Dovolená(7)

7. června 2017 v 14:18 | Janča |  Dovolená
Nový díl. - 18+

JUSTIN

Budu možná znít jako blázen, ale víte, co jsem si na téhle úžasné, drahé, luxusní dovolené užíval momentálně ze všeho nejvíc? Že jsem po hrozně dlouhé době viděl Briana zase uvolněného s úsměvem na rtech a s tváří, v níž se vyčerpání zaměnilo za radost... on to asi nikdy nepřizná, ale vím, že je rád, že jel. Však v tom moři dovádí jako malej! A i přes to u toho dokáže být tak sexy... a to bohužel neoceňuji pouze já, ale plno zdejších žen a dam v letech a stejně tak muži, jež chtějí být on anebo ho mít ve své posteli... ale všichni máte smůlu, protože on je jenom můj.

B: "Když si říkal, že půjdeme k moři, myslel jsem, že do něj opravdu půjdeš a ne, že se tu budeš válet na dece a slintat nade mnou."
J: "No neslintám tu jedinej."

Brian se rozhlídl kolem sebe a následně se snažil působit neutrálně, na jednu stranu si totiž uvědomoval, jak dobrý pocit to je, že je stále a všichni víme, že vždycky bude, velice atraktivní. Na stranu druhou si byl vědom i toho, že je na tenkém ledě, když jsem tu já, takže si to radši moc neužíval. Ale já bych mu to tentokrát i dopřál, po tom pracovním vytížení si to zaslouží.

B: "Pojď, zvedej se,"...Vytáhl mě za ruce nahoru.
J: "Proooč? Mně se tu leží a opaluje dobře."
B: "Jo a všichni tady to taky oceňují. A chtěl si do moře, takže jdeme."

Chvilku jsem nechápal, ale až když jsem se podíval kolem sebe, uviděl jsem ty stejné pohledy, které se dostávaly Brianovi... až do teď jsem si toho vůbec nevšiml. Ale něco mi říká, že Brian ano a přesně proto se mě snaží odtáhnout do moře, kde mě bude mít hezky v bezpečí. Miluju, když žárlí a snaží se to nedávat najevo, je tak roztomilej - další výraz, za který by mě asi zabil.


J: "Rozkaz, pane."

S úsměvem jsem se vydal napřed a Brian mě plácl přes zadek. Je to jenom mnou anebo se najednou chová víc jako můj přítel? Nebudu lhát, mně se to fakt líbí. Ale na druhou stranu mě trošku mrzí, že doma v Pitts jsem spíš takové jeho malé tajemství... teda ne, že by mě zatajoval před ostatními, všichni, ať už z naší rodiny nebo z Babylonu atd., vědí, že patřím k němu... ale nálepku 'můj přítel,' by na mě asi nenalepil. Sakra, dost, Justine, nekaž si to tady takovými myšlenkami!

J: "Myslíš, že jsou tu žraloci?"
B: "To není vtipný."
J: "Však já se nesměju. Počkat, ty se snad bojíš žraloků?"
B: "Tvorů, co ti můžu ukousnout nohy? Nebo si tě dát jako svačinu? Si cvok, jestli ty se nebojíš."

Musel jsem se pousmát, Brian chce většinou působit, jako drsňák, co se ničeho nebojí, vím, že je tohle jen taková blbost, ale je hezké ho čas od času poznat i z téhle stránky.
S Brianem jsme v moři blbli, až dokud se nezačalo stmívat, potom jsme se v dobré náladě vrátili zpátky na náš - naprosto dokonalý - hotelový pokoj. Oba jsme usoudili, že by se nám hodila sprcha a víte, jak my rádi šetříme vodou a tady tomu zkrátka nemůže být jinak.

J: "Otoč se."

Brian po mně hodil takovej ten pohled, co jasně říkal, že ho šukat nebudu, i když já bych spíš použil slovo pomilovat, ale v tomhle se jaksi s Brianem neshodujeme... každopádně tohle můj záměr sice není, ale štve mě, že je ohledně toho takovej.

J: "Chci ti jenom umýt záda."
B: "Tak to nejsem proti,"...Otočil se.
J: "A proti tamtomu bys byl?"
B: "Justine..."
J: "Co? Ne jednou ti to nevadilo."

Nic mi na to neřekl a já věděl, že je lepší to dál nerozebírat. Tohle je jednoduše něco, co je pro Briana tabu, pokud on sám to nechce a to je tak jednou za milion let.

B: "Teď ty."

Otočil jsem se a Brian začal mýt moje záda... nevím, zda má i kouzelný ruce, ale on to umí vždycky tak dobře, že bych u toho slastí snad dokázal i usnout. Jenže Brian ví, jak mě udržet vzhůru - třeba takhle polibky na mojí šíji.

J: "Hmmm,"...To byl prostě ráj.

On zkrátka ví, co na mě zabírá - plánoval jsem si ho mučit a místo toho ho teď vášnivě líbám a užívám si jeho doteky na mém těle.
Následně mě Brian natiskl na stěnu a polibky si začal vytvářet cestičku od mého krku až k mému rozkroku. A v momentě, co mě pojal do úst, jsem málem explodoval. On to zkrátka umí tak dobře!
Po chvíli se zase vrátil k mým rtům a věnoval mi dlouhý něžný polibek, to už jsem se v podstatě vznášel. A hned na to mě k sobě otočil zády, navlékl si kondom a pomalu do mě vnikl. Užíval jsem si každý jeho příraz... byli jsme jedno tělo a jedna duše. A nakonec jsme spolu i bouřlivě vyvrcholili.
Když jsme to vydýchali, tak jsme se vzájemně vytřeli ručníky a vydali se do postele, kde jsme jenom leželi beze slov a tiskli se na sebe... bože, jak mně tohle chybělo. Ani jsem si neuvědomoval, jak moc, až do tohohle okamžiku.

B: "Tady má někdo hlad,"...Se smíchem reagoval na to, jak mi do toho ticha začalo kručet v břiše.
J: "No nebudu lhát... hlady umírám."
B: "Tak s tím něco provedeme."

Ani jsme se nenadáli a byli jsme na cestě najít nějakou restauraci a byli jsme brzo úspěšní... a řeknu vám - ta restaurace byla neuvěřitelná s úžasným výhledem na moře, ten pohled byl zkrátka k nezaplacení. A to ani nemluvím o té úžasné večeři, kterou jsme naplnili naše žaludky a potěšili naše chuťové buňky.
 

14 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jane Jane | Web | 7. června 2017 v 21:27 | Reagovat

Wau, tady jde všechno tak úžasné hladce až je to nějaké podezřelé :-D teda, kdo by čekal, že Brian si tu dovolenou bude i užívat :-D

2 Karin Karin | 7. června 2017 v 21:39 | Reagovat

Moc velké ticho a pohoda jinak perfektní kapitola. :-D  :-?

3 Janča Janča | Web | 7. června 2017 v 23:53 | Reagovat

[1]: No, kdo by to čekal... a kdo ví, co z toho teprve bude :-D

[2]: Myslím, že to tak ale dlouho nevydrží :-D A děkuju :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama