Nejistota

Nejistota(11)

20. dubna 2015 v 0:25 | Janča
Poslední díl. 12+

JUSTIN

Brian ze mě vystoupil a odpochodoval si do koupelny jako nějaký král, za to já zůstával dál na místě a tím na místě myslím, že jsem se ani nepohnul a stále jsem ležel přitisknutý horní polovinou těla na kuchyňské lince a držel jsem se za její okraj, snažil jsem se vydýchat to, co se právě odehrálo, ale především jsem se pokoušel o to vzpamatovat se... Byl jsem jak duší někde úplně jinde!

Nejistota(10)

17. dubna 2015 v 0:11 | Janča
Nová díl. - 18+

BRIAN

Nedokázal jsem se pohnout, vlastně i dýchání pro mě bylo momentálně ještě víc nemožné, než tomu bylo před chvílí! Sledoval jsem, jak se jeho boky smyslně pohybují proti zadku jeho tricka, jak jeho blonďátá hříva odráží odlesky světel, dokonce jsem viděl i kapičky potu, které mu právě stékaly po tvářích, viděl jsem tolik detailů, že mi z toho bylo na nic, jako už dlouho ne! Pokud mám tuhle situaci, ten pocit, to nesnesitelné mravenčení pod kůží, s něčím srovnávat tak se mi nabízí pouze noc, kdy se stal Justin králem Babylonu, tehdy jsem se cítil téměř identicky, poprvé jsem poznal, jaké to je žárlit, byl to naprosto příšerný pocit, ale zároveň jsem si té noci konečně uvědomil, co k Justinovi vlastně cítím, tenkrát to mělo své pro i proti... Ale tentokrát na tom nevidím nic pozitivního, myslím pouze na to, jak bych ho nejraději odtrhl od toho tricka a jednomu z nich anebo nejlíp oběma vrazil!

Nejistota(9)

16. dubna 2015 v 0:01 | Janča
Nový díl.

BRIAN

Připravoval jsem se, ale nevěnoval jsem tomu obvyklou pozornost, bylo mi vlastně fuk, co mám na sobě nebo na hlavě, pořád jsem myslí a očima utíkal k Justinovi, v hlavě jsem se pokoušel sestavit smysluplnou otázku, kterou bych se ho zeptal na to, zda se mnou chce jít, ale... Ano, správě, to podělané 'ale' tu prostě je! Ale nevěděl jsem, jak to udělat, nechtěl jsem mu dát najevo moc velký zájem, ale zároveň jsem nechtěl, aby si myslel, že je mi úplně jedno, co dnes nebo kdykoliv jindy bude dělat, a ještě k tomu jsem si ani nebyl jistý tím, jakou odpověď od něho chci vlastně slyšet... Měl jsem pocit, že už jsem se vážně naprosto zbláznil!

Nejistota(8)

15. dubna 2015 v 0:30 | Janča
Nový díl.

BRIAN

Jak jsem byl rád, že Debbie po takové dlouhé době vidím, tak teď jsem si přál, aby někam zmizela, jinak bylo zcela jasné, že to neodnesu "jen pouhým" pohlavkem, jí totiž stačí jen pár vteřin a je schopna si všechno domyslet bez sebemenšího namáhání... Proto, když ke mně upřela svůj vševědoucí, ale především vražedný pohled, jakmile se Justin zdejchnul, jsem byl tím nejšťastnější parchantem pod sluncem, jelikož přesně v tu samou chvíli Debbie byla nucena jít vyřídit pár objednávek, nicméně bylo jasné, že se jen tak nevzdá a dopátrá se toho, co se tady děje, ale pořád mám pár minut na to připravit si obhajobu!

Nejistota(7)

14. dubna 2015 v 0:04 | Janča
Nový díl.

BRIAN

Neměl jsem ani páru o tom, o co se vlastně snažím, měl jsem jednoduše za to, že jsem se už naprosto zbláznil... A tomu se nikdo nemůže divit, bylo to nevyhnutelné, od okamžiku, kdy jsem si ho pustil do života, bylo jasné, že jednoho dne dospěju do bodu, kdy už nebudu vědět, proč co vlastně dělám a budu si tak jistý, že mé mozkové buňky už zcela vymřely!

Nejistota(6)

13. dubna 2015 v 0:01 | Janča
Nový díl.

JUSTIN

Zuřil jsem a to přímo neskutečným způsobem! Takovým, že mi pomalu šla pára od pusy a nehty se mi zatínaly do dlaní! Myslím, že lidi kolem mě si museli myslet, že jsem silně labilní, ani bych se nedivil, kdyby na mě co nevidět zezadu skočila gorila a ve svěrací kazajce mě narvala do sanitky... Možná by to tak bylo lepší, poněvadž nic horšího už se mi snad stát ani nemůže, i když bych to měl asi zaklepat!

Nejistota(5)

10. dubna 2015 v 0:05 | Janča
Nový díl. - 15+

JUSTIN

Měl jsem pocit, že snad sním a to dost krutým způsobem, zrychleně jsem dýchal anebo líp nedýchal vůbec, prsty jsem si mnul oči a ujišťoval se, že to, co vidím, je skutečnost, dokonce jsem si pomalu chtěl nahmatat tep, abych se ujistil, že jsem neumřel a nedostal se do pekla... Všechno mě však přesvědčovalo o tom, že tahle noční můra je dost hnusnou realitou!

Nejistota(4)

9. dubna 2015 v 0:09 | Janča
Nový díl.

JUSTIN

Jakmile jsem se probudil, což bylo okolo poledne, přísahal jsem si, že už nikdy nebudu pít! Taková kocovina, jaká mě v tu chvíli zahltila, se nedá ani popsat! Bylo to příšerné! Nemluvě o tom pocitu, že za chvíli vyvrhnu i to, co v tom žaludku nemám! To byla ale blbost, projelo mi mou bolestí trýzněnou hlavou a následně jsem se zoufale porozhlédl po místnosti, která stále zela prázdnotou a hrobovým tichem, jako bych snad čekal, že se probudím a Brianova přítomnost mě hned rozveselí, jenže to se nekonalo, pouze si se mnou hrála má zoufalá po jeho přítomnosti prahnoucí fantazie!

Nejistota(3)

8. dubna 2015 v 0:03 | Janča
Nový díl.

JUSTIN

Debbie se na mě dívala tím svým soucitným pohledem a mě to dohánělo k šílenství! Je pravda, že z části jsem za ní přišel přesně pro tohle, aby mě politovala, zalepila rány náplastí a řekla něco, co mě přesvědčí o tom, že mám s Brianem naději na normální vztah, jenže bylo to přesně naopak, cítil jsem se mnohem hůř, věděl jsem, že ten její lítostný pohled říká jediné - že mám pravdu o tom, že Brianova povaha je klíčem naprosto ke všemu a to především k nezabranitelně blížícímu se konci!

Nejistota(2)

7. dubna 2015 v 0:08 | Janča
Nový díl.

JUSTIN

Ze začátku byly Maikeyho řeči a rady do života s Brianem tak nějak snesitelné, ale zhruba u třetí skleničky mi začaly docházet nervy, ono neustále poslouchat, jak je Brian jediným svého druhu a že mě nikdy nebude brát jako partnera leda tak sám pro sebe, ale nikdy ne navenek, že mě bude neustále odhánět a chovat se ke mně tak, jak je zvyklý - tedy bezcitně, se nedá dlouho vydržet, jedině tak pod sedativy ve svěrací kazajce, ale takhle jsem opravdu nebyl daleko od toho vydloubnout mu oči z důlků!

Nejistota(1)

6. dubna 2015 v 0:06 | Janča
Nová povídka. - Přeji všem krásné Velikonoce Usmívající se

JUSTIN

Dorazil jsem do Babylonu zhruba kolem půlnoci, doma to bylo zkrátka k nevydržení! Ihned jsem usedl na bar, kde jsem si objednal pár skleniček. Ani jsem pořádně nevěděl, proč jsem přišel zrovna sem, bez Briana je to tady takové obyčejné, což nejspíš není ten správný výraz vzhledem k tomu, že to tu žije sexem, orgiemi, tancem, alkoholem a drogami všeho druhu a to zrovna slovu obyčejné neodpovídá, ale jednoduše se mi to tak momentálně jeví... Jasně, mohl bych si jít stoupnout doprostřed parketu, tancovat jako o život a vychutnávat si ty pohledy všech přítomných, zpocená těla lepící se na to mé, doteky a flirtování, ale bez Brianova propalujícího žárlivého pohledu, kterým by dával najevo, že patřím jen jemu, by to jednoduše nebylo ono! A ano, mohl bych zkrátka vypít ještě pár skleniček a pak si tady najít někoho, koho bych vzal dozadu a vyšukal mu mozek z hlavy, ale ani to bych nedokázal, já nejsem jako Brian, neumím smutek zahnat šukáním a opíjením se, já prostě trpím a počítám minuty do jeho návratu, jako nějaký zoufalec, který si bez něho sám neporadí, vsadím se, že to on si teď určitě s někým užívá a ani si na mě nevzpomene! Myslím, že pro něj bylo výhodné, když ho šéf vyslal do New Yorku, aby přetáhl pár klientů z konkurenčních firem a uzavřel, co nejvíc zakázek, kolik jen bude možné, jenže pro mě to jsou muka, která trvají už třetím týdnem!

 
 

Reklama