Here in Your Arms… by 7Wildwaysup

19. may 2020 at 22:31 | Janča |  QAF - překlady
Here in Your Arms... by 7Wildwaysup


Brian a Justin si navzájem chybí...

VAROVÁNÍ 18+

Brian's POV

Nemůžu přestat myslet na to, že Justin nosí prsten toho hada; někdy dokáže být tak důvěřivý. Vím, že mu Ian nakonec ublíží a jen si přeji, aby to viděl. Ne, že bych mu neublížil sám víc, než dost; tentokrát však vím, že mu tohle opravdu rozdrtí srdce a nesnáším vidět ho raněného. Když jsem to já udělal, bylo to alespoň pro jeho vlastní dobro; nikdy jsem mu nelhal a prostě vím, že on bude...

Bože, tak moc mi chybí. Nemůžu uvěřit, že prostě zahodil naši lásku. Pořád mi říkal, že se ho nezbavím. Sakra, naháněl mě víc, než rok a když jsem mu konečně dal to, co chtěl, tak odešel. Zabijí mě to, pokaždé, co ho vidím na ulici, ruku v ruce s tou krysou; opravdu nevím, co na něm vidí. Nemá nic. Vypadá průměrně a nikdy si nemyje vlasy, je tak slizký a manipulativní.

Teď je mimo město a hraje na svém prvním koncertu; Justin vypadá tak smutně, jak sedí sám na baru, a já si nemůžu pomoct. Posadím se vedle něj a nabídnu mu, že mu koupím drink, ale samozřejmě odmítne. Jen tam dál sedí a hledí do prostoru, hraje si se sirkami. Chci ho tak strašně držet a říct mu, že všechno bude v pořádku. Jsem si jistý, že mu ten podělaný houslista něco udělal, ale neexistuje šance, že by se mi s tím svěřil... A tak se jen dívám z dálky a doufám, že se ke mně vrátí.



Justin's POV

Cítím ho, ještě než ho vidím. Vždycky vím, když je blízko - ty malé chloupky na krku se mi zježí a jsem omámen jeho vůní; vždycky voní tak dobře. Jedinečná vůně sexu, kolínské a jeho samotného; vychází z jeho pórů. Nemůžu si pomoct, chci ho, nikdy jsem ho chtít nepřestal. Hádám, že nějaká část mě doufala, že za mnou přijde a požádá mě, abych se vrátil domů. Ale teď už vím, že to bylo naprosto nereálné; dal jasně najevo, že mě nahánět nikdy nebude.

Lituju, že jsem odešel tak, jak jsem odešel. Lituju, že jsem vůbec odešel a teď se cítím zaseknutý ve vztahu, který se uskutečnil tak rychle a zanechal mě s nejistotou o svých pocitech. Brian má pravdu. Zamiloval jsem se do pěkných slov, které mi Ethan zašeptal o tom, že chci být s někým, kdo chce být jen se mnou... Přesto jen o několik týdnů později ho vidím, jak zve někoho na svůj hotelový pokoj. Ano, bylo špatné přijet na jeho koncert a pak ho následovat. Nikdy jsem se necítil tak zdrceně; cítil jsem se tak hloupě, že jsem mu uvěřil a neposlouchal svoje srdce.

Miluju Briana. Vždycky jsem miloval Briana a část mě ho vždycky milovat bude. Musím přemýšlet, jestli on stále miluje mě; pokaždé, co jsem ho viděl od rozchodu, ke mně byl tak milý. Byl jsem si jistý, že bude krutý a sarkastický, ale je pokaždé pravým opakem. To mi dává naději, že hluboko uvnitř něj jsou pořád nějaké city ke mně. Teď už vím, že mě Brian miloval, i když to neříkal, ukazoval mi to každý den ve všech směrech. Byl jsem příliš slepý, abych to viděl.

Nemůžu si pomoct, moje oči ho sledují na baru, sledují všechny ty chlapy, kteří mu dávají najevo, že mají zájem. Ale on je prostě ignoruje a hraje kulečník s Tedem. Vyhraje samozřejmě a pak odejde sám a já se musím ptát proč. Odejdu chvíli potom a vyrážím domů; nevěnuji velkou pozornost tomu, kam jdu. Prostě se jen toulám ulicemi. Opravdu se mi nechce vracet do Ethanova bytu, nikdy jsem neměl pocit, že je to moje místo a cítím se jako bez domova.

Venku je zima a ten únorový vítr prochází přímo skrz mě. Najednou se nacházím přes ulici přímo naproti loftu a dívám se, jak mladý blonďatý muž vstupuje do budovy. Jsem v šoku z toho, že by mohl být mým dvojčetem, je mi tak moc podobný. Podívám se na hodinky a zjišťuji, že je těsně před třetí. Něco mě táhne, jak přecházím ulici a zuřivě zadávám vstupní kód, následně vcházím do budovy. Pomalu stoupám po schodech a očekávám, co uvidím.

Jak dosáhnu posledního patra, vidím toho blonďáka vcházet do Brianových dveří; téměř úplně je zavře, ale nakonec nechá pár centimetrů otevřených. Stojím tam zaskočen tím, co jsem právě viděl. Nedokážu se pohnout, jak vidím, že prochází loftem až do ložnice. Zdá se, že je s tímto místem dobře seznámen, jak by tam byl mnohokrát předtím. Nemůžu si pomoct. Vklouznu do loftu, aniž bych vydal nějaký zvuk; je tam, stojí na konci Brianovy postele, pomalu se svléká a já jsem znovu zaskočen tím, jak se mi podobá. Dokonce se obléká jako já, je to strašidelné.

Vyleze na postel, mojí stranu postele a pekelně mě to vytáčí. Jak se opovažuje! Lehne si a čelí Brianovi. Navzájem si nic neříkají. Brian se natáhne a otočí ho tváří dolů k matraci; nakloní se a prohrábne se jeho vlasy. Je to tak smyslné, tak milující a já na toho kluka šíleně žárlím. Brian vyleze na jeho záda a natáhne si kondom; jeho pohyby jsou pomalé a něžné a mě zabijí, že Brian se s ním opravdu miluje.

Vím, že bych měl odejít, ale nemůžu si pomoct a sleduju je; tak moc to bolí a přeju si, abych byl tím klukem. Brian teď přiráží tvrději, dovnitř a ven a já jsem šokován, když ho slyším jemně říkat, "Miluju tě tak moc, Sunshine." Co! Slyšel jsem ho správně? A v ten okamžik to pochopím... přeje si, aby byl se mnou. Moje srdce začíná zpívat. Culím se tak široce a v životě jsem se necítil víc šťastný. Sleduji, jak se Brian udělá a hlasitě vykřikuje moje jméno. Pak se skloní a položí svoje čelo doprostřed trickových zad a slyším ho šeptat, "Tolik mi chybíš, Sunshine." Moje srdce je v jednom ohni, když slyším, jak vyznává svou lásku ke mně. Brian se překulí na svoji stranu postele a přehazuje si ruku přes obličej.

Trick tam zůstává, dokud nemá jistotu, že Brian spí a pak pomalu vstane a oblíkne se. Schoval jsem se za skříň a sledoval, jak jde přes loft k jídelnímu stolu. Vezme si hotovost, která tam leží a pak pomalu zavře dveře loftu, zanechávajíc mě tu samotného s Brianem. Stojím tu a dívám se, jak Brian spí, nikdy jsem ho neviděl tak krásného. Vlezl jsem si k němu do postele a přitulil se k němu, pevně jsem ho držel, jak spal.

Brian se vrtí ve spánku, obličejem se otírá o Justinovy vlasy a vdechuje jeho vůni, zatímco jeho ruce putují po jeho nahém těle. Brian se nedokáže bránit přicházející erekci, když se tře o tělo, které mu tak chybělo. Oba jsou nejistí, jak si užívají známých dotyků, které jsou tak zakořeněné v jejich duších. Justin si nemůže pomoct a začne sázet jemné polibky po celé Brianově holé kůži a šeptá mu, jak moc mu chyběl; je to tak úžasný pocit, být zpátky v Brianově náruči, kam patří. Konečně cítí mír sám se sebou a oddává se spánku.


Justin's POV

Druhé ráno se probudím, když se mě Brian hlasitě ptá, "Co tady sakra ještě děláš?" Vytáhnu hlavu zespod Brianových dlouhých paží, zírám do jeho očí a říkám, "Říkal jsi, že je moje volba, kde chci být..."

Pomalu se dívám, jak si Brian uvědomuje, že jsem to já, kdo spí vedle něj a ne trick. Přitáhne mě k sobě, líbá mě hluboce a vášnivě a ukazuje mi, jak moc mě miluje. Zašeptám do jeho ucha, "Miluju tě, Briane, a doufám, že mi můžeš odpustit za všechny chyby, které jsem udělal. Teď už vím, že místo, kde musím být, je tady ve tvé náruči."

KONEC



***************************************
PROSÍM O HODNOCENÍ! 😇

 

14 people judged this article.

Comments

1 Deni Deni | 20. may 2020 at 0:35 | React

Nááááádhernééééé! :-D

2 Karin Karin | Monday at 21:59 | React

Tak tohle bylo krásné. :-D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama