I'm still yours(17)

30. března 2016 v 0:04 | Janča |  I'm still yours
Nový díl. - Do teď jsem se tak nějak držela seriálu a vlastně jsem si ze začátku povídky říkala, že tak pojedu až do konce povídky, ale nakonec ke mně přišel nápad a nutkání to udělat jinak, tak jsem se rozhodla pro trochu humoru, doufám, že jsem neudělala chybu a že se vám to bude líbit Smějící se

BRIAN

Ráno se mi nevstávalo moc dobře, večer jsem to v Babylonu trochu přehnal s pitím a samozřejmě není na vině nikdo jiný, než Justin, asi nebude žádným překvapením, když řeknu, že se tam objevil, samozřejmě předstíral velké překvapení, když mě tam tak nečekaně potkal u baru a tvrdil mi, jak je fantastické potkat mě tam, ta jeho hra se mi začínala líbit a během toho našeho velmi nečekaného střetnutí jsem neodolal a zeptal se ho, kde má toho svého přítele a jeho odpovědí nebylo samozřejmě nic jiného, než "Já nehraju na kluky," ne že bych to nečekal, ale musím říct, že mě to pohladilo po duši. A tak jsem se dál vyptával "Od kdy?" a on rázně odpověděl "Od té doby, co jsme se rozešli," to v mých uších znělo jako nějaká rajská hudba, neodolal jsem a zeptal se ho, co se stalo s láskou, co měla trvat navěky, řekl, že věčnost není tak dlouhá, jak by měla být, chtělo se mi smát, ale dokázal jsem se ovládat, poté mi nabídl, zda mi může koupit drink a já samozřejmě neodmítl, jen ať platí... No a pak to začalo být ještě zábavnější, když se mě otřepanými a podle něho nenápadnými poznámkami snažil přimět, abych s ním šel tancovat. Hned na to jsem si s ním ještě vyměnil pár slov o tom, jak by neměl přijít ráno pozdě do práce, abych ho nevyhodil, a následně jsem od něj odešel se slovy "Díky za drink." Věděl jsem, že jsem mu tím překazil jeho plány, ale cítil jsem se fakt dobře a hlavně nad věcí.
V práci se nám nějak podařilo nevidět se, především proto, že jsem dělal maximum, jen abych se mu vyhnul a ušetřil se třeba nějakého nechtěného výstupu před mými zaměstnanci, ale když jsem na něj nakonec narazil, byl sám, rozvaloval se jak nějaký král a četl si časopis...

J: "Ahoj, Briane."
B: "Je to - pane Kinney. Kde jsou všichni?"
J: "Na obědě."
B: "No to je skvělé, že si někteří lidé mohou dovolit ten luxus jíst, když Eye-Conic Optic tu budou za dvě hodiny a tyhle návrhy stojí za hovno."
J: "Můžu pomoct?"
B: "Můžeš pomoct?"


Justin přikývl jako nějaký školáček, sakra, kdy mi konečně přijde připadat tak moc roztomilý a já začnu konečně racionálně uvažovat?

B: "Jo můžeš jim vyřídit, že chci jednu buňku v boardu 20 na 30 v černé v dolní části a... Century font v 16, ne spíš ve 20."

Zapisoval jsem si poznámky a až pak jsem si všiml, že Justin to nedělá a naopak si dál čte časopis, buď to je ještě větší génius, než jsem si myslel a pamatuje si to anebo si ze mě právě dělá srandu.

B: "Nechceš si to zapsat?"...Hodil jsem mu papír.
J: "Jedna buňka v boardu 20 na 30 v černé barvě v dolní části, Century font v 16... Ne spíš ve 20,"...Zopakoval každé moje slovo a tvářil se jako nějaký chytrolín, že já ho tady trpím, to fakt nechápu!
B: "Tak jak to jde, Taylore?"
J: "Dobře. Všichni jsou neuvěřitelně milí a už jsem se naučil víc, než za poslední semestr ve škole."
B: "To je skvělý,"...Neodpustil jsem si sarkasmus.
J: "Což vlastně hodně vypovídá o tobě."
B: "O mně?"
J: "Jo, říká se, že tón pracoviště je pevně ustanovený z vrchu, což je velkej kompliment pro tebe, že máš tak oddaný a pracovitý personál."

Justin se mnou klidně flirtoval a vůbec neměl problém s tou okatostí a vlastně mě skoro dostal, na chvíli jsem se zasnil a představil si, jaké by bylo vrhnout se hned na jeho rty, ale včas jsem si dokázal říct ne.

B: "No možná jsem byl na tebe trochu tvrdej, teď zpátky do práce,"...Poplácal jsem ho po rameni a šel pryč.
J: "Ano, pane Kinney."

Když jsem zašel tak, aby mě neviděl, neodolal jsem úsměvu, sice mě pekelně rozčiluje, ale miluju ho... Sakra, fakt jsem to právě řekl? Co to ten kluk se mnou zase dělá?
Jakmile dorazila ředitelka Eye-Conic Optic rozhodl jsem se, že Justina trošku zaměstnám tím, že bude stavit desky na stojan, ale nakonec jsem toho hodně litoval, nejen, že byl naprosto nemožnej a podkopával mě před klientem, ale ještě k tomu si hrál na génia, to jeho prohlášení "Oranžová je nová modrá," bože, já bych ho fakt nejradši uškrtil, tím to pro mě zkrátka končí, ne vlastně on končí, já ho zaměstnávat dál nebudu!

B: "Chtěl si se mnou mluvit?"
Vance: "Jo, Briane, posaď se."
B: "Nech mě hádat, jde o toho stážistu? Věř mi, jdu ho právě vykopnout."
Vance: "Ne o toho nejde, z něho jsem nadšený, díky němu jsme získali zakázku, je to génius."

Musel jsem na něj párkrát zamrkat, abych se ujistil, že to myslí zcela vážně, je sice pravda, že klienta jsme získali, ale to jeho chování bylo naprosto nepřístupné a on ho za to ještě chválí? Já se z toho snad poseru.

B: "A o co teda jde?"
Vance: "Brown athletics, chtějí odstoupit."
B: "Cože?"
Vance: "Leo Brown mi před chvíli volal, má nabídku od jiné firmy."
B: "Vždyť jsem nám ho získal, byl ze mě nadšený."
Vance: "Ano, což je přesně ten důvod, proč ho během dvou dnů přesvědčíš k tomu, aby u nás dál zůstal."
B: "Během dvou dnů?"
Vance: "Přesně tak, protože za tři dny má v plánu podepsat smlouvu a ty odjíždíš až zítra."
B: "O čem to, kurva, mluvíš?"
Vance: "Je na svatbě své vnučky ve Wyomingu a ty za ním pojedeš a slíbíš mu hory doly."
B: "Pokud si dobře vzpomínám jsem partner v téhle firmě, takže..."
Vance: "A to jen díky tomu, že si Browna získal, pokud chceš zůstat partnerem i na dále, tak nám ho i udržíš."
B: "Ty si ze mě mušís dělat srandu? Za dva dny nestihnu Wyoming ani najít, natož si připravit něco, čím ho přiměju zůstat... To prostě nejde."
Vance: "Jestli tu chceš zůstat, tak budeš muset."

Chtěl jsem mu ještě něco odvětit, ale z jeho výrazu jsem poznal, že se nemám ani pokoušet, tím bych si totiž nejspíš rovnou podepsal rozsudek smrti, proto jsem chtěl v rychlosti opustit jeho kancelář a začít vymýšlet zázrak...

Vance: "A vezmi s sebou toho stážistu - Taylora."
B: "Co prosím?"...Šokovaně jsem na něj vykulil oči.
Vance: "Je skvělej a může ti být užitečný, ve dvou vám to půjde líp, navíc za to není placený, takže výhra pro všechny."
B: "To nemůžeš myslet vážně, vezmu kohokoliv jiného jen ne jeho."
Vance: "Máš s ním nějaký konkrétní problém?"

Mám s ním asi tak milion problémů, ale ani jeden z nich mu nemůžu přednést, protože by to byla moje pracovní sebevražda, proto jsem raději držel hubu a opustil jeho kancelář s tím, že nevím, co mám dělat... Pravděpodobně asi začnu s tím, že dám Synthii za úkol zjistit přesnou polohu Lea Browna a Justinovi oznámím, že spolu jedeme do Wyomingu... Že já se na to nevyseru, sakra práce!
 

15 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Katka Katka | 30. března 2016 v 11:47 | Reagovat

Paráda, díky :-)

2 Janča Janča | Web | 30. března 2016 v 13:33 | Reagovat

[1]: To já děkuji :-)

3 Karin Karin | 30. března 2016 v 21:43 | Reagovat

Tak to bude zajímavé Justin jej pěkně dusí paráda. :D

4 Janča Janča | Web | 31. března 2016 v 16:44 | Reagovat

[3]: To teda :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama