"IT ISN'T WHO YOU LOVE. IT'S HOW YOU LOVE."

"PEOPLE ARE WHO THEY ARE."

Love is a human right...

Co se stalo?

Co se stalo?(8)

8. ledna 2014 v 5:00 | Janča
Poslední díl.

JUSTIN

varování: 18+

Bylo mi Briana hrozně líto, byl na tom opravdu hodně špatně, tohle mi nikdy před tím nedovolil, abych ho utěšoval ve své náruči, ale moc rád jsem to pro něho udělal! Nedovolil jsem si mu ale nic říct, vím, že bych ničemu nepomohl, on nechce slyšet slova plná útěchy, vím, že na to je až moc hrdý a pravděpodobně by mě poslal do háje, ale alespoň jsem mu mohl pomoct tímhle způsobem!
Jeho matku bych pravděpodobně už zabil, Brian je ten nejúžasnější syn na světě a i přes to jak se k němu chová a jak se k němu choval jeho otec, tak by pro ně stejně udělal cokoliv, nikdy asi nepochopím, proč ho jeho máma nemůže přijmout takového jaký je, protože je úžasný!
Včera mi dokonce svým způsobem řekl, že mu na mně záleží a že mu beze mě bylo mizerně... Vlastně jsem tou scénou, co jsem včera předvedl, docílil svého, já bych od něho nikdy doopravdy neodešel, ale něco mi říkalo, že když mu pohrozím tím, že si vezmu věci a odejdu, tak to nenechá jen tak a měl jsem pravdu, jen se to nesmí nikdy dozvědět, ten by mi dal!

J: "Briane? Jsi vzhůru?"
B: "Jsem."
J: "A už je ti líp?"
B: "Jo, je."
J: "To je dobře."

Vím, že se v něm hnula žluč, když jsem se zeptal, ale já prostě musel vědět, jak na tom je a předpokládal jsem, že jeho odpověď je jen z padesáti procent, možná ani to ne, pravdivá, ale budu dělat, že mu věřím, nechci se s ním zase hádat, když se mi konečně dokázal svěřit a navíc teď potřebuje být při smyslech, aby si udržel práci!

J: "V kolik máš tu prezentaci?"
B: "V jednu."
J: "A nechtěl by ses nějak připravit?"
B: "No, o něčem bych věděl."

Přisál se na mé rty, jako by to mělo být naposledy a já mu polibky okamžitě opětoval!

J: "Tak takhle si představuješ přípravu?"
B: "To je ta nejlepší příprava,"...Znovu mě políbil.

Převalil jsem ho na záda a začal mu laskat bradavky a dlaní jsem mu třel penis, vzdychal tak nahlas, že to musel slyšet celý dům, přeci jen jsem mu něco takového, a ani nikdo jiný, nedopřával už dva dny a to už je co říct! Ještě chvíli jsem se zdržel u jeho bradavek a rukou dráždil jeho penis, ale pak jsem ústy pomalu směřoval níž a níž a zastavil se přímo nad jeho chloubou...

Co se stalo?(7)

7. ledna 2014 v 5:00 | Janča
Nový díl.

BRIAN

varování: žádné

Sledovat Debbie pochodující po kuchyni a probodávající vás pohledem je opravdu jako vystřižené z hororu! Bál jsem se cokoliv říct nebo udělat, protože mám ten pocit, že by mě ve vteřině rozcupovala na kousíčky! Ale čím déle jsme jen mlčeli, tím víc byla tato situace nesnesitelná a mě začínala docházet trpělivost!

B: "Tak...?"...Odvážil jsem se, ale celkem zbytečně.
Debbie: "Ticho!"
B: "Debb, jestli tohle má být nějaký experiment, tak se mi opravdu nelíbí!"
Debbie: "Neříkala jsem, abys mlčel?"
B: "Jestli sis nevšimla, tak já lidi poslouchám málokdy."
Debbie: "Věř, že všimla a teď už mlč!"
B: "A to jako proč? Tím, že budeme oba mlčet a ty mě budeš zkoumat, jak potkana v kleci, se snažíš něčeho dosáhnout nebo co?"
Debbie: "Ne, jen doufám, že se mi z tebe podaří vyčíst, proč se chováš jako absolutní blbec, zdá se mi to jednodušší, tě jen sledovat, než se tě rovnou zeptat!"

Začínal jsem si myslet, že se ta ženská opravdu zbláznila!

B: "No, ale já už nehodlám být tvůj pokusný králík, takže se měj!"...Zvedl jsem se k odchodu.
Debbie: "Sedni si zpátky na ten zadek!"
B: "Dobře,"...Pohyb, který jsem udělal, abych se dostal zpět na židli byl opravdu rychlí!
Debbie: "A teď spusť!"
B: "Huh?"...Povytáhl jsem obočí.
Debbie: "Nehraj to na mě, moc dobře víš, o čem mluvím!"
B: "Opravdu ti nemám co říct!"
Debbie: "Kdybys byl ženská, tak bych ti nejspíš i věřila a myslela si, že máš krámy, ale ty jsi chlap a ještě k tomu Brian Kinney, takže mi neříkej, že mi nemáš co říct!"
B: "Nikdo neumí mluvit jako ty!"
Debbie: "Děkuju! A teď kdybys začal!"
B: "Já vážně..."
Debbie: "Hned!"

Co se stalo?(6)

6. ledna 2014 v 6:00 | Janča
Nový díl.

BRIAN

varování: žádné

Tohle teď opravdu potřebuju, hádat se s osobou, která pro mě tolik znamená! Dokonce jsem si to i právě přiznal, což je pro mě pokrok, ale na venek bych to asi nikdy nedokázal přiznat! Říct mu to do očí je pro mě naprosto nemožné, to si spíš budu povídat s papouškem! Ale bohužel jinak, než hádáním, to s ním nejde, alespoň kdyby pochopil, proč se tak chovám, proč to před ním tajím, ale to je vlastně nemožné, pokud neví co mi je, takže co si to tu nalhávám? Vím, že je to moje chyba, že jsme v téhle situaci, kdy na sebe jen štěkáme, ale pořád lepší než ho vidět jak se kvůli mně vzdává malování a zabývá se jen mými problémy!

J: "Jsi v pohodě?"
B: "Kolikrát ti mám říkat, že jo?!"

Nevím, proč jsem tak vyletěl, ale v tu chvíli jsem si to ani neuvědomil, asi jsem se jen vyděsil, že se to ze mě bude pořád snažit vydolovat a k tomu ještě ta hrozná bolest hlavy!

J: "Já myslel po tom, co jsi vypil... Musíš mít hroznou kocovinu."
B: "Přiznávám, že už mi bylo líp."
J: "Najdu ti nějaký prášek."
B: "Díky."

Justin se na chvíli odporoučel do kuchyně a asi za minutu se vrátil s kouzelným lékem, který mě snad od té bolesti alespoň trochu osvobodí!

J: "Tady to je."
B: "Děkuju, Justine."

Nechápal jsem to, byl najednou tak hrozně milý, jako kdyby se ta scéna před pár minutami ve sprše nestala, ale pak mi došlo, že znám Justina až moc dobře a že tímhle určitě něco sleduje!

Co se stalo?(5)

5. ledna 2014 v 10:57 | Janča
Nový díl.

JUSTIN

varování: žádné

Ve sprše jsem ještě chvíli zůstal, potřeboval jsem se odreagovat, jelikož jsem byl hodně vytočený! Nechápal jsem, jak může být tak tvrdohlavý! To se za tu dobu co jsme "spolu" nenaučil, že u mě vždycky najde pochopení a pomoc, že mě se může vždycky svěřit, ať už jde o cokoliv? Někdy si říkám, jestli má vůbec smysl mu chtít pomoct, když o to nestojí, jenže pak si vzpomenu, že je to Brian, že on se vždycky snaží své problémy vyřešit sám a nechce nikomu přidělávat starosti, ale dokázat mu, že i on se nemusí stydět požádat o pomoc je opravdový oříšek!
Vylezl jsem ze sprchy, omotal kolem sebe ručník a následoval ho do ložnice, ležel v posteli, byl ke mně otočený zády a hlavu si podpíral rukou, i tahle zezadu vypadal, že mu není zrovna nejlíp a tak jsem chtěl být alespoň trochu milý, než udělám to, co musím...

J: "Jsi v pohodě?"
B: "Kolikrát ti mám říkat, že jo?!"

Ale chovat se k Brianovi mile je někdy opravdu o hubu!

J: "Já myslel po tom, co si vypil... Musíš mít hroznou kocovinu."
B: "Přiznávám, že už mi bylo líp."
J: "Najdu ti nějaký prášek."
B: "Díky."

Zamířil jsem do kuchyně a za chvíli se vrátil s práškem.

J: "Tady to je."
B: "Děkuju, Justine."

Konečně se ten jeho tón změnil a byl celkem přívětivý! A i když bych u něj nejradši zůstal a pokusil se s ním mluvit a zkusil z něho dostat co se děje, tak budu dělat pravý opak, dokud nepřijde on za mnou, tak já budu mimo hru, jen doufám, že to nebudu celá věčnost a bohužel v případě pana Kinneyho je to dost pravděpodobné!

Co se stalo?(4)

4. ledna 2014 v 12:13 | Janča
Nový díl.

BRIAN

varování: žádné

Super, strávil jsem několik dalších hodin za počítačem a ani zdaleka jsem nedosáhl toho, čeho jsem chtěl! Nemám ani polovinu a tahle prezentace prostě musí být dokonalá! Je to jediná moje šance, abych udělal dojem na ty klienty a šéfa přesvědčil o tom, že na to mám, jinak si s Justinem můžeme hledat pěkný místečko někde pod mostem a on může zapomenout na kariéru malíře, protože nehodlám dopustit, aby se někde zase nakrucoval za peníze, jako tenkrát v Babylonu, to jsem myslel, že nerozdýchám, to se nikdy nesmí opakovat, já si tu práci prostě musím udržet!
To už to dneska nestačilo, to mě zase musí někdo otravovat? Přísahám bohu, že jestli je to znova Maikey, tak ho asi zastřelím! Vztekle jsem se zvednul a šel zjistit, jestli budu vraždit, ale když jsem nakonec otevřel dveře, dal bych opravdu cokoliv za to, aby to byl Maikey!

B: "Mami, co tu sakra děláš?"
Matka: "Taky tě ráda vidím, synu."
B: "Ne, že bych tě zrovna dvakrát čekal."
Matka: "Měla jsem cestu kolem."
B: "Copak? Byla jsi tak zlitá, že si zabloudila?"
Matka: "Briane, tohle nebudu poslouchat, pořád jsem tvoje matka!"
B: "Jo, že ses činila za tu dobu, co jsem na světě, naposledy jsi mi řekla, že skončím v pekle!"
Matka: "Nemůžu za to, co praví Bible."
B: "Víš co, mami? Strč si tu Bibli někam a běž."

Měl jsem tak hrozný vztek, že mi momentálně bylo jedno to, co vypustím z pusy!

Matka: "Já jsem tě jen chtěla vidět."
B: "Co kdybychom si tady přestali hrát na rodinu a ty bys mi konečně mohla říct pravý důvod toho, proč jsi tady?"
Matka: "Tvůj otec."
B: "Co ten s tím má společného? Pokud vím, tak leží v hrobě."
Matka: "Než jsme ho dali k věčnému odpočinku, tak toho za život hodně stihl."
B: "A pointa?"
Matka: "Tvůj otec byl nechutný ožrala, který se zadlužil všude, kde mohl a teď mi kvůli němu hrozí exekuce na dům."

Jak jinak, jediný důvod proč se zastavila, byl, že ze mě chce jako obvykle tahat peníze, v takových chvílích si vzpomene, že jsem její syn! Já bych jí nejradši...!

Co se stalo?(3)

3. ledna 2014 v 10:20 | Janča
Nový díl.

JUSTIN

varování: žádné

Za chvíli mi končí šichta a mé kroky by měly směřovat domů za Brianem, ale mně se tam tak nechce, nechce se mi na něho dívat, když je v tomhle stavu a chová se jak pitomec a ještě k tomu je na mě naštvaný!

Debbie: "Sunshine, už bys měl jít domů."
J: "Jo, chystám se."
Debbie: "No, moc na to nevypadáš."
J: "Popravdě se mi moc nechce, předtím mě skoro vyhodil z bytu, jak byl na mě naštvaný."
Debbie: "Ono ho to přejde, neboj."
J: "A co když ne?"
Debbie: "Tak jak jsem řekla, dáš vědět mně."
J: "Jen doufám, že to bude fungovat."
Debbie: "Udělám vše, co je v mých silách."
J: "Děkuju."
Debbie: "Není zač a teď už běž, určitě už tě čeká."
J: "Jo, tak na to bych se nesázel, ale dobře, jdu na to."
Debbie: "Držím palce."
J: "Díky Debb."

Mám takový pocit, že dnes mi nepomůže ani Debbiino držení palců, vždycky když se po práci vracím domů, tak jsem hrozně natěšený, ale dneska ne... Dneska bych si nejradši lehl někde na lavičku a přečkal tam noc v kroužku bezdomovců, než jít momentálně domů za ním a sledovat jak mě probodává pohledem a hroutí se nad štosem papírů!
Tak jo, už jen strčit klíč do zámku, otočit jím, otevřít dveře a budu zase v zóně Briana Kinneyho, věčně tvrdohlavého pitomce, který nepotřebuje ničí pomoc! Raz, dva, tři...

J: "Ahoj,"...Snažil jsem se nějak mile začít.

Ale nic se neozvalo, jen hrobové ticho, napadlo mě jen jediné, že už se vážně vzpamatoval a právě se nechává vykouřit v zadní místnosti! Chtěl jsem si jít lehnout a po tmě jsem se snažil dostat do postele, ale něco mi zabránilo se tam dostat - o něco jsem zakopl a skončil rovnou na zemi!

Co se stalo?(2)

2. ledna 2014 v 13:25 | Janča
Nový díl. - Omlouvám se, pokud vám to nebude dávat smysl nebo vám to bude připadat jako patlanina, ale když jsem začínala psát tuhle povídku, tak jsem popravdě ani nějaký pořádný důvod, proč se tak Brian chová, neměla a tak jsem nad tím pořád přemýšlela a přemýšlela a napadlo mě jen tohle Smějící seSmějící se

BRIAN

varování: žádné

Už u toho počítače sedím pár hodin a přijde mi, že se za chvilku zblázním! Justin mě pořád pozoruje, jak prase na porážce a to mě přivádí k šílenství, ale taky si jako to prase anebo spíš jako na porážce připadám, tohle už totiž nemůže být horší, všechno se mi začíná hroutit pod rukama!
Tohle se může stát opravdu jenom a jenom mně! Proč jsem to vždycky já, koho dostihne takováto pohroma? Získat homofobního šéfa ve Vangardu, kterému se nelíbí, že jsem gay, bylo opravdu to nejlepší, co mě mohlo potkat! Teď kvůli němu pravděpodobně přijdu o práci... Že prý mu mám ukázat, že si to místo zasloužím, že jsem na to ten nejlepší! To sice jsem, ale s tím ultimátem, co mi určil, jsem asi vážně totálně v prdeli - získat tyhle klienty je pro mě absolutní oříšek! Bohužel v tom si nevěřím ani já, jsou to arogantní volové stejně jako můj šéf a ještě k tomu mi na tu prezentaci dal čas jenom dva dny, to je opravdu geniální, to čeká, že tam napíšu slohovku o lízátkách nebo co?!

B: "Kurva! Do hajzlu!"

To se mi snad už zdá, já tady nad tím sedím takovou dobu, už pomalu umírám, a v naději, že to za chvíli dodělám, se pořád držím a mě se ten zkurvený počítač vypne! Je tohle vůbec možný?! Skvělý, tak teď můžu začít zase od začátku, ještě, že mám většinu těch poznámek na papírech, jinak bych se asi fakt oběsil!

J: "Briane, jsi v pohodě?"
B: "Jo jsem, neměj péči!"...Na tohle jsem neměl náladu.
J: "Briane no tak, mě můžeš říct cokoliv."
B: "Jsem v pohodě a nehodlám se opakovat!"...Jeho potřeba se o mě starat, mě přivede za chvíli do hrobu!
J: "Fajn, jak chceš!"

Bože, já jsem idiot! Já vím, že se mi jen snaží pomoct, ale tohle je něco, co si musím vyřešit sám, nechci mu přidělávat starosti, už takhle jich má sám až nad hlavu, nepotřebuju, aby se nervoval ještě on, hlavně když jsem to já, kdo mu platí školu a jestli přijdu o práci tak je naprosto nahraný, protože s pomocí jeho fotříka opravdu nemůže počítat!

Co se stalo?(1)

1. ledna 2014 v 18:16 | Janča
Nová povídka.

JUSTIN

varování: žádné

Dneska je tak zvláštní den, Brian se chová opravdu podivně, touhle dobou obvykle bývá v Babylonu, lépe řečeno v jeho zadní místnosti, ale dnes ne, dnes sedí u počítače s nějakými papíry a vypadá, že mu každou chvílí exploduje hlava. Popravdě vypadá opravdu ztrhaně, asi bych se ho měl zeptat, co se děje, ale ničemu tím nepomůžu, akorát bych ho ještě víc vynervoval a dočkal bych se akorát tak poznámky, že mi do toho nic není, tak ať se klidím, takže se to prostě pokusím přehlížet a budu doufat, že se vzpamatuje...

B: "Kurva! Do hajzlu!"...Zničehonic vybouchl.

Dobře tohle už jsem nemohl ignorovat, takhle se rozčiluje jen, když se opravdu děje něco vážného a on neví, co má dělat.

J: "Briane, jsi v pohodě?"
B: "Jo jsem, neměj péči!"...Odbyl mě.

Vždyť to říkám! On nechce, abych mu pomáhal, on je přece slavný Brian Kinney, který všechno zvládne sám, nikoho a nic nepotřebuje! Jenže potřebuje a dost často mi to dává najevo, občas ze spaní zamumlá něco jako "Ještě, že tě mám," ale bohužel jen ze spaní, při vědomí by to asi nikdy neřekl, ale i to mi stačí, alespoň tak než nijak, mi dává najevo, že jsem pro něho důležitý, ale proč se mě, sakra, snaží odbýt, když se mu jen snažím pomoct, to nedokáže pochopit, že na nic nemusí být sám, že mu vždycky pomůžu?

J: "Briane, no tak, mně můžeš říct cokoliv."
B: "Jsem v pohodě a nehodlám se opakovat!"
J: "Fajn, jak chceš!"...Rezignoval jsem.
 
 

Reklama