Hříšná hra

Hříšná hra(6)

19. května 2015 v 0:07 | Janča
Poslední díl. - 18+

JUSTIN

Pociťoval jsem najednou šílené návaly horka a hlava jako by se mi točila na všechny světové strany, pomalu ale jistě jsem se začínal vzpamatovávat, má bojovnost ze mě začala upadat, můj adrenalin se měnil na zbabělost a mou touhu po vítězství vystřídal strach z toho, že jsem všechno naprosto, ale za to dokonale podělal! Ani nevím, na co jsem si tu vlastně hrál, měl jsem už po krk těch Brianových her, pro jednou jsem chtěl, aby projevil city nebo alespoň slova tak, jak to páry normálně dělají a ne prostřednictvím strategických her a myslel jsem si, že když mu ukážu, že hru nemusí vždy vyhrát jen on nebo ještě líp, že hry nejsou třeba k tomu, abych pochopil, co se mi snaží říct tak, že s tím konečně přestane, jenže jsem se do toho nakonec ponořil víc, než jsem zamýšlel, naprosto mě pohltilo to šílenství, že bych nad ním alespoň jednou mohl vyhrát a byl jsem pro to schopný udělat cokoliv, byl jsem naprosto zaslepen tím pocitem, že mu provádím to, co on mi provádí už několik měsíců a vědomím toho, že ho to štve stejně nebo snad ještě víc než mě, ale nakonec jsem pochopil, že nic z toho mi nepomůže k tomu, abych ho změnil podle svých představ, vlastně to ani nechci, vždyť já ho miluju takového, jaký je a nechci, aby se změnil, ne pokud on sám to nebude chtít a jestli potřebuje hry k tomu, aby vyjádřil to, jak se ohledně mě cíti tak fajn, je to lepší, než aby mlčel a odmítal mě! Otázkou teď však zůstává "Kde, sakra, je?"

Hříšná hra(5)

18. května 2015 v 0:01 | Janča
Nový díl.

JUSTIN

Vydal jsem se Brianovým směrem, a ačkoliv se vzdálenost k němu zdála tak krátká ve skutečnosti byla snad nekonečná, jako by se mi spíš vzdaloval, než přibližoval, ten pohled na to, co se u něj odehrávalo, mi nedělal dobře, ale i přes to na tom bylo něco vzrušujícího, vášnivého, živočišného, to vědomí, že to dělá jen proto, aby mě naštval, mě zkrátka nutilo k ještě větší nadrženosti! Nezapomínal jsem však na to, že je přede mnou velký úkol - přinutit Briana vzdát se výhry a sám si jí užít a ta výhra samozřejmě bude zahrnovat nejen jeho mužné tělo a božský zjev, ale i pocit toho, že se vzdal, protože mě miluje, tvrdý oříšek, zhruba stejně tvrdý jako má erekce, nemluvě o té Brianově, kterou i přes tu vzdálenost mohu téměř zřetelně vidět, ale jak jsem řekl, půjdu klidně přes mrtvoly, jen abych pro jednou dostal to, co chci já a ne on!

Hříšná hra(4)

14. května 2015 v 0:02 | Janča
Nový díl. - Zítra s největší pravděpodobností díl nebude, vůbec tento týden nestíhám a mám spoustu učení, pokusím se ho napsat, ale počítejte spíš s tím, že vám ho sem dám možná v sobotu, ale spíš až v pondělí, tak se nezlobte Usmívající se

JUSTIN

Mohl jsem vybírat pouze mezi dvěma možnostmi vysvětlujícími to, proč Brian přišel, první - je to prostě Brian, který se nevzdává bez boje a tím bojem samozřejmě právě teď je znejistění mě, zahnání mě do úzkých a provokování mě svým propalujícím pohledem, který bez přestání praktikuje už několik dlouhých minut a já se jej ne moc úspěšně snažím ignorovat, což ho očividně hodně baví a ta druhá možnost, která když se to tak vezme se vlastně prolíná i s možností první, znamená, že i přes to, na jak bezcitného a ignorantského parchanta si hraje tak ta část, které dovolil ke mně něco cítit ho přiměla zvednout zadek a dojít sem, aby si ohlídal, co dělám a aby na mě dával pozor... Já si z tohoto vlastně vybrat ani nemohu, protože všechno je to pravda, ale i přes tu pravdu je to pořád způsob Brianovy hry, on v podstatě dokáže udělat hru naprosto ze všeho a myslím, že tahle hra se ani zdaleka neblíží ke svému konci!

Hříšná hra(3)

13. května 2015 v 0:07 | Janča
Nový díl.

JUSTIN

Šel jsem pomalým tempem jako bych snad myslel, že tím tak dávám Brianovi čas jít za mnou a zastavit mě, jenže jediné čeho jsem tím dosáhl bylo, že mě mohlo oslovit víc nechutných chlapů podobných tomu, co mě oslovil mou první noc na Liberty Avenue nebo toho jsem spíš oslovil já, když jsem se pokoušel najít vhodné místo pro rozvíjení mé osobnosti, on pak jen využíval možnost dostat se mi do kalhot, čemuž se mu nedostalo, stejně jako těm třem, kteří mě otravovali v předcházejících deseti minutách a ačkoliv jsem se vydal do víru nočního života, abych našel někoho, s kým bych si to rozdal a zamíchal tak Brianovými kartami tak s těmito bych nešel ani za zlatý prase, jenže čím dál tím víc začínám nabývat dojmu, že dnes nepůjdu vůbec s nikým, moje svědomí je černé a to jsem ještě nic ani neudělal, jenže domů, jak Brianovu loftu s oblibou říkám, se vrátit nemůžu, Brian by se mi vysmál tak, že bych na to do smrti nezapomněl a já bych jej za to asi zaškrtil!

Hříšná hra(2)

12. května 2015 v 0:09 | Janča
Nový díl. - 18+

JUSTIN

Z pohledu, kterým mě Brian sjel od hlavy až k patě, se mi na chvíli zastavilo srdce a snažilo se neexplodovat mi v hrudi - koukal na mě s takovou touhou, která značila pouze jedinou věc a to tu, že by mě nejraději ušukal k smrti, přímo u těchto dveří s mou tváří přitisknutou na nich, až jsem to měl doslova před očima, to, jak divoce se ve mně Brian pohybuje, jak mi vzdychá do ucha, jak slastí šeptá moje jméno, jak mi jeho dlaně pevně svírají boky a zabraňují mi v pohybu, jak ovládá celou situaci, jak má nade mnou absolutní kontrolu, jak i ta malá bolest, kterou mi způsobuje, mě přivádí blíž a blíž k mému bouřlivému orgasmu, jak uvnitř mě vrcholí, aniž by měl kondom, jak...

Hříšná hra(1)

11. května 2015 v 0:01 | Janča
Nová povídka.

JUSTIN

O můj Bože! O můj Bože! - Jediná tři slova, která mi právě teď vířila v mozku, jinak jsem měl naprosto vymyto, neměl jsem jednoduše místo na žádná jiná slova natož myšlenky... Vlastně na ty hříšné by se místo našlo, na jiné však ne, byl bych blázen, kdybych při tomhle pohledu myslel na domácí úkoly nebo snad na to, že bych měl jít spát, když tak brzo vstávám, na to prostě myslet nemohu vlastně spíš nechci... Já se dokážu soustředit jen na Brianův božský zjev, na jeho božské tělo, kterému právě teď dává pořádně zabrat svým pravidelným večerním, no vlastně spíš nočním cvičením, bez kterého by už pravděpodobně nikdy neusnul a za to jsem zatraceně vděčný, protože jen díky tomu si mohu momentálně vychutnávat tento pohled, který nikdo jiný na světě nemůže mít, protože Brian si ze všech těch kluků, se kterými strávil noc nebo třeba jen pár minut v zadní místnosti Babylonu, vybral mě, on si to sice nikdy nepřizná, podle něho by to bylo slabošství, ale já to prostě vím!
 
 

Reklama