"IT ISN'T WHO YOU LOVE. IT'S HOW YOU LOVE."

"PEOPLE ARE WHO THEY ARE."

Love is a human right...

Teď anebo nikdy!

Teď anebo nikdy!(9)

22. září 2015 v 0:05 | Janča
Poslední díl.

JUSTIN

varování: žádné
postavy: Justin Taylor, Brian Kinney

Já jsem asi opravdu hodně naivní člověk a to jsem si myslel, že to je něco, co už mě dávno přešlo, jenže teď se mi zdá, že je to ještě horší, než kdy dřív... Já si totiž vážně do poslední chvíle myslel, že Brian si to s tou večeří rozmyslí a pokusí se mi tak ukázat, že nejsem jen to, co si myslím, že jsem - spolubydlící na sex! Ještě v momentě, co mě zastavil mezi dveřmi, mi srdce plesalo radostí v domnění, že Brian řekne "Jdu s tebou," místo toho mě však nepatrně políbil a řekl "Užij si to," a to bylo zkrátka... Já ani nevím, jak bych to měl vlastně vyjádřit - možná zarážející? I když ne zas tak tolik, je to přeci Brian Kinney, alfa samec, kterého každý chce a nikdo ho nemůže mít, pomalu ani já! Fakt zoufalé!
K restauraci jsem dorazil o deset minut později, než jsem měl domluvené s Daphne, ale podle všeho to bylo jedno, jelikož ona tu stále nebyla, bylo to zvláštní, poněvadž si nevybavuji, že by někdy přišla pozdě, ale nenechal jsem se tím rozrušit, hlavní pro mě bylo, že přijde a nevybodne se na mě jako někdo! Jenže i to jsem nakonec začal přehodnocovat, když jsem na hodinkách uviděl za pět minut půl osmé, v tu chvíli mi nezbývalo nic jiného, než jí zavolat...

J: "Daphne?"
Daphne: "Nemohu k telefonu, pokud chcete, zanechte zprávu,"...No výborně! A co teď s tím jako? To snad zapomněla, že je to dneska nebo jsem jí řekl špatný čas či snad den? To je hloupost, tak mimo jsem být z Briana přeci nemohl!
J: "Doufám, že máš jen vybitý telefon a nezapomněla si na mě, začínám tu totiž vypadat jako nějaký podivín, co si rád prohlíží lidi při jídle, tak mě nenech ve štychu, Daph, dnes tě vážně potřebuji... Budu tu čekat, dokud se neukážeš. Snad mě dřív neodvezou ve svěrací kazajce... Zatím."

Zasmál jsem se a telefon položil s tušením, že dnes se snad opravdu navečeřím sám a budu vypadat jako naprostý zoufalec, na kterého se nejen, že vybodnul přítel, ale taky nejlepší kamarádka! Do toho blázince se snad půjdu zapsat sám a dobrovolně!

Teď anebo nikdy!(8)

21. září 2015 v 0:11 | Janča
Nový díl.

BRIAN

varování: žádné
postavy: Brian Kinney, Justin Taylor

Vrátil jsem se domů po čtvrté, po Justinovi nebylo ani památky, znepokojilo mě to, ale jen do chvíle, než jsem si uvědomil, že dnes neměl jen ranní, ale dá se říct, že celodenní šichtu, která mu končí až v pět, do té doby se tedy mohu v klidu dál proklínat za to, co jsem včera udělal - za to, jak jsem ho políbil na čelo, dal mu pramen vlasů za ucho, díval se na něj jako na obrázek, za to, že jsem si dovolil být tak patetický a směšně romantický, za to, že jsem se nekontroloval, protože... Protože mi zatraceně chybí! Nechtěl jsem si to připustit, jenže když včera přišel a já ho viděl, věděl jsem, že nechci, aby odešel, aby spal někde jinde, aby na mě byl pořád naštvaný, nesnáším chvíle, kdy si za ním nemůžu jednoduše dojít a políbit ho, dotknout se ho nebo ho třeba jen obejmout, je to tak frustrující a včera to bylo několikanásobné, najednou jsem se nechtěl chovat jako kretén, naopak jsem mu chtěl ukázat, že dokonce i já se umím zachovat hezky! Nezískal jsem sice to, oč mi především šlo, tedy mít ho v noci u sebe, ale alespoň zůstal, mně to sice způsobilo tu nejhorší bolest zad v životě díky mojí podělaný italský pohovce, ale aspoň jsem věděl, že je tady a bylo to lepší než nic!
Když jsem zaslechl zvuk toho křápu, který si říká výtah, ztuhl jsem a možná dokonce i zpanikařil, ráno jsem odtud utekl, co mi nohy stačily, protože jsem mu nechtěl čelit, jenže teď nemám kam utéct a ani nemám ponětí, co mám vlastně dělat natož říkat a to u mě není normální!

B: "Ahoj,"...Pozdravil jsem jej od počítače.
J: "A-ahoj, dneska jsi tu nějak brzy."
B: "Vzal jsem si práci domů."
J: "Vidím."
B: "A jak ses měl ty v práci?"
J: "Jako obvykle."
B: "Aha."

Jestli tohle měla být konverzace tak já jsem asi z jiný planety! Tohle přeci nemůže být všechno, co si řekneme, přeci tu teď nebudeme sedět jak dva šašci a ignorovat se a... Do prdele! Vždyť on tu sedět nebude vůbec, on jde na tu podělanou večeři s Daphne, na tu, na kterou chtěl, abych s ním šel já, na tu, na kterou nemám koule jít, protože jsem prostě Brian Kinney!

Teď anebo nikdy!(7)

18. září 2015 v 0:09 | Janča
Nový díl.

JUSTIN

varování: žádné
postavy: Justin Taylor, Brian Kinney, Debbie Novotny

Po šichtě jsem šel oxidovat k mámě, nechtělo se mi zase otravovat Daphne a jít domů za Brianem jsem neměl v úmyslu dřív, než jsem řekl, vlastně se dá říct, že jsem se k němu nakonec vydal ještě déle, než jsem měl původně v plánu, z odpoledne se totiž stal večer, tak nějak jsem pořád nebyl schopný sebrat odvahu a máma se mě po úspěšně zpovědi snažila rozveselit, takže jsme se pustili do vaření a filmů, ve finále jsem ale usoudil, že bude lepší se konečně překonat, bylo to v podstatě něco jako teď anebo nikdy a přiznejme si v mém případě by to 'nikdy' být nemohlo!
Při cestě k němu jsem se snažil vymyslet, kde dnes budu spát, nechtělo se mi totiž nikoho znova otravovat a stejně tak, i přes to všechno, se mi nechtělo spát jinde, tak nějak jsem si nedokázal představit další noc bez Briana... Ano i po tom všem, co udělal, jsem pořád neschopný být bez něho, já jsem vážně patetický! Jenže teď nevím, jak to vyřešit, protože opravdu nechci, aby si Brian myslel, že už jsem v pohodě, protože nejsem a myslím, že ještě nějakou dobu nebudu, ale právě teď se mi ani trochu nelíbí představa noci bez něj!
Když jsem vyjel výtahem až před Brianův nebo snad náš loft, tím si fakt už nejsem jistý, zpanikařil jsem, ale musel jsem se překonat a vejít...

B: "Jdeš pozdě,"...Brianova hlava vykoukla z kuchyně a já málem dostal infarkt.
J: "Promiň, zdržel jsem se u mámy."
B: "V pohodě."

Říkal sice, že je to v pohodě, ale ve tváři jsem mu jasně mohl vyčíst, že to v pohodě není a nevím proč, ale zdálo se mi, že v tom nebude jen tohle, jako by se snad něco stalo!

J: "Děje se něco?"
B: "Kromě očividného?"
J: "Myslím krom toho, co se děje mezi námi."
B: "Jen jsem měl nečekanou návštěvu, nic důležitého."

Teď anebo nikdy!(6)

17. září 2015 v 0:07 | Janča
Nový díl.

BRIAN

varování: žádné
postavy: Brian Kinney, Justin Taylor, Debbie Novotny, Daphne Chanders

Po tolika probdělých nocích, co už jsem v životě zažil, bych na ně měl být touhle dobu už zvyklý, ale místo toho se cítím strašně, jako by mě přejel parní válec několikrát sem a tam a možná, že bych si to i zasloužil vzhledem k tomu, jaký kretén dokážu být! A to jsem se chtěl vrátit ke svému rčení "Bez omluv a bez výčitek!" hezký Kinney, fakt moc hezký! Už ani to nejsem schopný dělat kvůli tomu malýmu blonďatýmu vlezdoprdelkovi, který si před čtyřmi lety usmyslel, že nalepit se na mě bude zábava a já jsem buď to bohužel anebo možná bohudík tak blbej, že bych mezi nás nejraději dal ještě víc rychle schnoucího lepidla, protože už je jednoduše součástí mého života a já si ho bez něj už ani neumím nebo spíš nechci představovat, jenže on mi to nedělá vůbec jednoduché, pořád si jde umíněně za svým a myslí si, že mě změní k obrazu svému, jenže já nejsem kus umění, i když o tom by se dalo dohadovat, to je pravda, ale mám to na mysli v tom druhém slova smyslu, já už jsem holt takový, jaký jsem, nikdo mě nemůže změnit ani opravit, nikdo, dokonce ani on!
Když jsem se ráno podíval na hodiny, což jsem od chvíle, co Justin utekl, udělal asi tak milionkrát, ukázalo se, že je chvilku po sedmé, obvykle to pro mě znamená dobu určenou ke spánku, ale právě teď to znamenalo jediné - Justin bude do půl hodiny v jídelně na svou obvyklou ranní šichtu a já si ho jednoduše nechci nechat ujít, ačkoliv je pravda, že by to možná bylo lepší, mít totiž scénu před celou jídelnou se mi opravdu nechce, jenže nevidět ho by pravděpodobně bylo mnohem horší!

Debbie: "No ne, tady je ale někdo ranní ptáče! Kde máš blonďáka?"
B: "Můžu dostat kafe?"...Vyhýbal jsem se odpovědi za každou cenu.
Debbie: "Samozřejmě, zlato... Až dostanu odpověď."
B: "Nemá být tvou prací obsluha a ne otravování lidí?"
Debbie: "Když musíš, tak musíš."
B: "Spíš, když chceš, tak chceš... Ty se v tom totiž přímo vyžíváš."
Debbie: "Říkej si tomu, jak chceš... Ale teď mluv."
B: "Nejsem jeho podělaná chůva, může být, kde chce, s kým chce, jak dlouho chce... Mohli by to už všichni konečně pochopit?"...Neovládl jsem se.
J: "Pochopil jsem,"...Ozvalo se za mnou a já naprosto ztuhl!

Teď anebo nikdy!(5)

16. září 2015 v 0:13 | Janča
Nový díl.

JUSTIN

varování: žádné
postavy: Justin Taylor, Daphne Chanders

Zatracenej Brian! Zase se předvedl v tom nejlepším světle, zase mě přinutil sebrat se a jít pryč, zase mě vytočil k nepříčetnosti! Jako by se v tom snad vyžíval, jako by to bylo zdrojem jeho potravy, jako by nebyl schopný alespoň jednou říct pravdu a nechovat se jako kretén! Jenže to bych žádal příliš, já mu totiž nestojím za to, aby tu svou podělanou masku zahodil a přiznal, že ho zabijí, když jsem s někým jiným anebo, aby dokonce souhlasil s něčím tak směšně romantickým jako je večeře, já se z něho vážně jednou zblázním, pro Krista!

Daphne: "Justine?"...Ospale na mě pohlédla, když otevřela dveře.
J: "Promiň, vzbudil jsem tě?"
Daphne: "Jsou čtyři hodiny ráno, co myslíš?"
J: "To mi mohlo dojít."
Daphne: "Máš štěstí, že je neděle a já nevstávám."
J: "Jinak bych tu nebyl... Ale potřebuju někde zůstat."
Daphne: "Brian?"
J: "On a nikdo jiný."
Daphne: "Tak pojď."

Cítil jsem se jako blbec, nejen, že jsem jí vzbudil, ale jako obvykle jsem za ní přišel, abych si vylil srdce a na Brianův účet použil co nejvíc jedovatých poznámek dokážu a to poslouchat asi není zábavné, jenže já tak nějak nemám na vybranou, musím to ze sebe dostat!

Teď anebo nikdy!(4)

15. září 2015 v 0:05 | Janča
Nový díl.

BRIAN

varování: 18+
postavy: Brian Kinney, Justin Taylor

Hned, jak jsem dorazil domů, první, co jsem udělal, bylo zkontrolování hodin a při zjištění toho, že je teprve půl druhé, mě píchlo u srdce, Justinovi to totiž dávalo přesně hodinu a půl na to, aby si užil a domů dorazil včas, něco mi však říkalo už při odchodu z Babylonu, že on domů včas nepřijde a to ačkoliv si to přiznávám s odporem, mi nedělá vůbec dobře a to mě sere ještě víc! Já přeci nežárlím, žárlení je pro lesbičky a heteráky, kteří se díky ní stávají ještě patetičtějšími, než už sami o sobě jsou, takže tomu jednoduše budu říkat nenaplnění svých potřeb - Justin tu není a já nemám s kým šukat, nic víc, nic míň, tečka!
Po hodině zírání na televizi, ve které šla jedna kravina za druhou, jsem se uchýlil do sprchy a pokud mám být upřímný nikdy jsem se v ní necítil tak sám, najednou bych snad i vraždil za to, aby se v ní se mnou Justin nacházel... Kurva, proč jsem takový kretén?! Když jsem ho mít mohl, tak jsem ho raději ignoroval a nakonec, když jsem se zajímat začal, tak on už měl svoje plány, jen aby mě vytočil a to se mu bohužel povedlo!

B: "Pro Krista!"...Vešel jsem do ložnice a aniž bych to čekal, jsem tam narazil na Justina.
J: "Ne, jen já."
B: "Jsi tu brzy."
J: "Je za deset minut tři, neřekl bych."

Buď to mu jeho plány nevyšly podle představ anebo se zkrátka rozhodl vrátit ke své předchozí náladě, která zahrnuje nepříjemný tón a výraz nasrání!

B: "Tak jací byli?"...Vědět jsem to nechtěl, ale tu otázku jsem položit musel.
J: "Fajn."
B: "Jenom fajn? Nedivím se, že se chováš takhle."
J: "Chceš snad, abych ti detailně popsal, jak mi ho jeden skvěle vykouřil a druhý mě šukal skoro celou hodinu?"

Teď anebo nikdy!(3)

14. září 2015 v 0:01 | Janča
Nový díl.

BRIAN

varování: žádné
postavy: Brian Kinney, Justin Taylor, Michael Novotny, Emmett Honeycutt

Kdybych Justina neznal, myslel bych si, že se snad dočista zbláznil, on dělá jako bych snad byl ten typ člověka, co chodí na rande a ještě k tomu do nějaké nóbl restaurace, kde by na nás všichni homofobové civěli jak na zjevení, sice jsem hrdý gay, ale opravdu nemám potřebu být středem pozornosti namyšlené společnosti, která má s lidmi jako já problém, možná teď zním jako srab, ale jednoduše radši strávím večer v Babylonu, popřípadě s Justinem doma v posteli, než na večeři pro dva, kterou by Justin bral jako nový level našeho vztahu a ještě by mi při tom mohl někdo hodit svou večeři na hlavu, protože by se mu jednoduše nelíbilo, že musí večeřet vedle dvou buzniček!

Maikey: "Tys přišel!"
B: "Neměl bych snad?"
Maikey: "Obvykle si tu už dávno."
B: "No a dneska jsem tady až teď... Kde je nějakej použitelnej zadek?"
Emmett: "U tebe doma například?"...Přitančil k nám rozesmátý.
B: "Zrovna odtamtud jdu a nevšiml jsem si."
Maikey: "To jako vážně?"
B: "Ano, bydlím tam!"
Emmett: "Myslím, že ho zaráží, že jste se s Justinem opět úspěšně chytli."
B: "A to jsi vyčetl kde?"
Emmett: "Jsi tu bez něho a máš nervy na pochodu, jednoduchý jak facka."
Maikey: "Má pravdu."
B: "Víte vy co? Naserte si! Já si tu poradím i bez vás."

Zamířil jsem rovnou na bar a objednal si sklenku, nevím, čím to bylo, ale najednou mě začalo hryzat svědomí a ne proto, jak jsem reagoval na tu kravinu, kterou mi Justin předhodil, ale kvůli tomu, že jsem mu řekl pár věcí, které jsem zrovna nemusel... Ale od kdy já se, kurva, trápím kvůli tomu, co říkám?! Zatraceně, Briane, vzpamatuj se!

Teď anebo nikdy!(2)

11. září 2015 v 0:03 | Janča
Nový díl.

JUSTIN

varování: 12+
postavy: Justin Taylor, Brian Kinney

Zdálo se, že moje taktika vyhýbání se tématu skrze polibky úspěšně zabírala, alespoň to tedy nevypadalo, že by Brian měl větší zájem o má slova, než o můj zadek, proto jsem si mohl v klidu oddychnout a nechat se líbat jeho šťavnatými rty! Po chvilce dokonce propustil moje ruce z jeho sevření a já se ho tak konečně mohl dotýkat, byl to báječný pocit, který jako bych snad nezažil celé věky a ne jen minuty! V momentě, co jeho dlaň začala pomalu klesat od mé hrudi, přes moje bříško až k mému rozkroku, mi tuhla krev v žilách, byl jsem tak vzrušený, že jsem myslel, že tohle už dál přeci nemohu vydržet, tak moc jsem ho chtěl, stačil tak malý kousek a jeho ruka se mě tam dotkla, tak malý kousek...

B: "A teď, když jsem tě dostatečně rozdráždil, je na čase, abys mi to řekl,"...Pošeptal mi do ucha.
J: "Co?"...V ten moment se mi zježily chlupy na těle z představy, že nic nebude, pokud mu nedám vysvětlení a to jestli udělám, tak pak stoprocentně nějakou dobu nic nebude!
B: "No nekoukej na mě jak na zjevení a mluv."
J: "Od kdy radši mluvíš, než šukáš?"...Zkoušel jsem na něj jeho vlastní metody.
B: "Od té doby, co mě vytáčíš tím, jak mě vodíš za nos a kuješ na mě lsti."
J: "Nic takového jsem...!"
B: "Nejsem slepej a blbej už vůbec ne, poznám, když se mě snažíš svést, protože chceš něčeho docílit."

Brian ze mě v tu chvíli slezl a já měl pocit, že se na mě snad naštval, ale to jsem věděl, že je blbost, on není nikdy naštvaný, on vždy vše úspěšně ignoruje a dělá, že ho to netrápí, ale i tak mi bylo jasné, že pokud mu nedám přijatelné vysvětlení, sebere se, odejde a vrátí se, až si zašuká s dalším z mnoha tricků!

Teď anebo nikdy!(1)

10. září 2015 v 0:02 | Janča
Nová povídka.

JUSTIN

varování: 15+
postavy: Justin Taylor, Brian Kinney

Sprchoval jsem se a dodával si odvahu k tomu udělat nemožné, dalo by se říct, že jsem v té sprše byl už snad hodinu, poněvadž strach z Brianovo reakce, mi nedovoloval vylézt, kdo by se taky nebál, kdyby znal tak dobře jako já Brianovu super antiromantickou duši, díky které se mu slovo 'romantika' doslova příčí v krku, div se nezadusí?! Dobře, tohle je fakt blbej nápad a já jsem tak blbej, že opravdu zvažuji, že mu to navrhnu, no lépe řečeno, že mu to vnutím, ale má to vůbec smysl? Nenapálil jsem s ním už mnohokrát? Opravdu je tu šance, že alespoň pro jednou nezavrhne vše, co řeknu? Že já se sám sebe vůbec tak naivně ptám, když odpovědi už dávno znám!
Divil jsem se, že mě Brian nepohřešuje, ale vteřinu na to jsem si uvědomil, že jemu je vlastně jedno, kde, proč a jak dlouho tam jsem, lépe řečeno on to mile rád alespoň předstírá, tedy pokud se mnou zrovna nechce šukat anebo nemá jednu z těch svých chvil, kdy si dovolí mi dát najevo nějaký ten zájem, protože zapomene, že by neměl, ale právě teď se zdá, že ani jedna z možností se nekoná, prostě je mu to pouze fuk! Tohle je vlastně taky věc, která by mi měla dát jasně najevo, že s kladnou reakcí nemám v žádném případě počítat, což vlastně nepočítám, ale já jsem jednoduše tak pitomej, že právě teď vážně vylézám ze sprchy, omotávám si ručník kolem pasu a vstupuji do jámy lvové za Brianem do ložnice, který zrovna rozvaluje své sexy křivky přes celou postel mně na obdiv! Je to zkrátka teď anebo nikdy!

B: "Kde si byl tak dlouho?"
J: "Ty sis všiml?"...Zeptal jsem se pobaveně.
B: "Dlouho tu byl nezvyklý klid, začínalo mi to připadat divné, pak jsem si ale všiml, že tu chybíš ty."

To by nebyl on, aby neměl jednu z těch jeho odpovědí, kterými zkazí a zazdí i ty nejmenší šance na náš normální vztah, který by zahrnoval i maličkosti jako třeba, že by dal najevo, že mu chybím, když mu nejsem nablízku, paličák jeden!
 
 

Reklama