"IT ISN'T WHO YOU LOVE. IT'S HOW YOU LOVE."

"PEOPLE ARE WHO THEY ARE."

Love is a human right...

Narozeniny(3)

7. prosince 2015 v 0:05 | Janča |  Narozeniny
Nový díl.

JUSTIN

Brian a narozeniny? Co bych k tomu asi tak řekl? Možná tak utečte, dokud můžete, protože to nebude pěkný! A kdybych byl člověk alespoň se špetkou zdravého rozumu, tak bych svou radu využil, jenže můj rozum se po kouskách jaksi vytratil! Od chvíle, kdy jsem Briana poznal, jsem dělal věci, které se zdravým rozumem, nemají vůbec nic společného, možná proto ho ale tak moc miluju, protože díky němu zapomínám na to, co je normální a co už není, nestarám se o hlouposti, dělám vše tak, jak se mi líbí bez ohledu na následky, on mě naučil, že životem nemůžeme jen proplouvat, ale bojovat za cenu čehokoliv, bojovat způsobem, který překračuje všechny meze rozumu, to díky němu jsem tím, kým jsem... Jenže Brian má ještě jednu takovou úžasnou vlastnost, no přiznejme si on jich má nad rámec, jenže tahle vlastnost zahrnuje to, že jaksi zapomíná na to, jaký je - úžasný, krásný, laskavý, starostlivý, zkrátka dokonalý a především ve všech směrech milovaný a to bez ohledu na to, kolik let mu právě je... Jenomže on si myslí, že s věkem svět končí, že jeho existence je předurčená k předčasné záhubě, že to, jaký je, upadá do zapomnění, že je jen starý a ošklivý Brian Kinney... On zkrátka zapomíná na to, že on navždy bude mladý a krásný, že je Brian Kinney, kurva fix! Asi je na čase mu to zase připomenout! Jenomže, jak se tak zdá podle jeho výrazů a reakcí na návrhy jeho přátel o jeho narozeninové oslavě, je jisté, že to nebude nic snadného!

B: "Držte... už... kurva... hubu!"

Dal jasný důraz na každé slovo a šel se posadit na bar od všech a všeho... Tedy ne tak úplně, Debbie ho tam nadšeně následovala, jindy bych ho litoval, ale právě teď jsem za ní byl rád, kdo jiný, než já a Maikey, na něj má tak dobrý ne-li lepší vliv, než právě ona?


Ted: "Ten chlap je na zabití."
J: "Povídej mi o tom."
Maikey: "Člověk by řekl, že po tolika letech už ho to omrzí, ale zdá se..."
J: "Že je to s ním čím dál tím horší?"
Emmett: "Taky sis všiml?"
J: "Žiju s ním!"
Ted: "Chudáku."

Musel jsem se začít smát, nevím proč, ale zkrátka mě to rozesmálo! Tohle opravdu nebyl ten typ konverzace, co bych si představoval po skoro sedmi letech vztahu s Brianem... Kdo jiný, než já, ho zná líp? Myslím, že se nikomu nepodařilo dostat tak hluboko pod tu jeho hroší kůži jako mně, takže ano, já si opravdu všiml, že je čím dál tím horší!

Debbie: "Sunshine, už si můžeš vzít zástěru a pohnout tím svým rozkošným zadkem!"...Stihla mě zkomandovat mezitím, co zpracovávala Briana.
J: "Už letím!"

Za dobrotu na žebrotu! Že já se jí nabízel, teď mě akorát bude komadovat a vylévat si na mě své rozhořčení kvůli tvrdohlavému Brianovi! Co víc si přát?

Maikey: "Můžeš mi rovnou přinést kafe."
Ted: "Udělej z toho rovnou dvě."
Emmett: "A mně lívance... Děkuju, zlato."

Hodil jsem po nich velice nadšený alá vražedný výraz a šel jsem si obléct zástěru, abych následně mohl splnit jejich objednávky a hned poté se co nejvíc pohybovat v blízkosti Briana a Debbie, abych alespoň trochu slyšel, o čem si povídají, jenže můj sluch dneska naprosto selhával a krom nadávky 'Pitomče!' která se opakovala dost často, jsem nic neslyšel a vzhledem k tomu, že mě to zajímá, jako že hodně zajímá, vím, že budu mít další těžký úkol na seznamu a to dostat z Briana, co všechno mu Debbie řekla! Asi si říkáte, že bych mohl jít radši přímo za Debbie a dostat to z ní, ale něco mi říká, že tentokrát by mi neřekla ani slovo, ono vlastně od chvíle, co jsem se vrátil z New Yorku, jsem si všiml, že Debbie při Brianovi stojí nějak víc a mě v tom obvykle nechává se vykoupat, takže jak jsem říkal, jít rovnou za Brianem bude lepší, i když neříkám, že snadnější! To mi připomíná, že můj rozum opravdu nefunguje tak, jak by měl!

B: "Ty seš fakt tak otravná ženská!"

Tak tohle nešlo přeslechnout ani, kdybych byl hluchej, takhle na ní nezvedl hlas ani nepamatuji a něco mi říká, že ta to nenechá jen tak!

Debbie: "Justine!"...Vrhla po mně vražedný pohled.
J: "Ehmmm?"...Snažil jsem se tvářit jako bych nic neslyšel.
Debbie: "Přestaň tady našlapovat jako baletka a pusť se do práce, je tu plná jídelna!"
J: "Jasně!"

Radši jsem jí poslechl a hnul zadkem, nemělo smysl, abych její nervy pocuchal ještě já, Brian to momentálně zvládal za nás všechny a tak jsem je jen sem tam z dálky zkontroloval, abych si byl jistý, že ještě žijou a jinak jsem se věnoval práci tak, jak mi Debbie nakázala!

J: "Chcete ještě něco, kluci?"
Maikey: "Mně už nic, zaplatím."
Ted: "Mně můžeš dolít."
J: "Jasně. A ty, Emme?"
Emmett: "Co?"...Procitl.
J: "Ptal jsem se, jestli ještě něco chceš, nějak si se zasnil."
Emmett: "Promiň, já z nich ale nemůžu spustit pohled, čekám, kdy si vyškrábou oči."

Musel jsem se taky podívat, když i podle Emmetta to je tak vážný, o to jsem zkrátka nemohl přijít a Emmett měl pravdu, opravdu se zdálo, že Brian za chvíli vylítne z kůže a Debbie ho přizabije!

Maikey: "Nečekat na mě Ben, tak tu snad i zůstanu... Ale musím jít, dejte mi vědět, až ten chlap dospěje. Mějte se,"...Podal mi bankovku a odešel pryč.
Ted: "Ten jestli někdy dospěje, tak z toho bude historická událost, o které se jednou bude učit ve školách."

Nejdřív jsem se chtěl zasmát, ale když mi došlo, že to není tak nemožné vzhledem k tomu, že je to Brian, tak mi ten úsměv na rtech hodně rychle zamrzl, neumím si ani představit, že by měl být Brian takhle tvrdohlavý už navždy, i když je pravda, že ta jeho tvrdohlavost je to, co ho dělá jím a jak už jsem několikrát říkal, já miluju to, jaký je... Sakra, tohle je fakt složitý!

B: "Já mizím!"...Pomalu prskl Debbie do obličeje a odešel nebo spíš utekl pryč.
Emmett: "A jéje."
Ted: "Měl bys jít za ním."

To mi ani nemusel říkat, ihned jsem odložil tác a utěrku a šel jsem za ním, Debbie naštěstí jen přikývla, když jsem se jí tak nějak pohledem zeptal, jestli můžu a tak mi v tom nic nebránilo, naštěstí jsem ho stihl u auta dřív, než se mu podařilo nastoupit a odjet.

J: "Briane!"
B: "Co je, Sunshine?"...Dělal jako by se nic nestalo.
J: "Co ti řekla?"
B: "Myslím, že to si domyslíš... Je to Debbie."
J: "V tomhle bude něco víc, takhle rozhozenýho jsem tě nikdy neviděl."
B: "Jsem v pohodě."
J: "Ale..."
B: "Uvidíme se večer,"...Natáhl se ke mně pro polibek a následně nastoupil a odjel takovou rychlostí, že jsem to pomalu ani nezaregistroval.

Z tohohle jsem neměl vůbec dobrý pocit, bylo to jako by Briana jeho narozeniny tentokrát ovlivňovaly víc, než kdy dřív a to nejen kvůli tomu, že má pocit jako by umíral, v tom bude něco víc, jinak by ho Debbie tak moc nerozhodila, to prostě není on, jenže jak mám zjistit, co za tím je, aniž bych to ještě víc zhoršil?
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 7. prosince 2015 v 20:49 | Reagovat

Jé copak mu Debbie řekla že se tak čertil. :D  :-D

2 Jane Jane | Web | 7. prosince 2015 v 21:09 | Reagovat

To bude něco vážnýho. Sakra, ty mě napínáš!!!

3 Janča Janča | Web | 8. prosince 2015 v 19:25 | Reagovat

[1]:[2]: To obě brzo zjistíte :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama