Střed vesmíru

Střed vesmíru(9)

21. července 2015 v 0:04 | Janča
Poslední díl.

BRIAN

Vzpomínám si na doby, kdy mi byl spánek velmi dobrým přítelem, jeden den jsem se cítil naprosto mizerně a po pár hodinách tohoto zázračného léku jsem měl pocit, jako by se nic zlého nestalo, teď? Kéž bych tak dokázal usnout! Místo toho civím do stropu a počítám minuty, možná, že dokonce i vteřiny bez Justina, každá další vteřinka mi hlasitě odbijí v hlavě a já se čím dál tím víc propadám až k samotnému dnu, ze kterého mě může dostat jedině on, jenže kde je, když ho potřebuji, když vím, že s ním se cítím mnohem lépe, než s jakýmkoliv trickem, který mu nesahá ani po kotníky, protože prostě on je on a jeho miluju... Ano, sakra, miluju ho! Jenže k čemu mi tohle přiznání teď vlastně je? On je pryč, jeho ponožky a zubní kartáček taky a já jsem tady sám v obrovské posteli a počítám vteřiny, protože už pomalu šílím z té samoty, z toho ticha, z toho, že tu není se mnou!

Střed vesmíru(8)

20. července 2015 v 0:09 | Janča
Nový díl. - 15+

BRIAN

Tak nějak jsem se za svůj život smířil s faktem, že se chovám jako kretén, vlastně jsem to dokázal obrátit ve svůj prospěch a využívám toho, abych zjednodušeným slovem vítězil ve všem, co si zamanu, dá se říct, že už si ani nedovedu představit, že bych byl jiný, je to mou součástí, ale... Ano ALE! I já občas dospěju do chvíle, kdy je tak jednoduché, ale přitom tak zásadní slovíčko, jako je 'ale' na místě! Za tím ale se schovává jedna velice důležitá podstata tohohle všeho - jedna věc je jako kretén se chovat, ale druhá je kreténem být a to je přesně to, co se mi posledních pár dnů daří přímo na výbornou s hvězdičkou dvakrát podtrženou! Každému se za života podaří udělat chyba, je to omluvitelné někdy i pochopitelné, ale v mém případě to není ani omluvitelné natož pochopitelné, ale mnohem horší na tom je to, že jsem se ještě ani nevyhrabal z jedné chyby a hned jsem se vrhnul do druhé! Být s tím trickem byla jedna věc, zprvu se zdála jako velmi logická k dosažení mého cíle, nakonec jsem však pochopil, že ten cíl už není mým zásadním cílem a chtěl jsem to nějak vyžehlit, což se nejprve zdálo jako naprosto nereálné vzhledem k mému egu a povaze, jenže nakonec jsem byl osvícen a někde hluboko uvnitř sebe jsem našel odvahu a ačkoliv jsem nebyl zatím na úplně nejlepší cestě, chtěl jsem se tam postupně dopracovat, což je v mém případě už opravdu NĚCO, jenže pak stačila jedna jednoduchá, ale i přesto dost důležitá otázka a já se poprvé v životě rozhodl říct pravdu tak, jak to opravdu cítím nebo spíš cítil a všechno jsem tím zničil!

Střed vesmíru(7)

17. července 2015 v 0:08 | Janča
Nový díl.

JUSTIN

Tohle v plánu nebylo! Nebo vlastně bylo, ale rozhodně ne v takové míře! Od chvíle, co Brian opustil jídelnu, jsem věděl, co chci udělat a to bylo přivést ho k šílenství, přesněji do stavu, kdy by byl ochotný zabíjet, jen aby mi zabránil v tom, co jsem plánoval - tedy alkohol a spousta chlapů - chtěl jsem, aby o mě měl strach a aby žárlil způsobem, že by se mu to už navždy zarylo do paměti... Chtěl jsem mu jednoduše poslat vzkaz, že on není jediný, kdo umí žít, když mi není poblíž, přesně jako to dělá on, když se mi snaží dokázat, že mě nepotřebuje a především nechce! Jenže nakonec se mi to nějak moc vymklo z rukou, s pitím jsem to přeháněl už od začátku, myslím, že tolik alkoholu jsem nepozřel za celý život, ale jednoduše čím víc jsem pil tím větší vztek, jaký jsem na Briana měl a nejspíš pořád mám, jsem si připouštěl a další sklenkou jsem se ho snažil uhasit, jenže nemělo to žádný účinek, krom té nepředstavitelné opilosti, ale i tak jsem se o to dál pokoušel! A co se týče toho množství kluků či chlapů, které jsem za ten večer využil ke svému plánu, nedokážu asi ani spočítat, ale vím, že jich bylo dost, ale až ten poslední konečně Briana přiměl k činu, což vede k tomu, že jsem se právě probudil v jeho posteli přímo vedle něj!

Střed vesmíru(6)

16. července 2015 v 0:06 | Janča
Nový díl.

BRIAN

Instinkt mi radil jediné - najít Justina a hned potom si najít místo, odkud bych jej mohl nepozorovaně sledovat a hlídat si, co dělá, sice by mě to zevnitř asi trhalo na kusy, ale alespoň bych ho měl pod dohledem a třeba bych ve finále našel odvahu k tomu jít za ním a zastavit ho, jenže jako vždy jsem svůj instinkt dal stranou a místo něj jsem dal přednost své povaze a svému egu - a rozhodl jsem se jej nijak neřešit, rozhodl jsem se dělat, že neexistuje a prostě jsem se raději šel posadit na bar, abych si objednal tolik vytoužené pití, doufal jsem, že aspoň to mi pomůže tolik nepřemýšlet nad tím, co asi Justin dělá třeba jen pár metrů ode mě, ale ve skutečnosti to mělo přesně opačný účinek, ani to mě však nepřimělo nějak zakročit!

Střed vesmíru(5)

15. července 2015 v 0:02 | Janča
Nový díl.

BRIAN

To, jak jsem se právě zachoval, by se mohlo označit za jednoznačné srabáctví - já se vždy problémům stavím čelem a to jakýmkoliv způsobem, jenž většinou odpovídá mé arogantní, bezcitné a sarkastické povaze, čas od času se mi podaří překonat sám sebe a zachovat se lidsky, ale tentokrát jsem se jednoduše sebral a utíkal mílovými kroky od všeho, co se právě teď děje, ale všechno se to děje jen díky mně, zjednodušeně řečeno - jsem absolutní magnet na problémy, které s oblibou vytvářím, protože mám za to, že z toho vytřískám to nejlepší pro sebe a nakonec, když si uvědomím, jak moc špatný nápad to byl, stejně jako je tomu tentokrát, tak nevím, jak z toho, sakra, ven!

Střed vesmíru(4)

14. července 2015 v 0:07 | Janča
Nový díl.

JUSTIN

Měl jsem za to, že v Maikeyho/mém pokoji nebo spíš v posteli zůstanu už navždy, pomalu jsem do ní začínal zarůstat, byl jsem odevzdán tomu v ní zestárnout a umřít zoufalstvím, tak moc mě to, co Brian udělal zranilo a to i přes to, že vím, že to bylo jeho hlavním záměrem, on mě zranit zkrátka chtěl, nešukal s tím trickem jen pro zábavu, tedy alespoň to nebylo hlavním účelem, on mi jednoduše chtěl zas a znovu ukázat, že pro něj nic neznamenám, že nikdy nebude mým přítelem, že slovo 'pár' v souvislosti s námi nikdy nebude realitou a já snad poprvé za náš vztah nebo spíš za naší známost vzal jeho "vzkaz" naprosto vážně, tedy alespoň jsem ho tak bral těch několik předcházejících hodin, kdy jsem si v hlavě připravoval plán toho, jak se dokopu zvednout se z té prokleté postele, zajdu si k Brianovi sbalit věci a potom budu hledat střechu nad hlavou, pokud tedy neumřu na naprosté nervové zhroucení, jenže nakonec, i když absolutně nevím jak, se ve mně zrodil jakýsi druh bojovnosti, který mi říkal, který na mě doslova křičel, že Brian není jediný, kdo může vysílat vzkaz, což byl přesný důvod toho mého vyparáděného vpádu do jídelny, kde už Brian jako obvykle skrytě sháněl rady od Debbie!

Střed vesmíru(3)

13. července 2015 v 0:13 | Janča
Nový díl.

BRIAN

Normální člověk by při, nebudu říkat nevěře, nebylo by to ani trochu výstižné, ale dejme tomu při nachytání přestal, jenomže jak už všichni víme, já nejsem normální, alespoň ne v měřítku normálnosti, tudíž bylo více než jasné, že mě Justinův příchod nijak nevyruší ani neovlivní a já tak v klidu došel, lépe řečeno došukal až do konce, kdy už byl Justin ale dávno pryč, za což ho asi nemohu vinit! Je sice pravda, že jsem během celého svého výkonu nebo spíš od chvíle, co Justin utekl, měl před očima jeho zraněný výraz, ale pro tentokrát to na mě nemělo obvyklý účinek, neměl jsem potřebu zpytovat svědomí nebo se cítit jako zmetek, bylo to přesně naopak, jako by mě to nějakým způsobem nabudilo k tomu jej vytočit co nejvíc budu moct, k tomu mu dokázat, že já a on nikdy nebudeme pár, zkrátka k tomu být ještě větším hajzlem, než je zvykem a ve finále jsem ze sebe měl vážně skvělý pocit! Jenomže nakonec i trick musel odejít a tak ve stejný moment, co se za ním zaklaply dveře, se loft ponořil do naprostého ticha a to mému mozku bohužel vůbec neprospělo, najednou jsem měl plno prostoru pro přemýšlení, které mě dovedlo k jediným dvěma otázkám, na jednu z nich jsem znal odpověď hned - ano posral jsem to! Ale na tu druhou, kdy a především, jestli se Justin vrátí, jsem si ani vzdáleně nedokázal vytvořit přijatelnou odpověď! Tahle otázka zkrátka visela ve vzduchu a mě to pomalu zabíjelo!

Střed vesmíru(2)

10. července 2015 v 0:06 | Janča
Nový díl.

JUSTIN

Jaká je šance, že někde na světě nebo lépe řečeno v celém vesmíru existuje někdo stejně nebo víc šťastný než já? Mám vše, po čem jsem kdy toužil - Briana! Nechal mě u sebe bydlet, dává na mě pozor, stará se o mně a víc mě už neodhání, člověk by řekl, že se změnil, já věřím tomu, že to tak prostě je, takového jsem ho nikdy nezažil a pokud se nepraštil do hlavy, což je v této chvíli dost nevhodný černý humor vzhledem k tomu, co mě před pár měsíci potkalo na plese a já od té chvíle mám třes v ruce a noční můry, ale i tak je to buď to anebo jednoduše šel do sebe a uvědomil si, že tak jako chci být já s ním chce i on být se mnou, jasně důvodem jeho chování může být už zmíněná rána pálkou do hlavy a jeho pocit viny, který jsem se mu již milionkrát snažil vyvrátit, ale já si jednoduše stojím za tím, že se pomalu, ale jistě začínám stávat středem jeho vesmíru! Tudíž odpověď je jasná - nikdo není šťastnější než já!

Střed vesmíru(1)

9. července 2015 v 0:25 | Janča
Nová povídka.

BRIAN

Jedna věc je sám o sobě si uvědomovat nějakou změnu, konkrétně tedy změnu z arogantního bezcitného hovada, který nevěří na lásku a nehraje na kluky a vztahy v naprosto poblázněného chlapa Justinovou existencí! Vědět to, že nejsem jediný v mém okolí, kdo si toho začíná všímat a to především díky Debbie, kterou bych mohl označit za hlavní propagantku mého osobního života, kvůli níž si toho hned začali všímat všichni, je věc druhá o dost komplikovanější, ale pořád nějakým dosud mnou nenalezeným způsobem strávitelná. Pokud je tu ale něco, co mi opravdu tlak vystřeluje až ke stropu, tak je to zjištění toho, že už dokonce i trickové si o mně za mými zády špitají jako o tom, kdo je ve vztahu a pro ně tedy naprosto nezajímavý a to už opravdu překračuje všechny meze, s čímž se jen tak nesmířím!
 
 

Reklama