"IT ISN'T WHO YOU LOVE. IT'S HOW YOU LOVE."

"PEOPLE ARE WHO THEY ARE."

Love is a human right...

Oběť pro lásku(21)

4. května 2018 v 23:21 | Janča |  Oběť pro lásku
Poslední díl. - Tenhle týden se děje takových věcí, že je to jeden velkej blázinec, proto mi dalo hodně práce dostat se k tomu psaní, ale vzhledem k tomu, že je to poslední díl, nebudu vás déle napínatUsmívající seSmějící se

JUSTIN

varování: žádné

Nervozitou jsem ani nemohl spát, za to Brian vedle mě poklidně oddechoval. Nevím, zda mě to víc zneklidňovalo nebo těšilo, ale jen jsem ho pozoroval a usmíval se u toho jak pitomec. Dneska se konečně stane to, na co čekám od chvíle, kdy jsem ho poznal. Bože. Nevěřil bych, že se toho opravdu dočkám, zrovna s ním... s Brianem Kinneym - nevěřím na lásku, ale na šukání, nehraju na kluky ani vztahy. Mám pocit, že je to jeden velkej sen, že se probudím a budu zpátky v realitě. Ale věc se má tak, že tohle je realita a já bych nemohl být šťastnější. Chci s ním být za každou cenu. A teď už vím, že on to cítí stejně. Co víc bych si mohl přát?

B: "Koukáš na mě, jak spím?" zamumlal rozespale.
J: "Hmm... nope."

Brian otevřel oči a tak jsem je rychle zavřel, ale musel jsem se okamžitě začít smát. Dřív, než jsem se nadál, měl mě Brian ve své moci a lechtal mě. Smál jsem se jako blázen.

B: "Tak co, stále sis to nerozmyslel?" zkoumavě se na mě podíval.
J: "Zrovna jsem zvažoval, jak utéct, ale vzbudil si se dřív, než jsem to stihl."
B: "Jo taak... jestli chceš můžu jít zase spát, aby si to měl snazší."
J: "Díky, ale dobrý. Holt to budu muset nějak přežít. A co ty, nerozmyslel si to?"

Čekal jsem, že Brian bude hrát moji hru a vymyslí si taky něco, ale místo toho se mi prohrábl ve vlasech, dal mi pusu na obě tváře, špičku nosu a čelo a následně vydechl "Nikdy."
Nemohl jsem proto odolat a okamžitě jsem ho začal líbat. Myslím, že by nám bylo jedno, že bychom měli dodržet jistou tradici jako třeba první novomanželský sex a pomilovali bychom se hned a tady, jenže to bychom nesměli mít bláznivou, ale milující rodinu, která se nám najednou vkradla do loftu, jak jsme mohli slyšet...

B: "Shit."
J: "Asi budeme muset vstát."
B: "Myslíš?" neodolal ironii.
Gus: "Tatiii! Strejdo, Justine!"

Najednou na nás skočil do postele, že nám chvíli trvalo, než nám došlo, že je tady a to znamenalo jediné - že konečně přijely i holky. Sice to není tak extrémně dlouho, co jsme je viděli naposled, ale strašně rádi je uvidíme teď.

Debbie: "Vstáváme!"
B: "Můžu si užít chvíli se svým synem?"
Debbie: "To můžeš... raz... dva... tři... čtyři..."
B: "Chápu, chápu."

S Brianem jsme se radši začali hrabat z postele a následně jsme museli čelit tomu, co nás čekalo v obýváku a vlastně v celém loftu. Byli tady, aby si nás vzali do parády. A já si toho cením, možná nepotřebuju upravit závoj a udělat make-up, ale rozhodně se sám nedokážu dát dohromady s tím, jak nervózní jsem.
Rozdělili se do dvou skupin a každá si vzala na starost jednoho. Ti, co měli Briana, to rozhodně měli těžší, možná se mi mění přímo před očima, ale v jistých věcech stále dokáže být Brianem, co je na zabití.
Ale když jsem následně uviděl, jak vypadá... nemohl jsem se dočkat, až mu řeknu svoje 'ANO'. Byl tak krásný, že ani popsat se to nedá.


BRIAN

Wow. Jestli on si mě chce vzít, tak musím být chlap štěstěny... a rozhodně jsem ten nejšťastnější chlap v celém vesmíru. Kdybych mohl, jdu hned k němu a slíbám každý jeho milimetr... jenže jsem si jistý, že by se našli lidi, co by mě od něj odehnali se slovy, ať si to nechám po svatbě. Proto se modlím, že se každou chvíli sebereme a konečně se vydáme udělat, co je třeba... říct si to směšně romantické 'ANO' ke kterému by mě nikdy nenapadlo, že v mém životě dojde. No ale... před Justinem mě nenapadlo hodně věcí, které se s jeho příchodem staly... a nikdy bych už neměnil!

Lindsay: "Tak co, jsi připravený, Petere?"
B: "Nikdy jsem nebyl připravenější, Wendy."

Jen jsem to dořekl, Emmett oznámil, že je na čase se vydat na místo určení. V tu chvíli se mi tak nějak zvláštně zhoupl žaludek, jak nervozitou, tak štěstím zároveň. Podíval jsem se hned po Justinovi, který se na mě usmíval, jako to nejkrásnější sluníčko na světě a já hned věděl, že zbytek mého života bude provázet každodenní radost.
Všichni jsme nasedali do aut a vyrazili. Jakmile jsme dojeli, byli jsme nejen já a Justin, ale i všichni ostatní v úžasu z toho všeho, jak to vypadalo všechno úžasně.
Hned se k nám přidala i Jennifer s Molly a Daphne, kterým to taktéž velmi slušelo. Děsivější ovšem byla skutečnost, že prý dorazil i Justinův otec, na kterého v tom všem Justin úplně zapomněl, Jennifer nás ovšem ujistila, že slíbil, že se bude chovat slušně, museli jsme tomu proto věřit.

J: "Určitě udělá scénu," řekl mi hned, jak Jennifer a i ostatní byli z doslechu.
B: "Musíš věřit, že ne... a když tak ho zabiju a půjdu si hned sednout."
J: "No vidíš, tam budeš mít neustálý přísun zadků."
B: "Víš, že chci jenom ten tvůj."
J: "Ooo, Brian Kinney je romantik. Nezapomeň ovšem na ten zadek, co měl nedávno, když si na mě byl naštvaný."
B: "Jo, k tomu... vlastně jsem kecal... jen jsem tě chtěl naštvat taky."
J: "Coo?" začal se smát.
B: "Řekněme, že někoho jsem do loftu opravdu vzal... ale uvědomil jsem si, že ho nechci... že chci jen tebe... a přesně proto jsme teď tady."
J: "Víš, že tě miluju?"
B: "To doufám, bylo by blbý, kdyby ne."

Mohl jsem vidět, že tohle není odpověď, kterou chce slyšet, proto jsem následně s hlubokým pohledem do jeho očí vydechl "Já miluju tebe, Sunshine."
A hned na to nás zavolali, že je konečně čas. Oba jsme se na sebe podívali a beze slov si řekli, že jsme připraveni na cokoliv, co bude následovat po tom, co si řekneme 'ANO' a následně jsme se ruku v ruce vydali dovnitř. Cítil jsem, že nás čeká neuvěřitelný život, kterého se nechci za nic na světě vzdát... protože Justin je můj život.
Hned potom jsme se všichni vydali na hostinu, která proběhla trochu netradičně u Woodyho. Dokonce i Justinův táta šel, neměl se s námi sice moc do řeči, ale řekněme, že i malé krůčky se počítají.
Hned na to nás čekal první novomanželský směšně romantický tanec, na který ani jeden nikdy nezapomeneme...

J: "Teď už jsi jenom můj."
B: "A ty zase můj."

Okamžitě jsme se políbili a všichni kolem se začali rozplývat, ale my měli oči jen pro sebe vzájemně. Teď a tady slibuji, že mu po zbytek života budu dokazovat, jak moc ho miluju...
 

14 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 5. května 2018 v 21:44 | Reagovat

Krásná kapitolka za ty mi nervy to stálo. :D  :-D  :-)

2 Janča Janča | Web | 6. května 2018 v 16:23 | Reagovat

[1]: Jsem ráda, že to za ně stálo :-D A děkuju :-)  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama