I miss him(22)

23. května 2017 v 0:03 | Janča |  I miss him
Nový díl. - 18+

BRIAN

Nemůžu ani pospat, jak příjemné bylo nechat na sebe dopadat horké provazce vody. Vím, je divný, když to říkám zrovna já, protože jsem ve sprše častěji, než kdokoliv jinej, ale tentokrát to bylo zkrátka jak dar od boha, což je dost ironický vzhledem k tomu, že ten nahoře se o mě ani trochu nezajímá a já o něj ve výsledku taky ne. Ale dost těch řečí, ta sprcha zkrátka bodla. Pak jsem ale o všem zase začal přemýšlet - o tom, že hned ve vedlejší místnosti spí Justin - Justin, kterého jsem ještě před pár dny už čtvrtým rokem neviděl a měl jsem za to, že už ani neuvidím. Justin, který si plánoval vzít někoho jiného a z toho teď očividně sešlo a já i přes to stále nevím, jak to bude s námi... věřím tomu, že se zase dáme dohromady, ale dokud to neuslyším od něj, nebudu moct být vůbec v klidu, což...

J: "Můžu se přidat?"

Pomalu jsem nadskočil, jak jsem ho nečekal. Když jsem se však následně otočil a uviděl jeho nahé tělo a sunshine úsměv... měl jsem pocit, že mi vyskočí srdce z hrudi.
Justin se následně natáhl a políbil mě... bože, ty jeho rty, ty mi tak zatraceně chyběly, že si to ani nedovedete představit. Byl jsem pomalu jak v sedmém nebi, nedalo mi to a chytil jsem ho za boky... pak jsem ale vzpomněl, že momentálně jsem tu já ten s větším rozumem, což je rozhodně hříčka přírody, a že zkrátka není připravený na to, abychom...

B: "Justine..."
J: "Jestli mi chceš říct, že bychom neměli, tak šetři dechem,"...Opět mě líbal.
B: "Jus-Justine, nevíš, co děláš... jsi z tohohle všeho v háji a jen se snažíš přijít na jiné myšlenky..."
J: "To máš pravdu a ty jsi to nejlepší, co mi může pomoct přijít na jiné myšlenky, pak už zbývá jenom chlast a to bychom nechtěli, že ne?"


Justin se hříšně usmál a mým tělem projela vlna vzrušení... ten malej ďábel prostě ví, jak na mě. Ale... já se sakra snažím být lepším člověkem a nechci být někým, kdo mu dovolí udělat něco, čeho by pak litoval.

B: "Jenom nechci, aby si toho pak litoval."
J: "Briane, to je to poslední, co by se mohlo stát... věř mi. Čekali jsme na sebe tak dlouho, zkrátka není čas na to, abychom jím takhle mrhali."

Justin měl jednoduše silné argumenty... no řekněte mi, kdo by si po tomhle řekl, že to zkrátka nejde? Asi jenom hodně velký blázen a ten já, díky bohu, nejsem.

B: "Dobře, kašlat na to."

Přitáhl jsem si ho k sobě, pěkně tělo na tělo a začal jsem ho vášnivě líbat, postupně jsme oba přidávali jazyky. Užíval jsem si tu úžasnou chuť jeho rtů.
Justin mě následně natiskl nebo spíš doslova přišpendlil na stěnu sprcháče a můj krk začal obsypávat polibky, pomalu se mi z toho kroutily prsty na nohou. A poté zapojil jazyk, kterým přejel přes můj ohryzek a znovu mě vášnivě políbil. Vzápětí začal laskat moje bradavky a rukou začal pomalu klesat k mému rozkroku, už jsem skoro ani nedýchal. Pak můj penis chytil pevně do ruky a následovaly mučivě pomalé, ale úžasné tahy jeho dlaní, zatímco mi stále dráždil bradavky - no dokážete si představit, co se mnou ta kombinace dělala. A pak přišlo ještě něco mnohem lepšího - Justin si klekl a ke své ruce přidal i pusu nebo zatím jen jazyk, kterým dráždil špičku mého penisu a poté ji vsál do úst, hrál si se mnou jak s kornoutem zmrzliny a já z toho šílel blahem. Tohle je jedna z věcí, kterou můžu zařadit mezi to, co mi celé ty 4 roky tak moc chybělo, protože nikdo tohle neumí tak, jako Justin - NIKDO.
V momentě, co jsem už nemohl čekat nebo spíš nechtěl, jsem ho vytáhl zpátky nahoru a ještě jednou ho dravě políbil. Poté jsem ho k sobě otočil zády a natáhl si kondom. Justina jsem chytil za boky a nohou mu trochu roztáhl od sebe ty jeho a Justin se k tomu ještě trochu předklonil - bože, to byl pohled pro boha.
Pak jsem do něj začal pronikat, dával jsem si pozor, abych byl opatrný a v momentě, co jsem věděl, že je všechno v pohodě, jsem začal přirážet. Oba jsme vzdychali, jako kdybychom běželi nějaký maraton a sténali, že nás museli slyšet alespoň všichni, co bydleli na stejném patře. Když jsem věděl, že brzo budu, chtěl jsem zajistit, aby Justin vyvrcholil současně se mnou a tak jsem mu začal pomáhat rukou a ani jsme se nenadáli a oba jsme se svíjeli v bouřlivém orgasmu.
Okamžitě jsme se kolem zdi sesunuli na zem a provazce vody na nás stále dopadaly, byl to zatraceně skvělej pocit. Neodolal jsem a přitáhl si ho k sobě, jak jsem jednou řekl Maikeymu, pokud se k tobě chlap tulí po sexu zalepenej od spermatu, znamená to, že tě miluje.

B: "Tohle mi chybělo."

Nevím proč, ale nějak jsem se zarazil, když jsem to dořekl... ale já vlastně vím proč, zarazil jsem se, protože si moc dobře pamatuji, jak těžké pro mě bylo si jenom připustit, že by mi Justin mohl chybět, natož mu něco takovýho říct, to jsem jednoduše nikdy nebyl já a je zkrátka zvláštní být najednou takový... ale je to tak, zkrátka mi to chybělo, on mi chyběl a musí to vědět.
Jenže to, co následovalo, rozhodně nebyla reakce, v kterou jsem doufal a kterou bych ještě před 4 roky rozhodně získal - tahle reakce byla dost děsivá, protože se Justin sebral a v ručníku odpochodoval z koupelny... co jsem, sakra, udělal?

B: "Justine?"...Přišel jsem za ním a viděl jsem, že něco není v pořádku. No, ono rozhodně není hodně věcí v pořádku, dneska se mu rozsypal svět, ale... tady za tím je něco víc.
J: "Briane, já... pořád se snažím vymyslet, jak ti to říct... a já jednoduše nevím... protože část mě to tak nechce... ale... zatraceně."

Nebudu lhát, tohle mě vyděsilo a to docela dost... protože to může znamenat jenom jednu jedinou věc - nic, ale vůbec nic není v pořádku a asi ani nebude.

B: "My se k sobě nevracíme, že ne?"...Dalo mi hodně práce, abych tu otázku dokázal vyslovit nahlas.
J: "Já nemůžu,"...Vydechl.

Měl jsem pocit, jako by mi vytryskly slzy, ale naštěstí to byl jenom pocit, nedokázal bych se totiž smířit s tím, že jsem před ním bulel jako malej kluk, ačkoliv jsem k tomu vážně neměl daleko... tohle bylo totiž něco, co jsem rozhodně slyšet nechtěl.

B: "Myslel jsem, že... že když ty a Scott... že už spolu nejste... ty s ním snad chceš být?"
J: "Briane, já a Scott, to by nikdy nefungovalo, teď už to vím a i když ho svým způsobem miluju, tak vím i to, že takhle je to pro oba lepší..."
B: "Tak co se děje? Ty se mnou nechceš být?"
J: "Chci a moc, ale..."
B: "Ale?"
J: "Nejsem na to jednoduše připravený."
B: "Co tím myslíš?"
J: "To, že... že teď potřebuju být nějakou chvíli sám a soustředit se jenom na sebe a na malování... a dát si jednoduše život dohromady... a až pak chci být s tebou."

Měl jsem pocit, jako by mi někdo znova probodl srdce, slyšet tohle, bylo totiž hrozné. Tak dlouho jsem na něj čekal a jen kousek před tím, abych ho měl zase zpátky, mi řekl, že budu muset čekat dál a já už jednoduše nevím, jak to zvládnout, když si ani nemůžu být jistý, že tentokrát se opravdu vrátí...

B: "Co když si dáš život dohromady a nakonec se stejně nevrátíš?"
J: "To bych neudělal."
B: "Už jsi to udělal, i před 4 roky si řekl, že se vrátíš... a podívej se, kde jsme."
J: "To byla největší chyba mého života, kterou jsem udělal, protože jsem byl idiot, co hledal snazší cestu v životě... ale já nechci, aby věci byly snadné, já chci tebe a chci, abych to byl já, až se ti zase pověsím na krk... ale právě teď je v mým životě takovej bordel, že se s tím zkrátka potřebuju nejdřív vypořádat... a pak budeme spolu, protože se milujeme a potřebujeme... tak snadné to je,"...Usmál se tím svým sunshine úsměvem.

Pořád jsem se bál a to především toho, jak to zvládnu, protože život bez něj je jednoduše nesnesitelný, ale najednou jsem věděl, že mu můžu věřit, že je jedno, jak dlouho se nevidíme nebo to, že každej žijeme jinde, zkrátka a jednoduše - vždycky k sobě najdeme cestu. A přesně proto jsem mu na to mohl říct jen jednu jedinou věc "Počkám na tebe, jakkoliv dlouho to bude trvat, tak počkám. Miluju tě, Sunshine."
 

17 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 23. května 2017 v 21:23 | Reagovat

Tak takoví konec jsem nečekala ale lepší než aby zůstal ze Scottem ;-)  :-D

2 Jane Jane | Web | 23. května 2017 v 21:38 | Reagovat

Asi by to bylo moc jednoduché, kdyby se prostě vrátili k sobě, že?
Ale na druhou stranu Justina chápu. Asi je to proto, že v mém životě je momentálně taky dost bordel :-D

3 Janča Janča | Web | 24. května 2017 v 14:53 | Reagovat

[1]: Tak ještě štěstí, že tohle nebyl konec :-D

[2]: Však mě znáš, já nemám ráda, když jsou věci jednoduché :D
Jo vím, o čem mluvíš... můj život je jeden velkej zmatek :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama