Merry Christmas

24. prosince 2016 v 0:01 | Janča |  Povídky QAF-jednorázovky
Jednorázovka. - 18+ - Původně měly být včera i dnes další díly povídky "Přežít Vánoce," abych byla tento týden štědrá, když ty Vánoce jsouSmějící se Ale bohužel jsem byla v naprostém dárkovém skluzu, takže jsem poslední dva dny pouze běhala po obchodech a sháněla, co se dalo, tudíž jsem neměla čas psátSmějící se Místo toho tu tedy máte jednorázovku, která měla být původně až po té kapitolovce, prostě se mi to celý nějak zamíchaloSmějící se
Každopádně všem přeji krásné Vánoce a hodně bohatého Ježíška!!!Usmívající se
PS. Tahle povídka je fakt extra dlouhá, tak mi u toho snad neusneteSmějící se
Vaše Janča

BRIAN

Byl večer před Vánoci, všechno už bylo nasáté tou otravnou vánoční atmosférou, která mě dokáže pěkně znechutit, nemluvě o té chumelenici, která sužovala Pittsburgh. Jako obvykle jsme se všichni a jeden navíc, čímž myslím Justina, sešli u Woody's. Náš večer začal pár skleničkami, kulečníkem, Tedovo ubohou snahou dnes někoho ulovit a věnovat si dárek, Emmettovo rozjančenou náladou v outfitu, který zářil všemi vánočními barvami, Maikeyho snahou naopak nikoho nepřitahovat, protože jednoho přítele doma už má a hodlá si s ním naplno užít šťastné a veselé a v neposlední řadě jako obvykle Justinovu urputnou potřebou mě na sebe upozornit. V jeho věku by měl být doma a upíjet vaječný koňak v kruhu své rodiny a ne obcházet bary a kluby, pomyslel jsem si. I kdy jsem asi tušil, že o těhle Vánocích má trošku jinou představu a to takovou, že je stráví v mé blízkosti, jsem sice mizera, ale nedělá mi zrovna radost, že tomu 17 letému děcku zkazím Vánoce, až mu oznámím, že na to může rovnou zapomenout
Jen já jsem zde dělal něco smysluplného a to hledání někoho, kdo se mnou dnes navštíví mou postel, gauč, kuchyňskou linku, zadní sedadlo auta, podělanou zeď v nějaké temné uličce, prostě někoho, kdo mi pomůže oslavit Vánoce způsobem mně příjemným. Ale jako na potvoru to tu dnes bylo jak na pohřbu. Anebo jsem jednoduše zvýšil svoje nároky na své sexuální partnery, sám nevím. Pravděpodobně se ale všichni zdržovali doma, kde se připravovali na ten "skvostný" den nebo ti šťastnější se nacházeli na Vánoční White Party, mizerové!
Odbyla půlnoc a tak nějak automaticky jsme se sebrali a vydali do Babylonu, kde by se snad mohla zvýšit moje šance na to někoho ulovit a vyšukat mu mozek z hlavy. Nicméně Emmettova přiblblá poznámka o tom, jak nám to s Justinem sluší, mi leda tak dala chuť vraždit, v base bych alespoň měl neustálý přísun zadků... i když časem by mě určitě omrzelo, že už jsem je všechny měl, proto jsem si svoje odhodlání shodit Emmetta do silnice, rozmyslel. Veselé Vánoce, Emmette.
Justin se ale po celou cestu tvářil jako pětiletý, co dostal svou vysněnou hračku k Vánocům.

Když jsme překročili práh Babylonu, myslel jsem, že se pozvracím. Tohle místo je můj druhý domov, někdy bych řekl, že v něm trávím i víc času, než v loftu a proto mě jeho dnešní podle všeho vánoční výzdoba opravdu rozhořčila. Něco jiného však bylo vidět skoro všechny přítomné v santovských trenkách a čepici a v ničem jiném, podotýkám. Emmett se hned zaveselil, když uviděl, že ty roztomilé outfity se tu rozdávají zdarma a hned jich pět popadl a rozdal nám je. Kdyby mohl pohled zabíjet, bylo by to už po druhé, co se dnes Emmett vyhnul smrti, protože jsem se raději zhluboka nadechl, jen abych mu to neomlátil o hlavu. "Tak já to vrátím zpátky," oznámil mi sklesle. Maikey s Tedem se hned přidali a vrazili mu to zpátky do náruče. Jediný Justin to stále držel v rukou a ve tváři měl jasně čitelné pochyby o tom, zda si to na sebe vzít nebo ne. Vsadím všechno, co mám na to, že to chce udělat kvůli mně, aby na sebe přitáhl mou pozornost. Nebudu lhát, možná by mu to i vyšlo. Ale přeci jen ho nakonec vrátil Emmettovi taky a ten je zase poslušně odnesl zpátky. Když se za dalších deset minut vrátil oděný do onoho outfitu, nešlo odolat a nesmát se, i když svým způsobem byl sexy a vzhledem k tomu, jaký je to komediant, nebylo ani šokující, že si to užíval. "Poserové," prohodil hrdým tónem, že on to dokáže nosit. Ale přiznejme si, on dokáže všechno, co překračuje zdravý rozum.
Maikey s Tedem se po sobě ihned podívali a já hned věděl, co to znamená - i v nich se probudila jakási touha zapadnout do davu a pro ty úbory si znova došli, rozhodně jsem ale netoužil po tom vidět Teda v jeho "přírodní" kráse. "Co ty? Taky se k nim přidáš?" ač jsem se Justina zeptal pobaveně, vlastně mě to vážně zajímalo, nějak jsem začal toužit po tom, abych ho v tom viděl, rozhodně by to ve mně probudilo alespoň nějakou vánoční náladu. "Ehm, nevím, co myslíš?"
Co si myslím? Že vidět ho v tom, by asi bylo to nejlepší, co by se mi dnes přihodilo. Ale říkat mu to nebudu. "Je mi to nějak fuk, zatím." Ještě jsem stihl zaregistrovat jeho zaskočený obličej a pak už se mi ztratil z dohledu. Asi jsem mu trochu zkazil jeho první Vánoce se mnou a to ještě ani vlastně nejsou.
Usadil jsem svůj zadek na barovou židli a objednal si pití, dneska jak naschvál byl i alkohol podávanej tak nějak vánočně. To, že pocházím z dysfunkční rodiny, mi fakt způsobuje problémy v životě, které ale naštěstí můžu zapít svým oblíbeným Jimem Beamem. Když jsem po pár skleničkách začínal pociťovat, že mi to stoupá do hlavy, bylo na čase začít s hlavním důvodem, proč jsem tady. Prošel jsem parketem, kde se na mě ze všech stran lepili různě staří a různě sexy trickové, ale nikdo z nich mě zatím neoslnil úplně a hned na to jsem po schodech vystoupal na balkon, kde jsem se opřel o řetězem zdobené zábradlí. Mohl jsem tak pokrýt více prostoru a zvýšit tak svoje šance na nalezení vhodně vypadají oběti nebo kořisti, jak se to vezme. Jenže to, co jsem uviděl, všechno změnilo, teď kdyby tu prošel trick s pozlaceným ptákem, tak si ho ani nevšimnu. Justin si ten zatracenej santovskej obleček fakt vzal na sebe! A vypadá... do prdele... tak dobře. Můj jazyk automaticky zvlhčil moje rty a v mých kalhotách začínalo být těsněji a těsněji, což bylo dalším znamením, že Justin je vážně... ten pravý? Co se sexu týče, samozřejmě.
Jenže to mě na tom vytáčí ze všeho nejvíc, že si můžu namlouvat, cokoliv se mi jen zachce o tom, jak je Justin pouhou loutkou v mém sexuálním životě, že je to jen moje vlastní soukromá hračka, na kterou si dělám větší nároky, než bych měl. Ale ve finále vždy vím, že je něčím víc... něčím nebezpečným, děsivým. A přesně to je důvodem, proč jsem dovolil, abych ho v tom davu Santů ztratil. A díky společnosti těch tří magorů v podobě Maika, Emmetta a Teda v jejich božích trenýrkách a čepkách, když se u mě zčistajasna zjevili, jsem se mohl alespoň trochu soustředit na něco jiného, než na tu potřebu se dostat Justinovy do kalhot... vlastně do trenek.
Bylo to pro mě až šokující, ale tak nějak jsem se s těmi klauny dobře bavil... nebo jsem si to alespoň nalhával. To už je mi ale fuk, hlavní bylo, že splňovali ten účel toho být mým rozptýlením. Tedy alespoň do chvíle, než Maikey nedokázal spolknout svou otázku a vyřkl jí nahlas - "Kde si vůbec nechal Justina?" Proč ho to, sakra, vůbec zajímá? Pokud vím, tak ho nesnáší. Nebo alespoň v blízké minulosti tomu tak ještě bylo, poněvadž se nedokázal smířit s tím faktem, že se nestanu jeho partnerem a že se bude muset spokojit s tím, že budu navždy pouze jeho nejlepším přítelem. Když to nakonec pochopil, začal Justina snášet celkem dobře, i když nejlepší kamarádi z nich asi nebudou. Avšak i to snášení ho, mi způsobilo pořádný chaos v životě, do té doby jsem si vždycky mohl říct, že když Justina neschvaluje Maikey, je jasné, že by to stejně nikdy nemohlo fungovat na vyšší úrovni, než je sex... jenže teď? Obávám se, že i Maiky už nás vidí jako pár... a mě to pěkně vytáčí. "Nevím a je mi to jedno," odvětil jsem proto.
Pohledy všech tří mi rázem napověděly něco, co jsem beztak očekával - Justin stál za mnou. Od krku dolů jednoduchá dokonalost, od krku nahoru - průser. Očividně jsem jeho čisté bezchybné a něžně srdíčko, kterým se mohl pyšnit, dokud mě nepoznal, právě teď domrvil úplně. Nedivil jsem se proto tomu, že se hned zas otočil k odchodu. Nějaký hlas ve mně mi říkal, ať ho zastavím, dokonce mě představa, že mu prsty zastrčím na zadku do trenek a přitáhnu si ho zpátky k sobě, vzrušila, ale jako obvykle jsem ho zbaběle a zároveň s hrdostí nechal jít. Ti tři mi to ale dali rázem sežrat, když mě poučili o tom, že Justin není hadr na vytírání podlahy ani kus blonďatého zadku, který ošukám a odložím na dobu neurčitou, než mě zase začne lákat. Bylo to celkem drsný, pravdivý... a otravný.
Což bylo důvodem k tomu, abych je opustil. Tentokrát jsem rovnou zavítal do zadní místnosti, která jako jediná se stále pyšnila jedinou výzdobou - zaschlým spermatem na podlaze. Mohl jsem si tak v klidu oddychnout, že tady mi nic náladu nezkazí. Chvíli jsem procházel uličkami a hledal, kde bych se k někomu vecpal nebo někoho, koho bych si odvedl k prázdnému rohu. Nebyl jsem zrovna dvakrát úspěšný, buď to mě Vánoce zkurvili natolik, že mi dneska fakt nikdo stačit nebude anebo mám jednoduše zatemněný mozek jasným faktem - potřebuju Justina.
Když jsem došel až na konec, sebevědomě jsem se opřel o stěnu. Bylo mi už celkem jedno, kdo si přede mě klekne a poskytne mi vykouření, hlavní pro mě bylo, že nebudu tak muset myslet na Justina. Omyl! Ten, kdo mě vzápětí vzal do pusy, sice věděl, co dělá, ale rozhodně to neuměl jako Justin. Fakt se z toho poseru, to už navždy budu všechny, co mi projdou postelí nebo jen kalhoty, srovnávat s tou vlezdoprdelkou?!
Potřeboval jsem se do toho jednoduše dostat, proto jsem vzal hlavu svého tricka do rukou a začal jsem korigovat rychlost, jakou mi dopřával uspokojení. Jeho čokoládové oči se na mě upřeně dívaly, zatímco se snažil nezalknout mojí velikostí. Po chvíli mě to ale začalo otravovat, u Justina mám rád, když se na mě dívá, je to takové hlubší spojení, ale s tímhle? Proč mi to, sakra, vadilo, kouření jako kouření ne? "Opatrně," upozornil jsem ho na to, že ukousnout mi ho fakt nemusí. Ale ač jsem se fakt hodně moc snažil, došel jsem nakonec k tomu, že takhle to zkrátka nepůjde. Odstrčil jsem ho proto, zapnul jsem si rifle a zadní místnost opustil. Zkusil jsem si zatancovat na pár písniček, že mě to snad odreaguje, ale bylo to úplně stejně marný. Věděl jsem, že mi zbývá už jediná možnost. Lázně mě vždycky zachránily, když jsem byl v koncích, takovej Marty mi tam slíbil, že mi bude lízat koule, když budu chtít... kdo ví, zoufalé časy, vyžaduji zoufalé činy. I když doufám, že tam najdu něco mnohem zábavnějšího.
Na baru jsem si dal ještě jednu skleničku na zahřátí, než se vydám do té příšerné chumelenice. A hned na to jsem se dal na odchod v naději, že mě nikdo z těch tří nezastihne a v ještě větší naději, že už znova nespatřím tu Justinovu dokonalost, která by mě tu přiměla zůstat.
Mise splněna! Úspěšně jsem se dostal až ke svému autu. Trochu jsem bojoval s klíčky, protože i za ten kousek od Babylonu k autu, mi zmrzly ruce, ale nakonec jsem i to zdolal. "Kam jedeš?" Ale tohle mi naprosto všechno podělalo. Ten kluk je jednoduše všude... všude, všude, všude!
"Zbláznil ses?" zhrozil jsem se, když jsem se k němu vzápětí otočil a uviděl, že má na sobě pouze svůj santovský obleček. Začal drkotat zuby, že prý viděl, jak jdu pryč a věděl, že by se nestihl obléknout. Takže radši zmrzne, jak logické!
Posadil jsem ho hned do auta a hodil přes něj svojí bundu a ano proklínám se za to, sakra práce, on mě vždycky dostane tam, kam chce. Ale z jeho zimou ztuhlých, ač krásných bradavek mi fakt naskakovala husina, nemohl jsem ho nechat umrznout.
Věděl jsem, že se ho musím zbavit, tak jsem mu dal na výběr - Debbie nebo máma. On mi ale oznámil možnost třetí, ale nepamatuji si, že bych mu ji nabízel. Že prý chce být se mnou. "O Vánocích máš být s rodinou," oznámil jsem mu. Jako bych tomu snad sám věřil, že? On se toho samozřejmě hned chytil, že ani já nejsem o Vánocích s rodinou. Vím, že toho moc o mně a mých rodičích neví a jsem rád, že se ani moc neptá, ale myslím, že za ten skoro rok už mohl pochopit, že Vánoce bych s nimi slavil, jen pokud by mě někdo zavraždil a hodil k nim před dům... nebo taky v případě, že by potřebovali peněžně přispět. Jenže ani to, že já už jsem dost starý na rozdíl od něj na to, abych je slavil, jak se mi zachce, ho nijak neumlčelo. Nakonec na mě dokonce vyrukoval s tím, že tohle jsou jeho první Vánoce, které bude slavit bez otce - bez jeho idiotského bezpáteřního otce, který mě naboural, skopal do kuličky a pojmenoval všemožnými jmény - to pro něj fakt musí být hrůza. Ale je to Justin, jeho citlivost mu nedovoluje vidět pozitivum v tom, že se zbavil někoho takového... v jeho případě otec je prostě otec. Díky bohu, že s tímhle já problémy nemám.
Jenže čím víc mě začal takhle citově dolovat, tím víc se mi ho chtělo zželet. Vlastně víc než to, nějak jsem v tom viděl šanci hrát si na hrdinu... na to být aspoň jednou v jeho očích za chlapa, který mu stojí za všechna ta trápení, co se mnou má. Kurva, zatracený Vánoce, kvůli nim takhle měknu!
"Prosím, aspoň teď... štědrý večer s rodinou se mi nevyhne, ale právě teď chci být s tebou," bože on je jak štěňátko, to snad není ani možný! Co mu na to mám asi tak říct? Jsem Brian Kinney, já vím, mě nikdy nic nerozhodí, nehraju na city a je mi celkem fuk, když někomu ublížím svojí ignorantskou povahou... ale tohle je on, pro krista pána! Má na mě jednoduše nějaký účinky, či co. I kdybych se snažil sebevíc, vždycky mu nějak podlehnu. A tak by to být, sakra, nemělo... mě všichni chtějí, ale nikdo mě nemůže mít, to je pověst, kterou jsem si zde vybudoval. Tak jak je možný, že tohle naivní dítě se mnou naprosto zamávalo, že kdyby řekl skoč, tak pravděpodobně skočím?
V tom jsem ale došel k závěru, že i když bych ho nejraději ze svého auta vykopal a jasně mu dal najevo, že pro něj bude lepší, když se nadějí na lepší... ehm, vztah... se mnou vzdá a půjde hledat jinam, tak právě teď můžu využít jako výmluvu/omluvu/důvod pro to, že k němu budu tak štědrý a dnešní vánoční noc se mnou mu věnuju, jeden prostý fakt... jsou přeci Vánoce, ne? A dárky nemusí dávat jenom Santa, ale i já. A tenhle studentík si ho rozhodně zaslouží.
"Fajn, ale bude to podle mě," pronesl jsem s hříšně rýsujícím se úsměvem na rtech, věděl jsem totiž moc dobře, co s ním hodlám podniknout... další z jeho poprvé. Justin jak jinak, než že s nadšením ihned souhlasil... jeho by snad nadchnulo i to, že bych ho zotročil a nechal ho mi do konce života sloužit, jen aby měl možnost se mnou trávit čas. Bože, čím jsem ho tak uhranul, že na mě tak visí? Já vím, že jsem skvělej, dobře vypadám, jsem zajištěnej, v posteli jsem bůh a všichni na Liberty Avenue a vlastně tak nějak v celém Pitts to vědí, jenže všichni se do teď byli schopni smířit s těmi pár hodinami, někdy minutami, v ráji s Brianem Kinneym... jenže tenhle? Prostě nemá dost. A já si přiznejme taky ne, nějak se ho nemůžu nabažit, i když se zároveň modlím, aby mě už konečně nechal být. Ale chci to vlastně nebo si to jen namlouvám? Otázka na jindy ale.
"Kam to jedeme?" tázal se vzrušeně, nýbrž s jistou dávkou strachu v hlase, shledával jsem to jako velmi zábavné, myslím, že ani zdaleka netušil, co za dárek ho dnes čeká. "Uvidíš." Justin se trochu zašklebil, něco mi říká, že na překvapení si zrovna nepotrpí, ale po tom, co si kvůli němu musím užívat, si zaslouží tu chvíli nejistoty z toho, že neví, co se s ním bude dít... a že to bude stát za to.
Měli byste vidět, jak se mu rozzářily oči, když jsem náhle zastavil v jedné uličce přede dveřmi s nápisem Lázně. Vsadil bych se, že si myslí, že jdeme na masáže a ponořit se bahna, ale on hned pochopí, že tak to vážně není. "Eh, co tady děláme?" nedočkavě a trochu vyděšeně čekal na odpověď. "Tvůj dárek," pronesl jsem. Vůbec netušil, co tím myslím a to mě na tom bavilo nejvíc, vždycky si je tak jistý, když mě pronásleduje na každém kroku a já ho zas a znovu odmítám, zkrátka nikdy neztrácí tu svojí sebedůvěru, i kdybych mu udělal kdo ví co, tak se svého odhodlání mě dostat nevzdá... ale teď jsem mohl zřetelně vidět, že pod maskou sebedůvěry se skrývá malý vystrašený kluk, stejně jako tu první noc, co jsem ho zbavil panictví.
Vystoupil jsem z auta a zamířil ke dveřím. Justin pořád seděl na místě jako přikovaný, nejspíš mu hlavou kolovalo tisíce myšlenek... za to mně jediná - chtěl jsem ho, tak zatraceně moc. "Tak jdeš nebo se připravíš o svůj dárek?" rozehrál jsem svou menší hru. Justin ještě zaváhal, ale nakonec překonal svůj strach a následoval mě. Byl jako ocásek, držel se za mnou v naději, že ho snad ochráním, kdyby bylo třeba. Proč je tak moc k sežrání, proboha?
"Běž tam," nakázal jsem mu, když jsme se ocitli před sprchami. Z jeho výrazu jsem poznal, že už asi začíná chápat, kde jsme a především, proč tu jsme. O Lázních už slyšel nebo alespoň věděl, že sem chodím, ale až teď mu začaly docházet spojitosti. Justin se tedy se vztyčenou hlavou vydal dovnitř a spolu jsme si odložili naše oblečení, i když Justin toho zas tolik neměl. Všude se nacházela nahá sprchující se těla, na výběr tu bylo plno pěkných kousků. Jenže dneska jsem jen Justinův a on jen mým, proto jsem ruku jednoho chlípníka, který začal Justinovy ohmatávat zadek, odstrčil stranou. Až z Justinova úsměvu mi došlo, co jsem vlastně udělal, ale jednoduše jsem to přešel, neměl jsem ani moc na výběr, tohle není místo, kde bych chtěl řešit "naši nehynoucí lásku."
Jakmile jsme se vzájemně umyli, omotali jsme si ručníky kolem beder. Těšil jsem na to, jak se bude tvářit a reagovat na to, co za chvíli uvidí. Možná to mě na něm tak baví, že ho můžu pořád něčemu učit a vychutnávat si s ním to poznávání, v jeho přítomnosti se cítím jako bych omládl o deset let.
Nechal jsem Justina jít před sebou, procházeli jsme dlouhou chodbou, kolem které se nacházeli místnůstky, v nichž si to všichni rozdávali ve velkém. Justin se začínal červenat, jak studem, tak vzrušením. Narazili jsme samozřejmě i na Martyho, který mi opět nabídl své služby, jako obvykle jsem poděkoval, i když jsem věděl, že jich určitě nevyužiju, Justin se při tom zašklebil, asi si to zrovna představil a nebylo mu to po chuti, myslím, že mi tu službu radši udělá sám, než aby to dovolil Martymu a já nejsem proti.
Vzápětí jsme došli až na konec chodby a v tu chvíli se před námi otevřel velký sál, kde jste mohli vidět fakt všechno. A pro Justina to byl rozhodně zážitek. Zadní místnost pro něj teď byla v porovnání s tímhle jako hračkářství. Dělal to tu každý s každým, s kondomem, bez, mladí, staří, hubení, tlustí... prostě všichni. Dělali věci, o kterých se některým ani nesní od sání, lízání, přes kouření až po drsný sex. A mnoho dalšího. Justin byl naprosto v rozpacích, nevěděl, jestli utéct nebo si pohled na všechno kolem užívat. Nevěděl, jestli se mu tohle má vůbec líbit... ano je to možná trochu divné, ale každý se tomu nakonec poddá a on za chvíli taky. Takhle veřejně jsme to sice nikdy nedělali, většinou jsem mu poskytl soukromí mojí postele a když už jsme se dostali do zadní místnosti taky jsem většinou obstaral místečko jen pro nás... jenže tady se není kam schovat a to je na tom nejvíc vzrušující. A Justin to za chvíli pochopí taky.
"Briane, tohle je..." ať už chtěl dodat cokoliv, nenechal jsem ho a umlčel jsem ho polibkem. Chtěl jsem, aby se cítil co nejvíc v pohodě, bylo to jeho poprvé, tak nějak, a já chtěl, aby si to užil co nejvíc. Beze strachu, obav, studu. Prostě co nejlíp. Natiskl jsem ho na jeden ze sloupů a začal jsem mu líbat krk, už jsem se dokázal naučit, že tam se mu mé počínání fakt líbí. Taky že se hned začal roztékat blahem. Když zaklonil hlavu, jazykem jsem mu sjel po ohryzku a dostal jsem se až k jeho ztuhlým bradavkám, každou jsem vsál do úst a laskal jazykem, nezapomněl jsem ani na menší dráždění zuby. Začínal být doslova hladový po mých dotecích a polibcích.
Po chvíli jsem uvolnil svůj ručník, který mi spadl až ke kotníkům, Justinovy oči hned zavítaly k mé pyšnící se chloubě, díval se na ni, jako by ji snad viděl poprvé. Hned na to jsem své ruce položil na jeho boky a vzápětí se i jeho ručník nacházel na zemi. Viděl jsem na něm, že se trochu stydí, tohle všechno pro něj bylo zkrátka nové... ale měl tu čest poznat to se mnou a já měl tu čest ho zase něčemu zaškolit, proto jsem shledával jeho rozpačitý výraz za velmi roztomilý, dokonce i vzrušující.
Nejsem zvyklý, že bych to byl já, kdo někomu kouří, obvykle jsem ten obšťastňovaný, ale tak nějak jsem zatoužil po tom mu dopřát co největší rozkoš a pokud to znamenalo, že já, Brian Kinney, budu muset padnout na kolena, byl jsem ochotný to udělat. Justina to na moment zaskočilo, ale v momentě, co se nacházel v mojí puse, zapomněl úplně na všechno, i na svoje jméno. Sál jsem ho, olizoval ze všech stran, poskytoval jsem mu kouření jeho života. Taky pak nebyl daleko od toho se udělat, ale to jsem nechtěl... zatím. Otočil jsem ho proto k sobě zády a jazykem jsem po jeho páteři vystoupal zase zpátky nahoru a zezadu jsem líbal jeho krk, občas jsem ho políbil i do vlasů... byl jsem nějak moc něžnej, ale z nějakého důvodu se mi to líbilo. Justin se k tomu sloupu tiskl způsobem, že kdyby tam nebyl, skončil by pravděpodobně na zemi. Musel jsem se usmát, je sladkej. Ale to jsem, když tak neřekl, jasný?
Chtěl jsem si být jistý, že všechno proběhne v pohodě a hlavně bezbolestně, proto jsem si navlhčil dva prsty a těmi jsem do něj následně pronikl, byl na okraji rozkoše a já ostatně taky. A hned jak jsem si byl jistý, že je připravený, natáhl jsem si kondom a opravdu opatrně jsem do něj začal pronikat. Držel jsem ho za boky a on se ke mně vzpínal. Hned jak jsem byl celý v něm, počkal jsem pár vteřin a potom jsem začal přirážet, pomalu a pak rychle. Justin sténal jako by snad šukal poprvé a já si ty zvuky užíval neskutečným způsobem. Myslím, že tohle je ten nejlepší vánoční dárek, jaký jsem mu jenom mohl dát.
Netrvalo dlouho a Justin se udělal, div se nezhroutil na zem, můj orgasmus následoval hned potom. Byl velice intenzivní, takže i já měl co dělat, abych se udržel na nohou. Nic mi ale nebránilo v tom, abych se hrudí opřel o jeho záda, a spolu jsme to vydýchávali, zatímco jsem byl stále v něm. V tu chvíli mě nenapadlo nic lepšího, než ho políbit na ucho a říct "Merry Christmas, Sunshine." Na tyhle Vánoce rozhodně jen tak nezapomeneš... a já určitě taky ne.
 

15 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jane Jane | Web | 24. prosince 2016 v 17:41 | Reagovat

Teda, tohle byla fakt extra dlouhá povídka... A úžasná povídka :-)
Přeji Šťastné s veselé Vánoce :-)

2 Karin Karin | 24. prosince 2016 v 21:56 | Reagovat

Paráda veselé vánoce a v novém roce hodně zdravý. :-)  :D

3 Janča Janča | Web | 24. prosince 2016 v 22:02 | Reagovat

[1]: Já vím, já vím, prostě jsem nějak psala a psala a bylo to :D A moc děkuji, jak za pochvalu, tak přání! :-)

[2]: Moc děkuji! Tobě přeji samozřejmě to samé! :-)  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama