Zblázním se z toho(3)

20. října 2016 v 0:04 | Janča |  Zblázním se z toho
Nový díl.

BRIAN

Jaká je šance, že dnešní den bude stejně děsný jako ten včerejší? Rád bych řekl, že malá nebo nejlíp nulová, ale ve skutečnosti se obávám, že je naopak dost velká. Vlastně mám takový dojem, že dnešek bude ještě horší. Nejen, že se budu muset opět vypořádat s tím faktem, že ten blonďatý vlezdoprdelka, který mi několik měsíců otravuje života a já pomalu, ale jistě začínám vzdávat svou snahu o to se ho zbavit, ba naopak nějaká část mě se občas přistihne přitom, jak jeho blízkost sám vyhledávám... bože, jak rád bych řekl, že to není pravda, ale bohužel, je to tak, opravdu ke mně nějak přirůstá, zapouští kořeny, dostává se mi pod kůži, prostě cokoliv, co vystihuje stav, kdy už mi vlastně ani nevadí... a teď, když vím, že dělá všechno pro to, aby se mi vyhýbal, aniž bych věděl proč vlastně a ještě se přede mnou nakrucuje s tím nagelovaným, bezejmenným klukem, nevím - jednoduše to ve mně vyvolává mix různých pocitů, co jsem nikdy dřív nepoznal. Už z toho důvodu si myslím, že fakt potřebuju nějakou odbornou pomoc - nejlépe žhavé orgie, spoustu chlastu a nějaké Éčko.
A pak tu mám další problém, který spočívá v tom, že i s Maikeym jsme se jaksi dostali do konfliktu díky tomu doktůrkovi středního věku, který si Maikeyho přivlastnil jako nějakou hračku, ke které se pomalu nesmím přiblížit... jo dnešek rozhodně bude horší, už teď se na něj těším.
Momentálně jsem navíc na cestě do jídelny, kde si chci dát svůj ranní příděl kafe, abych v práci mohl fungovat, jak je u mě zvykem - jako pohledný, úspěšný sebevědomý, dvaceti osmiletý - fajn tak devětadvacetiletý manažer. Jenže už jen z představy, že tam bude Justin, mi stojí chlupy na těle, obvykle mi stojí něco jiného, takže je jasné, že tohle není dobré znamení... Hurá do toho!

B: "Maikey?"...Narazil jsem na něj, když vycházel z jídelny.
Maikey: "Briane..."
B: "Odcházíš?"
Maikey: "Očividně,"...Chladně odvětil.
B: "Mám to brát tak, že si pořád nasranej?"
Maikey: "Konečně jsi něco pochopil, aniž bych ti to musel vysvětlovat."
B: "Chápu. To, abych šel dřív, než si dovolím opět dát najevo obavy o tvou osobu."
Maikey: "Blbost! Tady nejde o nějaké tvoje obavy... ty se jenom nedokážeš přenést přes ten fakt, že já jsem schopný vést normální vztah s někým, koho miluju a kdo miluje mě, zatímco ty..."
B: "Víš co, nepokračuj, pointu jsem pochopil."


Vytočil mě, nebudu lhát! Proto jsem se sebral a šel radši do jídelny, na tyhle jeho kecy jsem fakt neměl náladu... a je mi jedno, že má možná pravdu, že část mě není ochotná překousnout tu realitu toho, že Maikey si začíná budovat svůj vlastní život s někým, koho miluje a já pomalu upadám do zapomnění, že show Maikey and Brian se pomalu, ale jistě stává minulostí. To jediný je možná pravda, ale ať na mě nechodí s kecama typu, že mu závidím jeho dokonalý vztah plný romantických kravin, protože já sám to nejsem schopný mít, blbost, blbost, blbost!
No to mě teda poser! Nejen, že jsme se právě s Maikeym chytli jako nějaký párek manželek, já musím dokonce vejít do nově se tvořící romance Justina s tím - už mě fakt začíná srát, že nevím jeho jméno - a vlastně ani, co je zač.

Debbie: "Ahoj - kafe?"
B: "Přesně."
Debbie: "A něco k tomu?"
B: "Ne jen kafe, už takhle v posilovně vyplivnu duši."
Debbie: "Hned ti ho přinesu."

Poprvé, co mě naštvalo, že se ode mě vzdálila a nezaměstnávala mě svými drahocennými poučkami. Měl jsem totiž tak možnost "velice nenápadně" sledovat, co se odehrává u zadního stolu, kde se Justin vesele baví s jeho novou holkou.

Debbie: "Zajímá tě, kdo to je, že?"
B: "Co? Ne! Nevím, proč by mělo."
Debbie: "Protože tam zíráš způsobem, že kdybys mohl, tak vraždíš očima."
B: "Myslím, že by sis měla dát volno, jsi přepracovaná."
Debbie: "Ne jen upřímná."
B: "I to je příznak přepracovanosti."

Debbie jako obvykle zakroutila očima a něco si zašpitala pod vousy, myslím, že už je ze mě naprosto šílená. Ale co mám říkat já, když si sem napochoduje s tím vševědoucím výrazem a snaží se mi napovídat takové kraviny typu, že mě zajímá, s kým Justin randí... opakuji po sto milionté - to, že s tím klukem šukám a vlastně i rád, neznamená, že z nás bude nějaká manželská dvojice.

Debbie: "Takže ti vůbec nevadí, že tebe ignoruje, zatímco s tím klukem..."
B: "Nedokončuj tu větu, prosím tě, nedokončuj, pokud nechceš, abych ti tady usnul."
Debbie: "Dobře, tak přejdeme k jinému tématu... proč měl Maikey alergickou reakci, kdykoliv jsem zmínila tvoje jméno?"
B: "To bys měla probrat se svým synem."
Debbie: "Právě probírám."
B: "S tím, co vypadá jako ty."
Debbie: "Budeš tu šaškovat dlouho nebo se vymáčkneš?"
B: "Asi jen nabyl dojmu, že nemám jeho doktora rád."
Debbie: "Nabyl dojmu? Kdyby si mohl, tak ho přejedeš svým jeepem."
B: "To bych neudělal! Mám svoje auto rád."
Debbie: "Ty mě jednou dostaneš do hrobu."

Nerad to říkám, ale ani já bych se tomu nedivil, vždyť nemá den volna, aniž by mi nemusela přednášet nějaké nové poznatky, ale na mou obranu - já o ně nikdy nestojím!

Debbie: "Justine!"

Počkat, proč ho zavolala? Nehodlá snad na nás hrát tu hru, kdy nám řekne, ať si vyříkáme svoje problémy a je to? Protože to nehodlám podstupovat, nemám důvod, Justin si může dělat, co chce a stejně tak já, nemusíme se o tom informovat. A ten fakt, že mi tak nějak na něm začíná záležet, se dá vyřešit tím, že prostě zmizí z mého života, lehké jako facka.

J: "Ano, Debb?"
Debbie: "Jsi v práci nebo na dýchánku u čaje?"
J: "V práci,"...Přiznal tiše se sklopeným pohledem, sakra, proč je tak sexy, když je roztomilej?
Debbie: "Tak by ses tak mohl i začít chovat."
J: "Promiň, už jdu na to... Ahoj, Briane."
B: "Ahoj,"...Zase odcupital a toho kluka podle všeho poslal domů.
Debbie: "Nemáš za co."
B: "Co?"
Debbie: "Nesnesu pohled na tvůj žárlivý obličej."
B: "Já jsem...!"
Debbie: "Musím se vrátit k práci."

Tuhle ženskou kdykoliv potkám, musím následně rozdýchávat zbytek celého dne. Mě z ní vážně jednou trefí, pokud jí netrefí dřív ze mě. Ale uznávám, že její tah se mi líbil, rozhodně bylo lepší Justina sledovat samotného, než s tou chodící reklamou na gel.

J: "Dáš si ještě něco?"
B: "V pohodě, kafe je fajn."
J: "Dobře,"...Zase se chystal odejít, ale nakonec se posadil vedle mě... on se mnou bude mluvit? No to zírám.
B: "Víš, co říkala Debb? Nejsi na dýchánku u čaje."
J: "Jen jsem se chtěl ujistit, že si v pohodě... včera si... utekl."
B: "Neutekl, šel jsem domů."
J: "Jo, ale zdálo se, že si nějaký naštvaný a pak si mi chtěl něco říct, když v tom si prostě odešel."
B: "Nechtěl jsem ti kazit zábavu."
J: "Aha."

Nebudu lhát, každá část mě se ho chtěla na toho kluka zeptat, ale to bych si radši vylámal zuby, jak pevně jsem svíral čelisti, než abych se zeptal. Místo toho jsem se raději sebral a šel do práce, na to jediné místo, kde mě zatím ještě nikdo nenasral.
 

17 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 ┼Lady de Vampire Victoria┼ ┼Lady de Vampire Victoria┼ | Web | 20. října 2016 v 0:15 | Reagovat

Povedené

2 Janča Janča | Web | 20. října 2016 v 9:04 | Reagovat

[1]: Děkuju :-)

3 Jane Jane | Web | 20. října 2016 v 14:58 | Reagovat

Prý "žárlivý obličej", to se fakt povedlo :-D
Těším se na pokračování :-)

4 Janča Janča | Web | 20. října 2016 v 18:43 | Reagovat

[3]: Jsem ráda, že se těšíš :-)

5 Karin Karin | 20. října 2016 v 20:57 | Reagovat

To jsem zvědavá jak to nakonec bude a proč tohle Justin děla. :-?  :-D

6 Janča Janča | Web | 21. října 2016 v 13:21 | Reagovat

[5]: To jsem ráda, že si zvědavá :-)  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama