"IT ISN'T WHO YOU LOVE. IT'S HOW YOU LOVE."

"PEOPLE ARE WHO THEY ARE."

Love is a human right...

Místo lásky a přátelství(13)

20. října 2015 v 0:04 | Janča |  Místo lásky a přátelství
Nový díl.

JUSTIN

Poprvé za tu dobu, co jsem tady, se mi podařilo normálně se vyspat, nerušilo mě žádné vzdychání a chichotání a dokonce jsem ani nebyl doslova vyčerpaný natolik, že spánek byl zkrátka moje jediné vysvobození, dnes jsem jednoduše spal a vyspal jsem se do růžova, asi jsem si konečně dokázal připustit, že být tu bez Briana je mnohem lepší, než kdyby tu byl, všem by nám to tu akorát kazil, neustále by si na něco stěžoval a i přes veškerou naivitu, díky níž jsem tomu věřil, jsem si dokonce už uvědomil i to, že Brian by tu nebyl jako moje drahá polovička, ten by se něčemu takovému vyhýbal jako čert kříži, jen aby klukům nedával najevo, že mě miluje, takže já vlastně můžu být přímo vděčný za to, že mě Brian odbyl a zůstal v Pittsburghu, kde se dál věnuje své nejoblíbenější činnosti - kreténství!
Dnes jsme teprve všichni poznali, co to znamená se nudit, jednoduše nám došly nápady na to, co dělat a prakticky jsme celé dopoledne a část odpoledne strávili u svých stanů a povídali si o kravinách... No kravinách, spíš jsme všichni už snili o první věci, kterou uděláme, až přijedeme domů - Ben se nemůže dočkat toho, až z našeho dobrodružství napíše každý detail na kus papíru, Maikey se těší na svou pohodlnou postel a televizi, Emmett umírá touhou po dlouhé, horké sprše a všech regeneračních maskách, co existují a Ted už prakticky teď sčítá všechny peníze, které na tento "zábavný" výlet použil, tudíž je všem jasné, že jakmile dorazí domů sepíše si seznam věcí, které si nějakou dobu nebude moct dopřávat a já? Já ani vlastně nevím, mám pocit jako by tam na mě nečekalo nic dobrého, tady je mi možná líp, ačkoliv umírám nudou!

Ted: "Dal bych cokoliv za to, abyste mě někdo aspoň zlechtal a já se zasmál."
Emmett: "Rád bych ti udělal tu radost, zlato, ale jsem rád, že ležím."
Maikey: "Můžu ti pošimrat nohu, máš jí u mě dost blízko."
Ben: "Mě bys mohl podrbat za uchem, si taky dost blízko."
J: "Jo, svědí mě hlava, tak kdybys byl tak laskav."

Všichni jsme museli začít prskat smíchy, to se jinak nedalo! Asi nám všem došlo, že jsme v takové fázi znudění, že jsme se jednoduše zbláznili!


Ted: "Víte, ačkoliv to nerad říkám, Brian se z nás má asi nejlíp... Zmetek jeden proradnej."
Emmett: "Jo, ten si právě teď nejspíš dopřává tak tucet thajských masáží a bahenních koupelí."
Ben: "A celý bar toho nejdražšího chlastu."
Maikey: "A jednoho tricka za druhým."

Všichni se na Brianův účet skvěle bavili a prakticky mu záviděli každou jednu věc, co oni tady mít nemůžou, ale já jsem se zmohl k pouhým úšklebkům, popravdě mi to nedělalo dobře, obzvlášť ta Maikeyho poznámka, což mu vzápětí i došlo...

Maikey: "Promiň, Justine."
J: "V pohodě, nečekám, že by dělal něco jiného."

Maikey se nadechoval, aby ještě něco dodal, ale pohledy těch tří ho zarazily, byl jsem za to rád, vím sice, že by se mi určitě snažil vštípit myšlenku toho, že Brian je beze mě zajisté pěkně v háji, ale to je přesně to poslední, co jsem právě teď potřeboval!

Emmett: "Tak a dost! Bene, ty to tady znáš, kde je nejbližší místo, kde by se dalo něco dělat? A ne, nemyslím tím kadibudku."
Ted: "Jsem si jistý, že to by ho ani nenapadlo, zlato."
Maikey: "Napadlo, nenapadlo, Emm má pravdu, takhle se tady za chvíli ukoušeme nudou."
J: "Souhlasím, potřebujeme něco udělat, i kdybychom po sobě měli jít házet šišky,"...Uchechtl jsem se.
Ben: "Noo..."
Emmett: "Co - noo?"
Ben: "Nejsou tam žádné bary ani kluby..."
Ted: "V téhle fázi mi stačí i kiosek."
Ben: "Tak to jsi šťastný muž, ten tam určitě mají... Je to odsud tak půl hodiny autem, je to taková vesnička."
Maikey: "Vesnička? Takže o našem příjezdu budou lidi tam vědět dřív, než tam vůbec přijedeme, je mi to jasný."
Ben: "Říkám, že tam nenajdeme nic, na co jsme zvyklý, ale nějaká hospůdka a tak se tam najde, občas tam jsou i nějaké akce, možná budeme mít štěstí."
Emmett: "Mě zajímá jen jedno - je tam kadeřnictví?"
Ben: "Jo, Emmette, jsem si jistý, že to tam mají taky,"...Začal se smát a my se přidali, Emmett se tvářil dotčeně, ale nakonec smíchu sám neodolal.

Kluci tuto příležitost viděli jako možnost se nějak zabavit, ale já jsem spíš potřeboval přijít na jiné myšlenky, Brian mě doslova požíral zaživa a to v tom nejhorším slova smyslu, část mě se totiž začala ptát na tu nejděsivější otázku "Má tohle vůbec ještě smysl, když každý očekáváme od svého života něco jiného a nikde se nestřetáme?" Takže jednoduše potřebuju myslet na něco jiného, abych tohle zahnal a bral to jako chvilkový zkrat, protože já o něj opravdu nechci přijít!

Ben: "Tak tam zajedeme."
Emmett: "Juchů! Jdu se připravit,"...Utíkal do stanu jako by tam na něj čekalo, kdo ví co.
Ted: "Dejte mu tak dva dny,"...Zakroutil očima a následoval Emmetta.
Ben: "Řekl bych, že Emmett pořád nepochopil, že to je vesnička."
Maikey: "On to pochopí, věř mi."
J: "A pak se budeme muset všichni schovat, protože začne běsnit."
Ben: "Paráda, budu mít hlavu na špalku."
Maikey: "Jo, tak nějak,"...Vysmíval se mu.

Všichni jsme se pustili do příprav a jakmile jsme byli hotoví, seděli jsme před stany a čekali - Emmett se nemohl rozhodnout mezi růžovým a oranžovým trikem, doslova jsme začínali usínat, když v tom...

Emmett: "Dobře, myslím, že máme vítěze,"...Vyšel v růžovém.
Ted: "Sluší ti to a moc,"...Políbil jej.
J: "Jo, Emme, tahle barva ti přistane."
Ben: "Ladí ti k očím."
Maikey: "A pěkně ti rýsuje hruď."
Emmett: "Máte pravdu, kluci, sluší mi,"...Chválil se a sebevědomě se usmíval, nemohl jsem z toho a asi bych se začal smát, jenže to bych riskoval, že se odtud nehneme a to jsem nehodlal.

Kdybychom mu nesložili komplimenty, nejspíš by se zase vrátil do stanu, ale díky nám zůstal v růžovém a my tak konečně mohli nasednout do aut a vydat se na místo. Když jsme dojeli, pochopili jsme, o čem Ben mluvil, tady fakt byl maximálně ten kiosek, obchod s potravinami a jedna průměrná hospoda, jeden z hlavních důvodů, proč žiju ve městě!

J: "Hele, máme štěstí!"...Zakřičel jsem na ně radostně od sloupu, na kterém byl letáček o dnešní akci s nějakou mně neznámou kapelou.
Emmett: "Štěstí, Sunshine, tomu ty říkáš štěstí?"
Ted: "S naším štěstím je ten koncert jen zástěrka k tomu, aby nás zdrogovali, hodili do dodávky a rozebrali nás na orgány."
Emmett: "Zlato, měl bys přestat koukat na ty horory."
Maikey: "Měl bys přestat koukat na televizi všeobecně."
J: "Tak co? Půjdeme tam nebo se zeptáme někoho, zda by nám neudělal večírek u sebe doma?"
Ben: "Já s tím souhlasím, když jsem sem jezdíval dřív, tyhle akce nebyly to nejhorší tady."
Emmett: "Hned se cítím líp."
Maikey: "Prostě tam půjdeme, když už nic tak si aspoň dáme pivo."

S tím se nedalo jinak než souhlasit, přesně když už nic tak se aspoň ožereme a zapomeneme na chvíli na to, že tenhle výlet stojí naprosto za houby!
Jakmile jsme dorazili na místo, museli jsme uznat, že na zdejší okolí, to tady umějí docela rozjet, ani ta kapela nezněla tak hrozně, jak vypadala!

Emmett: "Fajn, Teddy, ty orgány bychom si měli hlídat."
Ted: "Říkal jsem to."
Maikey: "Přestaňte dramatizovat a pojďte tancovat,"...Chytil Bena za zápěstí a šel se s ním vecpat mezi lidi před pódiem.
Emmett: "Nevadí, když..?"
J: "Jen běžte, nějak se zabavím."
Emmett: "Díky, zlatíčko, pak ti jeden tanec taky věnuju,"...Vzal Teda a šli to taky rozjet ve velkém.

A já si došel pro to pivo a pak pro další a pro další, až se mi začínala motat hlava! Ale vážně jsem ho potřeboval! Jenže zase mě dostihl ten pocit samoty a smutku, vidět všude ty zamilované tancující páry včetně Emmetta s Tedem a Bena s Maikeym, mi doslova trhalo srdce, zase jsem si přál mít Briana na blízku i přes to, jak moc naštvaný jsem byl!
"Ahoj," doslova jsem ztuhl, nebyl jsem si vůbec jistý tím, zda je to na mě, ale neodolal jsem a otočil se a byl jsem naprosto zaskočen... Byl to ten kluk od vody, ten, co se mi pořád ztrácel, ten, co jsem z něho od první chvíle šílel, ten, který se mi tak ukotvil v paměti - stál tu přímo přede mnou, usmíval se a čekal na nějakou reakci, jenže já byl doslova neschopný cokoliv udělat, ani jsem si nebyl jistý, že bych něco dělat měl, jenže...

"Chceš si zatancovat?"...Natáhl ke mně svou ruku a usmál se.
J: "Jasně,"...Chytil jsem jej za ní a šel s ním.

Věděl jsem, že tohle nemůže dopadnout dobře, ale naprosto mě přitahoval, zkrátka jsem mu nedokázal odolat a při tanci jsem se k němu tiskl nejvíc, jak jsem mohl, jednoduše jsem potřeboval cítit blízkost jiného člověka a i když bych si přál, aby to byl Brian, on to být nemohl a v první řadě nechtěl, tenhle kluk mi ale víc než vyhovoval!
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jane Jane | Web | 20. října 2015 v 10:36 | Reagovat

Kluci teda mají pěkné mínění o tim, jak si Brian bez nich užívá :-D
No, jsem zvědavá jak to dopadne s tím klukem od vody. To by mohlo být pro Justina hezké rozptýlení :-D

2 Janča Janča | Web | 20. října 2015 v 20:28 | Reagovat

[1]: To mají, kdyby jen věděli skutečnost :-D Jsem ráda, že si zvědavá :D No to uvidíme, jak to s ním bude... No spíš zítra už si to přečteš :-D

3 Karin Karin | 20. října 2015 v 20:52 | Reagovat

No to jsem zvědava jak to dopadne. :D  ???

4 Janča Janča | Web | 20. října 2015 v 21:10 | Reagovat

[3]: To jsem ráda :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama