Strašidelný dům

Strašidelný dům(14)

23. listopadu 2016 v 0:03 | Janča
Poslední díl. - 18+

BRIAN

Nebyl jsem pryč ani celé dva dny, ale ten pocit být zase v mé pohodlné, úžasné, velké a Justinem zaplněné posteli, byl jednoduše k nezaplacení. Skoro jako bych byl pryč celé týdny, tak dobrý pocit to byl opět v ní zase ležet a vychutnávat si pohled na Justinovu klidnou roztomilou spící tvář. Nesnáším, když jsme rozhádaní, ale když se následně udobříme, tak mám dojem, že se nemůžu cítit lépe. Vraždil bych ale za to, abych viděl výrazy kluků, když zjistili, že jsme se vypařili, věřil bych tomu, že mají za to, že nás unesli mimozemšťani. I když teď už jsou dost možná na cestě zpátky, jsem si totiž dost jistý, že už je odtamtud díky nám dvěma vyhodili. Bože, tohle je vážně super dárek, nasrat někoho je prostě skvělý pocit. Ale být s Justinem je jednoduše ten nejlepší.

J: "Zíráš na mě,"...Začal otevírat své ospalé oči.
B: "Jen čekám na to, až se probudíš, zašel bych to jídelny."
J: "Šli jsme spát v 7 ráno, musím to dospat, v letadle se spát nedalo."
B: "A co teprve v tom domě."
J: "To jo... fakt nechápu, jak jsme se mohli nechat k něčemu takovému ukecat."
B: "Varování pro příště - prostě mi dopřej boží sex a nevymýšlej kraviny."

Justin se začal zničehonic smát, zaskočilo mě to.

B: "Smím vědět, čemu se směješ?"
J: "Tomu, že s Emmettem jsme sex zavrhli jako první... měli jsme za to, že to můžeš mít kdykoliv jindy."
B: "To můžu, ale na narozeniny by to určitě bylo magické."
J: "Hmmm... tak příště."
B: "Nebo teď,"...Začal jsem se sunout k němu.
J: "Potřebuju sprchu,"...Zvedl se a ladným krokem zmizel v koupelně.

Strašidelný dům(13)

22. listopadu 2016 v 0:01 | Janča
Nový díl.

BRIAN

"Fuck," tolik k tomu, že můj odchod bude rychlý, tichý a nepostřehnutý. Místo toho teď stojím tváří v tvář Justinovi, který je hlavním důvodem toho, proč jsem se odtud chtěl dostat za každou cenu. Nejen, že on mi dal jasně najevo, že už nemá zájem o to se se mnou nějak udobřovat, přeci jen to i řekl a to přímo Maikeymu, ale stejně tak já už nemám zájem se dívat na to, jak si přeje, abych tu nebyl, nikdy bych to nahlas nepřiznal, ale ničí mě to a proč tu zůstávat zvlášť když tu sám být nechci. Ano jsem bezohledný hajzl, který myslí jenom na sebe, ale to neznamená, že bych nedal cokoliv za to, abych mu byl schopný dát to, co tolik chce - láskyplný vztah. Prostě toho ale nejsem schopný. Jediné, co můžu udělat, je zkrátka odejít, nechat ho, aby si rozmyslel, co vlastně chce a pak čekat, na to, jak se vyjádří, jenže teď se zdá, že můj útěk opravdu nebude možný. I když počkat, proč on má v jedné ruce svůj batoh a v druhé svíčku stejně jako já a jde někam uprostřed noci?

B: "Někam razíš?"...Neodolal jsem ironii.
J: "A ty?"
B: "Jen jsem se... šel podívat... na prostory... tohohle domu, abych... fajn, mám v plánu zdrhnout. Teď ty."
J: "Plánuju to samý."

Nemohl jsem si pomoct, ale v tu chvíli jsem se zkrátka začal smát. Nikdy by mě nenapadlo, že oba dva budeme v tu samou chvíli dělat úplně to samý vzhledem k tomu, že jsme si určitě oba přáli, aby to ten druhý nevěděl, dokud odtud nebudeme na míle daleko pryč.

J: "To jsem tě tak pobavil nebo máš záchvat?"

Fajn, to jsem si asi zasloužil. Ale ačkoliv budu nejspíš znít jako blázen, tak zrovna v tuhle chvíli jsem chtěl udělat jenom jedno a to ho hned políbit, i kdyby mi měl dát facku.

Strašidelný dům(12)

21. listopadu 2016 v 0:06 | Janča
Nový díl.

BRIAN

"Ahoj," ozvalo se najednou z úst člověka, jehož jediného jsem tady vážně nečekal, to spíš nějakou živou mrtvolu - vy víte, jak to myslím. Ale jeho jsem fakt nečekal. Teď už jsem jen očekával ten nálet nadávek, co pro mě má připravený nebo snad jeho pokus o to mě zabít, ale ani jedno stále nepřicházelo. Místo toho se na mě jen díval, byl jsem nahý, podotýkám, a asi čekal na to, co vypadne ze mě, jenže mě leda tak dál cvakaly zuby a můj mozek už byl natolik zmrzlý, že bych mu nedokázal nic říct, ani kdybych věděl co.

J: "Tak já asi začnu - to, co jsem včera řekl... já to tak nemyslel."

Ale myslel! A my oba to víme. A já ti bohužel musím dát za pravdu, i když se mi to ani trochu nelíbí, nejsem zvyklý, že má pravdu někdo jiný, než já, ale tady je to víc než jasné.
Jenže ani tak nevím, co mu říct, nejsem ten typ, co mu to odkývá a pak se bude chovat jako ten nemilejší člověk na světě... to bych nedokázal ani kdybych zrovna včera neměl narozeniny, natož teď, když se stále vzpamatovávám z toho faktu, že jsem o rok ve všem horší.

B: "A?"

Tak fajn, mohl jsem říct alespoň nějakou smysluplnou větu, ale tohle bylo bohužel to jediné, co jsem v tu danou chvíli dokázal... a radši bych se snad propadl do pekla, i když moment - v tom už jsem.

Strašidelný dům(11)

17. listopadu 2016 v 12:14 | Janča
Nový díl. - Pardon, pardon... včera večer jsem při psaní tohohle dílu nějak vytuhla, takže jsem ho dopisovala až teď Smějící se Každopádně přeji pěkné čteníUsmívající se

BRIAN

Fakt jsem měl v plánu se dnes v noci sebrat a beze slova odtud odejít nebýt toho, že jsem vytuhl ani jsem nevěděl jak. V jednu chvíli jsem myslel, že snad ani neusnu, nešlo to, ne že bych se snad bál, abych to nedokázal, to fakt ne, proboha, ale měl jsem na Justina zkrátka vztek, protože měl pravdu - já mu ten pocit, že ho ve svým životě nechci, opravdu dávám a o opak se vůbec nesnažím. Ta pravda mě tak naštvala, protože nejsem schopný ji změnit, že mám fakt vztek. Každopádně ten fakt, že ani on nebyl schopný podle všeho usnout, mi dost kazil můj plán, poněvadž jak jsem stále čekal na to, až usne tak tím víc se začínalo chtít spát mně, až mám pocit, že jsem dokonce usnul dřív než on. A když jsem se ráno probudil všichni už byli na nohou, ještě nebylo ani osm a oni už tu dělali, kdo ví co, tedy někdo tu vlastně chyběl a ten někdo byl jak jinak, než Justin... nebudu lhát, znepokojilo mě to.

Maikey: "Dobré ráno, ospalče."
B: "Můžete mi říct, co děláte tak brzo ráno?"
Maikey: "Máme hlad, chceme udělat výpravu do kuchyně, ale bohužel čekáme na tebe."
B: "Jasně, za všechno můžu já."
Maikey: "To nikdo neřekl... každopádně včera jsme tu tvoje narozeniny moc neoslavili, tak to dnes napravíme, přes den ten dům není tak děsivej."
B: "A to jako máte v plánu dělat co?"
Maikey: "Začneme tím, že se pořádně nasnídáme... Justin sebral odvahu a šel napřed, aby nám něco připravil, snad tam teda došel,"...Uchechtl se.

Na jednu stranu jsem se musel pousmát, že Justin šel vyvářet nějakou dobrotu, abychom aspoň nějak mohli oslavit moje narozeniny... na tu druhou jsem měl pocit, že šel napřed jen proto, aby mě chvíli neviděl a to byl dost blbej pocit.

Strašidelný dům(10)

16. listopadu 2016 v 0:04 | Janča
Nový díl.

BRIAN

Fakt nechápu, čím jsem ho tak naštval, tedy já vím, že je na mě naštvanej už od té noci, co jsem ho vyměnil za toho bezejmenného a celkem i neschopného tricka, ale v jednu chvíli se zdálo, že už by mohl být v pohodě, když jsem ho chytil za ruku a on se nechal, jenže stačilo pár minut a podle všeho pár blbých poznámek a on se zase vytočil. A já tu teď jak idiot bloudím beze světla a pořád se držím u zdi v naději, že ty různé odbočky mě dovedou zpátky k ostatním. Připadám si vážně jako cvok, je to jenom blbej dům, ale i tak dělám jako by tu na mě mělo každou chvíli něco vyskočit. Nejradši bych se sebral a šel odtud do prdele hned teď, ale jasně jsem si řekl, že na to musím najít vhodnější chvíli, přeci jen tohle je můj plán - vykradnout se odtud, až budou ostatní spát a pak je to nechat zaplatit, aby věděli, že mě na takový kraviny neuživí. Teď by ale bylo dobrý najít alespoň někoho živého, zatím se ale zdá, že tohle je dům duchů.

B: "Shit!"
Maikey: "Do hajzlu!"

Zničehonic jsme do sebe vrazili a já málem vzplál od té svíčky, co držel v ruce. Fakt jsem myslel, že mi spadlo srdce až do kalhot a on nevypadal o moc líp. Sakra, vzpamatuj se, Kinney!

B: "Co tady, do prdele, děláš?"
Maikey: "Zabloudil jsem. Co tu, sakra, děláš ty?"
B: "Justin se na mě vybodnul a já vidím naprostý hovno, takže jsem nevěděl, kam jít, i když to bych nevěděl ani se světlem. Proč si odešel od kluků?"
Maikey: "S Benem jsme si chtěli najít nějakou ložnici, povídali jsme si a najednou jsem zjistil, že si povídám sám se sebou, Ben byl pryč."
B: "Co je tohle za barák, do prdele?"
Maikey: "Strašidelný?"...Ironicky se usmál, co jsem tak viděl teda.
B: "To ale neznamená, že se tady budeme ztrácet."
Maikey: "Já jsem hlavně rád, že jsem našel tebe, protože jinak bych šel hledat dveře, kterýma bych i odešel."
B: "Nebuď poseroutka, chtěli jste dobrodružství, máte ho mít."
Maikey: "Jak my?! To vymyslel Emmett - kvůli Justinovi."

Strašidelný dům(9)

15. listopadu 2016 v 0:07 | Janča
Nový díl.

JUSTIN

Všichni jsme před tím domem zůstali stát v řadě a jen jsme na něj se zatajeným dechem a beze slova dívali, nejsem žádnej poseroutka, ale ta atmosféra tady byla opravdu nepříjemná. Byl doslova obrovský a všude kolem něj se táhl temný les, vzhledem to byl dům spíš takový historický, nebo jak bych to nazval. Hlavní dveře měly neuvěřitelné rozměry a nikdo z nás nějak neměl odvahu je jít otevřít. Jenže to by to pak nebyl Brian, aby nám neukázal, že si nehodlá hrát na vyděšeného a po chvíli rázně vyrazil dovnitř. My ostatní jsme se po sobě jen podívali a následně jsme si smíchem řekli, že bychom se vážně měli vzpamatovat, vždyť je to jenom blbej dům! Proto jsme posbírali naše tašky a vydali jsme se za Brianem, ten ale nebyl nikde k nalezení, všude taky byla tma a něco jako elektřina tady rozhodně nebylo. Až po chvíli se nám podařilo najít nějaké svícny a ty jsme zapálili. Bylo to trošku jako nějaké táboření akorát uvnitř.

Maikey: "Kde je ten Brian?"
J: "Netuším, asi si to šel prohlédnout."
Ted: "Nebo ho někdo unesl a nikdy ho už neuvidíme."
Emmett: "O tom se nevtipkuje!"
J: "Vlastně to vtipný je,"...Neodolal jsem a začal jsem se smát, ostatní se hned přidali.
B: "Jsem rád, že by vás moje ztráta zdrtila."

Do prkýnka, já se tak lekl! Objevil se tady jako duch a nejen mně, ale i ostatním hned zatrnulo! Hned jsem však poznal, že moje poznámka se Brianovi nelíbila, i když to byl jenom vtip, myslím, že právě teď bere úplně vše vážně.

Strašidelný dům(8)

14. listopadu 2016 v 0:10 | Janča
Nový díl. - Začínám si myslet, že s touhle povídkou jsem si fakt zavařilaSmějící seŠlápnul vedle Než jsem s ní začala měla jsem v hlavě úžasnou představu (pokud si teda dovolím samu sebe pochválitSmějící se), ale čím víc nad tím přemýšlím a čím víc to píšu, tím víc si říkám, že to je fakt šílenost... proto ať už bude popis toho domu nebo toho, co se v něm bude dít, sebevíc ujetější, tak mi věřte, že psát to pro mě bylo mnohem horší, než pro vás to pak čístSmějící se I když z toho domu tady zatím máme jenom menší (miniSmějící se)popis. Sakra, škoda, že Halloween už byl, teď by se ten nádech hodilSmějící se Ale fajn... přeji vám co nejvíc v pohodě čtení, jak tohohle dílu tak i zbytku téhle šílené povídky, příště si dvarkrát rozmyslím, do čeho se vrhnuSmějící se A hlavně mě za ni, prosím, neukřižujteSmějící se
PS. Ehm, neřešte, kde se ten dům nachází, prostě někde na zemi... vymýšlet ještě, kde tak asi je, by mě fakt už vyčerpalo, takže když tak nechte průchod své fantaziiSmějící se

BRIAN

Ani nevím, proč jsem to, sakra, udělal. Ne já vím, proč jsem to udělal... protože jsem si potřeboval něco dokázat. Potřeboval jsem si dokázat, že i když jsem možná o další rok starší, tak na to pořád mám, na to být tím sexy Brianem Kinneym, na kterého se stojí fronty a všichni se o něj rvou. Potřeboval jsem si připomenout, že to všechno pořád můžu mít... ale víte vy co? Neměl jsem z toho takový prožitek, v jaký jsem doufal. Myslím, že mým nejhlavnějším záměrem bylo zazdít to, co se stalo mezi mnou a Justinem v loftu, to, že jsem jednoduše na chvíli zapomněl na tu svou masku a dovolil jsem si na pár minut dát Justinovi najevo, co k němu cítím... to zkrátka muselo jít pryč, abych opět cítil, že mám nad vším kontrolu, ačkoliv jsem věděl, že Justinovi tím ublížím. Můj mozek byl dokonce tak otupělý alkoholem a mojí potřebou se cítit na koni, že jsem ve finále zapomněl i na naší dohodu s Justinem, bylo mi jedno, že už je pět ráno, prostě jsem to neřešil. A to až do chvíle, kdy jsem překročil práh loftu a dobelhal se až do ložnice.
'Bože můj' - pomyslel jsem si, když jsem uviděl jeho dokonalost rozvalenou přes celou postel. On je jednoduše to nejlepší, co mě mohlo potkat. A já jsem pravděpodobně to nejhorší, co mohlo potkat jeho. A byl bych opravdu rád, kdybych to mohl změnit, kdybych se já byl schopný změnit nebo kdybych ho alespoň dokázal poslat pryč, aby získal všechno, co si zaslouží, ale nemůžu, potřebuju ho, jsem na něm doslova závislý. A to je strašidelné. Rozhodně strašidelnější, než ten dům, co nás dnes večer čeká. Neumím si ani představit, že s ním strávím dvě noci zavřený v nějakém domě, když teď by mi určitě nejraději zakroutil krkem. Vlastně pořád mám svůj plán, který teď budu muset pravděpodobně opravdu uskutečnit.

Strašidelný dům(7)

10. listopadu 2016 v 0:08 | Janča
Nový díl. - 12+

JUSTIN

Měl jsem na to pět dní a pořád jsem se nebyl schopný vzpamatovat z Brianova souhlasu, že tu šílenost opravdu podstoupí. Pořád nad tím musím přemýšlet, a buď to dojdu k závěru, že se Brian naprosto zbláznil z jeho blížících se narozenin anebo za tím bude něco víc, než dává najevo. Anebo jsem zkrátka už paranoidní a Brian souhlasil, protože si chce ten den pro jednou užít a zároveň mi chce udělat radost... což je dost nepravděpodobné. Ale pokud je tu alespoň minimální šance na to, že tohle opravdu vyjde podle představ, i když podle jakých představ, já ani nevím, co nás tam vlastně čeká, buď to tam fakt je tak dobré, že odtamtud s křikem utečeme anebo se ten dům opravdu přemění na dům hrůzy, až si tam všichni začneme lézt na nervy, ale pokud to přeci jen opravdu dopadne dobře - budu kluk štěstěny. I když to už vlastně jsem, když tak koukám na Briana, jenž leží pouze v trenkách na břiše v našem modrém saténovém povlečení... miliony kluků by zabíjelo, aby si tenhle pohled mohli vychutnávat, ale přes to jsem to já, komu to bylo dovoleno, můj život je jednoduše perfektní.

J: "Co děláš?"...Lehl jsem si na jeho nahá záda a líbal ho na lopatky.
B: "Ležím?"
J: "Vypadáš zadumaně... nad čím přemýšlíš?"
B: "Jestli mám sbaleno dost trenýrek, když se zítra ocitnu v tom domě hrůzy."
J: "Briane!"...Smál jsem se jako pominutý.

Dokud tohle všechno Brian bere s humorem, tak je to dobré znamení, horší to bude, až začne plivat oheň a odhánět mě od sebe, v tu chvíli to bude boj.

Strašidelný dům(6)

9. listopadu 2016 v 0:12 | Janča
Nový díl.

BRIAN

Fakt jsem na něj měl neskutečný vztek! Jak dlouho už mě zná? Čtyři roky? A stejně se pořád nepoučil. On není jednoduše schopný pochopit, že slovo ne prostě znamená ne. Ví, jak moc nesnáším narozeniny, sakra, vždyť já ignoruju i ty jeho a vlastně kromě narozenin mého syna, neřeším narozeniny vůbec nikoho, přijde mi to zbytečné, patetické a otravné. Vždyť co je na tom k oslavování, do háje? Vědomí, že jsem zase o rok starší, je už samo o sobě dost hrozné, cítím se jako bych byl starší o celých deset. A přesně to bych měl jako oslavovat? Fajn, já to oslavím - s mým milovaným Jimem, bílým práškem a vyšukáním něčího mozku z hlavy. O žádnou jinou oslavu či dárek opravdu nestojím. A Justina zabiju, pokud vymyslel nějakou hovadinu.
A Debbie mě taky vytočila, nejen že Justina zaměstnala, takže jsem z něho nemohl nic dostat a musím si na to počkat až do večera, ale dokonce i ona už ví, co na mě ostatní chystají a nebyla schopná mi to říct. Jen, že prý si to určitě užiju... jo to stoprocentně, užiju si leda tak to, až jim všem zakroutím krkem.
Hned jak jsem dorazil domů do toho ticha a prázdna, cítil jsem se ještě hůř. Moje hlava nebyla schopná myslet na nic jiného, jen na to, že za necelý týden přijde ten pekelný den, kdy by se přede mnou měli všichni schovat, protože budu mít příšernou náladu. A taky na Justina, který se rozhodl, že mi ten den ještě zhorší.
"Kurva!" ulevil jsem si, když jsem ujel po nějakém papíru. První, co jsem si pomyslel, bylo, že by si Justin mohl čas od času po sobě ten bordel uklidit, ale když jsem to následně vzal do ruky, nestačil jsem se divit - Strašidelný dům?
Musel jsem si s tím sednout a přečíst si to celé. Chvilkama jsem se i smál, reklama to byla dobrá, i když já bych jí udělal rozhodně lepší. Jen nechápu, kdo něco takového vůbec vymyslel. Filmů už jsem viděl hodně a tohle by byl dobrý námět, ale realita? I když realita, je to přeci jen pár triků a iluzí, ale stejně, kdo by na to dobrovolně přistoupil... počkat, proč to ale je v mém bytě?
Hned jsem si začal domýšlet všechny možné scénáře a když jsem toho měl tak akorát dost, vydal jsem se za Maikeym do krámku...

Maikey: "Briane, ahoj!"
B: "Co to je?"...Hodil jsem mu ten leták na stůl.

Strašidelný dům(5)

8. listopadu 2016 v 0:09 | Janča
Nový díl.

JUSTIN

Celej den mi bylo tak špatně, že jsem myslel, že se každou chvíli pozvracím. Bylo to totiž oficiální - Brian už ví, že něco plánuju a je rozhodnutý ze mě za každou cenu dostat co. Ale jak mu to mám asi říct? Vždyť je to k smíchu, no ono to asi k smíchu být má, to je podle mě celá pointa toho názvu Strašidelný dům... protože, jak se člověk má bát toho všeho, co tam ti lidi nastražili, jen aby ho přiměli odtamtud utéct se staženými půlkami a zaplatit jim balík peněz, protože to tam nevydržel až do konce, když ví, že všechny ty lekačky tam nejsou skutečné, ale jen prostředkem k tomu si vydělat a pár lidem způsobit infarkt? Toho se může bát jedině pako. Protože opravdu pochybuji, že je to tam tak strašidelné, abych utekl a pak platil. Jak říkám - je to k smíchu. Takže ve výsledku tu opravdu jde o tu zábavu, o to, že můžeme zažít něco bláznivého, na co budeme nejspíš vzpomínat až do konce života a rád bych to prožil se svými kamarády a s Brianem, fakt moc rád a myslím, že kdyby to přišlo v jakoukoliv jinou dobu v roce, tak by i Brian nakonec souhlasil, i on se umí bavit, když zapomene na ty svoje zábrany, ale tady jde o jeho narozeniny, o to, že tohle je "dárek" pro něj a o to, že vím, že on nesnáší, když se na jeho narozeniny něco plánuje, proto je asi jisté, že až za hodinu přijdu domů, Brian mě tam zabije, ať už proto, že mu nedám vysvětlení anebo proto, že mu ho dám. Strašidelný dům mě čeká již dneska a to v loftu.

Debbie: "Asi bys měl vědět, že jak tu Brian ráno byl, tak jsem mu něco prokecla..."
J: "Cože? Jak ty to víš? Emmett to řekl i tobě?"
Debbie: "Neřekl mi nic, já jen odposlouchávala, když se tu překřikovali. A je to šílený, i když přišel s tím Emmett, takže to asi nikoho nemůže překvapit, ale... myslím, že byste si to mohli opravdu užít a přesně to jsem Brianovi řekla, i když on ani neví, o co jde... ale já myslela, že už to ví, takže proto jsem tak nějak prokecla... já vlastně ani nevím, co jsem prokecla... jen ví, že to vím a to ho vytáčí ještě víc."

Strašidelný dům(4)

7. listopadu 2016 v 0:02 | Janča
Nový díl.

JUSTIN

Tak za prvé, od kdy já s tím Emmettovo šíleným nápadem souhlasím? Pokud vím, tak do teď z toho mám tak akorát nervy a nevím, co si počnu. A za druhé, musel to klukům vyslepičit takhle brzo? Ovšem, že musel, vždyť je to Emmett! Ale zatraceně, nechtěl jsem, aby to někdo věděl dřív, než to bude vědět Brian, což by bylo až za hodně dlouhou dobu, protože dřív bych se k tomu neodvážil, takže pravděpodobně až v den jeho narozenin, což je sice asi normální, dávat dárek na narozeniny... ale všichni víme, že tohle není normální dárek, tohle je dárek, na který se člověk musí připravit, ale když nejsem připravený ani já, jak pak může být připravený Brian? Vlastně on připravený být nemusí, on nás s tím pošle do prdele, dřív než mu řeknu nějaké detaily a ještě se mi vysměje. I když soudě z jeho momentálního výrazu mám pocit, že mě spíš zabije, pokud mu honem rychle nevysvětlím, o co tu, sakra, jde!

B: "Nechcete mi někdo, kurva, vysvětlit, o co tu jde?"
Maikey: "Musím do krámku."
Ted: "Mám něco na práci."
Emmett: "Právě jsem si vzpomněl, že mám něco domluveného."

Všichni tři se zvedli a rychlostí kulového blesku opustili jídelnu, zatímco já jsem za nimi koukal s výrazem naprostého zoufalství a bezmoci! Jak mě v tom mohli nechat?!

Strašidelný dům(3)

3. listopadu 2016 v 0:05 | Janča
Nový díl. - 18+

JUSTIN

Vím, že bych měl být na tohle jeho chování už zvyklý a to nejen během jeho období narozenin, ale prakticky každý večer, co večer spíš den, tedy krom těch dnů, kdy se chce a rozhodne věnovat jenom mně, ale těch, jak jistě víte, je podstatně méně, takže i přes to všechno jsem opravdu žárlil. Nejprve jsem chtěl jít za ním a překazit mu cokoliv, co má v plánu, ale nakonec jsem se jenom opřel o bar a sledoval to. Jsem si dost jistý, že Brian to věděl, ale úspěšně předstíral opak. Čekal jsem jenom na to, jak si toho tricka odvede do zadní místnosti a vyšuká mu mozek z hlavy, zatímco já tady budu usrkávat - lít do sebe skotskou, jenže místo toho mu jen něco pošeptal a ten dotyčný následně odešel pryč, nechápal jsem to. A nakonec jsem se za Brianem přeci jen vydal, ale rozhodně jsem s ním neměl v plánu probírat tu šílenost, co Emmett vymyslel. Nejsem si jistý, že se k tomu vůbec někdy odvážím, na to jednoduše neexistuje ani správný čas a ani správně místo.

J: "Kam zmizel?"
B: "Jak to mám vědět?"...Ohnal se kousavě.

A i když bych se měl možná zlobit, že je na mě takhle protivnej, tak právě naopak, věděl jsem hned, že ho poslal pryč kvůli mně. Může si říkat, co chce, ale miluje mě.

Strašidelný dům(2)

2. listopadu 2016 v 0:09 | Janča
Nový díl.

JUSTIN

'STRAŠIDELNÝ DŮM!' nemohl jsem z těch dvou slov doslova spustit oči. Nedokázal jsem si ani představit, co se za nimi přesně skrývá. Vlastně tak trošku jsem si to představit dokázal, ale stejně jsem tomu nebyl ochotný uvěřit. Když jsem však začal číst dál, bylo to ještě děsivější, psalo se tam 'Hledáte nějaký adrenalinový zážitek? Bojíte se rádi? Tak přesně pro vás je tohle jako stvořené. Zažijte dvě noci plné hrůzy v našem Strašidelném domě. Pokud přežijete až do konce, máte to zcela zdarma. Stačí se zaregistrovat a vybrat si datum.'
Začal jsem se domnívat, že mi někdo musel něco hodit do mojí skleničky skotské a teď z toho mám halucinace, protože jinak tohle Emmett přeci nemůže myslet vážně!

J: "Co to jako je?"...Pohlédl jsem na Emmetta s výrazem naprostého nepochopení.
Emmett: "Je to skvělý, že jo? Narazil jsem na to už před pár dny a říkal jsem si, že by to byla sranda... a dneska jsem došel k závěru, že je to ideální."
J: "Ideální?"...Nadzdvihl jsem obočí.
Emmett: "No chtěl si pro Briana nějaký nezapomenutelný, originální a zábavný dárek. Žhavý sex mu můžeš dopřát kdykoliv jindy, dávat mu nějaký hmotný dárek mi nepřišlo moc originální, protože on může mít všechno, co chce, uspořádat mu oslavu, kde se akorát zlije do bezvědomí a všem zkazí náladu taky nepřipadalo v úvahu... takže jsem hned věděl, že tohle bude perfektní."

Strašidelný dům(1)

1. listopadu 2016 v 0:03 | Janča
Nová povídka. - Řekla bych, že v poslední době se tu vesměs objevovaly spíš povídky, jejichž charakter byl dost, no řekněme dramatickýSmějící se, takže jsem došla k závěru, že teď na chvilku zase přesedlám na nějakou bláznivou, snad vtipnou a prostě šílenou povídkuSmějící se Ještě si úplně nejsem jistá, co z tohohle vznikne, i když představu jistou mám, avšak mnohdy přenést představu do slov není moc snadné, takže z téhle povídky může být ve výsledku fakt blbost, ale i tak do ní jdu a doufám, že se vám bude líbit a že vás pobavíSmějící se Takže Vám přeji příjemné a snad i zábavné čteníUsmívající seSmějící se

JUSTIN

Blíží se Brianovo narozeniny a on se jako obvykle chová jako, že se ho to netýká. Dělá jako by měl každou chvíli umřít, pokud si připustí, že je zase o rok starší, jako kdyby na tom záleželo, všichni přeci víme, že on bude navždy mladý a krásný, on je Brian Kinney, zatraceně! Ale jemu to jednoduše nevysvětlíte, sebevědomí má mnoho, ale rozum mu nějak schází, pokud přijde na tohle. Každopádně myslím, že tentokrát mu udělám vážně radost, protože nemám ani ponětí o tom, co bych mu měl dát, nechce se mi mu dávat nějaký obyčejný dárek a ten nejžhavější sex, který se umístí do top pětky, můžeme zažít každý jiný den, zkrátka chci, aby jeho narozeniny byly něčím speciální, aby na ně vzpomínal pro jednou v dobrém a ne jako na něco příšerného. Jenže to by mi ke mně nejdřív musely chodit nějaké nápady, které bych pak zrealizoval, místo toho mám v hlavě vymyto, nemám ani jeden použitelný nápad, prostě nic... něco mi říká, že Brian bude mít letos opravdu důvod svoje narozeniny nenávidět.

Emmett: "Zlatíčko?"
J: "Hm?"
Emmett: "Co je?"
J: "Nic."
Emmett: "Takže tohle je tvůj obvyklý výraz? Protože pokud si vzpomínám, tak většinu dne máš na obličeji obří díru od ucha k uchu - tedy úsměv."
J: "Já jenom... ehm... to je jedno, stejně na tom nesejde."
Emmett: "Dobře, já si dojdu pro další citrónový řez a ty si mezitím rozmysli, jak mi tohle vysvětlíš, protože tě to očividně moc trápí."
J: "Ale..."
Emmett: "Hned jsem zpět,"...Zachichotal se a vydal se pro svůj zákusek.
 
 

Reklama