Vzbuď se!

Vzbuď se!(8)

18. května 2014 v 7:57 | Janča
Poslední díl. - Dřív jsem se k tomu nedostala, ale tenhle díl je delší, takže to ten včerejšek snad nějak vynahradí Smějící se

BRIAN

Ten její výraz mě tak moc vyděsil, v tu chvíli mi bylo naprosto jasné, že s Justinem je něco v nepořádku a to že buď je duší úplně jinde anebo že vyvedl něco, co se mi v žádném případě nebude líbit. Každopádně moje odvaha se Jennifer zeptat přímo nesahala zrovna do nějaký výšin a spíš byla někde u dna takže si ani neumíte představit, jaké břemeno ze mě opadlo když mě Debbie předběhla a sama se zeptala...

Vzbuď se!(7)

16. května 2014 v 6:20 | Janča
Nový díl.

BRIAN

Nemůžu uvěřit, že jsem se při tom rozhodování vůbec zamýšlel, když od začátku bylo jasné jako facka, že nenechám Justina se dostat do nějakého problému a teď už jsem přesvědčený i o tom, že ani vzít si ho nenechám a že už před tím jsem se měl Jennifer bránit a i když Justinovi nejspíš neřeknu to, co chce slyšet tak se alespoň pokusím mu naznačit, že chci, aby se mnou zůstal, protože vím, že bez něho jsem totálně v háji!

Vzbuď se!(6)

15. května 2014 v 5:57 | Janča
Nový díl.

JUSTIN

Dal jsem mu slib, ale ani trochu jsem neměl v plánu ho dodržet a stejně tak jsem nějak doufal, že to po mně Brian nakonec nebude chtít, že mě i přesto u sebe nechá zůstat alespoň do rána, když už nic jiného, ale spletl jsem se a on mě ihned před půlnocí probudil s tím, že můj čas už vypršel a já zkrátka musím jít. Snažil jsem se ho přemluvit, aby mě tu nechal, ale v jeho očích jsem viděl, že jeho samotného tohle bolí a že mu to tím přemlouváním ještě zhoršuji, takže jsem to raději vzdal a šel se obléknout. V ten moment mi bylo do breku, hlavou mi kolovalo tolik vzpomínek na ten rok, co jsem tu s ním zažil a ty myšlenky, které mi říkaly, že už to nikdy nezažiju, mě skoro zabily. Měl jsem sto chutí se zase svléknout a klidně připoutat k topení jen abych nemusel odejít, abych s ním mohl zůstat a být jenom jeho, ale věděl jsem, že to není žádné řešení, že bych nám to akorát zhoršil, takže jsem se prostě oblékl a byl jsem nachystaný k odchodu. Jenže těsně u dveří mi to nedalo, prostě jsem se musel zeptat, bez toho bych za žádnou cenu neodešel, ačkoliv jsem odpověď znal a zněla přesně takhle - "Uvidíš mě ve svých snech."Už jednou jsem to slyšel ale bral jsem ta slova na lehkou váhu a i on si nakonec uvědomil, že něco takového mi říct nemělo smysl, jenže tentokrát to bylo jinak... Ty jeho oči říkaly všechno, myslel to vážně a nic by mu to nevymluvilo, ačkoliv ho to šíleně bolelo, v ten moment jsem věděl, že mě skutečně miluje a nemohl jsem nic kromě zadržování slz udělat. Nakonec jsem se otočil a s pocitem, že už ho pravděpodobně nikdy neuvidím, jsem chtěl vykročit z jeho loftu, ale on udělal něco nečekaného, ale pro mě úžasného, protože bez toho bych taky stejně odejít nemohl - přitáhl si mě k sobě a políbil, bylo to tak něžné a zamilované, ale i tak šíleně bolestivé, jedna má slza se uvolnila a já se od něj musel odtrhnout dříve, než by jí ucítil na svých rtech a pak jsem raději rychle odešel!

Vzbuď se!(5)

14. května 2014 v 7:58 | Janča
Nový díl.

BRIAN

Vážně už jsem byl smířený s tím, že už ho nikdy neuvidím a ta myšlenka mě neuvěřitelně děsila, ale i tak jsem nebyl odhodlaný to nějak změnit a prostě respektovat přání jeho matky. Jenže pak mi to štěně zaklepalo na dveře a já jím byl opět zcela pohlcen, chtěl jsem se mu bránit, ale zkrátka jsem to nedokázal a v zápětí jsem se s ním svíjel rozkoší v posteli!
Nadával jsem si do pitomců za to že jsem si ho zase pustil k tělu, obzvlášť kvůli jeho mámě, ačkoliv ta mě naštvala a myslel jsem, že jí snad něčím praštím, ale i tak jsem jí nakonec pochopil a vím, že má pravdu, že se mnou nebude nikdy v bezpečí a šťastný, ale o poslední strávenou chvíli s ním jsem se zkrátka nemohl připravit a teď ho tu svírám v náruči zatímco spí, nechce se mi ho budit, ale prostě musím...

Vzbuď se!(4)

13. května 2014 v 5:13 | Janča
Nový díl. - 18+

JUSTIN

Bylo to tak zvláštní spát doma ve své staré posteli, no já ve skutečnosti vlastně nespal, neustále jsem se převaloval a myslel na Briana. Bez něho mi bylo naprosto mizerně, nemohl jsem se natisknout na jeho nahé tělo a líbat ho na krk místo toho jsem jen zadumaně civěl do stropu a snažil se pochopit, proč to Brian udělal, proč mě opustil. Znám ho už rok a za tu dobu zkoušel všelijaké způsoby, aby se mě zbavil, ale vždycky se ke mně nakonec sám vrátil tak proč je to tentokrát jinak? Jedno je ale jisté já se tak snadno odbýt nenechám!
Ráno jsem na mámu vůbec neměl náladu takže jsem chtěl tiše proklouznout ven a jít rovnou za Brianem, ale jako by snad měla přilepené ucho na zdi a okamžitě vyběhla z ložnice...

Vzbuď se!(3)

12. května 2014 v 6:17 | Janča
Nový díl.

BRIAN

Ten strach bych nepřál zažít nikomu, vážně jsem myslel, že mi tam Justin umře v náruči, ta bezmoc bylo to nejhorší, co mě v životě potkalo. Jen díky tomu že jsem ho málem ztratil, jsem si uvědomil a dokázal připustit, kolik pro mě ve skutečnosti znamená a že mi s ním opravdu nejde jen o sex, ale o něco víc mnohem víc, jen ještě nejsem připravený to vyslovit nahlas, prostě nemůžu!

Vzbuď se!(2)

11. května 2014 v 6:31 | Janča
Nový díl.

JUSTIN

Jediné na co jsem si vzpomínal, bylo, že jsem se jako obvykle snažil vetřít do přízně Briana Kinneyho, ale ten se mě jak je u něho zvykem snažil odpálkovat a já se tentokrát nechal. Byl jsem na něho hrozně naštvaný a nechápal jsem, proč mi nechce dát šanci, proč to se mnou aspoň nezkusí, a věděl jsem, že pokud ho mám alespoň nějak přinutit, aby mu na mně záleželo tak ho taky musím přinutit žárlit. Posadil jsem se na bar a nějaký kluk nebo spíš chlap mi objednal drink a pak další a další, sice se mi začala motat hlava, ale tak nějak jsem doufal, že by mě Brian mohl odněkud pozorovat a že by mu to mohlo trhat žíly, atak jsem se tomu chlápkovi přisál na krk. Jenže si se mnou pohrával alkohol co mi koloval v těle a já si zpomaleně začínal uvědomovat, že mi na něm něco nesedí, byl hrozně divný a furt se na mě tak lepil což asi není v Babylonu nic divného, ale zkrátka jsem z něho neměl dobrý pocit takže jsem mu chtěl slušně poděkovat za drinky a odejít, ale jakmile jsem se postavil tak se mi podlomila kolena a on mě jen tak tak zachytil, mně ale bylo jasné, že za tenhle můj stav nemůže jen alkohol, ale i to co v něm podle všeho bylo. Snažil jsem se mu bránit, ale on mě stále vláčel ven a já prostě neměl na nic sílu a ani slovo mi neprošlo přes hrdlo, vzpomínám si, jak se do mě pustila zima vzhledem k tomu, že jsem byl jen v tričku. Byl jsem tak omámený, že by si mě klidně mohl přehodit přes rameno a někam odnést jenže on se mnou zamířil do nějaké tmavé uličky a tam se po mně začal sápat, bylo mi hrozně a šíleně jsem se bál, na chvíli se mi vrátil hlas takže jsem se pokoušel volat o pomoc a to poslední co jsem slyšel, než jsem omdlel, byl Brianův sametový hlas a pak už si pamatuji jen tmu!

Vzbuď se!(1)

10. května 2014 v 8:53 | Janča
Nová povídka.

BRIAN

Ten kluk mě vážně jednoho dne zničí, kam jdu já tam jde i on, nemůžu se toho ocásku ani za boha zbavit a nejhorší je, že ani vlastně nechci... Líbí se mi jeho přítomnost, líbí se mi, že se o mě zajímá tak jak nikdo jiný ne, sakra líbí se mi na něm úplně všechno a tak nějak ho nemůžu dostat z hlavy i když se snažím, jak nejvíc můžu tak to prostě nejde, naprosto mě oblbnul a nemůžu se myšlenky na něj zbavit!
 
 

Reklama