Hrdost(10)

4. března 2016 v 0:07 | Janča |  Hrdost
Nový díl.

JUSTIN

Když jsem doběhl k Woody's, snažil jsem se nejprve posbírat dech, nechtěl jsem lapat po dechu, zatímco bych se snažil zjistit, o co jde, a až pak jsem se vydal dovnitř, bylo celkem narváno, takže jsem ani Maikeyho a ani Briana nejprve neviděl, ale když jsem zašel za roh, tak jsem uviděl, jak je dva, tak Teda s Emmettem, všichni u něj seděli a on měl položenou hlavu na stole, podle počtu skleniček, co se kolem něj nacházel, jsem soudil, že měl dost zábavnej večer, ale něco mi říkalo, že se zábavou to nemělo ani trochu společného.

Maikey: "No konečně!"
J: "Běžel jsem, jak nejrychleji to šlo."
Emmett: "V tomhle případě je nemožné být dostatečně rychlý, nasává tu podle všeho už pár hodin."
Ted: "Co jste si zase udělali?"
J: "Tentokrát jsem v tom nevině... Nebo aspoň doufám."
B: "Sunshine!"...Zvedl ke mně svůj opilý pohled a ještě opileji se na mě usmál.
Maikey: "Musíš ho vzít domů."
B: "Nikam nejdu, tady je mi fajn,"...Zase si položil hlavu na stůl.
Emmett: "To jsme si všimli,"...Zasmál se.


Tohle fakt bylo peklo, před pár dny jsem to byl já, kdo se pořád nasával a dusil v sobě svůj vztek, což mělo za následek, že jsem všechny akorát odháněl a štval a teď je to pro změnu Brian, u kterého je ještě méně pravděpodobné, že se mu podaří z toho vyhrabat.

Maikey: "Nemáš tušení, proč se tak zřídil?"...Vzal si mě stranou.
J: "Já... Ehm... Neměl bych..."
Maikey: "Justine, je to můj nejlepší přítel, mám právo to vědět."
J: "Nejsem si ani jistý tím, jak to všechno je, Debb mi řekla jen něco..."
Maikey: "Máma něco ví?"
J: "Podle všeho a ani mně to říkat nejprve nechtěla."
Maikey: "Ale řekla ti to a myslím, že na to vědět to mám stejný právo jako ty."

V tomhle bych se s ním sice rád pohádal, protože ať se mu to líbí nebo ne a ať si to Brian přizná nebo ne, já jsem ten, s kým má Brian vztah a já jsem ten, kdo na to mám rozhodně větší právo, než on, poněvadž se to z části týká mě, ale je to jeho nejlepší kamarád, takže mu to asi budu muset říct.

J: "Brian..."
B: "Jdeme,"...Zavelel, když mi zničehonic dal ruku kolem ramen.
J: "Briane?"
B: "Říkám jdeme."
Maikey: "Vždyť neujdeš ani pár kroků."
B: "Tak koukej,"...Ušel asi tři kroky a samolibě se usmál, když v tom se zavrávoral.
Maikey: "Páni, fakt dobrý."
B: "Trhni si a ty pojď,"...Podíval se na mě pohledem, kterým by mě možná i dokázal zabít, kdyby to šlo.
J: "Fajn."
Maikey: "Justine..."...Upozornil mě na to, že jsem mu měl něco říct.
J: "Promiň, ale Brian chce jít."

S úlevou jsem se otočil k odchodu, vzal Briana kolem ramen, došel s ním až k jeho autu a tam začala ta pravá zábava - boj o klíče!

J: "Ty ses musel zbláznit! Takhle řídit nebudeš!"
B: "No tak v tom případě asi budeme spát v autě přímo tady, protože tobě klíče nedám."
J: "Co tím chceš říct? Jsem dobrý řidič."
B: "To ti nikdo nebere, ale já jsem lepší."
J: "Prostě mi je dej,"...Vytrhl jsem mu je z ruky a nehodlal jsem se jich jen tak vzdát.
B: "To si spolu ještě vyřídíme."
J: "Hlavně už si nasedni."

Brian vrávoravou chůzí obešel auto a usedl na místo spolujezdce, nebýt tahle situace tak vážná, tak je možná i legrační, Briana vidět v takovém stavu je docela ojedinělé anebo k tomu má příležitost pouze Maikey.

J: "A připoutej se."
B: "Ano, mami."

To už se zkrátka nedalo odolat, musel jsem se pousmát, ale Brian to naštěstí nezaregistroval, myslím, že by mi totiž dal co proto, kdyby věděl, že se mu vysmívám. Cesta následně probíhala docela klidně, Brian totiž usnul a já si vychutnával ten pocit, že jsem to pro jednou já, kdo se stará o něj, když v tom...

J: "Do hajzlu!"
B: "Já tě snad zabiju."

Ano, dámy a pánově - píchl jsem gumu. A tak jsme byli odsouzeni mlčky čekat na to, až přijede odtahová služba, poněvadž Brian měl rezervu už použitou a myslím si, že i kdybychom jí měli, tak jsme totálně neschopní na to jí vyměnit, v tomhle je machr Emmett!

J: "Tak už se nezlob, neudělal jsem to schválně."
B: "Přesně proto jsem chtěl řídit já,"...Díky tomu, že už jsme tu čekali asi půl hodiny, tak mu vzduch začal okysličovat mozek a on se tak mohl soustředit na svoje vyčítání.
J: "Příště půjdeme pěšky, pokud ti to udělá radost."
B: "Žádné příště nebude."
J: "To doufám, vyděsil si mě. Proč ses vůbec tak zřídil?"
B: Neříkej, že nevíš, zrovna ses to chystal vyslepičit Maikeymu."
J: "Tys to slyšel?"
B: "Proč myslíš, že jsem najednou chtěl tak rychle vypadnout... To, že to víš ty, ačkoliv na to nemáš právo, je jedna věc, ale to, že bys to řekl i jemu je věc druhá, je na mně komu, co řeknu."
J: "To Debbie říkala taky."
B: "A i přes to ti to vyžvanila."
J: "Jen o tebe máme obavy. Navíc se to týká i mě."
B: "Nepovídej."
J: "Proč si pořád dáváš za vinu to, co se mi stalo?"
B: "Protože je to moje vina!"...Neovládl se.
J: "Tohle není..."
B: "A ty teď chceš, abych s tebou šel nějaký pochod hrdosti, ačkoliv ses ho vůbec nemusel dožít a to jenom kvůli mně."

Bylo hrozné tohle slyšet, najednou to dávalo všechno smysl, to, proč se Brian nechtěl dívat na to, jak jsem zničený, proč se snažil se mnou být ve dne v noci a staral se o mě, proč odmítal jít se mnou ten Pride... Je to opravdu tak, jak jsme si s Debb mysleli - on a to jeho sebeobviňování!

J: "Nevím, kolikrát to mám ještě zopakovat, že to není tvoje vina, ale budu to opakovat, dokud tomu nezačneš věřit a ten Pride se mnou jít nemusíš, možná i bude lepší, když ho půjdu sám - řekl bych i, že v hloubi duše ty sám chceš, abych to šel sám proto, abych věděl, že..."
B: "Že si to všechno zvládnul sám a byl na to hrdý."
J: "Ale to není pravda... Bez tebe bych to nikdy nezvládl. Jen tě nechci nutit dělat něco, co sám nechceš, když už vím, že to dokážu i bez tebe, byl si tu pro mě od té chvíle pořád a myslím, že je možná na čase, abych něco dokázal sám, nemůžu pořád spoléhat na to, že tu budeš a pomůžeš mi to překonat."
B: "Je to na tobě, Justine, ty se rozhodni, jestli mě tam chceš nebo ne, pokud si myslíš, že to zvládneš, nepůjdu, pokud mě tam chceš, tak půjdu."
J: "Zkus mi říct, co chceš ty."

Brian se odmlčel, věděl jsem hned, že to neznačí nic dobrého, protože on vždycky ví, co říct, ale tentokrát ne, tentokrát se slovům bránil zuby nehty a já nevěděl, co s tím mám udělat! Navíc tu ještě byla ta část s jeho mámou, na kterou zatím nedošlo a až se ho budu chtít zeptat i na to, rozhodně to nedopadne dobře!
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 4. března 2016 v 21:14 | Reagovat

Briana mi je moc líto doufám že jej z toho Justin dostane i když to bude mít těžký. O_O  ;-)

2 Jane Jane | 4. března 2016 v 23:10 | Reagovat

Chválabohu, že je jen opilej... I když, potýkat se s Brianem v tomhle stavu :-D Jsem zvědavá, co teď odpoví. Mozek mu už teď očividně funguje líp... Ten vzduch je ale zázrak :-D

3 Janča Janča | Web | 6. března 2016 v 16:32 | Reagovat

[1]: Snad ano :-)

[2]: S tím souhlasím :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama