"IT ISN'T WHO YOU LOVE. IT'S HOW YOU LOVE."

"PEOPLE ARE WHO THEY ARE."

Love is a human right...

It was my fault(10)

22. června 2018 v 0:02 | Janča |  It was my fault
Nový díl.

BRIAN

varování: žádné

Věděl jsem, že Justin dříve či později přijde, bylo to jen otázkou času. Ale když se nakonec ukázal u mých dveří, myslel jsem, že ho pryč poslat nedokážu. Tolikrát jsem ho už odsunul na druhou kolej nebo mu řekl, aby mě nechal být, ale když jsem to udělal tentokrát... no řekněme, že jsem až do té chvíle netušil, jak moc to může bolet. Rozhodl jsem se respektovat přání jeho mámy, protože jsem myslel, že to takhle bude zkrátka lepší, ale zatím vím jen to, že bych dal snad cokoliv za to, abych ho mohl vidět, alespoň chvíli.
Hned po práci jsem nechtěl jít rovnou do loftu, tak jsem zamířil k holkám domů, abych strávil nějaký čas se svým synem, který jak se ukázalo, je tak trochu můj lék na mojí mizernou náladu.

Lindsay: "Vždycky ti to s ním tak jde, měl bys za ním chodit častěji."
B: "Polepším se. Co ty na to, Gusi? Chtěl bys, aby za tebou tvůj tatík chodil častěji?"

Jen jsem svou otázku dořekl, Gus se začal smát tím svým pronikavým smíchem. Stále nemůžu uvěřit, že tohle úžasné dítě, je mým synem. Jak jsem se sám sebe po jeho narození ptal, proč mi to nikdy nerozmluvil, tak teď jsem rád, že to nikdo neudělal.

Lindsay: "Mluvil si s Justinem?"
B: "Včera se ukázal u mých dveří, poslal jsem ho pryč."
Lindsay: "A ani si mu neřekl proč?"
B: "To je na jeho mámě, aby mu to řekla... či neřekla."
Lindsay: "Takže ty kvůli ní před ním budeš klidně za idiota, co ho zas a znova poslal do háje, kvůli svým vlastním důvodům, než abys mu řekl, že tě jeho máma poslala pryč?"
B: "Alespoň to jí dlužím."
Lindsay: "Co to má znamenat?"
B: "Ale nic."
Lindsay: "Nemůžeš si dávat za vinu to, co se mu stalo."

Tak mě sleduj, Linds, pomyslel jsem si. Vlastně je to celkem jednoduché, mám i pocit, že poslední dobou nedělám nic jiného. Jen si to dávám za vinu. Ta vina mě už začíná doslova užírat.

Lindsay: "A měl bys s jeho mámou ještě zkusit promluvit, třeba změní názor."
B: "Takhle je to lepší, já mám svůj život a on by měl žít ten svůj."
Lindsay: "Takže prostě budeš ignorovat to, co k němu cítíš?"

Nic jsem jí na to neřekl. Ale ano, jediný způsob, jak tohle zvládnout, je ignorovat city, které jsem k Justinovi začal cítit už dávno před jeho plesem, ale po něm jsem si je byl schopný připustit. Jenže teď už na tom nesejde. Je konec, jednou pro vždy.
Zůstal jsem u nich ještě nějakou chvíli a nakonec jsem se vydal domů, kde jsem ovšem dlouho nezůstal, jen jsem se zkulturnil a už jsem mířil do Babylonu, kde mě již netrpělivě očekávali kluci, teda hlavně Maikey.


Maikey: "Vidíš ho? Ten nevypadá špatně."
B: "Ehm," houkl jsem nepřítomně.
Maikey: "Co je s tebou? Jindy bys po něm skočil a přebral mi ho."
B: "Je celej tvůj."

Maikey se jen zadivil a dřív, než jsem se nadál, mířil se svým úlovkem do zadní místnosti. Jsem za něj rád, konečně si zase trochu užívá život a neplýtvá časem na vztah, který by neměl žádnou budoucnost. Ale teď když vím, jak moc bych svým způsobem chtěl mít alespoň nějaký vztah s Justinem a nemůžu, je asi těžký ho soudit za to, že on se o nějaký pokoušel.

Maikey: "Byl úúúúžasnej!" přisedl si ke mně na bar ještě celý rudý a udýchaný.
B: "To se máš."
Maikey: "Co ty? Potkal si někoho, kdo by stál za hřích?"
B: "Ne."
Maikey: "Briane! Jsi jak tělo bez duše. Co kdybychom šli tancovat a trochu ti zvedli náladu?"
B: "Nechci, díky."
Maikey: "Ale no tak!"
B: "Řekl jsem, že nechci."
Maikey: "S Justinem si vždycky rád tancoval."

Snažil jsem se přijít na to, zda ta slova opravdu vyšla z jeho pusy, a když jsem si uvědomil, že jo, jen jsem do sebe hodil svojí skleničku a šel jsem pryč. A tím pryč myslím úplně mimo Babylon. Nasedl jsem do auta a jen chvíli jezdil a domů jsem fakt nechtěl.

Debbie: "Briane?"
B: "Vzbudil jsem tě?"
Debbie: "Ne, koukala jsem na televizi."
B: "Zmrzlina a teleshopping?"
Debbie: "To jsem celá já!" zasmála se.
B: "A bude vadit, když se přidám?"

Debbie byla překvapena oprávněně, za ty roky, co mě zná, se opravdu jen výjimečně stalo, že bych za ní sám od sebe přišel. Ale vzhledem k tomu, že k ní vzhlížím jako k matce, nastanou občas chvíle, kdy vím, že ona je jediná, kdo mi může pomoct a to třeba jen tím, že mě nechá vedle ní sedět a koukat s ní na televizi.

Debbie: "Tak pojď dál a vezmi si v kuchyni lžíci."

To nemusela říkat dvakrát, sice jsem někdo, kdo si zakládá na tom, aby vypadal co nejlíp, ale když přijde na zmrzlinu se šlehačkou, tak ani já neodolám.

Debbie: "Dneska se tu stavila Jennifer."
B: "Aha," snažil jsem se působit normálně, ale ve skutečnosti mě to zaskočilo, ačkoliv nevím proč.
Debbie: "Chtěla si promluvit o Justinovi."

V tu chvíli jsem se zděsil, že se mu třeba něco stalo a ta představa, že mu nemůžu nijak pomoct, pro mě byla najednou nesnesitelná.

Debbie: "Justin má prý výbuchy vzteku, protože mu zakázala se s tebou vídat... dokonce do Jennifer strčil a ona si s ním neví rady."

Justin pro mě vždycky představoval nevinného kluka, který by neublížil ani mouše a slyšet, že je schopný něčeho takového, pro mě bylo neuvěřitelné.

Debbie: "Řekla jsem jí, že bych možná věděla o něčem, co by mu pomohlo... ale ten nápad se jí nelíbil."

Zvědavě jsem na ni pohlédl, ale ani nemusela nic říct a hned jsem pochopil, že to něco jsem já. Nechci si nějak věřit, ale vím, že to by mu asi určitě pomohlo, přeci jen důvod, proč se takhle chová je ten, že chce být se mnou. Ale jeho máma to nechce a s tím já nic neudělám.

B: "Stejně je to takhle lepší."
Debbie: "To se snažíš přesvědčit mě... anebo sebe?"
B: "Debb," zněl jsem skoro zoufale. Což jsem ve výsledku asi byl.
Debbie: "Jen říkám - neměl by ses tak snadno vzdát."

A čeho přesně? Jakou bychom s Justinem asi tak mohli mít budoucnost? Já jsem, jaký jsem a jen proto, že jsem se do něj zamiloval, to neznamená, že se změním. A Justin by ode mě vždy chtěl víc, než mu můžu dát. Bude zkrátka lepší, když se ode mě bude držet dál, už takhle jsem mu způsobil dost problémů.
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 22. června 2018 v 20:56 | Reagovat

To jsem zvědavá jak to skonči. :-?

2 Janča Janča | Web | 22. června 2018 v 22:06 | Reagovat

[1]: Jsem ráda, že jsi zvědavá :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama