March 2016

I'm still yours(18)

31. march 2016 at 0:08 | Janča |  I'm still yours
Nový díl.

BRIAN

O Justinově nadšení vám nejspíš ani nemusím vykládat, sice se nejdřív jako by zdráhal, že se přeci nemůže jen tak sebrat a odjet se mnou, že má práci i v jídelně a bla bla, ale nakonec stejně souhlasil, div se u toho nezalkl, protože začínal pociťovat, že ho tady klidně nechám, pokud budu muset a to nemohl dovolit! Já fakt nechápu, jak k tomuhle všemu došlo, nejdřív se v podstatě ani nesnažil o to se mnou zase být, pak se mi naservíroval na zlatém podnose v práci a právě teď s ním sedím v mém autě a jedeme spolu do Wyomingu získat klienta a já pořád myslím jen na to, že sedí vedle mě, ani nedutá a nádherně voní a jedině, co chci, je slíbat ho od hlavy až k patě a dělám opravdu vše pro to, aby to na mě nebylo znát, vlastně dělám vše pro to, abych vypadal jako, že mi tohle všechno hrozně vadí, no ono mi to vážně vadí, jen ne tolik, jak se snažím vypadat, ale o to teď nejde.

J: "Jak dlouho ještě?"
B: "Zeptáš se mě ještě jednou a vykopu tě u kraje."
J: "To nemůžeš, Vance ti řekl..."
B: "Vance si může políbit prdel, pokud mě budeš vytáčet, odložím tě kdykoliv a kdekoliv."
J: "Odložíš? To zní, jak kdybych byl nějaká použitá věc."
B: "Taky že jsi."

Justin se zatvářil dotčeně a otočil pohled ven z okýnka, došlo mi, že tohle jsem asi dost přehnal, přeci jen s ním chci zase tvořit pár a ne ho přimět mě nenávidět.

I'm still yours(17)

30. march 2016 at 0:04 | Janča |  I'm still yours
Nový díl. - Do teď jsem se tak nějak držela seriálu a vlastně jsem si ze začátku povídky říkala, že tak pojedu až do konce povídky, ale nakonec ke mně přišel nápad a nutkání to udělat jinak, tak jsem se rozhodla pro trochu humoru, doufám, že jsem neudělala chybu a že se vám to bude líbit Smějící se

BRIAN

Ráno se mi nevstávalo moc dobře, večer jsem to v Babylonu trochu přehnal s pitím a samozřejmě není na vině nikdo jiný, než Justin, asi nebude žádným překvapením, když řeknu, že se tam objevil, samozřejmě předstíral velké překvapení, když mě tam tak nečekaně potkal u baru a tvrdil mi, jak je fantastické potkat mě tam, ta jeho hra se mi začínala líbit a během toho našeho velmi nečekaného střetnutí jsem neodolal a zeptal se ho, kde má toho svého přítele a jeho odpovědí nebylo samozřejmě nic jiného, než "Já nehraju na kluky," ne že bych to nečekal, ale musím říct, že mě to pohladilo po duši. A tak jsem se dál vyptával "Od kdy?" a on rázně odpověděl "Od té doby, co jsme se rozešli," to v mých uších znělo jako nějaká rajská hudba, neodolal jsem a zeptal se ho, co se stalo s láskou, co měla trvat navěky, řekl, že věčnost není tak dlouhá, jak by měla být, chtělo se mi smát, ale dokázal jsem se ovládat, poté mi nabídl, zda mi může koupit drink a já samozřejmě neodmítl, jen ať platí... No a pak to začalo být ještě zábavnější, když se mě otřepanými a podle něho nenápadnými poznámkami snažil přimět, abych s ním šel tancovat. Hned na to jsem si s ním ještě vyměnil pár slov o tom, jak by neměl přijít ráno pozdě do práce, abych ho nevyhodil, a následně jsem od něj odešel se slovy "Díky za drink." Věděl jsem, že jsem mu tím překazil jeho plány, ale cítil jsem se fakt dobře a hlavně nad věcí.
V práci se nám nějak podařilo nevidět se, především proto, že jsem dělal maximum, jen abych se mu vyhnul a ušetřil se třeba nějakého nechtěného výstupu před mými zaměstnanci, ale když jsem na něj nakonec narazil, byl sám, rozvaloval se jak nějaký král a četl si časopis...

J: "Ahoj, Briane."
B: "Je to - pane Kinney. Kde jsou všichni?"
J: "Na obědě."
B: "No to je skvělé, že si někteří lidé mohou dovolit ten luxus jíst, když Eye-Conic Optic tu budou za dvě hodiny a tyhle návrhy stojí za hovno."
J: "Můžu pomoct?"
B: "Můžeš pomoct?"

I'm still yours(16)

29. march 2016 at 0:05 | Janča |  I'm still yours
Nový díl.

BRIAN

Měsíc, celý posraný měsíc! A on neudělal vůbec nic proto, aby byl zase se mnou, pořád kolem mě jenom našlapuje jako nějaká baletka, svléká mě pohledem a usmívá se na mě tím svým sunshine úsměvem, ale tím to končí, žádná snaha ani náznaky toho, že se chce vrátit zpátky ke mně, nevím, jestli čeká na to, až mu svůj zájem projevím já anebo, že mu rovnou řeknu, ať se zase dáme dohromady, ale ať už tak nebo tak, já mu to nehodlám usnadňovat, nemám v plánu za ním běhat a prosit ho, aby se ke mně vrátil, to musí udělat on, on odešel, takže i on se musí vrátit a pokud to neudělá... Já nevím, nejspíš se zblázním, ale myslím, že už jsme si všichni stačili ujasnit, že v těhle věcech se já neangažuju a už vůbec ne v případech, kdy je Justin na vině, protože je a to na hodně velký.
Dneska jsem byl v práci nějaký nabroušený, pořád jsem nad ním musel přemýšlet a to mělo za následek, že jsem mezi zaměstnanci lépe řečeno poskoky poletoval jako nějaká zuřivá bestie.

B: "Murphe, kde, sakra, jsou ty layouty pro Mighty Mints?"
Murph: "Já vím, že jsem slíbil, že to bude dneska ráno..."
B: "Je nějaký způsob, jak to můžu uspíšit? Srážkou platu? Vyhazovem?"
Murph: "Budeš to mít hotový před polednem. A začátkem dneška by měli jít věci rychleji, najali jsme nového studenta na praxi, aby nám pomohl s prací... Oh, Briane, tohle je Justin Taylor, náš nový internista... Justine, tohle je pan Kinney, jeden z partnerů agentury."

I'm still yours(15)

28. march 2016 at 0:03 | Janča |  I'm still yours
Nový díl.

JUSTIN

Je až neskutečné, kolik času už uběhlo od mého rozchodu s Ethanem a od toho, co se stalo mezi mnou a Brianem v zadní místnosti a já mám i přes to pocit, že se v tom pořád doslova topím, je sice pravda, že přes Ethana jsem se dostal nějak moc snadno anebo si to ještě ani pořádně neuvědomuju, ale od chvíle, co jsem si u něj vyzvedl věci, což bylo mimochodem taky super, když se mě snažil přesvědčit, abych mu dal ještě jednu šanci, tak jsem na něj v podstatě ani nepomyslel, za to na Briana... Sakra, ani nevím, kdy naposledy se mi podařilo zažít den bez myšlenek na něj, je zkrátka všude, Brian Kinney mě má zase v hrsti a to ani nic nedělá, jako že doslova nic, on na mě totiž ani nemluví a dá se říct, že dělá, že neexistuju a já mám pocit, že z toho za chvíli zešílím!

Daphne: "Hej, chceš broskvovej jogurt?"...Probudila mě z mého dumání nad Brianem.
J: "Ne, díky."
Daphne: "Já jen, že je o dost zdravější, než všechny ty cigarety, co vykouříš... Seš v depresi prakticky po celý měsíční nájemný."
J: "Omlouvám se, jsem hroznej spolubydlící, odstěhuju se, jestli chceš."

Konečně

26. march 2016 at 12:04 | Tonička |  Povídky QAF-jednorázovky
Určitě si někteří z vás pamatují na mojí kamarádku Toničku, jejíž povídky jsem tu dřív sem tam zveřejňovala... No tak asi vám udělám radost, protože nám po dlouhé době zase něco napsala a fakt je to nádherný, takže vás o to neochudím, užijte si čtení, jako jsem si ho užila já! Usmívající se

jednorázovka

bez varování

#Brian Kinney #Justin Taylor #Debbie Novotny

Brian

Jen tak jsem seděl na posteli. Už je to doba, co jsem ho naposledy viděl. Nevím, proč zrovna teď jsem si na něj vzpomněl. Dokonce lžu i sám sobě. Není den, co bych na něj nemyslel. Byl jsem hlupák a stále jsem. Jak jsem se jen tak mohl vzdát, jak jsem ho mohl nechat jít? Moje každodenní otázky na téma proč, mi zaplavily mozek a já se do nich ponořil ještě hlouběji, jako kdybych snad měl přijít na všechny odpovědí a přivolat si tím pocit úlevy a štěstí, každopádně jsem jen zíral do blba a upadal do svého vlastního světa, kde nic a nikdo není a jak jsem věděl, už z něho nebyla cesta ven.
Někdo zaklepal na dveře. Nač se zvedat, když nezvaný host si jako obvykle sám otevře a drze vstoupí do mého bývalého království. Nemusel jsem ani zjišťovat, kdo to byl. Moje každodenní návštěva dorazila dřív, než je u ní zvykem. Nezvaná osoba na mě volala z kuchyně a tak jsem se tam vydal. "Ahoj, mami" to bylo to jediné, co jsem řekl a usedl jsem ke stolu, kam mi připravila jídlo. Debb mě lehce pohladila na hlavě a líbla mě na tvář. Zašklebil jsem se na ni. Tohle dělá, pokaždé, když přijde. Sedla si naproti mně a tiše jedla vynikající těstoviny se mnou. Divil jsem se, nebylo u ní zvykem, že by jedla a nic neříkala. Dnes na mě jen koukala a já v jejích očích zahlédl něco, co se mi vůbec nelíbilo. Byl to smutek a lítost. Litovala mě a to se mi příčilo, nechtěl jsem její lítost, copak jsem na tom tak špatně, že u lidí vzbuzuju lítost? To jsem opravdu docílil toho, že jsem až tak na dně a potřebuju soucit? Tomu odmítám věřit, je to prostě jen Debbie a u ní je tohle chování normální.
Všimla si mého zadumaného výrazu a napřímila se, předpokládám, že se mi chystala něco říct...

I'm still yours(14)

25. march 2016 at 0:01 | Janča |  I'm still yours
Nový díl.

JUSTIN

Když jsem vešel do Babylonu, necítil jsem takovou úlevu, v jakou jsem doufal, naopak jsem se cítil ještě víc mizerně, pořád jsem nedokázal pochopit, jak mi to Ethan mohl udělat a zároveň jsem si uvědomoval, že jediný důvod, proč jsem teď tady a ne někde zašitý s tunou kapesníků, je ten, že chci vidět Briana, proto když jsem ho nakonec zahlédl sedět na baru s Maikeym, vyšel jsem na balkon, odkud jsem na něj líp viděl, pořád popíjel jednu a tu samou skleničku a prakticky nemluvil, věděl jsem, že to je kvůli mně, byl na mě naštvaný a byl v háji z toho, že jsem si zase zvolil Ethana místo něj, opět jsem udělal tu samou chybu a teď toho pekelně lituju a Brian trpí!
No a když se Brian nakonec zvedl a dotáhl Maikeyho na parket, šel jsem dolů, chtěl jsem, aby mě viděl a aby za mnou třeba přišel, jenže místo toho, aby on viděl mě, jsem viděl já jeho líbat Maikeyho, není to tak, že bych na něj žárlil, vlastně jsem si už zvykl na to, že tohle dělají, ne že bych s tím byl úplně v pohodě, ale neřešil jsem to, jenže teď mi to hnulo žlučí, možná proto, co se stalo s Ethanem, vážně nevím, ale bylo mi to nepříjemný, proto jsem se následně ztratil a chvíli pochodoval na vzduchu před Babylonem, když v tom jsem uviděl jednoho kluka, spíš chlapa a nevím, zkrátka jsem potřeboval nějaké odreagování a vydal jsem se s ním do zadní místnosti, cítil jsem se fakt skvěle, jako by v tu chvíli všechny problémy zmizely a nahradila je rozkoš a pak jsem uviděl Briana, stál opřený o stěnu a pozoroval mě, bylo to tak intenzivní, to se ani nedá popsat, měl jsem pocit, že mám sex s ním a ne s nějakou náhodnou známostí, on se mezitím nechal kouřit a vyvrcholili jsme prakticky nastejno, zatímco jsme se dívali do očí a pak si zapnul kalhoty a odešel pryč, zůstal jsem tam stát s úsměvem od ucha k uchu a kalhoty u kolen, potom jsem se vydal na parket.

Maikey: "Oh, Justine,"...Omylem jsem do něj vrazil.
J: "Promiň, neviděl jsem tě."
Maikey: "V pohodě,"...Z jeho tónu bylo znát, že jsem ho něčím nakrknul, ale na to jsem neměl náladu.
J: "Neviděl si Briana?"
Maikey: "Šel domů."
J: "Co?"...Vytřeštil jsem oči.
Maikey: "Jak co? Prostě šel domů, přišel se rozloučit a šel."
J: "Ale proč, vždyť..."
Maikey: "Já nevím a myslím, že ti do toho nic není."

I'm still yours(13)

24. march 2016 at 0:03 | Janča |  I'm still yours
Nový díl. - 18+

BRIAN

Nikdy v životě by mě nenapadlo, že bych se mohl dočkat dne, kdy mě milovaná osoba zradí, kdy mi zlomí srdce, kdy mi bude chybět tak moc, že mi z toho bude až špatně... Proto jsem vždycky žil v tom svém malém přesvědčení "I don't believe in love, I believe in fucking!" a věřil jsem tomu víc, než čemukoliv jinému, láska pro mě prostě neexistovala, byl jsem zásadně proti tomu se zamilovat a šlo mi to... Dokud se v mém životě neobjevilo to blonďaté štěně, které mi momentálně trhá srdce na kusy jak na běžícím páse! Zrovna když už jsem si myslel, že je pro nás ještě nějaká naděje a dovolil jsem si být naivní, tak Justin udělal přesně to, čeho jsem se tak obával, opět mi bodl kudlu do zad, jako by mi tím, že toho svýho fidlana líbal přímo přede mnou, chtěl říct, že na něj mám už konečně zapomenout a já se v tu chvíli cítil snad ještě víc mizerně, než když mě kvůli němu přede všemi opustil v Babylonu, byl jsem v tu chvíli naprosto v háji a když se ještě k tomu ten zmetek, co mi ho ukradl, posadil vedle mě, to už prostě byla poslední kapka, potřeboval jsem odtamtud vypadnout za každou cenu, ale těsně u východu mi to nedalo, musel jsem se ještě vrátit a Justinovi nějak zavařit, nějak mu to vrátit a tak jsem to udělal a odcházel jsem s úžasným pocitem, který mi však dlouho nevydržel a zbytek mého dne v práci byl naprostý propadák, proto jsem fakt rád, že jsem právě teď prošel dveřmi Babylonu a udělám vše pro to, abych na Justina zapomněl, přesně tak, jak si přeje!

Maikey: "Jsi v pohodě?"
B: "Neměl bych být?"
Maikey: "Já jen, že už tady asi hodinu jen sedíš, piješ jednu a tu samou skleničku a nemluvíš... To je totiž fakt divný."

I'm still yours(12)

23. march 2016 at 0:06 | Janča |  I'm still yours
Nový díl. - 18+

JUSTIN

Nemohl jsem se na Briana ani zlobit, tohle jsem si jednoduše zasloužil, jen jsem opravdu nevěděl, jak to vysvětlím, protože Ethanovi a dokonce i Debbiiny oči se na mě ihned upnuly a propalovaly mě, jako nějakou lovnou zvěř, Debbie spíš zářila pobavením a zvědavostí, za to Ethan kdyby mohl, tak mě tím pohledem snad zavraždí... To se nám ty role docela rychle obrátily!

Ethan: "Díky za jídlo,"...Hodil bankovku na pult a pak zmizel.
J: "Tohle už snad nemůže být horší,"...Složil jsem se na barovou židli.
Debbie: "Něco mi říká, že bys měl jít za ním."
J: "Ani nevím, co bych mu řekl."
Debbie: "Nejspíš pravdu."
J: "Jo, jasně,"...Odfrkl jsem si.
Debbie: "Jen se snažím pomoct."
J: "Já vím, promiň... Já jen, že tohle není tak snadné."
Debbie: "To ti věřím, jenže bych řekla, že je na čase, abys je oba přestal vodit za nos."
J: "Co to má znamenat?"
Debbie: "To, že k Ethanovi ani k Brianovi nejsi upřímný, miluješ je oba, ale chceš být jenom s jedním z nich a my oba víme, s kým."

I'm still yours(11)

22. march 2016 at 0:07 | Janča |  I'm still yours
Nový díl.

JUSTIN

Abych byl upřímný, tak mě ani ve snu nenapadlo, že by mě mohl Ethan hledat a už vůbec, že by v tom mohl být úspěšný, fakt se mi s ním právě teď nechtělo řešit, kdy bude nejlepší, abych si vyzvedl svoje věci, protože on nebyl schopný udržet si ptáka v kalhotách jednu podělanou noc... A už vůbec jsem to nechtěl řešit před očima Debbie a především Briana, jenže přesně k tomu se právě schylovalo, sice nemohli nic slyšet, ale věděl jsem, že nás budou pozorovat, Debbie se ani nebude snažit být nenápadná, u té je očividné, že si můj a Ethanův konec doslova žádá, jen abychom se s Brianem dali zase dohromady, za to Brian předstíral, že ho víc zajímá jeho oběd, než my, jenže tak blbej opravdu nejsem... A jsem si dost jistý, že po dnešní noci si Brian rozhodně nenechá ujít příležitost k tomu, aby byl svědkem toho, jak Ethana opouštím.

J: "Takže?"...Nadzdvihl jsem obočí a čekal na to, co za lež na mě vybalí.
Ethan: "To se mě ani nezeptáš, jak jsem dopadl?"
J: "Jak si dopadl?"...Otázku jsem položil tak, že bylo zřejmé, že mě to vůbec nezajímá.
Ethan: "Byl jsem brilantní!"...Sebechvála smrdí!
J: "To mi bylo jasný."
Ethan: "Publikum bylo ze začátku nedůvěřivé, což jim samozřejmě nezazlívám..."
J: "To se ovšem změnilo hned, jak si začal hrát."

I'm still yours(10)

21. march 2016 at 0:03 | Janča |  I'm still yours
Nový díl. - Ta další změna vzhledu... Víte co, berte to s nadhledem Smějící se Minule jsem to celý nedodělala a během toho měsíce jsem zjistila, že se mi ta barva vlastně moc nelíbí, za to tahle... No líbí se mi moc, takže proto ta změna a přísahám (nebo to aspoň zkusím Smějící se), že tenhle vzhled nějakou dobu vydrží Smějící se
A teď vám přeji, abyste si užili čtení dalšího dílu, snad se vám bude líbit! Usmívající seSmějící se

BRIAN

Když jsem se ráno probudil, zvažoval jsem svoje možnosti, buď to jsem se mohl dál pokoušet ovládat svůj močový měchýř, který se mnou přestával spolupracovat a vyhnout se tak tomu, že budu muset projít kolem Justina a riskovat, že takhle po ránu už nebudu tak dobrý v sebeovládaní anebo se prostě zvednout, jít tam a nedělat z toho vědu a jelikož jsem fakt na ten záchod potřeboval, tak jsem musel zvolit druhou možnost. Proto jsem se co nejtišeji, po špičkách jako baletka, vydal do koupelny, jenže v momentě, co jsem vstoupil do ložnice, jsem zjistil, že tu ze sebe dělám šaška úplně zbytečně - Justin už byl pryč.
Divil jsem se, že si dal práci s ustláním postele, ale víc mě zajímal ten kus papíru, co na ní ležel, ihned jsem ho vzal proto do ruky, stálo na něm "Díky, že si mě tu nechal a promiň za to, jak jsem se choval. PS. Tričko ti vrátím brzo." Musel jsem se pousmát, ale zároveň mě přepadl takový zvláštní pocit, mrzelo mě, že beze slova odešel, ale možná je to tak i lepší, že se vyplížil, kdo ví, co by se jinak stalo.
Jakmile jsem se dal do kupy, vydal jsem s dost velkou nechutí do práce, dneska jsem na to neměl vůbec náladu, proto jsem byl fakt rád, když nastala pauza na oběd a jako první mi na mysl samozřejmě přišla jídelna...

Debbie: "Ahoj, zlato... Už sis vytáhl hlavu ze zadku?"
B: "Já bych si fakt měl najít jinou jídelnu."
Debbie: "Já bych si stejně našla způsob, jak tě vyslýchat a navést na správnou cestu."
B: "A jaká je ta správná cesta, prosím tě?"
Debbie: "Abys řekl Justinovi, co k němu cítíš a získal ho zpátky."

I'm still yours(9)

18. march 2016 at 0:02 | Janča |  I'm still yours
Nový díl.

BRIAN

Nevěděl jsem, jak se z toho mám vyvlíknout a vlastně jsem si ani nebyl jistý, že chci, představa toho, že se ho budu moct po tak dlouhé době dotýkat a ještě k tomu tam, mi rozbušila srdce, cítil jsem dokonce, jak se mi hrne krev do tváří, připadal jsem si jako nějaký nezkušený panic, co se bojí, že něco zvorá, ačkoliv tady nebylo co zvorat, no možná krom toho, že zatímco já si budu rozepínání jeho kalhot užívat víc, než bych měl, tak on třeba chce opravdu jen pomoct a pokud překročím nějaké meze, může mě poslat do prdele a bohužel to nebude ta jeho, navíc když je v tomhle stavu, tak to bude jak když zneužívám nějaké děcko pod zákonem, tohle je vážně dilema!

B: "A nechceš to ještě zkusit? Třeba ti to půjde."
J: "Zkoušel jsem to asi stokrát, prostě to nejde."
B: "Tak to zkus po sto jedné."
J: "Pro Krista!"

Justin se vší silou snažil ten zip rozepnout, ale vzhledem k tomu, že moc síly neměl, tak bylo předem jasné, že se mu to nepodaří a musím se přiznat, že i když jsem doufal, že podaří, tak část mě si přála pravý opak.

J: "Vidíš? Prostě to nejde! Tak už mi, sakra, pomoz!"

Zhluboka jsem se nadechl a vydal jsem se rovnou k němu, opíral se o sprcháč a čekal na to, až mu pomůžu, teď už zkrátka nebylo cesty zpět, moje ruka se pomalu začala přibližovat k jeho rozkroku a já během této chvíle pořád zvažoval možnosti, představoval jsem si, co asi tak udělám, pokud ho ucítím a věděl jsem, že to nebude dobré, kvůli tomu mi to trvalo snad celou věčnost...

I'm still yours(8)

17. march 2016 at 0:04 | Janča |  I'm still yours
Nový díl.

BRIAN

Když jsem autem zastavil před Woody's, začal jsem uvažovat nad tím, zda je tohle opravdu tak dobrý nápad, jak jsem si nejprve myslel, přeci jen Justin má určitě něco napito, jinak by mi nepsal a to znamená, že se něco stalo, vsadím se, že s tím jeho fidlanem a jeho podle všeho nenapadlo nic lepšího, než napsat mně a můj první instinkt byl prostě za ním jít, což v jeho pohledu bude znamenat, že jsem se přes něj nepřenesl tak, jak se mu snažím vnutit a to pro mě nemůže dopadnout moc dobře, protože za prvé, ani nevím, jak to s tím houslistou teď má a já nechci být jen někdo, kdo ho bude konejšit, zatímco s ním má neshody a za druhé, i kdyby mi to bylo jedno, tak stejně nejsem ochotný mu všechno jen tak ulehčit, na to mám ještě nějakou hrdost a sebezáchovu.

J: "Tady jsi!"...Justin mi zničehonic nastoupil do auta a já úplně ztuhl... Zrovna jsem měl v plánu nastartovat a odjet a teď se zdá, že se ho jen tak nezbavím, protože není v moc dobrém stavu.
B: "Kdo řekl, že můžeš nastoupit?"
J: "Ty."
B: "Vážně? Moje pusa se ani nehnula."
J: "Nebyl bys tady, kdyby si mě nechtěl vidět."
B: "Vlastně jsem zrovna chtěl jet pryč, protože mi došlo, že mi může být jedno, co po mně chceš."
J: "Fajn,"...Justin mě probodl pohledem a následně zase vystoupil.

I'm still yours(7)

16. march 2016 at 0:01 | Janča |  I'm still yours
Nový díl.

JUSTIN

Nasedl jsem v podstatě okamžitě do auta a vydal jsem se zpátky do Pittsburghu a celou cestu jsem si v hlavě přehrával obrázek Ethana a toho kluka, snažil jsem se sám sebe přesvědčit o tom, že se mi to jenom zdálo, že Ethan by mi přeci něco takového neudělal, on mě miluje a já jeho... Jenže pokaždé mi to vyvrátila představa toho, co spolu zrovna asi tak dělají a bylo mi z toho zle! Poprvé od rozchodu s Brianem jsem mohl bez problému říct, že on možná nebyl všechno, co jsem si od přítele představoval, ale vždy se mnou jednal na rovinu a něco takového by mi nikdy neudělal... On nebyl nevěrný, on si jen užíval a mně se to vlastně i líbilo, užíval jsem si to s ním a miloval to a pak přišel Ethan, který mě přesvědčil o tom, že pravá láska se vším všudy možná opravdu existuje a já idiot mu na to skočil!
Když jsem dorazil domů, kde je dost možné, že zítra touhle dobou už to nazývat domovem nebudu, tak jsem věděl, že tady noc nestrávím, i kdybych si měl najít volnou lavičku někde v parku, zkrátka bych to tady nevydržel, ale před tím než jsem měl v plánu najít si nocleh, jsem potřeboval něco, co mi otupí mysl a tak jsem zamířil rovnou k Woody's. Vzhledem k tomu, že už byla doba Babylonu, tak tam nebyla téměř ani noha, což mi vyhovovalo, to poslední, co bych potřeboval, bylo narazit na někoho známého, kdo by se mě třeba snažil zastavit v mém popíjení... Jenže nakonec jsem to byl já sám, kdo se na svou skleničku jen díval a nedokázal jí vypít.

B: "Ahoj,"...Posadil se vedl mě a já si pomyslel, že tohle je normální horor.
J: "Běž pryč, Briane, nepotřebuju další tvoje pitomý připomínky toho, jak moc mě nesnášíš, pochopil jsem to už dávno."
B: "Fajn,"...Chtěl si vzít svojí skleničku a odejít, když v tom mi došlo, že se chovám jako blbec.

I'm still yours(6)

15. march 2016 at 0:05 | Janča |  I'm still yours
Nový díl. - 12+

JUSTIN

I když jsem to udělat nechtěl, tak jsem se nakonec stavil u Maikeyho v krámu, abychom spolu probrali nějaké nové nápady na RAGE, ale především jsem se potřeboval někde zašít, nevěděl jsem, jestli už můžu domů a nerad bych si zase hrál na bratrance... Sakra, nebýt Daphne a Debb a především Briana, tak jsem se do takové šlamastyky nikdy nedostal - Brian to zařídil a díky holkám si teď uvědomuji, že to opravdu nebude nic snadného, vlastně to bude přímo nesnesitelný, člověk by řekl, že po tom, čím jsem si prošel s Brianem, tak bych měl být už navyklý na to, že jsem tajemství, no s Brianem jsem tak úplně tajemství nebyl, o nás věděli všichni, jen mě zkrátka nepředstavoval jako svého přítele, za to s Ethanem o mně nesmí vědět nikdo a vyhlídky na to, že se to někdy zlepší, jsou v nedohlednu.

Maikey: "Jsi v pohodě?"
J: "Jasně,"...Snažil jsem se usmát tím nejzářivějším úsměvem, jaký je vůbec možný, jen aby mě neprokoukl, ale spíš jsem zářil temnotou.
Maikey: "To vykládej někomu jinému, já to na tobě vidím."
J: "To je nějaký Novotny radar?"
Maikey: "Takže máma už tě taky vyslýchala?"
J: "Jo dneska, přímo před Brianem... I když ona dělala, že o ničem neví, ale nevěřím jí... Promiň."

I'm still yours(5)

14. march 2016 at 0:09 | Janča |  I'm still yours
Nový díl.

JUSTIN

Uběhlo dalších pár týdnů od té situace u holek doma, od té doby jsem s Brianem nemluvil, teda pokud nepočítám to, když jsem ho musel obsluhovat v jídelně a vlastně ještě tu situaci, kdy jsem za ním šel, protože Ethana navedl na to, aby uzavřel tu podělanou smlouvu, ve které nesmí být gay a už vůbec se nesmí vědět, že existuju, měl jsem takový vztek, že jsem myslel, že ho snad uškrtím, ta jeho slova "Není nic šlechetného na tom být chudý," bože, tohle mohl říct vážně jedině on! Ale Brian si tam klidně jen tak stál a nechával si ho kouřit, ignoroval mě a řekl, že na mně vlastně ani nezáleží, že nemůžu čekat, že Ethan obětuje svojí kariéru pro kus chlapeckého, blonďatého zadku, jestli prý je tohle moje představa pravé lásky... V tu chvíli mi potvrdil, že mě vážně nenávidí, že jsem mu ukradený, chtěl mi jednoduše ublížit stejně, jako jsem ublížil já jemu a povedlo se. Navíc mě donutil si uvědomit, že něco jako pravá láska neexistuje, že opravdu nemůžu čekat, že se pro mě Ethan obětuje, že bude se mnou a vzdá se svého snu... Byl bych naivní, kdybych si myslel, že to pro mě udělá, Brian má jednoduše pravdu, sním o něčem, co vlastně ani neexistuje, hnal jsem se za tím tak dlouho a při tom procesu jsem ztratil Briana a teď pravděpodobně ztratím i Ethana, tvrdí mi, že se nemám čeho bát, ale jak bych tomu mohl věřit, když mě představuje jako svého bratrance... Proboha, tohle je vážně k zešílení!

Daphne: "Přítelkyně? Co to, kurva, bylo?"
J: "Jeho agent nechce, aby se vědělo, že je gay, protože by to prý mohlo ublížit jeho kariéře... Takže od teď jsem jeho bratranec a ty moje přítelkyně,"...Odfrkl jsem si.
Daphne: "Koho zajímá, s kým houslista šuká?"
J: "Mě se neptej. Ale souhlasil jsem, že to budu respektovat."

I'm still yours(4)

11. march 2016 at 0:13 | Janča |  I'm still yours
Nový díl.

JUSTIN

Jen jsem se tak procházel venku a přemýšlel, domů za Ethanem se mi z nějakého důvodu nechtělo, Brian mě jednoduše úplně rozhodil a teď mám v hlavě ještě větší zmatek, než předtím. Myslel jsem si, že už je to za mnou, nějakou chvíli jsem žil v domnění, že je mi bez Briana líp, nemohl jsem ho vlastně ani vidět, protože jsem měl vždycky takový vztek a ptal jsem se sám sebe, jak to, že jsem to s tímhle idiotem vydržel tak dlouho... A pak stačilo, aby jednoho dne v jídelně porušil to ticho mezi námi, aby se na mě díval tak, jak se na mě díval pokaždé, když jsem z jeho tváře poznal, že mu na mně záleží, aby u mě prostě jen stál... A byl jsem v háji! Nemohl jsem na něj pak přestat myslet a to mě dovedlo až do včerejšího večera a do toho okamžiku u něj doma, kdy jsem si uvědomil, že ho pořád miluju, že mu pořád patřím...

Melanie: "Justine, ahoj, co se děje?"
J: "Jen jsem šel kolem, můžu dál?"
Melanie: "Samozřejmě, akorát děláme oběd, dáš si?"
J: "Neodmítnu."
Melanie: "Tak pojď."

Ani nevím, proč jsem zavítal právě sem, ale neměl jsem zkrátka kam jinam jít, jak už jsem řekl, domů se mi nechtělo a v jídelně je Debbie, která by se mě pořád snažila přesvědčit o tom, že si musím v hlavě srovnat, co vlastně chci a to jsem nepotřeboval.

I'm still yours(3)

10. march 2016 at 0:05 | Janča |  I'm still yours
Nový díl.

JUSTIN

Ráno mě probudila ostrá bodavá bolest hlavy společně s nádhernou vůní linoucí se po bytě, v ten okamžik jsem věděl, že Ethan opět dělá snídani snů a chtělo se mi ho následovat a vzít si od něj první ranní polibek, jenže na to jsem byl až moc vyřízený, je to už nějaká doba, co jsem naposledy pil, jasně nepočítám, když si s Ethanem uděláme hezký večer a dáme si víno, ale tohle bylo něco jiného, pil jsem, protože... Protože Brian. Co víc k tomu říct? Opět mě nutí dělat věci, které bych normálně nedělal a to spolu už ani nejsme, je to k zbláznění a i když se opravdu snažím na něho nemyslet, tak nemůžu, vidím Ethana, ale myslím na Briana... Co to ze mě dělá? Naivního člověka? Podvodníka? Pitomce? Nejspíš od všeho trochu.

Ethan: "No ne, šípková Růženka je vzhůru,"...Klekl si ke mně do postele a políbil mě.
J: "Hmmmm."
Ethan: "Co hlava?"
J: "Bolí."
Ethan: "Na stolku máš aspirin a vodu."

Ohlédl jsem se a uviděl to, v tu chvíli jsem věděl, že jsem vážně hlupák... Mám Ethana, kluka, který je 24 hodin denně romantický, miluje mě a dává mi to najevo a dokonce pro mě dělá takové maličkosti, ačkoliv bych si spíš tu bolest zasloužil, já se opravdu musel zbláznit, když od toho utíkám za tím pitomcem!

J: "Jsi nejlepší."
Ethan: "A budu ještě lepší, až uvidíš tu snídani."
J: "Mně stačí, že jí cítím a už se mi sbíhají sliny."
Ethan: "Tak si vezmi ten prášek a pojď se nasnídat."

I'm still yours(2)

9. march 2016 at 0:07 | Janča |  I'm still yours
Nový díl.

JUSTIN

Kluci se mě snažili přimět k tomu, abych s nimi šel tancovat, že prý to potřebuji jinak se dříve či později zhroutím z nedostatku nočního života, připadalo mi to jako hloupost, ale vzhledem k tomu, že jsem tady a ne doma, tak to možná zas taková hloupost není, fakt mi ten noční život chybí! Každopádně na parket jsem se nakonec neodvážil, uviděl jsem tam totiž Maikeyho s Benem a tak jsem raději zamířil na bar, Maikey mě zkrátka teď nemůže vystát, z mýho pohledu je teda spíš šťastnej, že má Briana konečně pro sebe, než že by ho nějak závratně štvalo, že jsem se s ním rozešel, ale to je fuk, nebudu se mu stavit do cesty, další jeho kecy poslouchat nechci!

B: "Proč mám pocit, že mě sleduješ?"...Zjevil se zničehonic.
J: "Co? Já vůbec nevěděl, že tu jsi... I když kde jinde by si byl, že?"...Neodpustil jsem si jedovatý tón.
B: "Přesně tak, kde jinde."
J: "Jasně. Každopádně dotáhli mě sem kluci."
B: "A Ianovi to nevadí?"
J: "Nevadí,"...Ani jsem se už nenamáhal opravovat jeho jméno, Brian mu stejně nepřestane říkat tak, jak se jemu chce.
B: "Dobře pro tebe."

Brian se následně otočil k odchodu, tedy k odchodu - došel akorát tak na parket, kde se nalepil na prvního kluka, co mu zkřížil cestu, začínal jsem mít pocit, že mi to dělá schválně. Avšak snažil jsem se to ignorovat, ne, že by mi to nějak závratně vadilo... Fajn, štvalo mě to přímo šíleně! A to bylo ještě horší, poněvadž od rozchodu s Brianem jsem se snažil zuby nehty nepřipouštět si, že bych k němu mohl ještě něco cítit, když jsem teď šťastně zadaný s Ethanem, ale já to ze sebe zkrátka nedokážu setřást, jako by část mě pořád žila v domnění, že jsme s Brianem spolu... I když podle něj jsme spolu nebyli nikdy, takže není co řešit!

I'm still yours(1)

8. march 2016 at 0:06 | Janča |  I'm still yours
Nová povídka.

JUSTIN

Stál jsem před Woody's už nějakou chvíli a pořád jsem se rozmýšlel, zda tam vejít anebo se otočit a jít kamkoliv jinam, nebyl jsem uvnitř už pěkně dlouho, mám pocit, že snad minulý století a přitom je to "jen" několik týdnů, ale pro mě je to zkrátka až moc dlouhá doba vzhledem k tomu, že dřív jsem zde trávil téměř každý volný večer, ale to už je minulost... bohužel anebo snad bohudík? Nevím. Jsem si totiž momentálně jistý pouze jednou věcí - stejně jako tam vejít nechci, protože se bojím, že narazím na NĚJ, tak tam vejít chci, protože naopak doufám, že na NĚJ narazím... Je to fakt k zbláznění!
Nakonec jsem však ale došel k závěru, že dovnitř nepůjdu, tohle je něco, co jsem se rozhodl dát za sebe, udělal jsem za tím tlustou čáru a odešel jsem od toho, odešel jsem od Briana, nemůžu proto vyhledávat jeho přítomnost, i když mi moje srdce velí opak...

B: "Zabloudil si?"
J: "Briane!"

Přísahám bohu, že jsem právě prodělal srdeční zástavu! On byl opravdu ten poslední, koho bych za sebou čekal stát zrovna, když jsem se otočil k odchodu... I když je pravda, že tohle je po Babylonu jeho nejoblíbenější místo, nebudu však lhát, že jsem měl za to, že už je dávno vevnitř.

B: "Ztratil si hlas?"
J: "Já... Ne... Jenom..."

Hrdost(11)

7. march 2016 at 0:06 | Janča |  Hrdost
Poslední díl. - 18+

BRIAN

Tohle je vážně k zbláznění, ten kluk mě snad jednou zničí! Jako by nestačilo, že už jsem souhlasil s tím, že s ním na ten pitomej Pride půjdu, i přes to, že jsem si vědom toho, že nebýt mě, tak to na plese by se nikdy nestalo a vím, že Justin se mě snaží přesvědčit o tom, že to nebyla moje vina, ale já si zkrátka nemůžu pomoct, to já Hobbse vyprovokoval, tím směšně romantickým tancem a následným polibkem, který mám do teď živě vrytý v paměti - nebýt toho, Justinovi by se tenkrát nic nestalo, takže ano, je to moje vina, ať si říká, kdo chce, co chce! Jenže Justin se teď díky Debbie k této informaci dostal a pokládá mi otázku, co chci vlastně já - jako bych to snad měl vědět! Jenže já to nevím, kéž bych věděl, ale už mám ve všem takový zmatek, že zkrátka nemůžu. A do toho všeho moje máma, která mi tak strašně pije krev tou svojí nenávistí nejen ke mně, ale dokonce i ke Gusovi, vlastně ke všem, na kom mi záleží, představa, že by se někdy dozvěděla o Justinovi... To si zkrátka ani nedovedu představit!

J: "Tak řekneš mi to?"
B: "Co ti mám říct?"
J: "Myslím, že ta otázka byla dost zřetelná."
B: "Ale já ti na ní nemám co říct."
J: "Sakra, Briane! Můžeš alespoň jednou říct pravdu, prostě to řekni."
B: "Jenže já fakt nevím, co ti mám říct."
J: "Tak mi řekni tohle, když si souhlasil s tím, že se mnou půjdeš, bylo to, protože si chtěl anebo proto, abys mi neublížil? Nezáleží na tom, co odpovíš, já se nenaštvu, jen mi to řekni."
B: "Já myslím, že to oba víme."

Hrdost(10)

4. march 2016 at 0:07 | Janča |  Hrdost
Nový díl.

JUSTIN

Když jsem doběhl k Woody's, snažil jsem se nejprve posbírat dech, nechtěl jsem lapat po dechu, zatímco bych se snažil zjistit, o co jde, a až pak jsem se vydal dovnitř, bylo celkem narváno, takže jsem ani Maikeyho a ani Briana nejprve neviděl, ale když jsem zašel za roh, tak jsem uviděl, jak je dva, tak Teda s Emmettem, všichni u něj seděli a on měl položenou hlavu na stole, podle počtu skleniček, co se kolem něj nacházel, jsem soudil, že měl dost zábavnej večer, ale něco mi říkalo, že se zábavou to nemělo ani trochu společného.

Maikey: "No konečně!"
J: "Běžel jsem, jak nejrychleji to šlo."
Emmett: "V tomhle případě je nemožné být dostatečně rychlý, nasává tu podle všeho už pár hodin."
Ted: "Co jste si zase udělali?"
J: "Tentokrát jsem v tom nevině... Nebo aspoň doufám."
B: "Sunshine!"...Zvedl ke mně svůj opilý pohled a ještě opileji se na mě usmál.
Maikey: "Musíš ho vzít domů."
B: "Nikam nejdu, tady je mi fajn,"...Zase si položil hlavu na stůl.
Emmett: "To jsme si všimli,"...Zasmál se.

Tohle fakt bylo peklo, před pár dny jsem to byl já, kdo se pořád nasával a dusil v sobě svůj vztek, což mělo za následek, že jsem všechny akorát odháněl a štval a teď je to pro změnu Brian, u kterého je ještě méně pravděpodobné, že se mu podaří z toho vyhrabat.

Hrdost(9)

3. march 2016 at 0:01 | Janča |  Hrdost
Nový díl.

JUSTIN

Brian dnes odešel z domova dřív, vím to, protože jsem viděl, jak se plíží z postele, chtěl jsem se ho zeptat, kam jde, ale něco mi říkalo, že to dělat nemám, pokud chtěl zmizet nepozorovaně, tak to určitě mělo svůj důvod, jen mě trápí to, že je zřejmé, že poslední dva dny není ve své kůži, jsem sice neskutečně šťastný, že nakonec souhlasil s tím, že se mnou půjde můj první Pride, ale to, že je od té chvíle tak divný se mi vůbec nelíbí a i když bych měl předpokládat, že za tím pravděpodobně bude to, že se kope do zadku za to, že souhlasil, tak mám spíš pocit, že v tom bude něco jiného, jen nevím co, ale už jen kvůli tomu, co jsem v poslední době vyváděl, ho musím nechat být a netahat z něj rozumy, nemuselo by to dopadnout moc dobře, ale rozhodně mě to nevědomí štve.

Debbie: "Dneska si dostal vysoké dýško."
J: "Jo to dostal, asi je můj zadek pořád k nakousnutí,"...Samolibě jsem se usmíval.
Debbie: "Vzhledem k tomu, že z něj nikdo v téhle místnosti nemůže spustit oči, tak bych řekla, že to bude pravda, ale radši se s tím moc nevychloubej před Brianem, ten ho má taky rád."
J: "Já vím,"...Uchechtl jsem se a začal jsem se červenat.

Chtěl jsem se zase vrátit ke své práci nebo alespoň k tomu, co mi v těch posledních deseti minutách zbývá, ale v tom mě to trklo, pokud je tu někdo, kdo může vědět něco, co já ne, tak je to právě Debbie!

Hrdost(8)

2. march 2016 at 0:04 | Janča |  Hrdost
Nový díl.

BRIAN

Stál jsem přede dveřmi toho prokletého domu, za nimiž jsem prožil své dětství - to nejděsivější dětství, jaké dítě může zažít pod nadvládou dvou opilců a sestry, které je ukradené, že její bratr trpí, dveřmi, které kdykoliv je vidím tak si přeji, že to bude i naposledy, stejně jako si to přeji teď a něco mi říká, že tentokrát by se z toho mohla stát skutečnost, protože až o mně moje matka zjistí pravdu je jisté, že už mě nikdy v životě nebude chtít vidět, ale myslím, že v tom by neměl být problém, nikdy se nepodílela na tom, abych se měl nějak dobře, všechno jsem si musel vybojovat sám, takže co se týče toho, že o ní po dnešku přijdu nadobro, tak mě to vážně moc netrápí, řekl bych, že to bude spíš úleva.

Claire: "No ne, koho nám to sem čerti nesou? Zabloudil si?"
B: "Je vždy potěšení tě vidět, Claire."
Claire: "Máma bude z té tvojí nálady přímo nadšená."
B: "Tím jsem si jist,"...Odfrkl jsem si a následně jsem si dovolil vejít dovnitř.

A hned v předsíni to na mě dolehlo, tenhle dům mi nepřipomínal nic dobrého, ani jednu jedinou drobnost, pouze 14 let utrpení, dokud se v mém životě neobjevil Maikey a jeho bláznivá matka Debbie, kteří se nade mnou slitovali a dali mi to, co potřebuje každé dítě - lásku.

B: "Kde odpadla dneska?"
Claire: "Sedí u televize. A buď tak hodný a chovej se slušně, já musím odvézt kluky do školy."
B: "Na ty dva zplozence ďábla jsem úplně zapomněl."
Claire: "Trhni si."
B: "Taky tě mám rád, sestřičko."

Hrdost(7)

1. march 2016 at 0:03 | Janča |  Hrdost
Nový díl.

BRIAN

S Gusem jsem teď moc času netrávil, jelikož jsem se snažil být co nejvíc s Justinem v naději, že mu to pomůže během jeho jak fyzického tak psychického hojení a taky to podle toho fakt vypadalo, Gus mi dával totiž opravdu zabrat a nemluvě o tom, že mi neustále vyzváněl telefon, na jehož displeji opakovaně svítilo Maikeyho jméno - bylo mi totiž jasné, že se mě snaží sehnat a dostat mě do Babylonu a já tam fakt chtěl, nejen, že jsem potřeboval rozptýlení, ale tak nějak i odreagování, jenže to bylo s Gusem nemožné, proto jsem ten telefon stále ignoroval a při posledním zazvonění jsem už nebyl daleko od toho hodit s ním o zeď!

Gus: "Táta."
B: "Copak je, Gusi?"
Gus: "Bác!"...Hodil po mně nějakou svojí hračku a já to schytal rovnou do oka, jemu to však připadalo neskutečně legrační.
B: "Myslím, že jsem přišel o zrak, synku."

Gus se nadále řechtal jako blázen a já jsem i přes to, že jsem na jedno oko viděl rozmazaně, nakonec smíchu taky neodolal a z toho smíchu jsme nakonec oba i odpadli. Vzbudilo mě až zavrzání pantů, které jsem doufal, že způsobil Justin svým příchodem domů, ale spletl jsem se...