Proč právě já?(8)

3. dubna 2017 v 0:03 | Janča |  Proč právě já?
Nový díl.

BRIAN

Ležel jsem ve svém hotelovém pokoji rozvalený na velké posteli v nadýchaných peřinách a sám sebe jsem se ptal, co to, sakra, vyvádím. Já totiž fakt nevěděl. Nejspíš jsem se zbláznil. Možná jsem se někde praštil do palice a tohle jsou následky. Ale ať už je to cokoliv, je jasný, že to budu muset dříve či později vyřešit. Nemůžu se schovávat věčně, vyhýbat se Justinovi, zadržovat Maikeyho a dumat nad tím, proč mě Justin a všichni ti lidé v mém životě milují, když, přiznejme si, stojím za hovno. Ale dost o tom, jsem tu, protože si potřebuju vyčistit hlavu, užít si s nejlepším kamarádem jako za starých časů a následně čelit Justinovi, který určitě trne hrůzou a rudne vztekem zároveň. Musím se konečně překonat a čelit tomu faktu, že on a já máme vztah, který chci, aby vydržel dlouho... nejlíp navždy. Pokud on o to tedy vůbec ještě stojí, přeci jen podle Emmetta měl chvilku, kdy náš vztah dost možná zpochybňoval a ani se mu nedivím, jen mě děsí ta představa, že až se vrátím domů, tak on už tam nebude.

B: "Maikey!"...Zabušil jsem na dveře od koupelny.
Maikey: "Co?!"
B: "Máš v plánu tam být ještě dalších sto let nebo mě tam taky pustíš?! Potřebuju se taky vysprchovat!"

Už mi na to nic neřekl, měl jsem za to, že se mě jednoduše rozhodl ignorovat, ale za dalších pár vteřin se otevřely dveře.

Maikey: "Víš, kdybys mě neunesl z mého domova ještě předtím, než jsem se stihl vysprchovat, tak bych tam teď nemusel být sto let."
B: "S tebou je zábava... pokud vím, tak si tenhle den máme užít, spolu, v pohodě, jako za starých časů."
Maikey: "Já vím, promiň... jen okolnosti jsou trochu na hlavu, ani si mě nenechal zavolat Benovi."
B: "Ach jo, telefony jsou na nočním stolku, klidně si posluž, kaziči zábavy."


Protočil jsem panenky, když se Maikey k těm telefonům doslova rozeběhl a následně jsem se raději vydal do sprchy, abych nemusel poslouchat tu dojemnou rozmluvu mezi těmi dvěma.
Když jsem však byl ve sprše, vzpomněl jsem si na něco, absence Justina vedle mě mi to připomněla... vzpomněl jsem si na to, jak jsem sem před pár lety pořádal záchranou výpravu pro tu Justinovu blonďatou hlavu a na to, jak to skončilo, v posteli tím nejžhavějším sexem. Vybavuji si všechno. I přes to, že jsem si tenkrát stál za tím, že se s ním nikdy nesblížím, tak si pamatuji naprosto všechno.

B: "Tak jakej byl rozhovor? Ukápla i nějaká slza?"
Maikey: "Mám ti vzkázat, že tě zabije."
B: "Skvělý, taky ho mám rád."
Maikey: "Ale něco mi říká, že Justin to udělá dřív."
B: "Proč myslíš?"
Maikey: "Ben byl akorát u mámy a Justin tam byl taky... když slyšel, kde jsme tak... prý se zvedl a beze slova odešel pryč."

V tu chvíli jsem si uvědomil, že jsem to nejspíš posral ještě víc, než jsem si myslel. Věděl jsem, že tohle napravit nebude vůbec snadné.
Ale i přes to jsem si stál za tím, že tohle zkrátka potřebuju - den, kdy budu Brianem Kinney, co se stará jenom o sebe. Až pak se budu moct vrátit zpátky za Justinem a být tím, koho on potřebuje.

B: "Aha. A už můžeme jít do toho klubu?"
Maikey: "Co se mezi vámi dvěma stalo?"
B: "Nic se mezi námi nestalo."
Maikey: "Dokud mi neřekneš, o co tu jde, tak s tebou nikam nejdu."
B: "Víš, že nemám rád ultimáta... takže si tu klidně zůstaň."
Maikey: "Briane!"

Opustil jsem pokoj a vydal jsem se rovnou před hotel, kde jsem se na něj rozhodl počkat. Nevěděl jsem, zda přijde, ale doufal jsem. A naštěstí oprávněně.

Maikey: "Jsi fakt blbec, víš to?"
B: "Jo a proto mě miluješ."

Ironické, snažím se přijít na to, proč mě lidi milují a nakonec dojdu k závěru, že mě Maikey miluje, protože jsem blbec... a jo je to tak, miluje mě, protože tu pro sebe jsme už skoro 20 let a udělali bychom pro sebe cokoliv, tak blbý jsme. Jenže Justin... to je zcela něco jiného.

Maikey: "Tak můžeme jít?"
B: "To si piš."

Netrvalo dlouho a narazili jsme na klub, který se nápadně podobal Babylonu. Takže je vám asi jasné, že jsme neotáleli a vydali se tam.
Na baru jsem si hned objednal Jima Beama, Maikey si objednal svoje pití a poté jsme se vydali na parket. Hudba hrála slušná a našemu tanečnímu číslu proto nic nebránilo.

Maikey: "Tak jo, potřebuju si chvíli sednout."
B: "To mě tu necháš?"
Maikey: "Tak si pojď taky sednout."
B: "Jsem mladej, ještě mám nějakou výdrž."
Maikey: "Tak v tom případě já jsem asi starej, dej mi pět minut."

Musel jsem si povzdychnout, ale když se na mě následně přilepil jeden opravdu pohledný trick, nebyl jsem už proti tomu, že mě Maikey opustil. Prohlížel jsem si ho od hlavy až k patě a zároveň jsem se do jeho očí díval pronikavým svůdným pohledem. Oba jsme hned věděli, co chceme.

B: "Ne, tohle ne,"...Zastavil jsem ho, když se mě chystal políbit.
Trick: "Přítel?"

A v tom mě to trklo, já tady nechci být s nějakým bezejmenným trickem. Já chci být s ním. Chci být s Justinem děj se co děj. Nejsem si vůbec jistý tím, co na mě vidí a proč mě vlastně miluje, ale vím, co já vidím na něm a proč ho miluju a to mi stačí.
Proto jsem se otočil a vydal se za Maikeym zpátky na bar. Potřeboval jsem se napít a to hodně, to jediné jsem potřeboval, popít se svým nejlepším kamarádem jako za starých časů a pak se vrátit zpátky za Justinem. Nic víc nechci.
Měli jsme oba dost velký problém se následně vrátit zpátky na hotelový pokoj, ale nějakým zázrakem a společnými silami se nám to nakonec podařilo. Oba jsme sebou praštili do postele a propadli smíchu.

Maikey: "Už mi řekneš, co se děje?"

Nechtěl jsem o tom mluvit, ne teď. Možná jsem si uvědomil, že jediné, co k životu potřebuju, je Justin a všichni ti lidé v mém životě a i když nechápu, proč oni potřebují mě, tak zkrátka víc nepotřebuju. Ale mluvit o své momentální krizi jsem s ním opravdu nechtěl. Proto jsem udělal něco, co už dlouho ne - políbil jsem ho, abych ho umlčel.

Maikey: "Bri-Briane,"
B: "Hmmm?"
Maikey: "Tímhle to nezazdíš."
B: "Jsi fakt otravnej."
Maikey: "Jsem tvůj nejlepší kámoš, takže na to mám právo."

Ať se mi chtělo nebo ne, zdálo se, že zkrátka nemám na vybranou. Proto jsem mu tedy začal říkat všechno, co mi leží v žaludku, na srdci i na jazyku. A najednou mi bylo líp. Divný, já vím. Neměl jsem dlouho možnost si s ním takhle promluvit, a proto jsem byl nakonec i rád, že to ze mě dostal. Sice mě chtěl proplesknout, když jsem mu řekl, že nechápu, proč mě Justin miluje, ale to je jedno, bylo mi zkrátka líp.
Následně jsme došli k závěru, že se potřebujeme vyspat na tu cestu zpátky domů a když jsme se na ni ráno vydali, opravdu jsem znervózněl z představy, co mě s Justinem asi čeká.
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 3. dubna 2017 v 20:43 | Reagovat

Ještě že s tím blbcem nešel a Justin mu to da sežrat doufám. :-P  :D

2 Jane Jane | Web | 3. dubna 2017 v 21:34 | Reagovat

Karin má pravdu, Justin by mu to ml nechat sežrat :-D já se ale obávám, že nakonec jeho důvody pochopí.
Moc se těším na další díl :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama