"IT ISN'T WHO YOU LOVE. IT'S HOW YOU LOVE."

"PEOPLE ARE WHO THEY ARE."

Love is a human right...

It was my fault(5)

11. června 2018 v 0:02 | Janča |  It was my fault
Nový díl.

BRIAN

varování: žádné

Jedinou útěchou toho, že jsem dneska jen tak tak přežil v práci, bylo vědomí, že je zítra sobota a že se snad konečně pořádně vyspím. I když to neměnilo nic na faktu, že mě dnes čeká další noc proseděná u Justinova pokoje. Byl bych tak hrozně rád, kdyby ho konečně propustili, protože pokud je pro mě těžké vidět ho tam, jak to asi musí být těžké pro něj, když se tam nachází už skoro dva měsíce. A ještě k tomu moji vinou. Což je jediný důvod, proč se s ním bojím setkat znovu z očí do očí... protože se mu do nich nebudu schopný ani podívat. Bojím se, že mě třeba nenávidí. I když to je asi dost nepravděpodobné. Ale kdo ví. Každopádně se to asi nedozvím, dokud spolu nebudeme mluvit a to se obávám, v blízké době nestane. Bože, kdybych na ten blbej ples nešel, kdybych radši dál předstíral, že mě Justin nezajímá, byl by teď v pořádku a ne v nemocnici. A já bych byl pořád já.

Maikey: "Briane!?"

Kurva. Toho jsem tu teď opravdu potřeboval, aby mě zase zpovídal a analyzoval moje chování. Jsem troska, to sakra vím i bez něho, ale on má očividně potřebu se v tom neustále šťourat.

B: "Asi bych ti ten klíč měl sebrat," vykoukl jsem na něj z ložnice.
Maikey: "Přicházím v míru, neboj."
B: "Na to, že si přijel na návštěvu, jsi u mě nějak často. Nemáš tu i někoho jiného, koho bys měl navštívit?"
Maikey: "Jo, přemýšlel jsem, že půjdu za Justinem."

A pak, že přichází v míru. Sakra to ani nevydrží pět blbých minut o něm nemluvit. Stačí mi, že na něj a na to, co jsem mu způsobil, sám myslím skoro 24 hodin denně, nepotřebuju, aby mi s tím pomáhal ještě Maikey.

B: "Tak to bys měl vyrazit, abys to stihl před koncem návštěvních hodin."
Maikey: "Co kdybys šel se mnou? Určitě by tě rád viděl."
B: "Nevidím důvod."
Maikey: "Mohlo by se mu udělat líp."
B: "Jsem si jistý, že takový vliv bych na jeho zdravotní stav neměl."

Cítil jsem se jako totální idiot. Je v nemocnici kvůli mně a já stejně dokážu mluvit jako debil, jen abych nedal najevo, že mi na něm záleží.

B: "Co kdybychom zašli k Woodymu?" raději jsem změnil taktiku v naději, že to tam nedopadne tak jako včera.
Maikey: "Já nevím."
B: "Určitě víš," vzal jsem ho kolem ramen.
Maikey: "Fajn, klidně. Můžu za Justinem zajít i zítra."
B: "Vidíš."

Rychle jsem se osprchoval, hodil na sebe oblečení a autem nás odvezl k Woody's. Tentokrát jsem se snažil v pití krotit, abych Maikeymu nedával důvod mě zase konfrontovat, ale nešlo to moc podle mých představ.


Maikey: "Briane, nechceš mi říct, co se děje?"
B: "Co by se mělo dít? Všechno je fajn."
Maikey: "Blbost. V životě jsem tě takhle neviděl."
B: "Neřešili jsme tohle už včera?"
Maikey: "Myslíš, než si utekl?"
B: "Jestli nechceš, abych utekl znova, tak mlč."
Maikey: "To, co se stalo Justinovi je hrozný... chápu, že jsi z toho v háji... měl bys o tom ale mluvit."
B: "Zatraceně, Maikey! Nikdo se o tvůj názor neprosil. Radši si vyřeš svoje problémy s doktorem a vrať se domů."
Maikey: "Problémy?"
B: "Nejsem blbej, nejsi tu jen tak na návštěvě."
Maikey: "Mohlo mi být jasný, že tobě všechno dojde. Fajn, s Davidem jsme se rozešli."
B: "To mi došlo."

Ne, že bych se v jeho bolesti a rozchodu vyžíval, ale bylo fajn na chvíli neřešit Justina, ale i něco jiného. Sice mi to ve výsledku bylo jedno, protože jsem nikdy nebyl Davidův fanoušek, ale byl jsem ochotný o tom s Maikeym klidně mluvit, jen aby se nemluvilo o Justinovi.

B: "Co se stalo?"
Maikey: "Nic moc, ukázalo se prostě, že to nefunguje."
B: "Překvapivě."
Maikey: "Hej!"

Cítil se dotčeně, ale nakonec se z nějakého důvodu dokázal začít smát, což přimělo ke smíchu i mě. Sice má zlomený srdce, ale aspoň na chvíli na to dokázal nemyslet a za to jsem byl rád, protože i když jeho utrpení je pro mě momentálně příhodné, je to pořád můj nejlepší kamarád a nechci, aby trpěl.

B: "Odskočím si, tak nám zatím objednej další pivo, pak si vyleješ svoje bolavý srdíčko."
Maikey: "Provedu."

JUSTIN

Daphne mě vyhodila na Liberty s přáním, abych Briana našel a aby mě hned neposlal do háje, což mě opravdu uklidnilo. Hned na to jsem se začal prodírat davy lidí. Byl jsem hrozně dezorientovaný, snažil jsem se všem vyhýbat, ale zdálo se to nemožné. Připadal jsem si jak zavřený v nějaké stísněné místnosti, která se čím dál víc zmenšovala. Už jsem ani nedoufal, že bych někdy dorazil k Woodymu, doslova jsem se chtěl sebrat a někam se schovat. V tom jsem Woody's ale konečně uviděl a udělal těch nezbytných několik kroků a následně po schodech vystoupal nahoru a vešel dovnitř.
Skoro už jsem nemohl dýchat, ale z plných sil jsem se rozhlížel kolem, abych ho našel, začínal jsem se děsit toho, že tu není, protože představa, že bych ho musel hledat ještě jinde, už pro mě byla nepřípustná. To bych prostě nedal.
"Ty si ten kluk, co ho praštili do hlavy," ozval se najednou někdo a postupně se začali přidávat další, až jsem se najednou schovával v rohu a čelo jsem měl opřené o zeď, myslel jsem, že se snad na místě rozbrečím...

Maikey: "Justine, to jsem já - Michael," najednou jsem ucítil jeho ruku na zádech.

Nikdy bych nevěřil, že tohle řeknu, ale byl jsem opravdu šťastný, že je to on. Najednou jsem se alespoň cítil trochu víc v bezpečí

J: "Maikey..."

Už jsem se chtěl zeptat, jestli neviděl Briana, ale nemusel jsem, protože jsem ho najednou viděl já sám. Stál tam naprosto šokovaný z toho, že mě vidí a neschopný naprosto ničeho. Tak strašně rád jsem ho viděl, doslova jsem se mu chtěl vrhnout do náruče, ale on vypadal jako kdyby si snad přál, abych tu nebyl... bylo mi hrozně.

Maikey: "Briane! To tam budeš jenom tak stát, zatraceně?"

Brian se otočil, jako by snad chtěl odejít, ale přes to zůstal stát na místě. Podle mě sám nevěděl, co má dělat. Asi se ani nebylo čemu divit. Skoro dva měsíce mě neviděl ani neměl potřebu za mnou jít do nemocnice, je jasné, že to poslední, co by čekal, bylo to, že bych ho přišel najít. Ale opravdu hodně jsem doufal, že se nesebere a nenechá mě tu napospas osudu nebo tedy Maikeymu.
 

14 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | Neděle v 15:57 | Reagovat

Brian je střevo. :-P  :-P

2 Janča Janča | Web | Pondělí v 11:49 | Reagovat

[1]: S tím můžu jedině souhlasit :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama