On je fakt boží

On je fakt boží(3)

3. června 2014 v 6:01 | Janča
Poslední díl. - 18+

JUSTIN

Věděl jsem, že jsem si pravděpodobně zadělal na ještě větší problém, než mohou představovat záchodky, ale ten pocit za to zkrátka stál - pocit, že dokážu převézt nebo alespoň nenechat vyhrát samotného boha, jenž nese jméno Brian Kinney - to bylo prostě nepopsatelné a jistě taky poprvé a naposled! Ale i tak to, co jsem z toho následně měl, mi nikdo a nic nemůže vzít a i když mě teď možná vidíte, jak nějakého tyrana, který si v tom libuje tak... Sakra, já takový opravdu jsem, protože on si to tentokrát opravdu zasloužil a já bych neusnul, kdybych to nedokázal, takže si asi umíte představit, jak dobře se mi spalo a kupodivu i vstávalo, což je u mě jindy dost velký problém, ale teď jsem se zkrátka vyspal do růžova a bylo mi báječně! Tedy alespoň do chvíle, než mé oči zaregistrovaly něco velmi nehezkého - prázdnou Brianovu stranu postele, ačkoliv je víkend a naše pracovní povinnosti nás tedy nemusí trápit - tohle je opravdu divné!
Jak mi bylo skvěle tak mi teď bylo téměř úděsně, jsem zvyklý se každé ráno probudit a pohlédnout na tvář boha, své životní lásky a vědět, že následující den bude úžasný, ale tentokrát jsem seděl uprostřed prázdného a tichého loftu na pohovce a tušil jsem, že jsem to včera asi trochu přepískl, přeci jen Brian je tvrdohlavý mezek z cihel a betonu, ale uvnitř je jak bavlněný polštář, který se může pomačkat naprosto čímkoliv, co může buď ublížit jeho egu nebo jeho lásce ke mně a já jsem se nad tímhle před tím vůbec nezamyslel a teď se zdá, že to, co mělo být jako jednorázová záležitost, teď bude velmi nepříjemná situace, ve které se budu snažit dát Brianovi to, co chce - jeho mužnost zpátky a mě!
Ten nádherný pocit úlevy, když se náhle otevřely dveře a v nich stál Brian, to byste mě museli vidět, abyste uvěřili, jak moc jsem se usmíval, tedy do chvíle, než jsem nahodil svůj "zlostný" výraz...

J: "Kde jsi byl?"
B: "Na tůře."
J: "Ha vtipný a teď opravdu, nikdy nejsi v sobotu po ránu pryč."
B: "Nevěděl jsem, že ti budu chybět, když mě máš plné zuby."

On je fakt boží(2)

2. června 2014 v 5:45 | Janča
Nový díl. - 15+

JUSTIN

Myslel jsem, že jakmile dorazím domů tak ho minimálně zaškrtím, ale v momentě, kdy mi skončila šichta, jsem si vzpomněl, že já přece ještě nekončím a tak jsem zamířil s mopem a štětkou rovnou na záchody a přál jsem si, aby Brian byl někde poblíž, poněvadž bych ho v jednom moc rád utopil. Nemohl jsem tomu uvěřit, on mě v podstatě znásilnil a ve finále jsem já ten potrestaný a hned na to umírám nad mísou sraček a to doslova! Takhle si to umí zařídit opravdu jedině on, protože proč? Protože je Bůh, Bůh všemohoucí! A nejhorší na tom je, že já tuhle jeho vychytralost na něm miluju, i když to nakonec jsem já, kdo to odnese, tak to zkrátka miluju, je to na něm sexy, on je sexy a já jsem z něho i po tolika letech naprostý blázen a toho pocitu, těch motýlků se nemůžu za žádnou cenu zbavit, jako kdyby mě jeho dokonalost naprosto ovládala!

Debbie: "Tak jak to jde?"
J: "Ty si ještě tady?"
Debbie: "Chci se ujistit, že děláš, co máš."
J: "Víš, že to je naprosto nespravedlivý?"
Debbie: "A jak pak to?"
J: "V tom skladě jsem nebyl sám a byl to on, kdo mě tam odtáhl."
Debbie: "Jak je vidět, oba vás to neodnaučím, ale jeden bude stačit a navíc byl si varovaný o tom, co se stane."
J: "To Brian taky!"
Debbie: "A taky bude potrestaný."
J: "Jo a jak? Dáš mu snad umýt nádobí?"
Debbie: "Ne, ale je mi zcela jasné, že po tom, jak s tebou vypekl, může na sex zapomenout."

On je fakt boží(1)

31. května 2014 v 7:57 | Janča
Nová povídka. - 18+

JUSTIN

Nemůžu si pomoct, on je prostě úžasný! Každým dnem jsem jím neustále víc a víc unešen, každý jeho, byť malinkatý, detail mě rozpaluje - jeho oči, jeho rty, jeho zadek, jeho hruď, jeho celá mužná svalnatá postava - naprosto všechno mě téměř zbavuje slova. Kdykoliv se dotknu, třeba jen kousku jeho nahé kůže, tak mnou projede neuvěřitelný elektrický a mrazivý pocit, připadám si skoro, jako mezi nebem a zemí, jen se tak vznáším a dotýkám se ho na místech, které mě i jeho tak moc vzrušují, mohl bych ho pozorovat neustále a nikdy bych se toho nedokázal nabažit, jeho tvář se ani k ničemu a k nikomu nedá přirovnat, Brian je prostě jeden a je celý můj!

Debbie: "Nechceš kapesník?"...Vytrhla mě z mých myšlenek.
J: "Co? Proč?"
Debbie: "Za chvíli ti nejspíš poteče slina po bradě, si z něho úplně mimo, skoro jako když si ho poznal."
J: "Přeháníš Debb."
Debbie: "Fakt jo? To jsou mi věci, já jen, že ses z tohohle místa nehnul od té doby, co sem přišel."
J: "Dávám si pauzu."
Debbie: "Hodinu?"
J: "Cože?"
Debbie: "Tak dlouho už tu totiž stojíš, ale bylo mi líto tě z těch fantazií o vás dvou vytrhnout, ale teď už musíš makat."
J: "Sakra! Jdu na to."
Debbie: "Bych ti radila!"

Myslím, že je pravda, že jsem z něho hotový, stejně jako tenkrát, když jsme ho poznal, ale nevím, čím to je, přece jen už spolu žijeme pět let, tak jak je možné, že jsem z něho zase tak paf? Je to snad tím novým úžasným účesem, který ho tak moc omladil, ne že by byl starý, ale tohle se prostě zapřít nedá, opravdu vypadá skoro jako před pěti lety a ta jeho postava, na které jsou znát ty léta, která strávil v tělocvičně... Sakra, já se snad úplně zbláznil a nemůžu z něho spustit oči, vždyť on je jak magnet!
 
 

Reklama