White Christmas/Party(6)

1. února 2016 v 0:04 | Janča |  White Christmas/Party
Nový díl.

BRIAN

Abych pravdu řekl, čekal jsem a především doufal, že se Justin k mé nabídce ještě nějak vyjádří a to nejlíp slovy "Ano, pojedu s tebou!" protože i když se možná zdá, že chci na Ibizu hlavně pro to, abych si nehrál na atrapu rodiny, což zahrnuje i nestrávení Vánoc se svým přítelem, tak musím přiznat, že bych zrovna s ním byl na Ibize opravdu rád a oslavil Vánoce po jeho boku, protože to není tak, že bych Vánoce neměl rád, jen je zkrátka radši slavím svým vlastním způsobem, kterému sice málokdo rozumí, ale já se tak cítím nejlíp a možnost strávit je na Ibize na Bílé párty je jako kdyby se mi splnil sen, o který bych se chtěl podělit právě s Justinem, protože myslím, že zrovna on mi rozumí, i když si to nerad připouští a to především proto, že je stejný jako já, on miluje život, který spolu vedeme a jsem neskutečně rád, že je to právě on, s kým můžu být, jen je mezi námi rozdíl v tom, že on se bojí přiznat pravdu ostatním, protože by ho už třeba nemuseli vidět jako to usměvavé sluníčko, které je se všemi za dobře, jenže není přeci jen lepší, kdyby mluvil pravdu, než aby si hrál na někoho, kým už podle mě dávno není?

A abych řekl alespoň jednu dobrou zprávu, tak co se týče holek, byly naprosto chápavé, Melanie mi dokonce dala požehnání, abych si to užil, jak nejlépe dokážu... Je mi sice úplně jasné, že v tom jen viděly ten klid a pohodu, co je beze mě čeká, ale i tak jsem rád, že se mě nijak nesnažily přesvědčit k tomu, abych zůstal, opravdu mě nebaví opakovat, že to nemám v plánu.

Ted: "Chtěl si se mnou mluvit... Šéfe?"
B: "Ano, potřebuji se ujistit, že máš ve všem jasno."
Ted: "Briane, už si mi to říkal několikrát, neboj se, o Kinnetic se postarám jako o vlastní dítě, zatímco si budeš užívat Ibizu, jasný?"
B: "Musíš mě pochopit, firma je teď na vrcholu a je to po dlouhé době, co jí opouštím..."
Ted: "A svěřuješ jí svému nejlepšímu zaměstnanci, takže se není čeho bát. Navíc budeš pryč jen dva dny a jsem si jistý, že telefony budou fungovat."
B: "To tvé nově nabyté sebevědomí se mi líbí,"...Poplácal jsem ho po rameni.
Ted: "A taky jsem ti za něj vděčný."

Koho by napadlo, že z tohohle ztroskotance se stane jeden z mých nejbližších a nejlepších přátel, na kterého se vždycky mohu spolehnout?

Ted: "A co Justin?"...Tak tedy téměř vždycky!
B: "Co je s ním?"...Raději jsem se začal prokousávat tou horou papírů, co na mě od rána čekala na stole.
Ted: "Je smířený s tím, že odjedeš?"
B: "Ne, že by měl nějak moc na vybranou, ale ještě před dvěma dny byl a od té doby o tom nepadlo ani slovo."
Ted: "No jo, ale zítra už jsou Vánoce, třeba na něj bude mít ten vánoční duch nějaký vliv a..."
B: "A nic, já odjíždím... Navíc nabídl jsem mu, aby jel se mnou a nechtěl, takže není co řešit."
Ted: "Počkat, ty si ho pozval s sebou a on odmítl? Sakra, můžu jet místo něj?"
B: "A já pak budu poslouchat Honneycuta, jaký jsem zmetek, že jsem mu tě ukradl? Ne, díky. Navíc ty se mi budeš starat o Kinnetic."
Ted: "Pravda, kdo jiný by to udělal, když ne já?"
B: "Přesně tak."
Ted: "A proč myslíš, že Justin nechce jet? Krom toho faktu, že nechce opustit rodinu o Vánocích?"

Pokud mám být upřímný tak tohle je jediný fakt, který mu podle mě brání v odjezdu, protože kdyby mu jako mně bylo fuk, že nebude o Vánocích se svou rodinou tak by na mou nabídku náležitě přikývl, jenže jemu to jedno není a tak i přes to, jak věřím, že se mu se mnou jet chce a to i za cenu toho, že na něj ostatní budou naštvaní, tak se i tak bojí to vyslovit nahlas a pocítit jejich hněv, což sice nechápu, mělo by mu být přeci jedno, co si o něm ostatní myslí, hlavní je pokud je on šťastný a dělá to, co chce, ale já mu do toho mluvit nehodlám, ať už se rozhodne jakkoliv, budu ho v tom podporovat, jen je jasné, že bych byl radši, kdyby se rozhodl pro mě.

B: "Co kdyby ses zkusil zeptat přímo jeho? Já mám práci."
Ted: "Ale..."
B: "Měj se, Theodhore,"...Prakticky jsem ho vytlačil ze dveří kanceláře.

Když nastal konec mého pracovního dne, všechny jsem poslal domů a raději ještě jednou všechno překontroloval, abych si byl jistý, že neopouštím firmu, ve které může dojít ke katastrofě i během tak krátké absence jejího šéfa a když jsem měl jistotu, že je opravdu všechno tak, jak má být, vydal jsem se do jídelny na něco na zub a taky na něco, co dělá dobře mým očím a to něco jsem měl možnost vidět už přes sklo - Justin poletující mezi stoly a flirtující se zákazníky kvůli dýšku, může být on vůbec ještě víc sexy, než už je?
Dovnitř mě přiměl jít až stále houstnoucí padající sníh, který mě přivedl na myšlenku, že letošní Vánoce se opravdu ponesou v duchu bílé barvy a to hned na dva způsoby! Což mi připomíná, že jsem si ještě ani nezabalil své nejlepší bílé kousky oblečení, tudíž budu mít rozhodně co dělat, až dorazím domů, pokud ovšem Justin nevymyslí jiný způsob, jak nás zabavit a to třeba v posteli!

B: "Ahoj, Debb."
Debbie: "Ahoj, zlato... Justine, zákazník!"
J: "Hned jsem tam!"
Debbie: "Chceš nalít alespoň kafe, než sem dotáhne ten svůj kouzelnej zadek?"
B: "Kafe mi bodne."
Debbie: "Taky bych řekla, jsi nějaký bílý."

Postavila přede mě hrnek a nalila mi. Její poznámku o mém vzhledu jsem raději přešel, a když se Debb následně vzdálila kvůli objednávce, byl jsem opravdu rád, další vyzvídání jsem nepotřeboval.

J: "Tak co to bude?"...Přitančil s tím svým úsměvem.
B: "Hmmm... Ty a ty a ty,"...Zašeptal jsem to u jeho rtů a poté ho vášnivě políbil.
J: "Je mi líto, pane, ale nejsem na jídelním lístku, navíc jsem zadaný, co by si o mně můj přítel myslel?"
B: "Jsem si jistý, že by to pochopil.
J: "No když myslíte... Možná bych si chvilku našel."
B: "A co takhle celou noc po šichtě?"
J: "Hmmm, to zní... Sakra!"
B: "Co je?"
J: "Musím k mámě."
B: "Kdy?"
J: "Po šichtě."
B: "A nemůžeš to přehodit?"
J: "Rád bych, ale musím s ní mluvit."
B: "A o čem, pokud to smím vědět?"
J: "Není to nic důležitého."
B: "Tak v tom případě nechápu, proč to nepočká."
J: "Prostě nepočká, ale neboj, pospíším si a užijeme si skvělou noc."
B: "To doufám."

Justin mě hned na to něžně políbil a poté se vydal rovnou pro mou objednávku a já si mezitím musel pokládat otázku, proč se, sakra, rozhodl, že dnes půjde k Jennifer a nemá k tomu žádný konkrétní důvod? Ale hádám, že mu asi budu muset věřit, že v tom opravdu není něco víc, protože jestli za ní jde z důvodu, který si myslím, aby na mě použila nějaká zázračná slova, která mě přimějí zůstat, tak to asi nerozdýchám!
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jane Jane | Web | 1. února 2016 v 15:08 | Reagovat

To by mě fakt zajímalo, proč musí Justin mluvit s Jennifer tak nutně, že kvůli tomu oželí Brianovu přítomnost.
Moc hezký díl :-)

2 Janča Janča | Web | 1. února 2016 v 17:27 | Reagovat

[1]: Jsem ráda, že si zvědavá a děkuji :-)

3 Karin Karin | 1. února 2016 v 21:01 | Reagovat

Jestli se Justin nejde poradit z mámou ohledně Ibizi. :-P

4 Janča Janča | Web | 2. února 2016 v 16:13 | Reagovat

[3]: To se uvidí :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama