I'm still yours(7)

16. března 2016 v 0:01 | Janča |  I'm still yours
Nový díl.

JUSTIN

Nasedl jsem v podstatě okamžitě do auta a vydal jsem se zpátky do Pittsburghu a celou cestu jsem si v hlavě přehrával obrázek Ethana a toho kluka, snažil jsem se sám sebe přesvědčit o tom, že se mi to jenom zdálo, že Ethan by mi přeci něco takového neudělal, on mě miluje a já jeho... Jenže pokaždé mi to vyvrátila představa toho, co spolu zrovna asi tak dělají a bylo mi z toho zle! Poprvé od rozchodu s Brianem jsem mohl bez problému říct, že on možná nebyl všechno, co jsem si od přítele představoval, ale vždy se mnou jednal na rovinu a něco takového by mi nikdy neudělal... On nebyl nevěrný, on si jen užíval a mně se to vlastně i líbilo, užíval jsem si to s ním a miloval to a pak přišel Ethan, který mě přesvědčil o tom, že pravá láska se vším všudy možná opravdu existuje a já idiot mu na to skočil!
Když jsem dorazil domů, kde je dost možné, že zítra touhle dobou už to nazývat domovem nebudu, tak jsem věděl, že tady noc nestrávím, i kdybych si měl najít volnou lavičku někde v parku, zkrátka bych to tady nevydržel, ale před tím než jsem měl v plánu najít si nocleh, jsem potřeboval něco, co mi otupí mysl a tak jsem zamířil rovnou k Woody's. Vzhledem k tomu, že už byla doba Babylonu, tak tam nebyla téměř ani noha, což mi vyhovovalo, to poslední, co bych potřeboval, bylo narazit na někoho známého, kdo by se mě třeba snažil zastavit v mém popíjení... Jenže nakonec jsem to byl já sám, kdo se na svou skleničku jen díval a nedokázal jí vypít.

B: "Ahoj,"...Posadil se vedl mě a já si pomyslel, že tohle je normální horor.
J: "Běž pryč, Briane, nepotřebuju další tvoje pitomý připomínky toho, jak moc mě nesnášíš, pochopil jsem to už dávno."
B: "Fajn,"...Chtěl si vzít svojí skleničku a odejít, když v tom mi došlo, že se chovám jako blbec.

J: "Počkej... Promiň."
B: "Kde je tvůj snoubenec?"...Posadil se zase zpátky.
J: "Někde hraje."
B: "A tebe nechal tady?"
J: "A čí je to asi vina?"
B: "Asi bych přeci jenom měl jít."
J: "Proč si ho k tomu přemluvil?"
B: "Já ho nepřemlouval, pouze jsem mu řekl to, co bych řekl komukoliv jinému s talentem, který promrhává."
J: "Trhni si, tohle ti nežeru, tobě je jedno, co lidi dělají, pokud se to netýká tebe a něco mi říká, že tohle se tě týká hodně."
B: "Snažíš se naznačit, že jsem ho k tomu donutil kvůli tobě... Abych tě získal zpátky?"
J: "Bylo by to opravdu tak nemožné?"
B: "Víc než to, měl bys konečně pochopit, že tě zpátky nechci."
J: "Tak v tom případě to máme vyjasněný."
B: "Asi jo."

Brian se sebral a odešel pryč. V ten okamžik už jsem opravdu nevěděl, čemu mám věřit, protože jsem mu tohle nesežral, kdybych mu byl opravdu tak moc ukradený, jak se mě snaží přesvědčit, prostě by mě ignoroval, ale on si místo toho pořád hledá způsob, jak mi nějak ublížit anebo mě naštvat a to dělá jenom osoba, která se pořád zajímá.
Každopádně ale nechápu, proč jsem na něj začal tak útočit ohledně Ethana, možná proto, že kdyby ho nepřiměl podepsat tu smlouvu, tak by Ethan teď nebyl v Harrisburgu a nepodváděl by mě s nějakým klukem anebo možná proto, že jsem se snažil vyventilovat svůj vztek na Ethana skrze Briana, já fakt nevím, nicméně jsem věděl, že už nechci být střízlivý ani minutu a začal jsem do sebe házet jednoho panáka za druhým.

BRIAN

Tohle se začíná až moc komplikovat, vím, proč jsem toho blbečka přiměl k tomu, aby podepsal tu smlouvu, nešlo mi o jeho podělaný talent, však já houslovou hudbu přímo nesnáším, tak proč bych se měl zajímat o to, zda bude na světě o dalšího slavnýho houslistu víc, obzvlášť když se jedná o něj... Ta smlouva pro mě představovala pouhý prostředek k tomu, jak získat Justina zpátky, ale to jsem měl vědět jenom já, nikdo jiný, obzvlášť Justin ne, jenže teď to vypadá, že si všichni dali dvě a dvě dohromady a já jsem nahraný a nejsem si jistý, že budu schopný v té přetvářce, že mi je Justin ukradený, pokračovat ještě nějak dlouho.
Nejdřív jsem si myslel, že zešílím, byl jsem bez něj jen hromádka neštěstí, byl jsem jen kousek od toho se sesypat, vždyť jsem si najal prostituta, proboha! A pak když jsem se s tím začal tak nějak smiřovat, tak se najednou objevil u Woody's a tím svým podělaným úsměvem mi dal pocit, že bychom mohli zase začít tam, kde jsme skončili, myslel jsem, že třeba... A pak jsem našel jeho telefon s těmi zprávami, které všechno změnily. Věděl jsem, že mu nebudu moct nikdy dát to, co mu může dát on a tak jsem se rozhodl, že ho nechám jít, jenže nemohl jsem ho nechat jít jen tak, musel jsem ho přimět mě nesnášet a tak jsem mu zakázal chodit k holkám, prakticky jsem mu dal najevo, že ho nechci poblíž svého syna ani svých přátel a fungovalo to, od té doby se mnou nepromluvil ani slovo a jim se taky vyhýbal, jenže na mě to mělo opačný účinek, čím vím jsem viděl, že mě nesnáší, tím víc mi chyběl a nakonec jsem došel k závěru, že mu možná nebudu schopný dát to, co chce, ale rozhodně nedovolím, aby mu to dal někdo jiný, možná je to ode mě sobecké, ale nesnesu pomyšlení, že ho má někdo jiný, natož ten houslista, proto ta smlouva, proto mu ničím veškerou představu o pravé lásce, protože bez něj nemůžu žít... Ale on mě teď pravděpodobně nenávidí víc, než kdy dřív a já nevím, co dělat, protože mám pořád nějakou hrdost a nemůžu mu jen tak nabídnout svou náruč a říct mu, že ho chci zpátky, ne po tom, co mi udělal, ale zároveň se bojím, že čím hnusnější k němu budu, tím mám menší šanci na to s ním ještě někdy být.

B: "Ahoj, hrdličky,"...Přilepil jsem se na Maikeyho, který zrovna tancoval s Benem.
Maikey: "Briane!"
Ben: "Jdu pro pití,"...Podle všeho pochopil, že je navíc.
B: "Díky, profesore."
Maikey: "Musíš ho provokovat?"
B: "Prosím? Já?"...Tvářil jsem se jako neviňátko.
Maikey: "Nestačí, že si mě ještě nedávno unášel uprostřed noci, jen abych se koukal, jak si vrzneš, ty už se musíš nacházet všude, kde jsme spolu."
B: "Ehm... Tohle je Babylon, moje nejmilovanější místo od chvíle, co jsem sem poprvé vstoupil a nechal si ho vykouřit... Samozřejmě, že tu jsem."
Maikey: "Víš moc dobře, jak jsem to myslel."
B: "Radši mlč a tancuj se mnou,"...Políbil jsem ho a následně jsem se s ním ploužil parketem.

Připadal jsem si dost blbě, měl totiž pravdu, já přišel o svoje štěstí a tak ničím i to jeho a tvářím se, že je mi to jedno, ale není, jen ho teď zkrátka potřebuju, když je všechno v mém životě obrácené vzhůru nohama.

Maikey: "Mimochodem to s Ethanem se ti povedlo."
B: "S kým?"
Maikey: "Nedělej, že nevíš."
B: "Jo, Ian, jasně, už si vzpomínám... Promiň, chvíli mi to trvalo."
Maikey: "Včera jsem mluvil s Justinem."
B: "Dobře pro tebe."
Maikey: "Vypadá, že je z toho docela v háji."
B: "Hmmm."
Maikey: "Představil ho jako svého bratrance."
B: "Já vím,"...Samolibě jsem se usmál.
Maikey: "Jo říkal mi, že si poslouchal jeho a mámy rozhovor."
B: "Jen jsem seděl poblíž, jsem v tom nevině."
Maikey: "Je ti jasné, že ti tohle nikdy neodpustí?"

Neměl jsem možnost odpovědět, protože se vrátil Ben a byl jsem vlastně rád, protože mě z té otázky píchlo u srdce, pořád se snažím sám sebe přesvědčovat o tom, že se to mezi námi nějak vyřeší, ale co když ne? Co když mi nikdy neodpustí a já ho opravdu ztratil navždy?
Těhle myšlenek jsem se potřeboval nějak zbavit a tak jsem zamířil rovnou na bar, jenže jsem si nestihl ani objednat a zazvonil mi telefon a když jsem spatřil, že je to zpráva od Justina, nedočkavě, ale zároveň vyděšeně jsem jí otevřel, stálo v ní "Vyzvedni mě u Woody's." Nechápal jsem, co to má znamenat, ale věděl jsem, že tuhle příležitost nemůžu promarnit a tak jsem se vydal rovnou tam.
 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jane Jane | Web | 16. března 2016 v 8:19 | Reagovat

Tak teď Brianovi fakt nezavidim

2 Janča Janča | 16. března 2016 v 19:38 | Reagovat

[1]: To se nedivím :-D

3 Karin Karin | 16. března 2016 v 21:05 | Reagovat

V tom nejlepším to ukončit. :D  :-D

4 Janča Janča | 16. března 2016 v 21:59 | Reagovat

[3]: Já ráda :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama