"IT ISN'T WHO YOU LOVE. IT'S HOW YOU LOVE."

"PEOPLE ARE WHO THEY ARE."

Love is a human right...

Hrdost(2)

23. února 2016 v 0:04 | Janča |  Hrdost
Nový díl.

BRIAN

Všechny moje instinkty mi radily, abych jídelnu co nejrychleji a především nepozorovaně opustil dřív, než si to Debbie rozmyslí a dá mi to opravdu pořádně sežrat, ale to by se tu nesměl nacházet objekt mého zájmu, který nemusí ani nic dělat a já z něj stejně nedokážu spustit oči, samozřejmě, že to dělám nenápadně nebo v to alespoň doufám, ale zkrátka ho můj pohled doslova pronásleduje a má fantazie si představuje všechno možné, co bych s ním právě teď nejraději dělal! A fakt se nesnáším za to, že jsem mu dovolil udělat ze mě tohle - někoho, kdo je na něm den ode dne závislejší!
Ale i přes to se zde nacházelo něco, co mě přeci jen od Justina trochu rozptylovalo a to ta Debbiina zatracená poznámka o mojí matce - jsem totiž stoprocentně přesvědčený o tom, že moje nechuť účastnit se pochodů hrdosti ani trochu nesouvisí s ní, ale i přes to malá část mě na to nemůže přestat myslet... Můžu si totiž nalhávat sebevíc, že je mi ta ženská ukradená, ale to dítě, které si vždycky přálo trochu její pozornosti ve mně někde pořád je a nemůže se zbavit pocitu, že kdyby se o mně dozvěděla pravdu tak bych teprve poznal, co znamená nenávist a z nějakého mně neznámého důvodu to poznat nechci, jako by snad ta hrdost, kterou mám, měla zmizet, pokud se o mně matka někdy dozví pravdu... Sakra, tohle je fakt šílený, Debbie mi někdy opravdu dokáže pít krev!

J: "Tak můžeme jít?"
B: "Co? Cože?"...Snažil jsem se vzpamatovat z těch zbytečných myšlenek a teorií.
J: "Proč mám pocit, že si tu nečekal na mě?"
B: "Protože nečekal."
J: "Jasně... Tak zatím,"...Uraženě se otočil a chtěl odejít.
B: "To ale neznamená, že spolu nemůžeme odejít,"...Chytil jsem ho za ruku a přitáhl si ho zpátky k sobě.
J: "Jsi si jistý? Nebude tě to otravovat?"
B: "Justine,"...Snažil jsem se mu dát najevo, že o hádku nestojím a že to myslím vážně.
J: "Fajn, promiň."
B: "Neomlouvej se a radši mi řekni, kam chceš jít."


Dobře, tak nad tímhle jsem se musel pozastavit stejně jako Justin, poněvadž se snad nikdy nestalo, že bych se Justina zeptal, kam chce jít, vždycky jsem mu pouze oznámil, kam jdu já a bylo na něm, jestli se připojí... Za tohle nemůže nikdo jiný, než Debbie, zase mě rozhodila a já teď melu kraviny!

J: "To se ptáš opravdu anebo tě to vlastně ani nezajímá?"

Na tuhle otázku neexistovala žádná vhodná odpověď, poněvadž pokud bych řekl, že mě to nezajímá, tak by to nebyla pravda a navíc si myslím, že po tom, čím si teď prošel, ještě není čas na to, abych se choval jako idiot, ale zároveň pokud mu přiznám, že mě to zajímá tak... Tak to zkrátka nejsem já!

B: "Co kdyby si ocenil, že máš takovou příležitost a prostě se vyjádřil?"...Já si vždycky umím najít okliku!
J: "V tom případě to ocením a řeknu Babylon."
B: "Doufal jsem, že to řekneš, ale nejdřív se musíme stavit doma, v pracovním obleku vážně nepůjdu."
J: "Věř nebo ne, ale ty nejsi jediný, kdo chce vypadat dobře."

Na jazyku mi okamžitě přistálo, že on vypadá dobře v čemkoliv, ale zarazil jsem se dřív, než jsem to řekl, komplimenty zkrátka nejsou moje záležitost!

B: "Tak v tom případě, abychom vyrazili."
J: "Moje slova, dneska si chci užít,"...Mrkl po mně a vyrazil jako první.

Mě ovšem ta jeho poznámka zarazila, fakt mě neskutečně štve, že čím déle s ním jsem, tím horší je pro mě představa, že nejsem jediný, s kým je a to podle mě není úplně normální - monogamie totiž opravdu nepatří do mého slovníku!
Následně jsem však vyrazil za Justinem a autem jsem nás dopravil domů, kde jsme se rychle převlékli, Justin opět vypadal jako by spadl z nebe, protože jinak si nedovedu představit, jak je možné, že je tak krásnej, a hned po tom jsme se vydali do Babylonu, kde Justinovou hlavní náplní večera byl alkohol, flirtování s kýmkoliv, kdo se mu třeba jen připletl do cesty a naprostá ignorace mé existence... Vím, že na tom není od toho, co se stalo nejlépe a snaží se dělat vše pro to, aby se s tím vypořádal a to většinu času zahrnuje přesně to, co dělá právě teď, ale pro mě je zkrátka čím dál tím těžší to sledovat!

Maikey: "Justin se koukám dobře baví,"...Nečekaně se posadil ke mně na bar.
B: "Ahoj, taky tě rád vidím,"...Snažil jsem se ignorovat jeho poznámku.
Maikey: "Proč sedíš tady na baru a nejsi místo toho s ním na parketu?"
B: "Protože chci být tady?"...Prskal jsem.
Maikey: "Jen jsem se zeptal."
B: "A já jen odpověděl.

Dobře, přiznávám, byl jsem dost podrážděný, chování Justina mě znepokojovalo úplně stejně jako Maikeyho, ale nepotřeboval jsem, aby mě na to upozorňoval i on a nutil mě se k tomu nějak vyjádřit, protože kdybych měl říct všechny svoje pocity, tak bych si tím vykopal vlastní hrob a moje hrdost by šla okamžitě do háje.

B: "Dáš si něco k pití?"...Snažil jsem se odčinit svojí protivnost.
Maikey: "To, co ty."
B: "Fajn,"...Mávnul jsem na barmana a objednal mu.
Maikey: "Viděl si kluky?"
B: "Emmett se někde v davu lepil na svojí osudovou lásku a Theodhor..."
Ted: "Je tady!"...Téměř mi přivodil infarkt tím svým náhlým vpádem.
B: "A já doufal, že tě dneska neuvidím... Ale ty bys asi den bez těch svých zoufalých, neúčinných, balících hlášek nevydržel, viď?"
Ted: "Kdo ho vytočil?"...Obrátil svou pozornost k Maikeymu.
Maikey: "Řekl bych ti svou teorii, ale on by mě zabil."
Ted: "Já myslím, že mi to ani říkat nemusíš,"...Spatřil Justina na parketu a pochopil.

Dokázal jsem jen obrátit oči v sloup, nemělo smysl se nějak rozčilovat, akorát by ze mě poznali, že se mi tohle nelíbí úplně stejně jako jim a to jsem si nemohl dovolit s tím, jak přistupuji k tomu, co mezi sebou s Justinem podle všeho máme.
Nakonec jsem však ale usoudil, že pokud budu dál sedět na baru, sledovat Justina a poslouchat kecy těch dvou, tak pravděpodobně zešílím, proto jsem se chtěl jít věnovat té jediné věci, která mě vždy dokázala skvěle uspokojit, jenže to nakonec skončilo tak, že jsem místo návštěvy zadní místnosti skončil pár kroků od Justina a snažil jsem se předstírat, že veškerou svojí pozornost věnuji tomu sexy klukovi, co přede mnou vrtil svoje křivky, ale ve skutečnosti mi jeho křivky byly naprosto ukradený, dokázal jsem se totiž dívat jenom na Justina!
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jane Jane | Web | 23. února 2016 v 12:55 | Reagovat

Je strašně zábavné vidět, jak Brian dostává ochutnat svoji vlastní medicínu a je z toho na nervy :-D jsem moc zvědavá, co bude dal :-D

2 Janča Janča | Web | 23. února 2016 v 16:25 | Reagovat

[1]: Jsem ráda, že si zvědavá :-D

3 Karin Karin | 25. února 2016 v 20:25 | Reagovat

Justin má dobrého učitele. [:tired:]

4 Janča Janča | Web | 26. února 2016 v 18:17 | Reagovat

[3]: To má :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama