"IT ISN'T WHO YOU LOVE. IT'S HOW YOU LOVE."

"PEOPLE ARE WHO THEY ARE."

Love is a human right...

Co se stalo?

Co se stalo?(8)

8. ledna 2014 v 5:00 | Janča
Poslední díl. - 18+

JUSTIN

Bylo mi Briana hrozně líto, byl na tom opravdu hodně špatně, tohle mi nikdy před tím nedovolil, abych ho utěšoval ve své náruči, ale moc rád jsem to pro něho udělal! Nedovolil jsem si mu ale nic říct, vím, že bych ničemu nepomohl, on nechce slyšet slova plná útěchy, vím, že na to je až moc hrdý a pravděpodobně by mě poslal do háje, ale alespoň jsem mu mohl pomoct tímhle způsobem!

Co se stalo?(7)

7. ledna 2014 v 5:00 | Janča
Nový díl.

BRIAN

Sledovat Debbie pochodující po kuchyni a probodávající vás pohledem je opravdu jako vystřižené z hororu! Bál jsem se cokoliv říct nebo udělat, protože mám ten pocit, že by mě ve vteřině rozcupovala na kousíčky! Ale čím déle jsme jen mlčeli, tím víc byla tato situace nesnesitelná a mě začínala docházet trpělivost!

Co se stalo?(6)

6. ledna 2014 v 6:00 | Janča
Nový díl.

BRIAN

Tohle teď opravdu potřebuju, hádat se s osobou, která pro mě tolik znamená! Dokonce jsem si to i právě přiznal, což je pro mě pokrok, ale na venek bych to asi nikdy nedokázal přiznat! Říct mu to do očí je pro mě naprosto nemožné, to si spíš budu povídat s papouškem! Ale bohužel jinak, než hádáním, to s ním nejde, alespoň kdyby pochopil, proč se tak chovám, proč to před ním tajím, ale to je vlastně nemožné, pokud neví co mi je, takže co si to tu nalhávám? Vím, že je to moje chyba, že jsme v téhle situaci, kdy na sebe jen štěkáme, ale pořád lepší než ho vidět jak se kvůli mně vzdává malování a zabývá se jen mými problémy!

Co se stalo?(5)

5. ledna 2014 v 10:57 | Janča
Nový díl.

JUSTIN

Ve sprše jsem ještě chvíli zůstal, potřeboval jsem se odreagovat, jelikož jsem byl hodně vytočený! Nechápal jsem, jak může být tak tvrdohlavý! To se za tu dobu co jsme "spolu" nenaučil, že u mě vždycky najde pochopení a pomoc, že mě se může vždycky svěřit, ať už jde o cokoliv? Někdy si říkám, jestli má vůbec smysl mu chtít pomoct, když o to nestojí, jenže pak si vzpomenu, že je to Brian, že on se vždycky snaží své problémy vyřešit sám a nechce nikomu přidělávat starosti, ale dokázat mu, že i on se nemusí stydět požádat o pomoc je opravdový oříšek!

Co se stalo?(4)

4. ledna 2014 v 12:13 | Janča
Nový díl.

BRIAN

Super, strávil jsem několik dalších hodin za počítačem a ani zdaleka jsem nedosáhl toho, čeho jsem chtěl! Nemám ani polovinu a tahle prezentace prostě musí být dokonalá! Je to jediná moje šance, abych udělal dojem na ty klienty a šéfa přesvědčil o tom, že na to mám, jinak si s Justinem můžeme hledat pěkný místečko někde pod mostem a on může zapomenout na kariéru malíře, protože nehodlám dopustit, aby se někde zase nakrucoval za peníze, jako tenkrát v Babylonu, to jsem myslel, že nerozdýchám, to se nikdy nesmí opakovat, já si tu práci prostě musím udržet!

Co se stalo?(3)

3. ledna 2014 v 10:20 | Janča
Nový díl.

JUSTIN

varování: žádné

Za chvíli mi končí šichta a mé kroky by měly směřovat domů za Brianem, ale mně se tam tak nechce, nechce se mi na něho dívat, když je v tomhle stavu a chová se jak pitomec a ještě k tomu je na mě naštvaný!

Debbie: "Sunshine, už bys měl jít domů."
J: "Jo, chystám se."
Debbie: "No, moc na to nevypadáš."
J: "Popravdě se mi moc nechce, předtím mě skoro vyhodil z bytu, jak byl na mě naštvaný."
Debbie: "Ono ho to přejde, neboj."
J: "A co když ne?"
Debbie: "Tak jak jsem řekla, dáš vědět mně."
J: "Jen doufám, že to bude fungovat."
Debbie: "Udělám vše, co je v mých silách."
J: "Děkuju."
Debbie: "Není zač a teď už běž, určitě už tě čeká."
J: "Jo, tak na to bych se nesázel, ale dobře, jdu na to."
Debbie: "Držím palce."
J: "Díky Debb."

Mám takový pocit, že dnes mi nepomůže ani Debbiino držení palců, vždycky když se po práci vracím domů, tak jsem hrozně natěšený, ale dneska ne... Dneska bych si nejradši lehl někde na lavičku a přečkal tam noc v kroužku bezdomovců, než jít momentálně domů za ním a sledovat jak mě probodává pohledem a hroutí se nad štosem papírů!
Tak jo, už jen strčit klíč do zámku, otočit jím, otevřít dveře a budu zase v zóně Briana Kinneyho, věčně tvrdohlavého pitomce, který nepotřebuje ničí pomoc! Raz, dva, tři...

J: "Ahoj,"...Snažil jsem se nějak mile začít.

Ale nic se neozvalo, jen hrobové ticho, napadlo mě jen jediné, že už se vážně vzpamatoval a právě se nechává vykouřit v zadní místnosti! Chtěl jsem si jít lehnout a po tmě jsem se snažil dostat do postele, ale něco mi zabránilo se tam dostat - o něco jsem zakopl a skončil rovnou na zemi!

Co se stalo?(2)

2. ledna 2014 v 13:25 | Janča
Nový díl. - Omlouvám se, pokud vám to nebude dávat smysl nebo vám to bude připadat jako patlanina, ale když jsem začínala psát tuhle povídku, tak jsem popravdě ani nějaký pořádný důvod, proč se tak Brian chová, neměla a tak jsem nad tím pořád přemýšlela a přemýšlela a napadlo mě jen tohle Smějící seSmějící se

BRIAN

varování: žádné

Už u toho počítače sedím pár hodin a přijde mi, že se za chvilku zblázním! Justin mě pořád pozoruje, jak prase na porážce a to mě přivádí k šílenství, ale taky si jako to prase anebo spíš jako na porážce připadám, tohle už totiž nemůže být horší, všechno se mi začíná hroutit pod rukama!
Tohle se může stát opravdu jenom a jenom mně! Proč jsem to vždycky já, koho dostihne takováto pohroma? Získat homofobního šéfa ve Vangardu, kterému se nelíbí, že jsem gay, bylo opravdu to nejlepší, co mě mohlo potkat! Teď kvůli němu pravděpodobně přijdu o práci... Že prý mu mám ukázat, že si to místo zasloužím, že jsem na to ten nejlepší! To sice jsem, ale s tím ultimátem, co mi určil, jsem asi vážně totálně v prdeli - získat tyhle klienty je pro mě absolutní oříšek! Bohužel v tom si nevěřím ani já, jsou to arogantní volové stejně jako můj šéf a ještě k tomu mi na tu prezentaci dal čas jenom dva dny, to je opravdu geniální, to čeká, že tam napíšu slohovku o lízátkách nebo co?!

B: "Kurva! Do hajzlu!"

To se mi snad už zdá, já tady nad tím sedím takovou dobu, už pomalu umírám, a v naději, že to za chvíli dodělám, se pořád držím a mě se ten zkurvený počítač vypne! Je tohle vůbec možný?! Skvělý, tak teď můžu začít zase od začátku, ještě, že mám většinu těch poznámek na papírech, jinak bych se asi fakt oběsil!

J: "Briane, jsi v pohodě?"
B: "Jo jsem, neměj péči!"...Na tohle jsem neměl náladu.
J: "Briane no tak, mě můžeš říct cokoliv."
B: "Jsem v pohodě a nehodlám se opakovat!"...Jeho potřeba se o mě starat, mě přivede za chvíli do hrobu!
J: "Fajn, jak chceš!"

Bože, já jsem idiot! Já vím, že se mi jen snaží pomoct, ale tohle je něco, co si musím vyřešit sám, nechci mu přidělávat starosti, už takhle jich má sám až nad hlavu, nepotřebuju, aby se nervoval ještě on, hlavně když jsem to já, kdo mu platí školu a jestli přijdu o práci tak je naprosto nahraný, protože s pomocí jeho fotříka opravdu nemůže počítat!

Co se stalo?(1)

1. ledna 2014 v 18:16 | Janča
Nová povídka.

JUSTIN

varování: žádné

Dneska je tak zvláštní den, Brian se chová opravdu podivně, touhle dobou obvykle bývá v Babylonu, lépe řečeno v jeho zadní místnosti, ale dnes ne, dnes sedí u počítače s nějakými papíry a vypadá, že mu každou chvílí exploduje hlava. Popravdě vypadá opravdu ztrhaně, asi bych se ho měl zeptat, co se děje, ale ničemu tím nepomůžu, akorát bych ho ještě víc vynervoval a dočkal bych se akorát tak poznámky, že mi do toho nic není, tak ať se klidím, takže se to prostě pokusím přehlížet a budu doufat, že se vzpamatuje...

B: "Kurva! Do hajzlu!"...Zničehonic vybouchl.

Dobře tohle už jsem nemohl ignorovat, takhle se rozčiluje jen, když se opravdu děje něco vážného a on neví, co má dělat.

J: "Briane, jsi v pohodě?"
B: "Jo jsem, neměj péči!"...Odbyl mě.

Vždyť to říkám! On nechce, abych mu pomáhal, on je přece slavný Brian Kinney, který všechno zvládne sám, nikoho a nic nepotřebuje! Jenže potřebuje a dost často mi to dává najevo, občas ze spaní zamumlá něco jako "Ještě, že tě mám," ale bohužel jen ze spaní, při vědomí by to asi nikdy neřekl, ale i to mi stačí, alespoň tak než nijak, mi dává najevo, že jsem pro něho důležitý, ale proč se mě, sakra, snaží odbýt, když se mu jen snažím pomoct, to nedokáže pochopit, že na nic nemusí být sám, že mu vždycky pomůžu?

J: "Briane, no tak, mně můžeš říct cokoliv."
B: "Jsem v pohodě a nehodlám se opakovat!"
J: "Fajn, jak chceš!"...Rezignoval jsem.
 
 

Reklama