Roztomilost

Roztomilost(4)

22. června 2014 v 7:38 | Janča
Poslední díl.

BRIAN

Já jsem opravdu naprosto nemožný, i když už bych mohl říct, že i toto označení je dost nedostačující a nevystihující - jsem prostě kretén! To naivní roztomilé blonďaté a modrooké stvoření si mě jednoduše totálně omotalo kolem prstu... Co kolem prstu - kolem sebe celého! Je jako pavučina, do které jsem byl naprosto polapen a už nikdy se z ní nevymotám a ani vlastně nechci, líbí se mi ty hry, co se mnou hraje, dokonce i tahle, že jsem prostě odsud nedokázal odejít, kdo by taky mohl, když je tu on perfektně předstírající, že jsem mu absolutně ukradený, ale jen má příležitost tak mě okamžitě smlsne pohledem a kolem svého objevu se motá kdykoliv na něm spočinou mé oči, aby mě mohl přivést k naprostému šílenství snadněji - zmetek jeden proradnej! Nejraději bych si ho hodil přes rameno a odvedl domů - do postele! Tam jsem s ním nejraději, tam se za nic neschovávám a nebráním se ničemu, nebojím se mu dát najevo, co cítím, na všechny svoje zásady úplně zapomenu a v tu chvíli jsem nejšťastnější a stejně tak on, ta jeho roztomilost mě prostě víc a víc dostává do kolen!
Dobře, smířil jsem se s tím, že mému absolutnímu ztrapnění přihlížela rodina Novotny a celá banda ukňouraných gayů, ale opravdu jsem si nepředstavoval, že teď budu ponížen dokonce i před svým účetním, uřvanou královničkou a dvěma lesbičkami s mým synem!

Všichni: "Ahoj"...Ozvalo se jednohlasně.
B: "Neměli byste někde být?"
Lindsay: Neříkej mi, že je teprve ráno a už máš náladu na přes držku?"
Maikey: "Snaží se udělat dojem na Justina."
B: "Drž hubu!"
Ted: "Já myslel, že ten už udělal."
Maikey: "Dokud to zase nepodělal."
Melanie: "Všichni jsme překvapení."
Emmett: "Kinney, jako vždy si jednička... Na průsery."
B: "Kurva, nevadím vám tu?"
Lindsay: "Myslím, že se přesuneme ke stolu."
B: "Udělejte mi tu laskavost a ty je, Maikey, můžeš následovat."
Maikey: "Ale..."
B: "Vysmahni!"
Maikey: "Fajn!"

Roztomilost(3)

21. června 2014 v 6:50 | Janča
Nový díl.

BRIAN

Připadám si jako absolutní cvok, když se zamyslím nad tím, že mě na tom modrookým štěněti tak moc přitahuje ta jeho neuvěřitelná roztomilost a ještě víc mě zaráží, že ačkoliv se snažím přede všemi hrát, jak moc ukradený mi je a že jsem absolutně nikdy opakuji nikdy nedal najevo svoje city k němu a to proto, že žádné neexistují, tak je skutečnost zcela jiná! Jsem lhář, já vím, ale co jiného mi zbývá?
No každopádně jsem totálně pohlcen tím, jak nesnesitelně roztomilý a dokonalý je, že jsem se teď bez problému vrátil zpátky do jídelny, ačkoliv jsem z ní před ani ne minutou uprchl, jen abych se zbavil toho úděsného pohledu na to, jak s někým flirtuje, jenže mohl jsem to tak nechat být, když ho miluju?

Maikey: "Zapomněl sis zuby?"
B: "Polib mi!"
Maikey: "Co tě přimělo se vrátit?"
B: "Ty určitě ne!"
Maikey: "Taky tě miluju."
B: "Dík za info."
Maikey: "Tak už za ním půjdeš?"
B: "Za kým?"
Maikey: "Ty jsi nenapravitelný vůl!"

Roztomilost(2)

19. června 2014 v 6:22 | Janča
Nový díl.

BRIAN

Nemůžu uvěřit, že po tom, co mi udělal, ho stále dokážu označovat za roztomilého! Sice mě v té poloze se spoutanýma rukama za zády nenechal celou noc, ale i ta půl hodina dost stačila, vlastně jediný důvod, proč mě pustil, byl, že bych se snad jinak na místě pomočil a tomu naštěstí chtěl zabránit - jak ohleduplné! Ale jak říkám, tohle už se mi příšerně vymyká z rukou, on si se mnou takhle pohraje, omyl on mě takhle surově mučí a já i tak tvrdím, že je zatraceně roztomilý, obzvlášť když se tu teď vrtí v posteli, zatímco se mu očividně něco zdá... Mizera jeden! Nedokážu si ani vybavit moment, kdy jsem mu tak moc podlehnul, že mu klidně dovolím si se mnou dělat, co se mu zlíbí a i tak jsem jím totálně poblázněn... Bože, jak já nesnáším slovo roztomilý!
Raději jsem se rychle vyhrabal z postele, protože jsem si zcela jistý, že kdybych ho měl byť jen jednu vteřinu ještě pozorovat tak bych mu nakonec jeho včerejší počínání odpustil a žádná velkolepá pomsta by se nekonala vzhledem k tomu, že bych se na něho okamžitě vrhnul a na rozdíl od něj bych ho o to potěšení nepřipravil, takže jak říkám - rychle jsem zmizel a to doslova, oblíkl jsem se a vydal jsem se do jídelny na něco na zub...

Debbie: "Kde jsi nechal přítele?"
B: "Dám si omeletu."
Debbie: "To není odpověď."
B: "A ani jí nedostaneš, poněvadž na to nemám co říct - já nemám přítele."
Debbie: "A on to ví?"
B: "Tu omeletu!"

Bože, za tohle bych Debb uškrtil, především za to, s jak hlasitým smíchem odešla pro mou snídani, to už mi vážně absolutně nikdo nežere, že já nehraju na kluky? Jak by taky mohli když to ani sám sobě nežeru... Sakra, vždyť já Justina nazývám roztomilým - To je k vzteku!

Roztomilost(1)

18. června 2014 v 5:59 | Janča
Nová povídka. - 18+

BRIAN

Je to blázen, jednoduše blázen, tančí si tu na nějakou ošemetnou písničku a tváří se jako kdyby nikdo a nic na světě neexistovalo, jen on a linoucí se zvuk hudby, na který se tu všemožně kroutí. Bylo roztomilé, jak si neuvědomoval, že už se s ním v loftu taky dávno nacházím, ale rušit se mi ho rozhodně nechtělo, ne pokud jsem ho mohl takhle sledovat... Takhle šťastného a roztomilého, plného života! - Naprostá dokonalost, která mě pomalu zabijí! V tom dobrém slova smyslu!
Možná můj první záměr byl ho nechat dotancovat a vychutnat si ten pohled na něho a usmívat se při tom jako naprostý blbec, ale nakonec jsem neodolal, zkrátka jsem nemohl, on mě naprosto doslova magneticky přitahuje... Šel jsem okamžitě k němu a zezadu jej objal, zatímco se má ústa přitiskla na jeho holé rameno...

J: "Jak dlouho už jsi tady?"...Otočil se ke mně.
B: "Pár vteřin."
J: "Briane?"
B: "Dobře, pár minut."
J: "A po celou dobu sis vychutnával pohled na mě?"
B: "Spíš jsem se perfektně bavil."
J: "Takže já jsem ti k smíchu?"
B: "Ne, jen jsi šíleně roztomilý! Ale teď už pšš!"...Přiložil jsem mu prst na rty.
J: "Nebo co?"...Vzdoroval.
B: "Nebo ti budu muset naplácat."
J: "To bych chtěl vidět."
B: "Řekl sis o to!"
 
 

Reklama