Strašidelný dům(1)

1. listopadu 2016 v 0:03 | Janča |  Strašidelný dům
Nová povídka. - Řekla bych, že v poslední době se tu vesměs objevovaly spíš povídky, jejichž charakter byl dost, no řekněme dramatickýSmějící se, takže jsem došla k závěru, že teď na chvilku zase přesedlám na nějakou bláznivou, snad vtipnou a prostě šílenou povídkuSmějící se Ještě si úplně nejsem jistá, co z tohohle vznikne, i když představu jistou mám, avšak mnohdy přenést představu do slov není moc snadné, takže z téhle povídky může být ve výsledku fakt blbost, ale i tak do ní jdu a doufám, že se vám bude líbit a že vás pobavíSmějící se Takže Vám přeji příjemné a snad i zábavné čteníUsmívající seSmějící se

JUSTIN

Blíží se Brianovo narozeniny a on se jako obvykle chová jako, že se ho to netýká. Dělá jako by měl každou chvíli umřít, pokud si připustí, že je zase o rok starší, jako kdyby na tom záleželo, všichni přeci víme, že on bude navždy mladý a krásný, on je Brian Kinney, zatraceně! Ale jemu to jednoduše nevysvětlíte, sebevědomí má mnoho, ale rozum mu nějak schází, pokud přijde na tohle. Každopádně myslím, že tentokrát mu udělám vážně radost, protože nemám ani ponětí o tom, co bych mu měl dát, nechce se mi mu dávat nějaký obyčejný dárek a ten nejžhavější sex, který se umístí do top pětky, můžeme zažít každý jiný den, zkrátka chci, aby jeho narozeniny byly něčím speciální, aby na ně vzpomínal pro jednou v dobrém a ne jako na něco příšerného. Jenže to by mi ke mně nejdřív musely chodit nějaké nápady, které bych pak zrealizoval, místo toho mám v hlavě vymyto, nemám ani jeden použitelný nápad, prostě nic... něco mi říká, že Brian bude mít letos opravdu důvod svoje narozeniny nenávidět.

Emmett: "Zlatíčko?"
J: "Hm?"
Emmett: "Co je?"
J: "Nic."
Emmett: "Takže tohle je tvůj obvyklý výraz? Protože pokud si vzpomínám, tak většinu dne máš na obličeji obří díru od ucha k uchu - tedy úsměv."
J: "Já jenom... ehm... to je jedno, stejně na tom nesejde."
Emmett: "Dobře, já si dojdu pro další citrónový řez a ty si mezitím rozmysli, jak mi tohle vysvětlíš, protože tě to očividně moc trápí."
J: "Ale..."
Emmett: "Hned jsem zpět,"...Zachichotal se a vydal se pro svůj zákusek.


Můj obličej vyprodukoval jakýsi úšklebek, ale na druhou stranu jsem usoudil, že Brian mě vždy učil tomu, že muž musí být schopný přijmout pomoc, takže ať už jsem chtěl sebevíc vymyslet dárek pro Briana sám, budu muset nabrat posily a kdo je lepší, než Emmett, který kdybych chtěl, zařídí i jednorožce?

Emmett: "Takže můžeš začít,"...Uvelebil se přímo naproti mně s velice nedočkavým výrazem.
J: "Víš, co se děje příští týden?"
Emmett: "Cher má koncert, o kterém nevím?"...Jeho oči se rozzářily.
J: "Co?"
Emmett: "Takže asi ne. Nějaká jaga baba zase předpověděla konec světa a ty přemýšlíš, jak strávit čas, co nám zbývá?"
J: "Emmette, ty si cvok."
Emmett: "Díky, zlatíčko,"...Jeho to fakt potěšilo?
J: "Představ si, že má Brian narozeniny."
Emmett: "Prosím tě, řekni mi, že o den dřív je ten konec světa?"
J: "Bože,"...Třískl jsem čelem do stolu a bohužel se mi nerozsvítilo.
Emmett: "Koukám, že bude stačit tvůj otřes mozku, aby Brianovu náladu z jeho narozenin něco dostatečně rozptýlilo."

Začínám to přehodnocovat, Emmett asi nebude ta nejlepší posila, podle všeho bude naopak ta nejhorší! Ale stejně ho miluju, když už nic, tak mě aspoň dobře pobaví, zatímco se budu utápět v zoufalství.

Emmett: "Tak dobře, teď už vážně poslouchám a jsem připravený ti jakkoliv poradit."
J: "No já sám nad tím přemýšlím už několik týdnů a pořád mě nic neosvítilo, takže nic ve zlým, ale pochybuju, že ty..."
Emmett: "Zadrž, zadrž! Vážně mě tu teď podceňuje, MĚ?!"
J: "Promiň, Emme, ale..."
Emmett: "Tak šup, vyklop to... o co se jedná?"
J: "O Brianův dárek k narozeninám."
Emmett: "Dobřeee?"...Čekal na to, co dál ze mě vypadne.
J: "Chci něco speciálního, něco, na co jen tak nezapomene, něco, co ho rozveselí, pobaví, nadchne... něco, co ho přiměje se na jeho narozeniny i bavit a ne jen přemýšlet nad tím, jestli je pořád atraktivní."
Emmett: "Sex ve vesmíru?"
J: "To je ono! Jen zavolám do NASA a zeptám se, jestli mají volný termín, protože si chceme s Brianem vrznout na měsíci,"...Nevím proč, vím, že Emmett se mě jen snažil trochu rozveselit, ale byl jsem fakt rozčílený.
Emmett: "To byl pouhý pokus o vtip."
J: "Já vím, promiň... jen je toho na mě nějak moc."
Emmett: "Víš co? Nech to na mně."
J: "Emme, to... to nemůžu."
Emmett: "Věř mi trochu, zajistím, že ten dárek bude originální, nezapomenutelný a zábavný... Brian bude nadšený."

Emmett to řekl s takovým nadšením, až mě to děsilo, je to přeci Emmett a ten pokud si něco umane tak to stojí za to a to způsobem, že výsledek nemůže být víc Emmettovský... pokud to nechám v jeho rukách je jisté, že to bude růžové, třpytkové a šílené. Vlastně přesně to, co by opravdu mohlo být nezapomenutelné, i když ještě nevím, v jakém slova smyslu.

J: "Nevím... přeci jen bych ten dárek rád vymyslel sám."
Emmett: "Zlato, oba víme, že Brian od tebe potřebuje jenom jediné a to ten tvůj krásný pevný zadeček."
B: "Chci vědět, proč tady mluvíš o Justinově zadku?"

Plácl sebou vedle mě s tím svým božským alá jsem sexy, nadržený a chci tě úsměvem a já naprosto ztuhl a vlastně i zrudl. To by ještě scházelo, aby slyšel, o čem jsme se s Emmettem bavili, zatrhl by nám to dřív, než by k něčemu vůbec došlo.

J: "Ehm... my... jenom jsme..."
Emmett: "Má pěknej zadek a já rád skládám komplimenty."

Snažil se zachránit situaci, ale myslím, že tohle nebyla ta nejlepší taktika. Představte si, že jste Brian Kinney, ten nejžhavější chlap, co existuje, všichni vás chtějí, ale vy si pečlivě vybíráte, koho chcete mít vy... pokud ovšem nejde o mě, o Justina Taylora, jediného kluka, kterého kdy miloval a dennodenně žije v přesvědčení, že musí dřít, aby si ho udržel, protože se děsí, že by snad šel za mladším kouskem... takže když se blíží jeho narozeniny, které jsou pro něj doslova noční můrou a dalším důvodem k tomu se strachovat z mojí ztráty, jsou komplimenty od jiných chlapů na můj zadek, nehledě na to, že jde o Emmetta, určitě to poslední, co chce slyšet.
Takže přesně proto se Brian jen křečovitě usmál a následně se radši zaměstnával líbáním mých rtů a přejížděním ruky po mém stehně hodně hodně nahoře, věřte, že bych se snad i udělal, nebýt na veřejnosti... i když pravda, od kdy mě tohle trápí? Ale no tak, jsme přeci v jídelně!

Debbie: "Co si dáš, Briane? Kromě mých zaměstnanců."
B: "Pokud vím, tak má Justin volno."
Debbie: "Ale pořád je můj zaměstnanec."
B: "Fajn, dám si sendvič... ne vlastně jenom kafe."

Všichni tři jsme se na sebe podívali a vyměnili si jeden a ten samý pohled - je to tady Brian se obává, že když něco sní, jeho sexy postava zmizí do neznáma.

J: "Jsi si jistý? Vždyť si dneska určitě nic nejedl."
B: "Díky bohu, nepotřebuju, aby se moje prsty přeměnily na mini klobásky."
Debbie: "Tak tedy jedno kafe, za chvíli jsem zpět."
B: "Už mi řeknete, o čem jste tu vy dva tak živě diskutovali?"
J: "O konci světa!"...Vyhrkl jsem.
B: "Co?"...Zašklebil se.
J: "Ale jen jsem četl, že prý má být konec světa... tak jsme si s Emmettem říkali, co bychom dělali v posledních chvílích."
Emmett: "Jo a došli jsme k závěru, že vy dva byste si užili svůj poslední žhavý sex na měsíci."
B: "Budu k vám upřímný - přestaňte s těma drogama."

Sice měl za to, že jsme se oba naprosto zbláznili, ale to už mi mohlo být jedno, hlavní bylo, že se v tom dál nepitval a nesnažil se zjistit další informace.
Zatímco se Brian věnoval svému kafi, s Emmettem jsme si pohledy vyměňovali informace a ano vypadalo to přesně tak komicky, jak si asi představujete. Ale hlavní bylo, že Emmett z toho pochopil, že má mé požehnání, aby se o Brianův originální, nezapomenutelný a zábavný dárek postaral.

B: "Tak jdeme do Babylonu? Maikey už tam určitě čeká i s manželkou a Tedem."
J: "Jo, jsem pro."
Emmett: "Já si ještě musím něco zařídit, pak za vámi dorazím."
B: "Jdeš na manikúru?"
Emmett: "Přesně."
B: "Tak si to užij."

Nevím sice, zda se Emmett vrhl do svého nasazení hledat pro Briana dárek okamžitě a právě teď jde nasávat nápady, ale pokud ano můžu být jedině rád, čím dřív budu mít jistotu, že je to zařízený, tím dřív ze mě opadne ta nervozita.
Přesně, jak Brian říkal, tak to i bylo, před Babylonem na nás už čekali Maikey, Ben i Ted. A chovali se tak, aby co nejmíň připomínali Brianovi jeho narozeniny, i oni už jsou zvyklí na to, že je důležité ho v tomhle období nijak nepopichovat.

B: "Co říkáš? Věnuješ starci jeden tanec?"
J: "Sakra, kéž bych tady nějakýho viděl, hned bych za ním běžel."
B: "Tak tedy jinak, věnuješ mně jeden tanec?"
J: "Věnuju ti všechny."

Myslím, že se Brian zapomněl, protože se usmál způsobem, který musíte vidět, abyste pochopili, jak zamilovaně v tu chvíli vypadal, jako bych pro něj existoval jenom já.
Hned mě chytil za ruku a vzal mě na parket. Držel mě tak, abych u něj byl co nejblíže a vychutnával si to úplně stejně jako já.

B: "Víš, co mi přijde divné?"
J: "Vůbec netuším."
B: "Že ta tvoje geniální hlavička ještě ani nezmínila moje narozeniny."
J: "Nesnášíš je, myslel jsem, že budeš rád."
B: "Oooh, já jsem rád, jen vím, že když ty mlčíš, znamená to něco fakt špatného... co máš za lubem?"
J: "Briane, čestný skautský, vůbec nic!"

Něco mi říká, že mi stejně nevěřil, ale to nevadí, dokud ho budu přesvědčovat o tom, že opravdu nic neplánuju, nehrozí mi žádné nebezpečí.

Maikey: "Můžu ti ho na chvíli ukrást?"
J: "Ale vrátit!"
B: "Nějaký majetnický, ne?"
J: "Já vždycky."

Ještě jsem Briana políbil a pak jsem se vydal za Benem a Tedem na bar. Musím říct, že jsem se najednou cítil o dost líp, věděl jsem, že Emmett zajistí dárek, na který Brian jen tak nezapomene a já nakonec dostanu tu nejlepší odměnu - Briana.
Jenže tohle moje přesvědčení se mělo každou chvíli rozplynout, když přiběhl Emmett celý nadšený, že zcela náhodou našel přesně to, co jsem hledal, na což mi podal nějaký leták, z něhož velkými písmeny křičela dvě šílená slova 'STRAŠIDELNÝ DŮM!'
 

21 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jane Jane | Web | 1. listopadu 2016 v 18:31 | Reagovat

Předpokládám, že to ještě bude hodně bláznivý :-D
Nevím, jak tě námět na tuhle povídku napadl, ale je fakt geniální :-D

2 Janča Janča | Web | 1. listopadu 2016 v 19:52 | Reagovat

[1]: No podle toho, co si představuju, asi bude :-D
Námět vznikl naprosto z ničeho, s kamarádkou (Toničkou, naší občasnou spisovatelkou :-) ) jsme si povídaly o Qaf, jak nečekané, já vím :-D a prostě jsme došly k tomu, že by to chtělo nějakou bláznivou povídku a tak jsme mluvily a mluvily a vniklo tohle :D
Teď se ale ještě uvidí, co se mi z toho podaří vytvořit :D
A každopádně děkuji :-)  :-D

3 Karin Karin | 1. listopadu 2016 v 22:09 | Reagovat

Je to něco jiného ale asi to bude pěkná psina moc se těším na další díl. :-D  :-)

4 Janča Janča | Web | 2. listopadu 2016 v 8:48 | Reagovat

[3]: No doufám v to :-D A jsem ráda, že se těšíš :-)  :D

5 SergiooD SergiooD | E-mail | 17. ledna 2017 v 9:22 | Reagovat

I found this page on 15th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it's not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Simply search for:  pandatsor's tools

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama