July 2017

Dovolená(12)

2. july 2017 at 11:53 | Janča |  Dovolená
Poslední díl. - Trvalo mi to, já vím a omlouvám se. Každopádně poslední díl je konečně tady, tak si ho užijteUsmívající seSmějící se A opět se mějte krásně a na viděnou snad brzyUsmívající se

BRIAN

varování: žádné

Poslední den dovolené byl tady a já s úžasem přemýšlel nad tím, že to celé proběhlo naprosto v pořádku. Jasně pár škobrtnutí tu bylo, ale nic, co bychom s Justinem neustáli. A tomu se říká, sakra, štěstí... anebo to možná bylo jen ticho před velkou bouří? Ale ne, Briane, věř, že pro jednou všechno vyšlo a že nehrozí nic, co by to podělalo. Chci jednoduše, aby tohle byla dovolená, kterou si s Justinem oba budeme pamatovat až třeba do naší smrti. Což zní asi trochu sentimentálně a směšně romanticky na někoho jako jsem já, ale... Justinovi se mě podařilo tak zblbnout, že je mi to jedno. Nehodlám sice vyřvávat do světa, že ho miluju nebo mu to snad dokonce říct, ale to hlavní je, že to vím a už se ani nebojím si to přiznat a to je rozhodně velký pokrok. Kdo ví, třeba jednoho dne to dokážu i říct, ale to už zase trochu předbíhám.
Představa, že se za pár hodin zvedneme a nasedneme do letadla, která nás dopraví zpátky do toho zapadlého Pittsburghu nebyla nikterak lákavá, ale musel jsem uznat, že částečně už mi to doma chybělo a to nejen Babylon, Woody's a Kinnetic... ale i ta bláznivá rodinka.

J: "Hmmm,"...Justin se začal líně protahovat.

Uviděl jsem v tom plamínek naděje, že se konečně rozhodne vstávat... byl jsem pod ním totiž uvězněn nebo tedy moje ruka a fakt mi začínalo připadat, že mi jí budou muset amputovat, protože už musí být naprosto odrovnaná.

J: "Ty už si vzhůru?"
B: "Už? Podívej se na hodiny."
J: "Juj,"...Reagoval, když uviděl, že už bude 11.
B: "A taky mi za chvíli upadne ruka, s tím se taky moc dobře spát nedá."
J: "Promiň, si mě měl odstrčit."
B: "To zas ne,"...Přitáhl jsem si ho k sobě blíž a políbil ho.