April 2018

Oběť pro lásku(19)

30. april 2018 at 0:01 | Janča |  Oběť pro lásku
bez varování

#JustinTaylor #BrianKinney #DebbieNovotny #EmmettHoneycutt #TedSchmidt

Justin

I přes to, že jsem s touhle možností, že si to nebude pamatovat, tak nějak počítal, stále jsem doufal, že to tak nakonec nebude. Není to tak, že bych se na něj kvůli tomu teď zlobil, ale částečně si říkám, že když si to nepamatuje, tak to třeba znamená, že to ani nemyslel vážně nebo, že to pro něj nebylo tak podstatné. Ale to si pak zase říkám, že je to Brian Kinney a ten neříká nic bez důvodu, i kdyby byl opilý sebevíc a druhý den si to nepamatoval. Sakra, já se z toho fakt jednou zblázním.
Ale jedno mě rozhodně těší, Brian je teď tak zaskočený a očividně se snaží vzpomenout si na to, co mi řekl, že vypadá jako by měl každou chvíli dostat infarkt. Teda já vím, že by mě tohle asi těšit nemělo, ale aspoň vím, že se bojí toho, co mi mohl asi tak říct... ačkoliv to vlastně může znamenat i to, že když zjistí, co mi opravdu řekl, jako klasický Brian bude mít zraněné ego. Ale klasický Brian to je to, co chci, ne? Nebo nechci, jen chci, aby on byl takový, jaký chce být a ne aby se měnil kvůli mně. I když pokud je Brian stále Brianem, kterého znám pět let a bude takový chtít být po zbytek života, všichni víme, co to pro nás znamená. Zatraceně, já už se v tom fakt ztrácím!

J: "Neřekl si mi nic špatného, neboj," rozhodl jsem se na to jít raději trochu oklikou. Už jsem ho nechtěl týrat a zároveň jsem mu nechtěl říkat pravdu, kdyby přeci jen měl pak výčitky, že se mi přiznal k tomu, jak se cítí.
B: "To jsem rád. Vlastně jsem myslel, že bychom..."

Ať už mi chtěl říct cokoliv, měl smůlu, protože se vrátil Ted. A v Brianovi se kvůli tomu očividně vařila krev. A ve mně ostatně tak trochu taky, mám Teda rád, oba máme, i když Brian by to nikdy nepřiznal, ale mohl přeci jen přijít o minutku dýl!

Debbie: "Sluníčko, makáme!" ozvala se do toho Debbie a tak jsme měli smůlu oba a naděje na to, že se dozvím, co mi chtěl říct, se zmenšila ještě víc.

Šel jsem proto makat, jak jsem dneska vůbec neměl, ale proti výhrůžkám Debb se nikdy nedalo nic moc dělat. Mezitím, co jsem obsluhoval, jsem ale neustále pohledem "zaváděl" o Briana... bože, byl tak krásný, sexy, dokonalý... nepolíbil jsem ho necelé tři dny, ale mám pocit, že už je to celá věčnost.
A chvilka mojí nepozornosti stačila k tomu, aby s nimi Debb vyřídila placení a už se zvedali k odchodu, najednou se mi úplně stáhl žaludek, představa další noci bez něj byla opravdu nesnesitelná...

J: "Už jdete?" rychle jsem k nim přispěchal.
Ted: "To víš, práce volá."
B: "Jak říká Ted."
J: "Škoda. Tak snad se brzo uvidíme."

Brian se zarazil, ale snažil se to nedávat najevo. Nedivím se mu, ještě včera jsem se od něj snažil držet co nejdál a teď říkám tohle... přesně tohle jsem ale nechtěl - ovlivňovat ho svými city, aby se pak nerozhodl jen na základě mě, což by znamenalo, že by se obětoval, aby se mnou mohl být... já potřebuju, aby se rozhodl na základě sebe a toho, co cítí, jenže takhle mu to rozhodně neusnadňuju.

B: "Určitě ano," usmál se tím jeho zatraceně sexy úsměvem a já už myslel, že se neovládnu.

Naštěstí s Tedem opustili jídelnu dřív, než bych udělal něco, čeho bych... ne, já bych toho nelitoval, protože políbit ho není něco, čeho se dá litovat... ale rozhodně bych tím možná něco podělal.

Oběť pro lásku(18)

26. april 2018 at 0:02 | Janča |  Oběť pro lásku
bez varování

#BrianKinney #JustinTaylor #TedSchmidt #DebbieNovotny

Brian

Asi není pochyb o tom, že mě ráno probudila pěkná kocovina. Co mě ovšem překvapilo, bylo probuzení na tvrdém předmětu, který byl pode mnou. S údivem jsem zjistil, že se jedná o telefon. V tu chvíli jsem si začal vzpomínat... nebo aspoň částečně. FUCK! Opravdu jsem Justinovi zavolal. I když, jedná se přímo o špatnou věc? Sakra, kdybych tak věděl, co jsem mu říkal... obvykle si věci pamatuju... co to kecám, jak dlouho mi trvalo, než jsem si zapamatoval Justinovo jméno? Ano správně! Takže je jasný, že teď vím hovno. Jen doufám, že jsem mu nevykládal nějaké hovadiny a nezajistil jsem si, že už se mnou nikdy nepromluví. Protože to je to poslední, co bych chtěl. Jelikož já už vím, co chci... chci být s ním za jakoukoliv cenu, i za cenu toho, že jednoho dne se může všechno podělat. Nehodlám kvůli 'co by, kdyby' zahodit šanci na to s Justinem být. Jenže otázkou teď zůstává, jak o tom dokážu přesvědčit jeho?
Udělal jsem nezbytné, abych se dal dohromady a vydal jsem se do Kinneticu. Bože, jak jsem momentálně vděčný za to, že jsem si nevzal před svatbou to volno, co mi všichni vnucovali, abychom si s Justinem užívali. Možná mám kocovinu, ale i tak bych se zbláznil, kdybych musel tvrdnout doma jen se svými myšlenkami, když tam právě Justin není.
Jenže v Kinneticu jsem tak nějak pochopil, že je jedno, kde jsem, ty myšlenky mě budou nejspíš pronásledovat všude... no vzhledem k tomu, že jsou součástí mého mozku, který bohužel potřebuju, tak asi určitě.

B: "Tede, jdu do jídelny na oběd, přidáš se?"

Ted na mě šokovaně hleděl zpoza svého počítače. Já vím, asi se ještě nestalo, že bych mu dobrovolně nabídl, aby se mnou šel na oběd, zvlášť když to znamená odvoz autem mou osobou... ale fakt jsem dostal pořádný hlad. Tentokrát jsem ani neměl postranní úmysly, protože jsem s jistotou věděl, že měl mít dnes Justin volno. A možná je to tak lepší, vzhledem k tomu, že nevím, co jsem mu v noci říkal. Teď se mu i bojím čelit.

B: "Budeš na mě dál jen zaraženě zírat nebo se zvedneš a půjdeš?"
Ted: "Už jdu!" vyskočil ze svého křesla, vzal si kabát a už mě následoval.

Nebudu lhát, asi jsem trochu doufal, že mi Ted pomůže přijít na jiné myšlenky, když bude cokoliv blábolit, jak má ve zvyku, ale on celou cestu nevydal ani hlásku.

B: "Někdo ti vyrval jazyk, Theodore?"
Ted: "Ne... já jen... nevím, co ti říct... vzhledem k tomu s Justinem."

Tak silně jsem přivřel víčka, že jsem skoro projel na červenou a jen tak tak jsem dupl na brzdu. Kurva. To mi nedošlo, že on to vlastně ještě neví... nebo teda už ví, od někoho určitě, jenom ne ode mě. A takhle si fakt nepředstavuju rozptýlení od mých momentálních myšlenek.

Ted: "A přesně proto jsem radši mlčel," upozorňoval mě na to, že jsme právě mohli bourat.
B: "Bezva," protočil jsem oči.
Ted: "Ale mrzí mě to."

Nevěděl jsem, co mu na to mám říct. Teda měl jsem na jazyku něco ve stylu, že ho to mrzet nemusí, protože všechno bude v pohodě, řekl bych to tak sebejistě, že by tomu i on uvěřil. Jenže problém je v tom, že možná vím, co chci, ale to neznamená, že Justin už nezměnil svůj názor ohledně soužití se mnou natrvalo.

Oběť pro lásku(17)

24. april 2018 at 0:03 | Janča |  Oběť pro lásku
bez varování

#BrianKinney #JustinTaylor #MichaelNovotny

Brian

Když jsem Justina viděl před jídelnou tak šíleně se mi ulevilo, protože jsem věděl, že je v pořádku... já vím, asi nebyl důvod, abych si myslel, že není, ale takovej ten vnitřní pocit zkrátka, když nevíte, kde člověk, na kterém vám záleží, je. Že je u Emmetta pro mě bylo velkým překvapením a nebudu lhát, vařila se ve mně krev, vím, že je to jenom Emmett, královna přes módu, ale stejně to vědomí, že je u někoho jiného doma a ten někdo mu poskytuje útočiště, jsem vnímal trošku jako zradu, ale hádám, že s tím se budu muset smířit.
Problém je teď ale v něčem úplně jiném... moje myšlenky se doslova zbláznily. Od rozhovoru s Maikeym musím neustále přemýšlet nad tím, zda by Justin nemohl mít pravdu. Teď to tak možná nevnímám, ale co když si jednoho dne opravdu uvědomím, že svatba byla chyba, že na život ve dvou jsem nebyl ani zdaleka připravený, ale to, že Justina tak moc miluju, mě zaslepilo? Doufám, že to tak není, ale... co když?
Kvůli těmhle myšlenkám jsem mu ani nedokázal nic pořádného říct, nejdřív jsem se choval jako idiot a pak jsem se snažil být milej, ale nebylo to tak snadné vzhledem ke všemu, co se děje. Vlastně bych ale řekl, že to zvládám celkem obstojně na to, že jsem to já... ve skutečnosti bych ale nejradši praštil pěstí do zdi.
Debb mě hned zpovídala, zda jsme si promluvili, neměl jsem sílu na to se s ní o tom bavit. Původně jsem sem přišel jen proto, abych zabil čas, protože do prázdného loftu se mi nechtělo chodit, jenže teď jsem toho litoval. Proto jsem se Debb vymluvil a vyrazil rovnou domů. Bylo tak zvláštní nevidět všude kolem Justinovo věci... mám pocit, že se mi život během vteřiny obrátil vzhůru nohama.
Rozhodl jsem, že dnes mi budou dělat společnost Jim Beam a cigarety v naději, že odpadnu a probudím se... do života, kde se mi tohle neděje, kde jsme s Justinem šťastně spolu...

Maikey: "Briane?!"

Skoro jsem se zadusil cigaretovým kouřem, když jsem ho zaslechl. Poznámka pro sebe: Nauč se zamykat ty podělaný dveře. Co tady do háje dělá?!

Maikey: "Tady seš," našel mě v ložnici.
B: "Jo, tady jsem... já tady bydlím. Co tu ale děláš ty?"
Maikey: "Usoudil jsem, že budeš potřebovat společnost."
B: "Jsem v pohodě, můžeš zase jít za profesorem."
Maikey: "Myslím, že zůstanu tady," zpoza zad vytáhl krabici KFC.
B: "Fuck, já tě nenávidím. Po tomhle zas budu muset strávit týden v posilovně."
Maikey: "Ty to přežiješ, pojď jíst, než to vychladne."

Přesunuli jsme se na bílý koberec u pohovky, kde jsme si udělali hostinu na zemi. Jak jsem chtěl být původně sám, tedy jen ve společnosti mojí whisky, tak právě teď jsem mohl v klidu říct, že mi Maikey na chvíli pomohl na všechno zapomenout.

B: "Nebudeš mít doma problém? Já jen... Ben nikdy nemá zrovna radost, když se mnou trávíš čas."
Maikey: "Ale tak to není, Ben tě má rád... jen spíš nemá rád, když trávím víc času s tebou, než s ním."
B: "No co, jsem neodolatelný, měl by mít pochopení."
Maikey: "Určitě mu to vyřídím."

Oba jsme se pod vlivem alkoholu začali smát jako dva malí kluci. Připomnělo mi to staré časy, kdy jsme měli naši Brian and Maikey show a byli v podstatě jak siamská dvojčata, kteří každý večer trávili v Babylonu. Když se na to dívám zpětně, chybí mi to, ale zároveň... když hledím do budoucnosti, vím, že chci, aby v ní byl Justin. A taky si uvědomuju, že je možná na čase nechat minulost minulostí a konečně dospět, konečně být zodpovědný a konečně vést něco, co jsem myslel, že nikdy nebudu mít - plnohodnotný vztah. Ale hádám, že říct to a udělat to jsou dvě rozdílné věci.

Oběť pro lásku(16)

23. april 2018 at 0:04 | Janča |  Oběť pro lásku
bez varování

#JustinTaylor #BrianKinney

Justin

Připadal jsem si tak hloupě a myslím, že Brian se cítil úplně stejně. Ještě před pár dny jsem žil ve vědomí, že spolu strávíme zbytek našich životů a ještě včera ráno jsem byli zasnoubení, teda to asi ještě stále jsme a snad i zůstaneme, ale chápete mě. Stačilo, abych si více začal připouštět, jak moc odlišně se Brian chová a podívejte se na nás teď... ani nevíme, co si máme říct. Proč je láska tak zatraceně těžká a komplikovaná? Dal bych snad cokoliv za to, abych se s Brianem dnes vrátil domů s vědomím, že se dočkáme našeho 'šťastně až navěky' ale tuším, že tohle není ten případ.

J: "Jdeš do jídelny?"
B: "Jsem před ní, ne?"

Tak tohle mě zarazilo, byl tak chladný. Ale na jednu stranu by mě to asi nemělo překvapovat, to já ho opustil a být protivný a odtažitý byla vždycky jeho strategie, jak se s něčím vypořádat. Na tu druhou ovšem... cítil jsem se hrozně.

J: "Já jen, že... už si tu dnes byl. Debbie mi to říkala."
B: "Ta si nikdy nic nenechá pro sebe. Ale hádám, že není zločin jít do jídelny víckrát, než jednou za den, ne?"

Sakra, co to s ním je? Ještě před chvíli se na mě díval, jako bych byl anděl z nebes a teď se ke mně chová jako ke žvýkačce na podrážce. Ale tuším, že si to svým způsobem zasloužím.

J: "Chápu, že si na mě naštvaný, Briane," řekl jsem téměř zničeně.

A jeho lícní kosti najednou nějak povolily a jeho tvář byla najednou přívětivější, skoro omluvná, jako by si snad uvědomil, že se nechoval nejlíp a litoval toho.

B: "Nejsem naštvaný, jenom... asi to nezvládám zrovna nejlíp."
J: "To ani já ne, Briane, je mi hrozně... a přál bych si, aby se tohle nedělo... já jen nechci, abys udělal něco, čeho bys nakonec litoval."

Nebudu lhát, čekal jsem nebo jsem alespoň doufal v to, že mi řekne, že by toho nikdy nelitoval, i kdyby to tak opravdu nemyslel, ale on jen mlčel a díval se mi do očí a poprvé jsem v těch jeho opravdu viděl tu zrádnou nejistotu.

B: "Myslím, že tu sloužíme jako prvotřídní kino."
J: "Co?"

Brian kývl hlavou, abych se otočil a když jsem to udělal, uviděl jsem Debb, jak je v podstatě přilepená na sklo, ale hned začala předstírat, jak hrozně pracuje... ach jo, snad bych se i smál, kdyby se tohle všechno nedělo... tak fajn, já se opravdu musel smát. A kupodivu ani Brian nedokázal být v tuhle chvíli moc vážný.

Oběť pro lásku(15)

20. april 2018 at 0:02 | Janča |  Oběť pro lásku
bez varování

#JustinTaylor #BrianKinney #DebbieNovotny

Justin

Doufal jsem, že když se vyzpovídám mámě, budu se cítit alespoň o trochu lépe, ale ve skutečnosti to bylo úplně naopak. Neříkám, že by za to mohla ona, ta spíš chápala, proč jsem se takhle rozhodl, i když radost z toho teda zrovna neměla, ale věděl jsem, že mě podporuje, ať už se rozhodnu jakkoliv a vzhledem k tomu, že jí na Brianovi záleží, ani ona nechce, aby se obětoval pro moje štěstí. Stále však doufá, že to nějak vyřešíme, že s Brianem najdeme způsob, jak fungovat, i kdybychom se nevzali... já se však bojím, že to se nestane, pokud tohle opravdu nechce. Snažili jsme se dost dlouho na to, abychom konečně pochopili, že každý chceme něco úplně jiného a i když se možná Brian změnil za těhle několik týdnů, neznamená to, že v něm už není ten Brian, který by na svatbu nikdy nepřistoupil... to, že v sobě Brian konečně našel odvahu k tomu mi říct, co cítí, neznamená, že najednou začal chtít zázračně všechny ty věci, kterými dříve tak moc pohrdal. To, že mě miluje dost na to, že by je nějak přetrpěl, se nedá nazývat láskou, ale pouhým obětováním se... a to mu nedovolím. Navíc ani já bych nemohl být s člověkem, který jen předstírá, že je šťastný.

Debbie: "Justine!"

Křičela na mě přes celou jídelnu, sotva jsem vešel dovnitř a už si dávala ruce v bok. Sakra, já věděl, že tohle je blbej nápad, neměl jsem sem chodit. Ale hádám, že si vyžereš, co sis zasel, Justine. Jde se na to.

J: "Ahoj, Debb," řekl jsem sotva slyšitelně.
Debbie: "Nevolal si náhodou, že potřebuješ volno?"
J: "To potřeboval... kocovina je zlo."
Debbie: "Tak kocovina? Hm?"

Do hajzlu! Brian byl podle všeho rychlejší, než já. Neptejte se, jak to vím, když nic ještě ani pořádně neřekla, ale vím. Brian už za ní byl a všechno jí řekl. Bezva. Moje hlava je teď na špalku.

J: "Můžeš přestat chodit kolem té horké kaše a prostě to na mě vybalit," svalil jsem se na barovou židli a promnul si spánky, jak mi vystřelila bolest do hlavy.
Debbie: "No... myslím, že ti nejdřív naliju kafe."
J: "Díky," hned jsem si pořádně lokl, ani mi nevadilo, že je vařící.
Debbie: "Takže svatba nebude, jo?"

Vařící kafe mi nevadilo, ale tohle už zařídilo, že ve mně pěkně hrklo. Já vím, že to říkám i já, že svatba pravděpodobně nebude a je mi z toho fakt mizerně, ale pořád tak nějak doufám, že se stane zázrak a s Brianem se vezmeme... jenže, teď to vypadá, že Brian už to Debbie oznámil jako definitivní věc... kdo ví, co všechno jí řekl... kdo ví, třeba už si to stihl všechno rozmyslet za jedinou noc a došel k závěru, že mám pravdu... že svatba je jedna velká kravina, na který se nehodlá podílet. Bože, já z toho fakt zešílím.

J: "To ti Brian řekl?" strachy mu bušilo srdce, div mi nevyskočilo z hrudi.
Debbie: "Moc mi toho neřekl, jen to nejdůležitější... že svatba nebude a že ty ses sbalil a odešel od něj... a taky, že si myslíš, že by se obětoval, kdybyste se vzali."

Jo, hádám, že to asi pokrylo to nejdůležitější, ale z Debbiiných úst to zní tak nějak hrozněji... anebo jsem si jenom až do teď neuvědomoval, že takhle hrozný to opravdu je?

Oběť pro lásku(14)

19. april 2018 at 0:15 | Janča |  Oběť pro lásku
bez varování

#JustinTaylor #JenniferTaylor #EmmettHoneycutt

Justin

Probudila mě taková bolest hlavy a zad, kterou bych nepřál asi nikomu. Ale já jsem si ji rozhodně zasloužil. Mám totiž pocit, že jsem udělal největší chybu svého života. Tolikrát jsem od Briana odešel a tolikrát jsem toho litoval a přes to... dělám teď to samé znovu. Jenže tentokrát je to jiné, tentokrát jsem neodešel kvůli sobě, ale kvůli němu... kvůli tomu, že chci, aby měl možnost o všem popřemýšlet, aby si uvědomil, co opravdu chce... zda opravdu chce být se mnou. Teda to, že se mnou chce být, už oba víme... ale nechci, aby to bylo za cenu toho, že ztratí sám sebe. Nemůžu dovolit, aby obětoval to, kým je a co miluje, jen proto, že mě chce udělat šťastným... pokud se chce opravdu změnit, budu ho v tom jedině podporovat, ale pokud v hloubi duše ví, že svatba a být zavázaný pouze mně, je to poslední, co by chtěl... nemůžeme tak spolu zkrátka fungovat.

Emmett: "Dobré ráno, Sunshine," jeho hlava s úsměvem se nečekaně zjevila nad mým obličejem.
J: "Emme, co... kde jsem se tu vzal?" začal jsem se rozhlížet kolem sebe a snažil jsem se vzpomenout na to, co se v noci stalo.
Emmett: "No, museli jsme se spolehnout na ty moje svaly a ty tě sem dotáhly... byla to fuška."
J: "Ale jak... kde si mě našel?"
Emmett: "V ne moc lichotivém stavu u Woodyho. Byl jsi totálně na mol a plácal nesmysly."
J: "Jaké nesmysly?"
Emmett: "Jako třeba ty, že nemáš kam jít a taky to, že plánování a organizování vaší svatby můžu zrušit."

Emmett se začal na celé kolo smát, myslím, že mu nedocházelo, že ty nesmysly bohužel byly víc pravdivé, než bych si já sám přál. Já bych dal cokoliv za to, aby to tak nebylo, ale nemůžu být sobecký... nemůžu myslet pouze na sebe a svoje štěstí... musím myslet i na to, co chce Brian a pokud to není život, o kterém sním já, že budeme mít, nemůžu k němu Briana nutit.

Emmett: "Oh... to nebyly nesmysly?"
J: "Bohužel, Emme," posadil jsem se a sykl bolestí.
Emmett: "Donesu ti aspirin a ty mi pak vysvětlíš, co se do prkýnka děje."

Přikývl jsem a hned, jak jsem do sebe hodil ty dvě zázračné pilulky, začal jsem Emmettovi říkat... zkrátka všechno. Říkat to nahlas je vždycky horší, než si to jen myslet.
Ach jo, co když se k sobě s Brianem už opravdu nevrátíme? Co když tohle je ten konec?

Emmett: "Božínku! Takže ses s ním rozešel?"
J: "Ne tak docela... spíš jsem nám dal pauzu, než přijde na to, jestli..."
Emmett: "Jestli chce mít po zbytek života sex jenom s tebou?"

Musel jsem se zasmát, takhle bych to sice neřekl, ale ano. Jenže tady nejde jenom o ten sex a o to, zda by se dokázal vzdát sexu s náhodnými známostmi na jednu noc. Jde tu i o jiné... jako například to, že se nikdy nechtěl usadit... nikdy nevěřil na lásku ani vztahy... všechno kolem toho se mu příčilo a nazýval to atrapou pro heterosexuály. On je člověk, který miluje svobodu a to vzrušení, které to přináší a myslím, že ani on sám si neuvědomuje, co všechno by svatba znamenala... čeho všeho by se musel vzdát.

Oběť pro lásku(13)

18. april 2018 at 0:01 | Janča |  Oběť pro lásku
bez varování

#BrianKinney #MichaelNovotny #BenBruckner

Brian

Ben mě zavedl až do kuchyně, kde mi nalil sklenici vody a zavolal na Maikeyho, aby přišel dolů. Já se mezitím rozhlížel kolem sebe, jestli náhodou neuvidím něco, co by mohlo patřit Justinovi. Ben mezitím připravoval prostírání na stůl, protože akorát dovařil večeři... byla to taková malá úleva, když připravil talíře pouze pro dva. I když, kdo ví, třeba Justin nemá jen chuť na jídlo... a možná tu vůbec není a já tu ze sebe budu dělat zbytečně šaška. Jenže jestli není tady, tak kde pak je? Že by u mámy? U Daphne? Místa mi nějak docházejí.

Maikey: "Ah, Briane, co ty tady?"
B: "Ehm, jen jsem se tak stavil... zjistit, jak se máte... a tak."

S Benem se na sebe dost nechápavě podívali, myslím, že se asi ještě nestalo, že bych k nim domů přišel jen tak na návštěvu... přiznejme se, že jsem je za tenhle jejich předměstský život dost odsuzoval a oni to moc dobře vědí... proto chápu, že jim tohle nepřijde moc věrohodné.
A řekněme, že po tom, co mi Maikey v podstatě řekl, že si mě Justin nechce vzít a já od Woodyho utekl, je tohle asi ještě víc šokující.

Maikey: "Aha, to je od tebe milé... máme se fajn."
B: "Bezva," zazubil jsem se jako totální debil.

Najednou nastala ta klasická trapná chvilka, kdy jsme ani jeden nevěděli, co říct a tak jsme jen blbě čuměli a rychle se snažili vymyslet nějakou smysluplnou větu...

B: "Můžu si odskočit?" bože, já jsem vážně idiot.
Ben: "Jasně, záchod je..."
B: "Vím, kde je, díky, profesore."
Ben: "Jasně."

Tohle snad nemůže být pravda, nejen, že jsem sem přišel, abych je obivnil z toho, že tu schovávají Justina, ale ještě k tomu to teď vypadá, že jsem si sem akorát přišel dojít na hajzl. Jen tak dál, Kinney!
Jenže najednou mě napadla ještě mnohem větší ptákovina... jak jinak, než slíděním, se vyhnout tomu, abych se ji musel přímo ptát, zda tu Justin není? Proto jsem místo na záchod dole zamířil na ten nahoru, i když ve skutečnosti všichni víme, že na záchod jsem opravdu nešel... místo toho jsem nahoře prošel jednu místnost za druhou a to naprosto bezúspěšně.

Maikey: "Co tu děláš?"
B: "Fuck!"

Málem se mi zastavilo srdce, když jsem se otočil a tam ho uviděl stát s rukama založenýma na prsou. Novotny, ty bys mohl hrát v nějakém hororu!

Oběť pro lásku(12)

17. april 2018 at 0:02 | Janča |  Oběť pro lásku
bez varování

#BrianKinney #DebbieNovotny #TedSchmidt #BenBruckner

Brian

Nechápu, jak jsem někdy mohl tvrdit, že je loft dost velký pouze pro jednoho. Momentálně mi i postel přijde obrovská... a to z jednoho prostého důvodu - strávil jsem v ní noc bez Justina. Není to poprvé a rozhodně ne naposledy a možná bych touhle dobou už měl být na to zvyklý, jenže... dá se vůbec na něco takového zvyknout? Zvlášť když nevíte, jestli je to jen dočasné anebo navždy? Podle mě ne a já si na to zvykat rozhodně nehodlám, chci s ním být za každou cenu. Nejradši bych si pro něj došel už teď a dotáhl ho zpátky do loftu, klidně násilím, pokud by to bylo třeba. Jenomže já ani nevím, u koho je. Jsem si ale jistý, že se to brzo dozvím a taky jsem si jistý, že na toho, kdo mu poskytuje přístřeší a útočiště, budu dost naštvaný. Možná se chovám jako děcko, ale když má Justin neustále kam jít, je pak snazší to, aby ode mě odešel.
A noc je o to delší, když celou noc nespíte a nad vším přemýšlíte... nad tím, jak dokázat tomu, koho milujete, jak moc ho milujete... jak moc s ním chcete být, že jste ochotní pro to udělat cokoliv. Jenže v tom je asi kámen úrazu, Justin nechce, abych udělal cokoliv... nechce, abych se obětoval a vše na sobě změnil, ale zároveň nechce být se mnou, pokud jsem někdo, s kým si nedokáže představit společnou budoucnost, protože ji každý vidíme jinak... prostě tohle nemá řešení, do háje!
Usoudil jsem ale, že v té posteli toho asi moc nevymyslím a raději jsem zamířil rovnou do Kinneticu, ačkoliv jsem na práci neměl ani pomyšlení...

Ted: "Páni... ty... ty nevypadáš moc dobře... divoká noc s Justinem?" uchechtl se.

Fajn, Theodora si ze seznamu lidí, u kterých by Justin mohl být, můžu oficiálně vyškrtnout. Teda řekněme, že zrovna on byl na tom seznamu úplně poslední, ale nevadí. Ale rozhodně s ním Justina nehodlám rozebírat.

B: "Jo, něco takovýho. Jdu se zavřít do kanceláře, otravuj mě, jen pokud půjde o život."
Ted: "Ale..."

Než stihl cokoliv říct, v podstatě jsem se vypařil jak pára nad hrncem. Šíleně mě bolela hlava, že jsem se rovnou složil na pohovku. To jsem asi mohl rovnou zůstat v té posteli.
Zbytek pracovní doby jsem byl v podstatě nepoužitelný a kromě toho, že jsem Teda se Synthií neustále otravoval, aby mi dělali kafe a aby za mě v podstatě dělali i vše ostatní, jsem nedělal vůbec nic... vlastně jsem ještě neustále kontroloval telefon, jestli mi náhodou nevolal Justin, ale... to jsem byl jen hodně naivní.
Hned po práci jsem se vydal do jídelny, ale ani ne tak kvůli hladu jako proto, že Justin měl mít směnu... fakt jsem ho nutně potřeboval vidět.

Debbie: "Ále, copak tě sem přivádí?"
B: "Debb, tohle je... jídelna... kde se jí."
Debbie: "Nekecej. Myslela jsem jen, že užíváte s Justinem, když si vzal dneska volno... předpokládala jsem, že si ho na to navedl ty."

Fajn, takže ani ona nic neví, tím pádem u ní doma taky rozhodně není. A nejen to, on si dokonce vzal volno... buď to je ze všeho v háji stejně jako já, což mi dává naději, že by se ke mně mohl vrátit... nebo jen tušil, že bych ho tu hledal a tomu se chtěl vyhnout.

B: "Neužíváme... prostě jsem přišel na jídlo," jako vůl jsem odsekl takhle chladně, takže je asi všem jasné, co teď bude následovat!
Debbie: "Co se děje?" dala si ruce v bok.
B: "Co by se mělo dít?"
Debbie: "To, že se rozhodně netváříš ani nechováš jako nejšťastnější chlap pod sluncem, protože se co nevidět budeš ženit... Kinney, jestli začínáš mít pochyby a probouzí se to tvoje já, co chce utíkat před láskou, připrav se, že ti natrhnu zadek takovým způsobem, že se ti do něj vejde celej Grand Canyon."

Musel jsem se začít smát, nejen proto, jak stylově umí vyhrožovat, ale hlavně z toho důvodu, že mě tu obviňuje z něčeho, co vlastně momentálně dělá Justin. Má pochyby a utíká ode mě, protože si myslí, že být s ním mě nutí dělat šílenosti, které bych jinak nedělal. Já bych se fakt ze všeho zbláznil.

Oběť pro lásku(11)

16. april 2018 at 0:03 | Janča |  Oběť pro lásku
bez varování

#BrianKinney #JustinTaylor

Brian

Nevím, proč jsem to řekl... proč jsem mu chtěl tak moc ublížit. Asi proto, že právě teď jsem se cítil doslova příšerně. Ale tahle moje lež asi právě domrvila naprosto všechno. Teda není to tak úplně lež, já tu opravdu někoho měl, jen... když mělo dojít na to hlavní, ztuhl jsem, nedokázal jsem to jednoduše. Já Bran Kinney největší děvka Liberty Avenue jsem nebyl schopný někoho ošukat. Protože jsem prostě ve vztahu, protože miluju Justina, protože mám přítele, protože poprvé ve svém zkurveném životě jsem měl pocit, že bych byl nevěrný... a z té představy se mi dělalo zle od žaludku. A už z toho je mi ještě hůř. Z toho, že se opravdu stávám vším, čím jsem být nikdy nechtěl. A Justina to podle všeho vyděsilo úplně stejně jako mě, dokonce natolik, že zpochybňuje i naší svatbu. Jenže u něj mě to vytáčí, to on od začátku chtěl, abych byl podle jeho představ, abych byl srdíčkový, kytičkový a piknikový přítel... a teď, když mu to dávám, to najednou nechce. A přesně proto jsem mu teď zalhal, protože jsem chtěl, aby se cítil stejně hrozně jako já. Ale co to pak o mně vypovídá? Nejspíš to, že jsem idiot... totální zlomyslnej idiot.
Justin se na mě ale díval takovým způsobem, že jsem si přál vzít to zpátky, ale nemohl jsem... jasně, jak snadné by bylo říct, že se nic nestalo, ale... já se bál toho, co to ze mě udělá. Jsem tak zvyklý být v očích všech za parchanta, že představa toho, že by si o mně Justin myslel něco dobrého, že jsem kvůli němu nespal s nikým jiným, se mi příčila.

J: "Vidíš, Briane, pod tím vším, čím se snažíš posledních několik týdnů být, jsi to pořád ty... pořád ten samý Brian Kinney, do kterého jsem se zamiloval... ale ten Brian Kinney není schopný vztahu a už vůbec ne svatby..."

Ne, znova už ne! Tohle už znovu nedám. Tohle tu bylo nedávno, Justin došel k závěru, že nikdy nepůjdeme stejným směrem, že nemá smysl se snažit dál, když oba víme, že to nikdy nemůže fungovat a tak se sebral a odešel bydlet k Maikovi a Benovi. Tenkrát jsem ho nezastavil, i když jsem chtěl a nebýt toho, že Babylon vybuchnul, dnes bychom tu nestáli a neřešili to, zda jsem schopný svatby... protože bychom spolu nejspíš ani nebyli. Protože jsem tak zatraceně zbabělý, že jsem ho raději nechal jít, než abych mu přiznal, co cítím. Ale to jsem nakonec udělal... a on se zdá být stejně na odchodu.

B: "Co tím myslíš?"
J: "Že by možná... žádná svatba být neměla."

V životě by mě nenapadlo, že přijde den, kdy při poslechu téhle věty, budu mít pocit, že se moje srdce roztříštilo na miliony kousků. Tohle prostě nemůže být pravda.

B: "Já tě miluju, Justine," skoro se mi zlomil hlas.

Najednou jsem se nebyl schopný ovládat a to ani to, co říkám. Vypadlo to ze mě tak nečekaně, že i mě samotného to překvapilo. Ale musel to vědět, musel vědět, že s ním chci opravdu být... protože já bez něj jednoduše nedokážu žít. Už ho nikdy nenechám odejít... rozhodně ne bez boje.

J: "Já vím, že ano, Briane," po tváři se mu najednou skutálela slza.

A v tu chvíli jsem věděl, jak moc tohle všechno myslí vážně. A myslel jsem, že se z toho zblázním. Já jsem člověk, který potřebuje mít ve všem kontrolu, ale když přijde na něj... naprosto jí ztrácím. Mám momentálně pocit, že nemůžu vůbec nic udělat, že on je jednoduše rozhodnutý.

J: "Jen nemůžu být s někým, kdo obětuje sám sebe, aby mě udělal šťastným."
B: "To nedělám... neobětuju se," vydechl jsem.
J: "Vážně? Briane, podívej se na sebe... jsi jako úplně jiný člověk, děláš věci, který bys v životě jinak neudělal... oba moc dobře víme, že tohle nejsi ty."
B: "Vždycky si mě takového chtěl, tak... v čem je problém?"
J: "Briane, posloucháš se vůbec, co říkáš? Co kdybych já obětoval něco, co miluju, jen abych tě udělal šťastným... víš to ty, vím to já - ty bys mi to nedovolil. Vždy si mi tvrdil, že nechceš, abych byl něčím, co nejsem, jen abych tě udělal šťastným... tak teď nedělej to samé sobě, prosím tě, Briane..."

Queer as folk - season 1 - 2/2

13. april 2018 at 20:45 | Janča |  Queer as folk - obsah epizod
ČLÁNEK OBSAHUJE SPOILERY!!!

1x12 - Move It or Lose It

Brianovi chybí Maikey a naopak, ale ani jeden nechce s tím druhým mluvit. Brian dokonce pozve Teda k Woodymu, kterého to dost překvapí. Emmett všechny tricky odmítá kvůli svému slibu, který dal Bohu. Mel s Lindsay se vzdalují a tak se hádají. Brian se s Tedem moc nebaví, ale za to on se rozhodne využít toho, že odmítá všechny svoje zájemce a sám s nimi odchází domů. Michael se konečně nastěhoval k Davidovi. Jenže David zrovna nesdílí jeho nadšení, když si všude rozestaví svoje hračky. Brian ze zoufalství otravuje dokonce i holky, které mu domlouvají, aby se s Michaelem udobřil, ale ten si myslí, že je to takhle lepší. V Big Q se Tracy zastane gayů před Maikeym, když si tam zaměstnanci o nich povídají vtipy, ale následně mu oznámí, že chce odejít z práce. Emmett nemá nejlepší náladu, ale když se seznámí s Mattem, který mu chce pomoct spatřit světlo, začíná se o to zajímat a rozhodne se jít na sezení jedné skupiny. Brian pozve Justina k sobě domů, který je nadšený, ale následně pochopí, že Brianovi pouze chybí Michael a tak se rozhodne zakročit, aby je udobřil, těm se to však nezamlouvá. David uklidí všechny Maikeyho věci a toho se to dotkne. Justin je u Briana - Ice cream kiss. Domlouvá mu, aby se usmířil s Maikeym, ale ten ho pošle pryč. Než odejde, ukradne u Briana komiks, který byl Maikeyho narozeninovým dárkem. Melanie je naštvaná, že u nich Brian pořád otravuje. Linds se mezitím svěřuje Brianovi s problémy s Mel a následně Mel konfrontuje se svými pocity. Michael se udobřuje s Tracy. Emmett se rozhodne stát členem skupiny Spatři světlo, aby se stal hetero. Justin jde za Maikeym předat mu komiks a říct mu, že Brianovi chybí. Nakonec se s ním jde usmířit. David vrátí Maikeyho věci zpátky.

1x13 - Very Stupid People

Na Briana v práci udělá dojem nový zaměstnanec Kipp a tak mu dá za úkol velkou zakázku. Linds s Melanie pořádají u sebe doma večírek pro své kamarádky, kterým se má brzo narodit dítě. Mel se tam seznamuje se ženou Marianne, se kterou si hned padne do oka. Emmett se stále přizpůsobuje novému životu a rozhodně mu to neusnadňuje blížící se P-town. Matt se mu snaží "pomoct" a nabádá ho, aby se přestal s kluky přátelit, pokud ho svádí na scestí. Kipp svede Briana v jeho kanceláři. Lindsay s Melanie pokračují v hádkách. Emmett se svěří Tedovi a Maikeymu o skupině a ti se mu to ihned snaží vymluvit, jenže Emmett to vnímá jako, že od nich nemůže čekat podporu. Brian se znovu vyspí s Kippem u sebe v loftu. Michael s Tedem se rozhodnou najmout Emmettovu oblíbenou pornohvězdu Zacka O'Toola, aby mu pomohli vrátit se do starých kolejí. Melanie se vyspala s Marianne. Kipp v práci oznámí Brianovi, že by chtěl být povýšený a kvůli sexu s Brianem doufá, že mu to projde, ale ten to ihned zamítne. Lindsay přije na to, že jí byla Mel nevěrná a Mel se nakonec rozhodne odstěhovat ke svojí sestřenici. Maiky s Tedem zjišťují, že jejich plán nevyšel a Emmett se je rozhodne odstřihnout ze svého života. Brian zjišťuje, že na něj a firmu Kipp podal žalobu za sexuální obtěžování.

Queer as folk - season 1 - 1/2

13. april 2018 at 20:45 | Janča |  Queer as folk - obsah epizod
Blog.cz se mě zase jednou rozhodl naštvat. Člověk se konečně dokope k něčemu, co slíbil už před hodně měsíci a když se to vítězoslavně chystá zveřejnit, nahlásí mu to, že článek nesmí obsahovat víc, jak 40000 znaků... nejvtipnější na tom ale je to, že tohle celé mělo sotva 30000 znaků a i tak se to nechtělo zveřejnit a to i přes to, že jsem se to snažila všemožně zkrátit. Nakonec jsem si ale řekla, že nejjednodušší to zkrátka bude zveřejnit na dvě části... fakt bych se z toho blogu občas zbláznila :/ No nic raději se nebudu rozčilovat!
Kažopádně konečně jsem tedy dopsala obsah epizod první série... sláva, vyvěste prapory! :D Asi to není třeba zmiňovat, ale zkrátka jen tak pro sichr ČLÁNEK OBSAHUJE SPOILERY!!!

1x01 - Premiere

Na začátku dílu se ocitáme v klubu Babylon a seznamujeme se s Brianem, Maikeym, Tedem a Emmettem. Při odchodu Brian potkává Justina a bere ho s sebou domů, kde s ním Justin zažije svůj první sexuální zážitek. Brian následně obdrží hovor od Melanie a společně s Maikeym a Justinem se vydává do nemocnice, protože se mu zrovna narodil syn, kterého má s Lindsay. Justin mu vybere jméno Gus. Následuje scéna na střeše s Maikeym a Brianem - hraje Proud. Poté opouštějí nemocnici a Maikey chce Justina odvést domů, ten se rozhodne jít s Brianem a zažije s ním své poprvé. Když se ráno probouzejí, Brian si nic nepamatuje, ani to, že má syna. Znovu mají sex ve sprše. Přijde Maikey, který měl půjčený Brianův jeep, jenž mu posprejovali dva malí kluci. Společně s Brianem odvážejí Justina do školy. Justin chce vědět, kdy může Briana znovu vidět, ten mu říká, že ho uvidí ve svých snech a následně odjíždí. Justin Daphne oznamuje, že právě potkal Boha. Zjišťujeme, že na jeepu je velkým růžovým písmem napsáno FAGGOT.

1x02 - Queer, There and Everywhere

Ukáže se, že Ted má rád Maikeyho víc, než jako kamaráda. Brian si to rozdává se ženatým zákazníkem. Mike zjišťuje, že se líbí svojí kolegyni Tracy a je nucený s ní a pár dalšími lidmi jít na pivo, aby se nezjistilo, že je gay. Brian si kvůli tomu z něho utahuje. Lindsay s Mel chtějí po Brianovi velké peníze z jeho životního pojištění a ten je zásadně proti a ve vzteku jede vyzvednout Maikeyho. Následně u Woody's narážejí na Justina a Brian z něho není nadšený. Kluci se taktéž dozvědí, že Brian Maikeymu skoro vyhonil nad fotkou Patricka Swayzeho, když jim bylo 14. Justin hádá Brianovi věk 33 a ten naštvaně odchází. Maikey se ho snaží zastavit a říká mu, že je Justin jeho zodpovědnost, ten ho odpálkuje a odchází. Justina se proto ujímá Maikey a vezme ho do jídelny za Debbie. Justin to nakonec nevydrží a ještě jednou zkouší jít za Brianem, tentokrát do loftu, ten tam má ale někoho jiného. Brian nakonec Justinovi říká, že nevěří na lásku, ale na šukání a tak s brekem odchází pryč.

Oběť pro lásku(10)

13. april 2018 at 0:04 | Janča |  Oběť pro lásku
bez varování

#JustinTaylor #BrianKinney #DaphneChanders

Justin

Mám pocit, že se všechno začíná hroutit jako domeček z karet. Ještě před několika týdny jsem se s Brianem rozešel, protože jsem myslel, že s ním nikdy nemůžu mít to, co chci... že nikdy nepůjdeme stejným směrem. Pak jsem skoro umřel, už po druhé v životě podotýkám, a v Brianovi se něco zlomilo a poprvé mi řekl, že mě miluje. A ne jen to, on mě požádal o to, abych si ho vzal. A když jsem myslel, že nemůže přijít už nic lepšího, koupil nám BRITIN, kde se mnou prý chce strávit zbytek života. Pohádka, řekl bych. Až na to, že Brian během tohohle všeho naprosto ztrácí sám sebe. Vím, snil jsem o Brianovi, který mi bude říkat, že mě miluje, který mi bude chtít snést modré z nebe a teď když ho konečně mám, tak si tu stěžuju, ale... tak to není. Kdybych věděl, že Brian takový chce opravdu být, nikdy bych ani necekl, ale to zkrátka není možné! Brian vším, co teď dělá, vždy naprosto pohrdal, od okamžiku, kdy jsem ho poznal, jsem věděl, kým je a i když jsem za ta léta mnohokrát pochyboval o tom, zda zvládnu vést vztah s někým takovým, tak jsem ho bezpodmínečně miloval a chtěl udělat vše pro to, aby to fungovalo. Nakonec jsem ale asi pochopil, že snažit se o něco, co není možné, nemá zkrátka cenu... jenže teď se to možné zdá, ale... za jakou cenu? Za jakou oběť? Nebo spíš... za čí oběť?
A do toho všeho si Brian začíná všímat, že se mnou něco děje a nejděsivější na tom je asi to, že snad poprvé za náš vztah, o tom se mnou chce otevřeně mluvit... vždy radši dělal, že to nevidí, jen aby nedal najevo zájem a najednou... zkrátka ho opravdu skoro nepoznávám.

J: "Díky za svezení, Daph."
Daphne: "V pohodě, já jen doufám, že to spolu nějak vyřešíte. Budeš si s ním o tom muset zkrátka promluvit."
J: "Já vím," povzdychl jsem si.
Daphne: "Hlavně nekoukej na všechno černě... vím, že Brian, který se chová tak, jak by nás nikdy v životě nenapadlo, je asi děsivý, ale... třeba jen zbytečně maluješ čerta na zeď... třeba ho láska k tobě jednoduše změnila," pousmála se.

Ale já jsem se chtěl popravdě začít smát, až tak stupidní mi to přijde, protože je to prostě Brian Kinney. Ale část mě doufala, že by to tak opravdu mohlo být... že třeba svou pohádku 'navždy spolu' opravdu dostanu.
S Daphne jsem se následně rozloučil a vydal jsem se nahoru, raději jsem to vzal po schodech, nějak jsem to chtěl ještě oddálit, dokud to šlo... přeci jen, pokud mám pravdu, tak teď dost možná pochoduji vstříc našemu rozchodu... a to asi nepřežiju.
Přede loftem jsem se ještě zhluboka nadechl, ruce se mi klepaly div mi neupadly a následně jsem konečně otevřel dveře, jenže... všude byla tma.

J: "Briane?!" křikl jsem.

Ale nic se neozvalo. Bezva, není tady, pomyslel jsem si. Částečně se mi asi ale ulevilo, protože jsem věděl, že tomu děsivýmu se ještě na chvíli vyhnu, jenže když jsem následně zamířil do ložnice, skoro jsem nadskočil hrůzou, když jsem zahlédl, jak Brian sedí na pohovce ve tmě a jediné, co bylo zřetelně znát, byla žhavá cigareta a následně i sklenička nějakého tvrdého alkoholu v jeho ruce...

J: "Tady jsi."
B: "Tady jsem," utrousil.
J: "Volal jsem tě."
B: "Slyšel jsem."
J: "Tak proč si neodpověděl?"
B: "Nějak se mi nechtělo."

Stál jsem tam, jak zaražený a vůbec jsem nevěděl, co se děje. Takhle nepříjemného a chladného jsem ho hodně dlouho nezažil. Asi bych si měl říct, že mám konečně to, co jsem chtěl... nebo spíš to, co se dalo čekat, že nakonec přijde, protože to jeho dobré chování mu moc dlouho nevydrží, ale... fakt mě to vyděsilo.

Oběť pro lásku(9)

10. april 2018 at 0:02 | Janča |  Oběť pro lásku
bez varování

#BrianKinney #MichaelNovotny #BenBruckner #EmmettHoneycutt #TedSchmidt

Brian

S Tedem jsme následně zamířili opět rovnou do Kinneticu, ale moje soustředění bylo, dá se říct, na bodu mrazu. Justin je asi jediný člověk na světě, díky kterému dokážu být naprosto mimo. Hádám, že je to asi nějaký vedlejší účinek zamilovanosti. A ano přijdu si pateticky, když tohle říkám zrovna já... Brian Kinney, který nevěří na lásku, ale na šukání. Nikdy by mě nenapadlo, že opravdu přijde jednou den, kdy budu někoho milovat a nejen to - že si ho budu chtít i vzít. A největší ironie na tom je ta, že je tu dost velká pravděpodobnost, že on si nechce vzít mě. I když... je se čemu vůbec divit? Nejsem zrovna materiál na ženění, o tom jsem stihl Justina přesvědčit za těch pět let asi mnohokrát. Jenže i tak... ta představa, že by opravdu nechtěl... mě ničí... a pokud to tak opravdu je... to mě už nejspíš zabije.

Ted: "Briane, já jen... víš, že už je po pracovní době, že?"
B: "Jo, klidně už můžeš jít."
Ted: "Vážně? Nepotřebuješ s něčím pomoct nebo tak?"
B: "V pohodě, klidně běž, jen něco dodělám a taky půjdu."
Ted: "Dobře. Tak zatím."

Popravdě nebylo tu nic, co bych potřeboval dodělat, ale nějak jsem se nebyl schopný zvednout ze svého křesla a jít domů... protože jsem zkrátka nevěděl, co mě tam čeká. Alespoň do chvíle, kdy mi zazvonil telefon s textovkou od Justina, že jdou s Daphne dohnat ztracený čas, kdy se neviděli a že přijde později. Bezva! Už chybí jenom to, že nebude spát doma.
Rozhodně jsem nehodlal zkejsnout v loftu a čekat na to, až se uráčí přijít, zatímco bych šílel ze svých myšlenek, proto jsem se rozhodl vytočit číslo člověka, který mě momentálně jako jediný může udržet při smyslech...

Maikey: "Ahoj, Bri!"
B: "Novotny, máš dnes čas?"
Maikey: "No s Benem jsme chtěli..."
B: "Výborně, takže máš... za hodinu u Woody's."

Dřív, než mi stihl odporovat, jsem raději zavěsil. Jestli je na světě někdo, kdo mě miluje skoro stejně jako Justin, je to právě Maikey, takže vím, že mě na holičkách nenechá, i kdyby nevím co. Ačkoliv když nad tím tak přemýšlíš... třeba mě Justin nemiluje, tak jak si myslím. Raději jsem zatřepal hlavou, abych se téhle myšlenky zbavil.
Následně jsem rychle zajel do loftu, vysprchoval se, vzal si svou oblíbenou černou košili bez rukávů, modré džíny a koženou bundu a vyrazil jsem k Woodymu. K čertu, jak mě chybí ten zatracenej Babylon!
Tak jo, možná ani Maikey mě nemiluje tak moc, jak jsem si myslel, protože zatím ho rozhodně nevidím... to je fakt v prdeli!

Maikey: "Briane, tady jsme!"

SHIT! Od kdy pozvání Maikeyho znamená pozvání všech?! Takhle jsem si to rozhodně nepředstavoval - Maikey, profesor, můj účetní a královna přes módu - to rozhodně bude terapie, která mě pravděpodobně pošle rovnou do blázince!

B: "Koukám, že jsme ve větším počtu."
Maikey: "Kluci už tu byli a Bena jsem nemohl nechat doma..."
B: "Ee-hm."

Posadil jsem se k nim a objednal si pivo. Rozhodně jsem si ale připadal dost navíc, Maikey s Benem cvrlikali a Ted s Emmettem probírali ty svoje blbosti. Zatímco já jen tupě zíral před sebe a se stále se opakující větou "Nemám zájem," na každého, kdo to na mě zkoušel, jsem pomalu, ale jistě začínal ztrácet nervy.

Oběť pro lásku(8)

9. april 2018 at 0:03 | Janča |  Oběť pro lásku
bez varování

#BrianKinney #JustinTaylor #TedSchmidt #DebbieNovotny

Brian

S Justinem jsme brzo zalehli, protože na mě vytáhl kartu, že je unavený a musí vstávat na ranní šichtu do jídelny, takže jsem neměl ani možnost si s ním promluvit o tom, co má na srdci. Bože, pravděpodobně bych se měl sám sobě smát, když chci s Justinem o něčem takovém mluvit, to přeci nejsem já, ale... mám pocit, že od momentu, kdy jsem v sobě našel sílu mu říct, že ho miluju, se celá moje osobnost nějak předělala. Teda, pořád jsem to já, ale přes to nejsem... a někdy mě to i děsí, ta představa, že bych se třeba stal někým, kým jsem nikdy být nechtěl. Jenže zároveň takový chci být pro Justina, chci, aby se mnou byl šťastný stejně, jako jsem já šťastný s ním. A chci, aby věděl, jak moc ho miluju, aby nikdy neměl důvod ode mě odejít. Ale přes to je tohle přesně to, co mě momentálně děsí ze všeho nejvíc... že má Justin pochyby, že žádnou svatbu možná ani nechce.
Ráno jsem tak nějak automaticky zapátral po Justinově těle, ale chlad matrace mi jasně napověděl, že není co hledat. Sice jsem počítal s tím, že vstává brzo, ale stejně jsem doufal, že budu mít ještě možnost si ho alespoň trochu užít. Jsem paranoidní, když si myslím, že možná odešel brzo schválně?

Ted: "Ahoj, Bri!" zubil se na mě sotva jsem prošel dveřmi Kinneticu.
B: "Kde se v tobě bere ta dobrá nálada? Vrznul sis snad konečně?"
Ted: "A moje dobrá nálada je na odchodu."

Musel jsem se zasmát, ani po těch letech, po tom všem, co jsme spolu zažili, po tom, že spolu pracujeme v jedné firmě a spoléhám tu na něj ze všech nejvíc, si nejsem stále schopný odpustit svoje poznámky vůči němu... a on to stále snáší. Někdo by mu měl dát metál.
Zalezl jsem si do své kanceláře připravený udělat opět vše nezbytné, jenže tentokrát jsem musel počítat s tím, že moje myšlenky budou utíkat jaksi jinam... někam, kam jsem vůbec nechtěl, aby se moje mysl ubírala.

Ted: "Briane, jdu do jídelny na oběd jdeš taky neboo..?"
B: "Jo, jasně."

Oběd mi byl upřímně ukradený a to i přes, že mi celkem slušně kručelo v žaludku, chtěl jsem ale jednoduše vidět Justina, vlastně nejen chtěl... ale potřeboval.
Ještě, než jsem vešel do jídelny, musel jsem nakouknout přes sklo... čím to je, že kdykoliv ho vidím, musím se usmívat jako idiot... jako totálně zamilovaný idiot?

Debbie: "Ále, hladovci přišli na oběd?"

Jen to Debbie dořekla, Justin se hned otočil... a upřímně jsem doufal v lepší reakci... jsem někdo, koho si má za necelé dva týdny brát... měl by se rozhodně alespoň usmát. Místo toho se tváří jako by snad viděl ducha.

B: "To víš, Debb, jsme sedření z té neustále práce," musel jsem se alespoň tvářit, jako že se mě Justinova reakce nijak nedotkla.
Debbie: "Z práce za stolem?"
B: "Divila by ses, jak náročná může někdy být."
Debbie: "To se vsadím," začala se smát tak, jak to umí jenom ona. "Sluníčko, obsluž svého nastávajícího," pokračovala dál.
Ted: "Ehm... a co já?"
Debbie: "Teda samozřejmě taky."
J: "Jdu na to," popadl svůj bloček a už za námi běžel, my se mezitím posadili k zadnímu stolu.

Oběť pro lásku(7)

4. april 2018 at 0:06 | Janča |  Oběť pro lásku
bez varování

#BrianKinney #JustinTaylor #JenniferTaylor

Brian

Mohl jsem jasně vidět, že je s Justinem něco špatně. Nejdřív jsem si to nechtěl připustit, ale už nemůžu předstírat, že to nevidím. Něco ho užírá a nechce mi to říct a já se děsím toho nejhoršího, toho, že možná... že si to možná rozmyslel s tou svatbou. Možná si mě vzít nechce a neví, jak mi to má říct. A děsí mě to tak moc, že se chovám asi jako totální šílenec. Chovám se tak, jak bych se nikdy dřív nechoval. Zkrátka nechci, aby si to rozmyslel, nechci, aby měl důvod ode mě odejít, nechci být už ten idiot, co mu nedal najevo ani špetku lásky, protože se víc bál o svoje ego. Chci zkrátka, aby Justin věděl, že ho miluju. Miluju ho tak moc, že jsem pro něj ochotný udělat naprosto cokoliv. Ale stejně začínám mít pocit, že ani to není dost...

B: "Tak co, Justine? Co je s tebou?" naléhal jsem.

Bylo na něm znát, že neví, co mi na to má odpovědět, ale přitom to bylo tak snadné, chtěl jsem jednoduše znát PRAVDU. Chci vědět, co se s ním děje dřív, než z toho pravděpodobně zešílím.

B: "Justine, ty nechceš..."

Než jsem stihl dokončit tu vražednou a nejspíš i osudovou otázku vrátila se zpátky Jennifer s ještě nějakým dezertem. Ta ženská chce, abych tu přibral dvacet kilo snad. Ale řekl bych, že lepší tchýni si přát asi nemůžu. Ačkoliv teď bych uvítal, kdyby se vrátila o trochu dýl.

J: "Mami, ty snad chceš, abychom praskli."
Jennifer: "Ale to nee, jen chci, abyste se dobře najedli... zvlášť když vím, jak se stravujete."
J: "Však já vařím! Rozhodně dělám víc, než Brian... ten se maximálně zná důvěrně s donáškovou službou."
B: "Ale s dobrou donáškovou službou," bránil jsem se.
Jennifer: "Mě z vás omejou."

Oba jsme se začali smát a já se zas trochu uvolnil, když jsem na jeho tváři uviděl ten jeho pověstný sunshine úsměv. Kéž bych ale tak věděl, co se za tím úsměvem momentálně skrývá.

Jennifer: "Opravdu nerada kazím tenhle večer, ale... Justine, je tu něco, co bych ti měla asi říct."

Ne jen Justin, ale i já jsme na ni zaskočeně pohlédli. Tvářila se tak vážně, že nám oběma v hlavě asi naskakovaly všechny nejhorší možný scénáře.

J: "Bože, co se děje?"
Jennifer: "Eh... dneska jsem mluvila s tvým otcem..."
J: "Neřekla si mu snad, že..?"
Jennifer: "Já ne, ale Molly se prořekla."
J: "Sakra."
B: "Možná je dobře, že to ví..."
J: "Pamatuješ na to, jak autem narazil do tvého jeepu a málem tě zabil? Nebo jak tě skoro ubil k smrti u Babylonu? A... mám pokračovat?"
B: "Fajn, asi by to vědět neměl."
Jennifer: "No, ale už to ví a... chtěl by se s tebou sejít."
J: "Kvůli čemu? Aby mi řekl, že být gayem je už dost nechutný natož to ještě stvrdit prstýnky? Nebo mě snad chce odvést k oltáři?"
Jennifer: "Já nevím, zlato, ale doufá, že mu zavoláš, abyste se sešli."

Oběť pro lásku(6)

3. april 2018 at 0:01 | Janča |  Oběť pro lásku
bez varování

#JustinTaylor #BrianKinney #DebbieNovotny #JenniferTaylor

Justin

Přesně v 6 končila moje šichta a přesně v 6 se ukázal Brian ve dveřích jídelny. Perfektní jako vždy, ale přes to ještě víc, bylo na něm vidět, že čas strávený doma po práci využil k tomu, aby se vyparádil a rozhodně se mu to podařilo. Jeho krása mě asi nikdy nepřestane dostávat do kolen. Ale čím mě opět šokoval, bylo to, že byl tady, najíst se rozhodně nepřišel a ví, že za hodinu máme být u mámy, tudíž to znamená jediné - on mě přijel vyzvednout. A ne, nestěžuju si, ale stejně mě to k smrti děsí. Ještě by mi mohl držet dveře u auta a asi to se mnou sekne. Z Briana se snad ještě stane gentleman. Sakra, proč mě tam moc děsí, že se Brian stává vším, o čem jsem kdy snil? Asi proto, že to není zkrátka možný!

Debbie: "Myslíš, že na tebe venku čeká kočár tažený koňmi?"
J: "Co?"
Debbie: "Já jen... jsi jak hotová princezna," pomalu se dusila smíchy.

Až teď mi došlo, co se mi snaží říct nebo spíš, co dělá - pěkně si ze mě utahuje! I jí přijde šílený to, že mě Brian vyzvedl, jak to pak nemá připadat šílený mně?

B: "Ahoj," usmíval se od ucha k uchu. Sakra, ještě chvíli a fakt se mi ty kolena podlomí.
J: "Co, co tady děláš?"
B: "Končíš v 6 ne?"
J: "Jo, ale... to je jedno."

Došel jsem k závěru, že bude lepší se v tom prostě nepitvat. Asi bych měl zkrátka začít oceňovat ta jeho gesta... gesta, která absolutně nechápu a asi nikdy nepochopím!

B: "Tak můžeme vyrazit?"
J: "Jo, jasně."

S Brianem jsme se vydali na odchod a ani nevíte, jak se mi ulevilo, když mi dveře jídelny nedržel, dokonce šel i první. Super, alespoň něco... fuck! On mi fakt otevřel dveře u auta?!

B: "Co je?"
J: "Eh... nic," nervózně jsem se pousmál a nasedl si.
B: "Je celkem chladno," nastoupil si taky.
J: "Jo, to je, asi... what the fuck?" zděsil jsem se, když jsem na zadním sedadle uviděl puget růží.
B: "Oh, ty jsou pro tvojí mámu, koupil jsem je cestou sem... budou se jí líbit?"
J: "Ach tak... jo, budou, jsou perfektní. Vybral si... dobře."

Jak mi spadl kámen ze srdce tak v další chvíli jsem na něm měl dvojnásobně velký. Možná ty růže nekoupil mně, ale sakra... on je koupil mojí mámě! Co... jak... proč... do prdele! Začínám mít pocit, že Briana unesli mimozemšťani.
Brian nás následně zavezl domů nebo spíš do loftu vzhledem k tomu, že domovem už to moc dlouho nazývat nebudeme, kde jsem si dal rychlou sprchu a hodil na sebe nějaké lepší oblečení.

Oběť pro lásku(5)

2. april 2018 at 16:17 | Janča |  Oběť pro lásku
varování 18+

#JustinTaylor #BrianKinney #JenniferTaylor

Justin

Kluci ze mě asi byli dost v háji, teda nic mi neřekli, ale způsob, jakým jsem se po mém přiznání tvářil a choval... no řekněme, že asi byli rádi, když jsme konečně šli domů. Ještě mě sice tahali k Woodymu na drink, ale bylo patrné, že se jim ulevilo, když jsem řekl, že vynechám. Anebo už si i tohle namlouvám? Kdo ví. Fakt mám v hlavě bordel a nejhorší na tom je, že možná úplně zbytečně.
Domů jsem se popravdě vůbec nehnal, vím, že jsem Brianovi slíbil, že budu doma brzo, ale... potřeboval jsem si zkrátka pročistit mysl na čerstvém vzduchu. Nemůžu však říct, že by to bylo, kdo ví, jak účinné.
Ach jo, já jsem asi fakt pitomec, přeci kdyby si mě Brian upřímně nechtěl vzít, neprodával by loft a nepořídil místo toho BRITIN. Neplánoval by svojí rozlučku se svobodou, nezaúkoloval by Emmetta přípravami na svatbu... když to shrnu takhle, mám pak pocit, že Brian je na naši svatbu připravenější víc, než já a možná... možná, že to je hlavní problém. Možná, že to já jsem ten, co má pochyby... možná, že je chyba na mojí straně a ne Brianově. A možná je chyba na stranách obou. Sakra práce!

J: "Ahoj," křikl jsem ode dveří, zatímco jsem si zouval boty.
B: "Ahoj," Brian se na mě zezadu natiskl zrovna, když jsem se narovnal.
J: "Hmm, tady se na mě někdo těšil."
B: "A tady jde někdo pozdě... doufám, že stál za to."
J: "Asi tě zklamu, ale nikdo nebyl."
B: "Že ne? Nikdo nestál za hřích?"
J: "Nikdo, koho bych chtěl."
B: "A koho bys chtěl?"

Brian to řekl tak svůdně, že v tu chvíli jsem zapomněl na všechny problémy, co se mi honí hlavou a dokázal jsem myslet jen na tu obrovskou erekci v mých kalhotách. A taky na tu Brianovu, co jsem mohl zřetelně cítit na zadku.
Okamžitě jsem se k němu otočil čelem a prakticky mu narval jazyk do pusy. Přišlo mi, že jsem ho možná zaskočil, ale netrvalo dlouho a oplácel mi stejnou měrou. Líbali jsme se jako divý a mezitím si vzájemně rozepínali kalhoty, které jsme cestou do ložnice ztratili a stejně tak i ostatní oblečení.
Brian si lehl a já se na něj obkročmo posadil a naše penisy se o sebe otíraly, zatímco jsem jazykem laskal jeho bradavky. Jeho sténání bylo rájem pro moje uši. On mezitím přejížděl prsty po mých zádech a žebrech až mi z toho naskakovala husina.
Následně jsem mu polibky začal vytvářet cestičku od krku, přes hruď a břicho až k jeho tvrdé erekci. Olízl jsem ho od kořene až ke špičce, kterou jsem vzápětí vsál do úst. Brian se prohnul v zádech a hlasitě zasténal. Jeho ruka následně spočinula na mé hlavě a začal mě vískat ve vlasech, dokonce mě za ně i tahat přesně tak, jak to vždy rád dělá.
Z jeho reakcí jsem mohl vědět, že opět zažívá jedno z nejlepších vykouření ve svém životě, asi bych na sebe měl být hrdý.

B: "Justine..." těžce vydechl a já věděl, že je kousek od vyvrcholení, tak jsem přestal.

Brian mě hned po tom překulil pod sebe, z nočního stolku vzal kondom a nechal mě mu ho nasadit. Následně si dal moje nohy na ramena a začal do mě opatrně pronikat. Sykl jsem bolestí, ale hned po tom mě začala naplňovat neskutečná rozkoš. Brian začal přirážet a já ho chytil za zadek, čímž jsem ho donutil přirážet rychleji a tvrději. Za několik dalších minut se Brian udělal a mě k orgasmu dopomohl pusou.