White Christmas/Party(10)

5. února 2016 v 0:11 | Janča |  White Christmas/Party
Nový díl. - 15+

JUSTIN

Tohle všechno je vskutku bláznivé, ještě teď mám docela problém to nějak zpracovat a uvěřit tomu, že se to všechno opravdu děje a to s Brianem co nevidět budeme přistávat na Ibize, tudíž reálně to opravdu je! Teda když tak koukám na Briana, tak mám pocit, že ten v tom letadle zůstane celé dva dny, jelikož hned po tom, co jsem mu odvyprávěl svůj příběh o tom, jak to všechno vlastně bylo i se všemi možnými detaily, jak si vyžádal, tak naprosto vytuhl, takhle tvrdě spát jsem ho snad nikdy neviděl, ale rozhodně nejsem proti tomu, aby se to opakovalo, líbí se mi tak, je takový zranitelný a roztomilý, bez té jeho obvyklé masky... Kdyby tak věděl, že si to myslím, nejspíš by už nikdy nešel spát.

A něco mi říká, že bych i vám měl říct, jak to všechno vlastně bylo... Brianovo rozhodnutí strávit Vánoce na Ibize ve společnosti stovek kluků v bílém se mi fakt moc nelíbilo, ale ne tak úplně, proč si asi myslíte, nelíbilo se mi to, protože jsem chtěl být s ním a to za každou cenu - klidně i na Ibize, jen jsem nechtěl, aby si o mně ostatní mysleli, že jsem jako Brian a že mi jsou ukradení, což se vlastně nakonec ukázalo, že si to nemyslí ani o něm, naopak ho berou takového, jaký zkrátka je, ale to jsem trochu odbočil... zkrátka jsem se toho ale bál a tak mě jeho pozvání docela rozhodilo, dokonce natolik, že mi zprvu nedošlo, že mi vlastně dal najevo, že se mnou chce být, že si klidně nechá zkazit všechnu tu zábavu, co ho tam čeká, jen aby mě měl u sebe, raději jsem si nalhával, že mě pozval jen proto, že se nechtěl cítit blbě a tím jsem ho docela naštval. Musel jsem o tom pak celou noc přemýšlet a uvědomil jsem si svou chybu, proto ta snídaně a proslov o tom, že má právo na to být šťastný o Vánocích, jak se mu zlíbí, ať už tady v Pitts nebo někde na Ibize a myslel jsem to vážně, i když jsem v koutku duše pořád doufal, že si to rozmyslí a zůstane, jenže je to Brian! A já se tak smířil s tím, že další Vánoce nebudu slavit s ním.
Jenomže když řekl, že jeho nabídka, abych jel s ním, bude platit, dokud neodjede, věděl jsem, že bych byl blázen, kdybych tuhle příležitost jen tak zahodil, vždyť to je to největší gesto jeho lásky, jaké mi jen mohl projevit a tak můj mozek začal pracovat na plné obrátky a zabývat se myšlenkou, jak to, sakra udělat, abych mohl jet s ním a abych si to zároveň nepodělal u ostatních?! Řekl jsem si, že asi nejjednodušší bude začít s holkami, ty mají vždy na všechno širší nadhled a věděl jsem, jak to nadhodit, aniž bych z toho udělal oficiální věc a zároveň z nich dostal, co si o tom myslí a za jejich reakci jsem byl fakt rád, protože mě povzbudila k tomu, abych si za svým rozhodnutím stál stůj co stůj a ony mi vlastně nakázaly, ať s ním jedu a zároveň mi slíbily, že budou mlčet jako hrob, aby to popřípadě pro něj nebylo zklamání, kdyby mi to nevyšlo a zároveň překvapení, pokud ano.
Pak jsem šel za Emmettem... Já vím, ne moc dobrý tah s jeho proříznutou pusou, ale nakonec to dokázal, takže si rozhodně zaslouží můj obdiv a dokonce mi řekl, že je na čase, abych s ním někam jel, takže další člověk, jehož podporu jsem měl v kapse. Další na řadě měl být Ted, jenže jsem si uvědomil, že jakožto Brianův zaměstnanec by měl hodně příležitostí mu to omylem prozradit, tak jsem si to rozmyslel, no a Maikey... přiznejme si, ten by mu to vykecal klidně úmyslně. Takže proto jsem se chtěl vrhnout na Debbie, ale ta byla díky Brianovi rychlejší a dala mi proslov o tom, jak s ním mám jet, pokud to chci, tudíž tam problém taky nebyl, za což jsem byl opravdu rád a pak byla na řadě máma, ke které jsem díky Debbie šel docela odhodlaně a její reakce byla fakt nečekaná, přesně jak řekl Brian... Jenže problém nastal potom, chtěla, abych se s ní podíval na jeden vánoční film, který jsem jako dítě miloval a každý rok jsem se s ní na něj díval, prostě nechtěla kazit naší tradici, jenže se stalo to, že jsme oba v polovině filmu usnuli a já se probudil až ráno chvíli před půl devátou a naprosto jsem zpanikařil, svůj telefon jsem v té panice nemohl nikde najít a vzhledem k tomu, že jsem měl málo času, tak jsem se na jeho hledání vykašlal, máma mě rychle odvezla do loftu, který už zel prázdnotou, takže jsem si rychle zabalil cokoliv, co jsem našel v naději, že aspoň něco z toho je bílé, na stole jsem našel svůj lístek a pak jsem se rychle nechal odvézt mámou na letiště, požádal jsem jí, aby to nějak vysvětlila Tedovi a Maikeymu a pak jsem rychle běžel dovnitř... No a zbytek už znáte.

J: "Briane?"...Začal jsem s ním opatrně cloumat.
B: "Hmmm."
J: "Vstávej, za chvíli budeme přistávat."
B: "To bylo nějaký rychlý,"...Zamumlal rozespale, musel jsem se usmívat jako blázen, byl fakt k sežrání!
J: "Vlastně ani ne, letěli jsme několik hodin, jen ty si to celé zaspal."
B: "Moc jsem toho v noci nenaspal, díky jednomu pitomci, takže..."
J: "Hele, hele, ten pitomec zařizoval, aby s tebou mohl letět na Ibizu."
B: "Já jsem málem letěl do blázince, jelikož jsem nevěděl, co s tebou je."
J: "Neříkej, že si se o mě bál?"
B: "Ani trochu, v tom blázinci bych skončil kvůli tomu velkému množství radosti z toho, že už od tebe mám navždy pokoj."

Tohle je prostě klasický Brian, jednou člověku dá najevo, že ho miluje a pak stráví dekády tím, že ho bude přesvědčovat o opaku, jenže já se tomu musel jednoduše zasmát.

B: "Netušil jsem, že umím být tak vtipný."
J: "Nebuď bručoun, čeká nás dobrodružství."
B: "Jo, pokud ti sexy kluci u tamtoho okna mají namířeno na Bílou párty taky, tak rozhodně."

Tak tohle už moc k smíchu nebylo, sice mi je jasné, že se mě jen snaží provokovat, ale zároveň člověk nikdy neví, tak nějak musím počítat s tím, že i když mě bere s sebou tak to neznamená, že si nechá kazit zábavu, ale abych pravdu řekl, tak se mi to ani trochu nelíbí.

B: "Kam se poděl tvůj smích, Sunshine?"
J: "Nikam, ale na něco jsem si zrovna vzpomněl."
B: "Na co?"
J: "Pořád si mi neřekl, kam si šel."
B: "Kdy?"
J: "Když si na mě narazil v té frontě, byl si očividně na odchodu, takže..."
B: "Nešel jsem nikam,"...Odsekl.
J: "Máš snad výpadek paměti? Já jsem tě totiž viděl někam jít."
B: "Jen jsem..."

"Dámy a Pánové, připoutejte se, za chvíli budeme přistávat."

J: "Zdá se, že ten rozhovor budeme muset nechat na potom."
B: "Nebudeme, protože není o čem mluvit."
J: "Já to z tebe stejně dostanu."
B: "Nefandi si tolik."
J: Jsem si dost jistý, že znám nějaké metody."
B: "Jo a jaké třeba?"
J: "Takové..."

Natáhl jsem se k němu a začal jsem jej něžně líbat na rty a mezitím jsem pomalu stoupal po jeho stehně, až k jeho rozkroku a když jsem se jej tam začal dotýkat, pomalu jsem svůj jazyk vsunul do jeho úst a vášnivě jej políbil, cítil jsem, jak jeho rozkrok tvrdne a sám jsem měl co dělat, myslím, že kdybychom nebyli v plném letadle, tak se to zvrhne v něco víc, než jen v mou taktiku, jak z něj něco dostat... No a v momentě, co ho mé doteky přiměly k naléhavému zalapání po dechu, jsem přestal...

B: "Jak já tě nenávidím."
J: "Takže hádám, že ten rozhovor bude pokračovat?"...Samolibě jsem se pousmál.

Brian se na mě jen ušklíbl a já věděl, že ho mám prakticky v hrsti, bylo mu totiž jasné, že moje metody ho dostanou přesně tam, kam potřebuji, je sice jisté, že se bude ještě nějak bránit, ale na tom nesejde, já to z něj totiž dostanu, ať už budu muset udělat cokoliv, jen abych jej k tomu přiměl!
 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jane Jane | Web | 5. února 2016 v 10:45 | Reagovat

Myslím, že Brian je nahranej :-D
To byl tak pěkný díl :-) MOc se těším na další :-D :-)

2 Janča Janča | Web | 5. února 2016 v 17:53 | Reagovat

[1]: To je dost možný :-D Jsem ráda, že se ti díl líbil a že se těšíš na další :-)  :-D

3 Karin Karin | 6. února 2016 v 21:16 | Reagovat

Ještě že Justin ví jak na něj jinak by se z Briana musel zbláznit. :D

4 Janča Janča | Web | 7. února 2016 v 10:04 | Reagovat

[2]: To jo no :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama