Dovolená(3)

31. května 2017 v 0:01 | Janča |  Dovolená
Nový díl.

BRIAN

Pomalu jsem začínal nabývat vědomí, po včerejším dni jsem byl jednoduše naprosto vyřízený. Rukou jsem jako obvykle zapátral po Justinovo horkém těle, které jsem si k sobě chtěl přitáhnout blíž a čichat jeho vůni, ale místo toho jsem našel prázdnou polovinu postele, což mi na úsměvu rozhodně nepřidalo. Po dlouhé době jsme oba doma, ale on si dovolí opustit postel, někdo by ho rozhodně měl naučit, co je přípustné a co ne, ale je mladý... budu muset doufat, že u něj bude platit to známé 'chybama se člověk učí.'
S velkou námahou jsem se vyhrabal z postele a zjistil, že už je půl jedenácté, ale co mě víc zajímalo, bylo to, kde najdu Justina. Koupelna nic, kuchyň nic, pohovka nic... shrneme si to - prostě tu nebyl. Je to možná na hlavu, ale první, co mě napadlo, bylo to, že se mi pravděpodobně mstí za včerejšek, vlastně by mě to ani nepřekvapilo, vím, jak se na tenhle víkend těšil a já ho zkazil, ale práce je pro mě důležitá, to by snad mohl chápat. Nicméně opravdu doufám, že ať už jde o pomstu nebo ne, že tu bude co nejdřív to půjde, protože si ho chci, sakra, užít po takové době, kdy jsem ho viděl pět minut ráno, pět minut večer.
Šel jsem se podívat po něčem k jídlu, ale pokud jsem neměl chuť na citrón nebo starou papriku, na výběr tu opravdu moc nebylo. A vzhledem k tomu, že jsem neměl co dělat, řekl jsem si, že využiju chvilku Justinovi nepřítomnosti a půjdu se podívat na věci kolem reklamy, kterou mám stihnout v rekordním čase... jenže když jsem usedl k počítači a uviděl na něm stránku, která se zabývá zájezdy k moři, byl jsem celkem znepokojený... Justin plánuje útěk či co?

J: "Oh, jsi vzhůru... konečně."

V tom šoku jsem si ani neuvědomil, že se otevřely dveře a co víc, že v nich stál Justin, s tím svým obvyklým božským sunshine úsměvem a jednoduše vším, co ho dělá tak sexy.
Chtěl jsem jít k němu a rozdat si to s ním klidně na kuchyňské lince... vlastně mi asi nic nebránilo, ale přes to jsem to neudělal, fakt mě totiž zajímalo, co se děje, že hledá zájezdy k moři.


J: "Už se cítíš líp?"...Šel ke mně a zezadu mě objal kolem ramen.
B: "Jo... jo."

Reagoval jsem jako bych byl na půli cesty k bezvědomí a Justin to rozhodně zaregistroval, nicméně to přešel... a to se nestává často!

B: "A jak se máš ty?"
J: "Super."
B: "Joo? Kde si byl?"
J: "Eh, něco jsem zařizoval, pár maličkostí."
B: "Ohledně?"
J: "Tý dovolený přeci."

V tu chvíli jsem měl pocit, jako bych se zasekl v okamžiku a všechno kolem mě šlo dál... byl pro mě totiž vážně problém zpracovat to, co mi právě řekl... jaká, sakra, dovolená?

B: "Ehm... Cože?
J: "Co?"
B: "O čem to, do háje, mluvíš?"
J: "Ale nee... to nemyslíš vážně."
B: "Co nemyslím vážně?"
J: "Ty si to nepamatuješ?"
B: "Nepamatuju co?"...Začínal jsem být vážně nervní.
J: "Včera jsme o tom mluvili... říkal jsem, že oba po tom všem potřebujeme oraz a že bychom měli jet na nějakou dovolenou a tys souhlasil."

Díval jsem se na něj jako na blázna... já jsem byl včera ve stavu naprostého kómatu a nevědomí... tak jak jsem s něčím tak šíleným mohl souhlasit?!

B: "Cože jsem udělal? A kdy jsme o tom mluvili?"
J: "No včera, když jsi přišel, po té sprše, jak jsi ležel v posteli a já si lehl k tobě... už si to vybavuješ?"
B: "Justine, já byl včera tak vyřízenej, že bych pravděpodobně souhlasil i s darováním ledviny... jak můžeš mít rozhovor s někým, kdo není při vědomí, sakra?"
J: "Ale já jsem myslel..."
B: "Že když ze mě dostaneš souhlas, aniž bych byl při smyslech, bude se to počítat úplně stejně?"
J: "Možná jsem trochu doufal, že tak bude snazší přimět tě k výraznějšímu souhlasu..."
B: "A k tomu bys využil co? Pistoli k hlavě?"
J: "To už trochu přeháníš!"

Prosím? Já, že přeháním? Byl jsem to snad já, kdo z něj vydoloval souhlas, který vlastně nebyl souhlasem k něčemu, co je naprosto šílené?

B: "Já jenom doufám, že tenhle šílenej nápad zůstal u nápadu."
J: "Nooo..."
B: "Justine!?"

Bylo na něm znát, že začíná mít obavy a mně něco říkalo, že k nim má rozhodně důvod, protože pokud udělal to, co udělal, tak ho přísahám bohu, zabiju!

B: "Řekni mi to, okamžitě."
J: "Tak nějak jsem nám zařídil dovolenou v Karibiku."
B: "Co, prosím?"
J: "Je tam nádherně! Lepší dovolenou neseženeš!"
B: "Já jsem asi blbě slyšel... cože si udělal?"
J: "Zařídil nám dovolenou... týdenní dovolenou v Karibiku... letíme v úterý."

Začal jsem zatínat lícní kosti a všechen ten vztek, co se ve mně začal hromadit, jsem se snažil ventilovat dýcháním, jak při porodu. On si snad ze mě dělá legraci! Dovolená v Karibiku... jasně, to je sen, neberte mě špatně... ale on jednoduše zešílel! Jak si, sakra, může myslet, že se v úterý jen tak seberu a poletím do Karibiku, když tady mám milion věcí na práci?!

B: "Na to můžeš rovnou zapomenout, Justine... jestli chceš, tak si leť, vezmi si třeba Daphne nebo mámu... ale já neletím."
J: "Ale.."
B: "Žádný ale! Prostě neletím! Mám tu spoustu práce, musím se starat o Kinnetic..."
J: "Eh... já..."
B: "Co si, sakra, ještě udělal?"
J: "Tak nějak jsem byl za Tedem a Synthií a poprosil jsem je, zda se o Kinnetic ten týden postarají... dokonce se nám podařilo přesvědčit toho tvého klienta, aby ti dal nějaký čas navíc... vidíš, všechno jsem zařídil."

Neměl jsem slov, jednoduše ne... jediné, na co jsem se zmohl, bylo se zvednout a odejít z loftu. Tohle bylo jednoduše moc i na mě a to už je co říct.
 

16 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jane Jane | Web | 31. května 2017 v 18:40 | Reagovat

Já se fakt nemůžu přestat smát :-D Fakt, takhle jsem se už dlouho nepobavila :-D

2 Janča Janča | Web | 31. května 2017 v 19:43 | Reagovat

[1]: Tak to jsem moc ráda :-D  :-D

3 Karin Karin | 31. května 2017 v 20:54 | Reagovat

Justin to vyřešil perfektně jen doufám že to Brian nezvora a něco nevyvede. :D  8-)

4 Janča Janča | Web | 1. června 2017 v 11:40 | Reagovat

[3]: To se uvidí :D :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama