bylo následně i s Lindsay a po pár letech, i když to nerad přiznávám, tak i s těmi dvěma šašky, ale to všechno byly pocity přátelství, radosti a štěstí, prostě věci, o kterých bych s nimi nikdy nemluvil, i kdyby mě mučili, ale všechno to jednoduše bylo jiné, než s Justinem. Tohle je něčím silnější. A nesnáším ho za to, jak mě nutí se kvůli němu cítit, ale stejně tak si ten nový pocit užívám, je to matoucí.
Zrovna jsem se vracel z práce domů, když jsem změnil směr a vyrazil rovnou do jídelny... jak se totiž zdá, nejsem schopný přežít ani jeden den, aniž bych ho alespoň viděl.

Debbie: "Ty musíš mít teda hlad, když si přišel rovnou z práce,"...Ale zatím jsem viděl jenom ji, jaké to štěstí.
B: "Hlad je mocná čarodějka."
Debbie: "A co si dáš?"
B: "Máte tu nějakou specialitu dne?"
Debbie: "Něco by se našlo."
B: "Tak tu a kafe."
Debbie: "Hned to bude."
B: "Neříkej něco, co nemůžeš slíbit,"...Pronesl jsem s ironickým podtextem a úsměvem.
Debbie: "Abys nečekal do rána."

Zblázním se z toho(6)

26. října 2016 v 0:03 | Janča
Nový díl.

BRIAN

Nevěděl jsem, zda si mě pamatuje, i když ono toho není moc k pamatování, jenom do mě vrazil a pak byl s Justinem v Babylonu a viděl, jak s ním mluvím, tudíž pokud nemá opravdu dobrou paměť, mělo by tohle vyjít podle plánu. A i když to fakt nerad přiznávám, tak pěknej je, chápu, proč Justin vyhledává jeho společnost, ale to neznamená, že jsem i nadále spokojen s představou, že by pro Justina začal být něčím víc, než jen povyražením. Ještě si úplně nejsem jistý tím, o co přesně mezi Justinem a mnou jde a ani si nejsem jistý, že to vůbec vědět chci, ale něco to je a toho se nechci jen tak vzdát, i když mi ten kluk teda leze na nervy... ale naopak ve chvílích, kdy zapomenu na to, že není ničím víc, než jen pěkným blonďákem a pevným zadkem, tak je mi s ním vážně dobře, ale o to tu teď opravdu nejde.
K tomu klukovi jsem přitančil ve velkém stylu alá Brian Kinney. Byl jsem sexy, jak nejvíc jsem dokázal, na rtech jsem měl svůj obvyklý svůdný až hříšný úsměv a dával jsem mu na obdiv svou svalnatou postavu, zdálo se, že opravdu neví, kdo jsem...

Kluk: "Přišel sis pro omluvu za to, jak jsem do tebe vrazil nebo kvůli Justinovi?"

Ačkoliv by mě to mělo zaskočit ne-li vytočit, že jsem tak průhledný a lehce odhalitelný a podle všeho pro každého snadno zapamatovatelný, tak mě vlastně překvapila ta jeho chytrost, přišlo mi sexy, že se nebál říct si svoje a nehrál si na neviňátko.

Zblázním se z toho(5)

25. října 2016 v 0:01 | Janča
Nový díl.

BRIAN

Justina jsem následně odvezl k Debbie, vím, že by se mu spíš zamlouvalo, kdyby mohl strávit noc v mojí posteli, ale naštěstí nic nenamítal, neměl jsem náladu na to se s ním dohadovat. Dneska v noci jsem jednoduše potřeboval být sám bez všech těch problémů kolem a Justin je rozhodně problémem největším. Proto jsem se ani nevydal do Babylonu, ale jel jsem rovnou domů v naději, že sklenička Jima Beama, televize a pár cigaret mě přivedou na jiné myšlenky. Jenže to jsem ještě netušil, jaký dáreček najdu u svých dveří...

B: "Maikey?"
Maikey: "Bri,"...Zachichotal se a já hned věděl, že má něco napito.
B: "Tolik k tomu, že budu mít klidnej večer... tak se zvedej,"...Společnými silami jsme se dostali až na pohovku.

Sundal jsem si bundu a následně jsem mu došel pro vodu, bylo sice dost možné, že ji do něj budu muset nalít násilím, ale potřeboval ji. Naštěstí se ji však napil sám.

B: "Takže co tě ke mně přivedlo?"
Maikey: "Budeš mít radost... s Davidem jsme se pohádali."
B: "Nepovídej. A kvůli čemu?"
Maikey: "Kvůli tobě!"

Zblázním se z toho(4)

24. října 2016 v 0:05 | Janča
Nový díl. - 18+

BRIAN

Být manažerem reklamní agentury je asi to jediné, co v mém životě v poslední době dává smysl. Všechno je jinak zmatek, ze kterého se asi za chvíli zblázním. Na jednu stranu musím řešit toho 17 letého puberťáka, co se na mě upnul natolik, že ani já už ho nemůžu setřást z hlavy a který teď když konečně docílil svého jako, že se o něj zajímám víc, než je zdrávo, až z toho doslova šílím, se najednou už nezajímá o mě a já nevím, proč mě to tak strašně štve, proč to jednoduše tak řeším, když bych měl být vlastně rád, že si našel někoho, s kým si může hrát na romantiku a všechny ty podobné kraviny, které shledávám jako naprosto ubohé, ale nevím... prostě mě dostal, ať se mi to líbí nebo ne. To však neznamená, že si z toho sednu na zadek a začnu mu podlejzat, mám snad ještě nějakou hrdost.
A na druhou stranu se teď musím zabývat i Maikeym, já ani nevím, proč mě ten jeho doktůrek tak moc vytáčí, možná proto, že jsem si do teď neuvědomoval, že Maikeyho život se netočí jenom kolem mě, že může mít i svoje vlastní zájmy a lidi, v tomhle případě jednoho člověka, který mu dá to, co já nemohl... ale fajn, i kdyby to tak bylo, ten chlap se mi jednoduše nelíbí a nechápu, proč mu Maikey skáče na ty jeho řečičky, já prostě vím, že mu nakonec ublíží, prostě to vím, ale asi bych se měl konečně smířit s tím faktem, že Maikey je dost starý a především samostatný na to, aby si život zařídil podle sebe.
Když jsem odpoledne dorazil domů, věděl jsem, že budu potřebovat nějaké rozptýlení a kdo jiný by mi tohle mohl zajistit, než můj vlastní syn?

Lindsay: "Můžeme si sednout tady,"...Lindsay konečně našla lavičku, která jí vyhovovala.
B: "Sláva, bál jsem se, že dojdeme na konec parku dřív, než nějakou najdeme."
Lindsay: "Jen chci, aby byl Gus na hezkém místě."
B: "Za A - to dítě ještě ani neví, že nějakej svět kolem něho existuje a za B - spí jako dřevo."
Lindsay: "Fajn, asi z toho dělám vědu."
B: "Asi poporodní hormony."
Lindsay: "Nic takového nemám!"...Šťouchla mě do žeber.
B: "Vážně?"
Lindsay: "Neštvi mě! A radši mi pověz, proč si nás vytáhnul ven?"
B: "Já vlastně vytáhnul jenom Guse, ty ses k nám přicpala."
Lindsay: "Pardon, že vám kazím pánskou jízdu. Ale teď vážně, proč si přišel? A neříkej mi, že sis chtěl vyzkoušet otcovství."

Zblázním se z toho(3)

20. října 2016 v 0:04 | Janča
Nový díl.

BRIAN

Jaká je šance, že dnešní den bude stejně děsný jako ten včerejší? Rád bych řekl, že malá nebo nejlíp nulová, ale ve skutečnosti se obávám, že je naopak dost velká. Vlastně mám takový dojem, že dnešek bude ještě horší. Nejen, že se budu muset opět vypořádat s tím faktem, že ten blonďatý vlezdoprdelka, který mi několik měsíců otravuje života a já pomalu, ale jistě začínám vzdávat svou snahu o to se ho zbavit, ba naopak nějaká část mě se občas přistihne přitom, jak jeho blízkost sám vyhledávám... bože, jak rád bych řekl, že to není pravda, ale bohužel, je to tak, opravdu ke mně nějak přirůstá, zapouští kořeny, dostává se mi pod kůži, prostě cokoliv, co vystihuje stav, kdy už mi vlastně ani nevadí... a teď, když vím, že dělá všechno pro to, aby se mi vyhýbal, aniž bych věděl proč vlastně a ještě se přede mnou nakrucuje s tím nagelovaným, bezejmenným klukem, nevím - jednoduše to ve mně vyvolává mix různých pocitů, co jsem nikdy dřív nepoznal. Už z toho důvodu si myslím, že fakt potřebuju nějakou odbornou pomoc - nejlépe žhavé orgie, spoustu chlastu a nějaké Éčko.
A pak tu mám další problém, který spočívá v tom, že i s Maikeym jsme se jaksi dostali do konfliktu díky tomu doktůrkovi středního věku, který si Maikeyho přivlastnil jako nějakou hračku, ke které se pomalu nesmím přiblížit... jo dnešek rozhodně bude horší, už teď se na něj těším.
Momentálně jsem navíc na cestě do jídelny, kde si chci dát svůj ranní příděl kafe, abych v práci mohl fungovat, jak je u mě zvykem - jako pohledný, úspěšný sebevědomý, dvaceti osmiletý - fajn tak devětadvacetiletý manažer. Jenže už jen z představy, že tam bude Justin, mi stojí chlupy na těle, obvykle mi stojí něco jiného, takže je jasné, že tohle není dobré znamení... Hurá do toho!

B: "Maikey?"...Narazil jsem na něj, když vycházel z jídelny.
Maikey: "Briane..."
B: "Odcházíš?"
Maikey: "Očividně,"...Chladně odvětil.
B: "Mám to brát tak, že si pořád nasranej?"
Maikey: "Konečně jsi něco pochopil, aniž bych ti to musel vysvětlovat."
B: "Chápu. To, abych šel dřív, než si dovolím opět dát najevo obavy o tvou osobu."
Maikey: "Blbost! Tady nejde o nějaké tvoje obavy... ty se jenom nedokážeš přenést přes ten fakt, že já jsem schopný vést normální vztah s někým, koho miluju a kdo miluje mě, zatímco ty..."
B: "Víš co, nepokračuj, pointu jsem pochopil."

Zblázním se z toho(2)

19. října 2016 v 0:09 | Janča
Nový díl. - 15+

BRIAN

Dorazil jsem do Babylonu kolem jedenácté a po Maikeym nebylo ani památky, bylo mi hned jasné, že se s doktůrkem zdrželi při zkoumání prostaty. A to se tak obával, že bych tu snad nebyl. Za to Ted s Emmettem tu podle všeho už nějakou dobu oxidovali, oba měli něco upito, ale zatímco Emmett se skvěle bavil na parketu s vysokým, pohledným, černovlasým klukem, se kterým bych si dal říct i já sám, Emmett má zkrátka vkus, tak Ted se zoufale topil ve skleničce, opakujíc jednu a tu samou větu pořád dokola na každého, kdo prošel "Ahoj, jak to jde?"

B: "Skvěle,"...Se smíchem jsem usedl vedle něho.
Ted: "Ty jsi tu teda scházel."
B: "Já vím, díky, že to zmiňuješ!"
Ted: "To tvoje sebevědomí."
B: "Chceš trochu? Mám ho na rozdávání. Třeba si pak konečně uvědomíš, jak patetický jsi."
Ted: "Nemůžeš mě raději ignorovat?"
B: "Jako všichni ostatní tady? Co bych to pak byl za kamaráda?"
Ted: "Ten nejlepší!"

Musel jsem se zasmát, někdy mu fakt dělám ze života peklo, ale když on mi to dělá tak zatraceně jednoduché! Nicméně je znát, že dneska na mě nemá vůbec náladu a já nejsem ten typ, co by kopal do někoho, kdo už je na zemi... fajn ten typ možná jsem, ale pro jednou si to odpustím.

B: "Chceš něco objednat?"
Ted: "Prosím?"
B: "Ptám se, co piješ? A hlavně neříkej sex on the beach."
Ted: "Skotskou, děkuju."
B: "Dobrá volba."

Zblázním se z toho(1)

18. října 2016 v 0:06 | Janča
Nová povídka.

BRIAN

Jak dlouho už ho vůbec znám? Já vlastně ani nevím, ne že bych si to značil v kalendáři nebo v deníčku. Ale pár měsíců už to bude. Pointou je to, že jsem ho snad nikdy neviděl tak zářit. Jo je už celkem proslulý tím svým úsměvem, díky kterému mu Debb dala přezdívku Sunshine, ale i tak... září až nějak moc na to, že skáče, jak kdo pískne, aby mu přinesl to a to. Jednoduše se mi to nezdá, leda by si včera s někým užil, to už by to možná vysvětlovalo, ale pokud je mi známo tak jediný klub, kterého je členem, je ten můj, dokonce je jeho prezidentem, takže ani tohle mi moc nesedí. I když co se mě týče má mě to vůbec zajímat? Čím větší existuje šance na to, že se ho zbavím, tím víc můžu pak slavit, až se to opravdu stane. Trpělivost, Briane, trpělivost.

Maikey: "Tady si někdo včera užil."
B: "Co?"
Maikey: "Jen se nedělej. Ten kluk svítí jako disko koule."
B: "Ne díky mně."
Maikey: "Jako, že si neužil s tebou?"
B: "Pokud si vzpomínám, tak moje jméno včera vykřikoval... zkrátka někdo jiný, ať už se jmenoval jakkoliv."
Maikey: "Tak to zírám."
B: "A to jako proč? Je mladý, sexy a užívá si."
Maikey: "Jo, ale do teď si byl jenom ty předmětem jeho zájmu."
B: "A kdo říká, že si vůbec užil? Třeba se jenom dobře vyspal... ale pokud jde o mě, má moje požehnání."
Maikey: "Pokud to vidíš takhle a nevadí ti, že možná ztrácí zájem o tvou osobnost - budiž."

Víc provokativně to opravdu říct nemohl, teď nad tím budu muset přemýšlet, dokud z toho nezešílím. Jedna věc je to, že Justin mi dá prostě pokoj a já nebudu muset každej den řešit, jak se ho zbavit alespoň na pět minut, ale něco jiného je vědomí, že už mu třeba nepřijdu natolik atraktivní, aby se se mnou zahazoval nebo snad zatoužil po mladším modelu, i když přiznejme si - já budu navždy mladý a krásný... ale zkrátka tohle je jednoduše nepřijatelné!
 
 

Reklama