September 2015

Something wrong(6)

30. september 2015 at 0:03 | Janča |  Something wrong
Nový díl.

BRIAN

Pokud bych měl zhodnotit svou dnešní pracovní morálku tak stála naprosto za hovno, nic jsem nestíhal, pořád jsem dělal chyby a myšlenkami jsem byl úplně někde jinde a ano máte správné tušení - může za to ten blonďatej stalker, který se mi rozhodl ze života udělat naprosté peklo a tentokrát dokonce i Maikey a ta jeho neustálá potřeba hledat ve všem něco, co tam vlastně ani není a pak především ta touha ukazovat prstem na mě jako na toho, kdo za všechno může, jako bych to byl snad já, kdo si našel přítele a trávil s ním veškerý svůj volný čas, tak patetický ještě nejsem a vím jistě, že ani nikdy nebudu, protože jestli jo, sám se s radostí zabiju!
Večer jsem se v naději, že ani na jednoho z těch dvou idiotů nebudu muset myslet, opět uchýlil do Babylonu, ale vše nešlo podle původních plánů - šukat, pít, fetovat, šukat - místo toho jsem měl pořád za prdelí tu zoufalou dvojku buzniček, z nichž jeden se dal na dráhu královničky přes šílenou módu a druhý, který se jako obvykle snažil směšně sbalit, v jeho případě spíš odradit, všechny sexy kousky!

B: "Tede, kdy už to konečně vzdáš? Nikdo nechce chodit s mrtvolou!"
Ted: "Díky moc, Briane, že si tak skvělý kamarád."
B: "Co bych pro svého nejoblíbenějšího účetního neudělal?"
Emmett: "Nenech se jím rozhodit, Teddy, on ani neví, co to je se snažit."
B: "Jak bych mohl? Mně ty zadky lezou do postele samy."
Emmett: "Když už to zmiňuješ, kde je Justin?"
B: "Jak to mám, kurva, vědět?"
Emmett: "No vzhledem k tomu, že si ho dneska měl v posteli, vědět bys to měl."
B: "Jediné, co vím je, že mi naplnil záchodovou mísu svými zvratky a ráno jsem ho opět poslal svou cestou."
Ted: "Jinými slovy - zachoval ses zase jako kretén."
Emmett: "A co Maikey?"
B: "Asi masíruje doktorovi prostatu nebo mu čistí zubní protézu... Proč se, do prdele, pořád ptáš mě? Vy se s nimi bavíte taky!"
Ted: "Jenže my se nepohádali ani s jedním z nich."
B: "No já taky ne, takže pokud mě omluvíte, jdu si najít míň zoufalou společnost."

Something wrong(5)

29. september 2015 at 0:04 | Janča |  Something wrong
Nový díl. - 18+

BRIAN

Když jsem se ráno vzbudil, první, co jsem ještě před otevřením očí udělal, bylo, že jsem se po Justinovi začal shánět rukou, ale ať už jsem sáhnul kamkoliv, místo vedle mě zelo prázdnotou, na chvíli jsem si myslel, že se mi to celé jen zdálo a abych pravdu řekl, možná by to tak i bylo lepší a především snazší, ale i přes to si část mě přála, aby tady doopravdy byl a proto když jsem nakonec otevřel oči a uviděl ho sedícího na kraji postele, s papírem a tužkou v ruce, jsem se musel pousmát, ale samozřejmě tak, aby to on neviděl a nemyslel si, že jsem, kdo ví, jak šťastný z toho, že mi tady oxiduje, i když jsem vlastně trochu byl!

B: "Zase kreslíš mýho ptáka?"
J: "Vadilo by ti to?"...Smyslně si olízl rty.
B: "Kreslíš ho na jedničku, takže ani ne.
J: "Dobře... Protože kreslím,"...Zasmál se.
B: "Ukaž mi to,"...Přesunul jsem se blíž k němu.
J: "Ještě to není hotové, navíc si teď zkazil svojí pózu!"...Schoval si to záda.
B: "Prosím tě, ty mě máš tak detailně nastudovanýho, že bys mě nakreslil i poslepu."
J: "To je pravda,"...Věnoval mi jeden ze svých sladkých úsměvů.
B: "Mimochodem, není ti nějak moc dobře?"
J: "Třeští mi hlava jako blázen, ale relativně jsem v pohodě."
B: "Hádám, že v tvém věku se můžeš opít do bezvědomí a stejně budeš fungovat jako zbrusu nové hodinky."
J: "Výhoda mládí,"...Vysmívavě na mě mrkl.
B: "Za tu drzost by ti měl někdo dát na holou."
J: "Yeah,"...Jeho dech ztěžkl a za ním i můj.

Something wrong(4)

28. september 2015 at 0:07 | Janča |  Something wrong
Nový díl.

BRIAN

Do dnešního večera jsem si myslel, že dostat Justina do postele, je asi ta nejsnazší věc na světě, mohl jsem to udělat, kdykoliv se mi zachtělo, ale v tuto chvíli si neumím představit nic složitější, než dotáhnout ten jeho opilej zadek až do ložnice, dostat ho z oblečení a hodit jej do peřin, abych zároveň neriskoval, že mě při tom ohodí svými zvratky a nezpůsobí mi trvalé poškození zad, z mého pohledu se to zdá být doslova jako nadlidský výkon!

B: "Můžeš mi říct, proč jsem tě jednoduše nenechal na starost někomu jinému, třeba úklidové četě v Babylonu?"...Ptal jsem se jej zadýchaně, když jsem se snažil odemknout dveře od loftu a zároveň ho držet, aby nespadl.
J: "Jednoduché - miluješ mě,"...Uchechtával se a škytal zároveň.

Raději jsem na to nijak nereagoval a se zoufalým povzdychnutím jsem následně konečně odemknul a otevřel dveře. Přitom jsem se sám sebe ptal, jak je možné, že jsem se od obvyklého tricka na jednu noc dostal až k Justinovy, který se na mě nalepil jak žvejka na podrážku, nemá v úmyslu odejít a právě teď mi visí na krku, doslova visí, protože se není schopný udržet sám na vlastních nohách!

B: "Držíš se?"...Ujišťoval jsem se.
J: "Jako klíště."
B: "To je výstižné."
J: "Taky si myslím."
B: "Tak jdeme na to - levá, pravá, levá, pravá,"...Vysmíval jsem se mu.
J: "Asi se pozvracím,"...V ten okamžik mi ale úsměv zamrzl.
B: "Přísahám bohu, že jestli mi ohodíš moje značkový oblečení, tak tě zabiju."
J: "Tak mě rychle dostaň na záchod, protože jinak..."...Zarazil se v momentě, co mu žaludeční šťávy vystřelily nahoru.
B: "Bože můj,"...Spěchal jsem s ním do koupelny, co mi nohy a síly stačily.

Something wrong(3)

25. september 2015 at 0:02 | Janča |  Something wrong
Nový díl.

BRIAN

Jakmile mě Justin zbystřil, rozzářil se jako vánoční stromeček, usoudil jsem z toho, že se jeho nálada od rána radikálně zlepšila a ačkoliv to bylo rozhodně lepší, než sledovat jeho nataženej ksicht a poslouchat chladný odpovědi, tak to taky bylo úplně to poslední, co jsem právě teď potřeboval, poněvadž to znamenalo jediné - bude mě zase pronásledovat na každém mém kroku, přivádět mě k šílenství, používat na mě své největší zbraně zahrnující především jeho zadek a já se nakonec přes všechnu svou snahu nedokážu ovládnout, protože s ním by se, kurva, nedokázal ovládat ani svatej a ve finále s ním zase budu šukat až do bezvědomí, což zapříčiní, že Maikeyho ukecaná huba mi následně vmete do ksichtu tu nejvíc otravnou větu na světě "Měl jsem pravdu," a tomu se hodlám za každou cenu vyhnout, Maikey totiž nemá pravdu, Justin pro mě nic neznamená, nemám s ním vztah, nikdy mít nebudu a nikdy pro něho nebudu víc, než nejlepší sex v jeho životě!

J: "Ahoj!"

Použil na mě taktiku svého pověstného sunshine úsměvu a pohledu, kterým by svedl i toho největšího ignoranta na světě... S ním je to, do hajzlu, tak těžký!

B: "Co chceš?"
J: "Vidět tě, být s tebou."
B: "Viděl si mě, byl si se mnou, dál?"
J: "Ráno si říkal..."
B: "Vím, co jsem říkal a teď jsem to taky dodržel."
J: "Ale já myslel..."
B: "To sis domyslel... Nepředpokládal si snad, že se tu budu zahazovat s tebou?"
J: "Já jen..."
B: "Přestaň být tak naivní a začni trochu žít a nejlíp tak, abys nemusel do každé vteřiny svého dne zahrnovat i mě."

Something wrong(2)

24. september 2015 at 0:10 | Janča |  Something wrong
Nový díl.

BRIAN

Ještě jsem si sice nezvykl na to, že jsem ve svém životě zaujmul novou pozici a to pozici otce, když prakticky jediné, co jsem udělal bylo, že jsem se vyhonil do kelímku, oni to následně vpustili do Lindsay a o devět měsíců později z ní vylezl Gus, ale i přes to musím uznat, že vidět Guse, jak roste a je mi čím dál tím víc podobný, je něco, u čeho chci být už navždy a ačkoliv jsem doposud v jeho životě figuroval zatím jenom jako banka a občasná návštěva, která vždycky stejně rychle odešla jako přišla, protože nebyla vítána rambem jménem Melanie Marcus, tak i přes to nějak cítím, že jednoho dne dospěju do bodu, kdy tu pro něj opravdu budu a to nejen jako vzor, ale i jako otec, kterého potřebuje a kterého si zaslouží!

Lindsay: "Jdeš čistě náhodou kolem nebo jsi zabloudil?"

Vím, že Lindsay dokáže být občas dost naštvaná a v 90% případů jsem já strůjcem její nálady, ještě aby ne, jsem neodolatelný, ale někdy taky na zabití, to uznávám, jenže ne vždy jsem ochotný připustit, že jsem na vině, tentokrát však přebírám celou zodpovědnost, ne jednou jsem jí slíbil, že se zastavím a pokaždé mi do toho bohužel něco vlezlo, pokud chápete, dneska jsem ale připravený čelit své otcovské roli na sto procent... No alespoň padesát na padesát!

B: "Pojď ke mně, synku,"...Převzal jsem Guse z Lindsayiny náruče, abych jej mohl začít utěšovat a překvapivě mi to šlo!
Lindsay: "Na něco jsem se tě ptala."
Melanie: "To je marné, on mluví, jen když nemá a když má, jeho pusa je zaneprázdněná jinými věcmi, než slovy."
B: "Ooo, jak rád tě po takové době slyším, Mel, začínalo mi být smutno."
Melanie: "Víš, kde jsou dveře, můžeš nimi zase hezky odejít."
B: "Teď, když jsem přišel, abych vám udělal radost? To bych nemohl, nejsem nějaký bezcitný parchant přeci!"
Melanie: "Ty si leda tak vůl... Dej mi ho,"...Natáhla se pro Guse.
B: "A proč bych to dělal?"
Melanie: "Protože má připravenou vaničku, musím ho vykoupat."
B: "Vanička počká, teď je čas otce se synem."
Lindsay: "Briane, prosím tě."

Something wrong(1)

23. september 2015 at 0:01 | Janča |  Something wrong
Nová povídka.

BRIAN

Říká se, že empatický člověk má neuvěřitelné nadání na to vžívat se do pocitů druhých a snahu jim nějak pomoci vyřešit jejich trápení - jsem, kurva, rád, že tahle vlastnost se mi vyhnula obloukem! Protože, jestli Justinovi je tak, jak se tváří, nemám ani tu nejmenší potřebu o to se do něj vcítit, v tom emočním slova smyslu samozřejmě, ve fyzickém se do něj rád vcítím kdykoliv a kdekoliv, je sice otravnej jak osina v zadku a při každé možné příležitosti mi mile rád způsobuje tu nejhorší bolest hlavy v životě tím svým neustálým žvaněním, ale má jednoduše něco do sebe... Možná je to tím perfektním zadkem, blonďatými vlasy a výrazem naprosté nevinnosti, roztomilosti a žhavosti zároveň anebo snad tím, jak se i přes všechnu mou snahu se ho zbavit, pořád drží poblíž mě jako prezident mého fanklubu a mě to svým způsobem lichotí, ale jak říkám, něco na něm mi občas jednoduše nedá spát a přesně proto se právě teď nedokážu zbavit toho otravného pocitu, že ačkoliv ho znám teprve, vlastně v mém případě JIŽ několik měsíců, tak vím, že s ním určitě není něco v pořádku! Jenže já si vážně nehodlám hrát na pana "Co to s tebou, sakra, je?"

B: "Hey, pikolíku!"...Zařval jsem na něj přes celou jídelnu.

Odpovědí nebo spíš reakcí mi bylo pouze svižné ukázání prostředníčku, za níž následoval pohled vystřižený, jak z nějaké hororové scény, kterým kdyby mohl, tak mě snad na místě zabije!

B: "Můžeme si konečně objednat?"...Pokračoval jsem.
Maikey: "No tak, neproháněj svýho přítele, jak pak bude fungovat?"...Sarkasticky mi připomněl, že se s Justinem občas zapomínám hlídat a lidi v mém okolí si to začínají přebírat podle svýho.
Ted: "Hlavně pak doma, v posteli."
Emmett: "Takový mladý maso si musíš vydržovat, Briane, aby ti neuteklo, za někým mladším a pevnějším."
B: "Co kdybyste všichni prostě táhli do prdele?"

Teď anebo nikdy!(9)

22. september 2015 at 0:05 | Janča |  Teď anebo nikdy!
Poslední díl.

JUSTIN

varování: žádné
postavy: Justin Taylor, Brian Kinney

Já jsem asi opravdu hodně naivní člověk a to jsem si myslel, že to je něco, co už mě dávno přešlo, jenže teď se mi zdá, že je to ještě horší, než kdy dřív... Já si totiž vážně do poslední chvíle myslel, že Brian si to s tou večeří rozmyslí a pokusí se mi tak ukázat, že nejsem jen to, co si myslím, že jsem - spolubydlící na sex! Ještě v momentě, co mě zastavil mezi dveřmi, mi srdce plesalo radostí v domnění, že Brian řekne "Jdu s tebou," místo toho mě však nepatrně políbil a řekl "Užij si to," a to bylo zkrátka... Já ani nevím, jak bych to měl vlastně vyjádřit - možná zarážející? I když ne zas tak tolik, je to přeci Brian Kinney, alfa samec, kterého každý chce a nikdo ho nemůže mít, pomalu ani já! Fakt zoufalé!
K restauraci jsem dorazil o deset minut později, než jsem měl domluvené s Daphne, ale podle všeho to bylo jedno, jelikož ona tu stále nebyla, bylo to zvláštní, poněvadž si nevybavuji, že by někdy přišla pozdě, ale nenechal jsem se tím rozrušit, hlavní pro mě bylo, že přijde a nevybodne se na mě jako někdo! Jenže i to jsem nakonec začal přehodnocovat, když jsem na hodinkách uviděl za pět minut půl osmé, v tu chvíli mi nezbývalo nic jiného, než jí zavolat...

J: "Daphne?"
Daphne: "Nemohu k telefonu, pokud chcete, zanechte zprávu,"...No výborně! A co teď s tím jako? To snad zapomněla, že je to dneska nebo jsem jí řekl špatný čas či snad den? To je hloupost, tak mimo jsem být z Briana přeci nemohl!
J: "Doufám, že máš jen vybitý telefon a nezapomněla si na mě, začínám tu totiž vypadat jako nějaký podivín, co si rád prohlíží lidi při jídle, tak mě nenech ve štychu, Daph, dnes tě vážně potřebuji... Budu tu čekat, dokud se neukážeš. Snad mě dřív neodvezou ve svěrací kazajce... Zatím."

Zasmál jsem se a telefon položil s tušením, že dnes se snad opravdu navečeřím sám a budu vypadat jako naprostý zoufalec, na kterého se nejen, že vybodnul přítel, ale taky nejlepší kamarádka! Do toho blázince se snad půjdu zapsat sám a dobrovolně!

Teď anebo nikdy!(8)

21. september 2015 at 0:11 | Janča |  Teď anebo nikdy!
Nový díl.

BRIAN

varování: žádné
postavy: Brian Kinney, Justin Taylor

Vrátil jsem se domů po čtvrté, po Justinovi nebylo ani památky, znepokojilo mě to, ale jen do chvíle, než jsem si uvědomil, že dnes neměl jen ranní, ale dá se říct, že celodenní šichtu, která mu končí až v pět, do té doby se tedy mohu v klidu dál proklínat za to, co jsem včera udělal - za to, jak jsem ho políbil na čelo, dal mu pramen vlasů za ucho, díval se na něj jako na obrázek, za to, že jsem si dovolil být tak patetický a směšně romantický, za to, že jsem se nekontroloval, protože... Protože mi zatraceně chybí! Nechtěl jsem si to připustit, jenže když včera přišel a já ho viděl, věděl jsem, že nechci, aby odešel, aby spal někde jinde, aby na mě byl pořád naštvaný, nesnáším chvíle, kdy si za ním nemůžu jednoduše dojít a políbit ho, dotknout se ho nebo ho třeba jen obejmout, je to tak frustrující a včera to bylo několikanásobné, najednou jsem se nechtěl chovat jako kretén, naopak jsem mu chtěl ukázat, že dokonce i já se umím zachovat hezky! Nezískal jsem sice to, oč mi především šlo, tedy mít ho v noci u sebe, ale alespoň zůstal, mně to sice způsobilo tu nejhorší bolest zad v životě díky mojí podělaný italský pohovce, ale aspoň jsem věděl, že je tady a bylo to lepší než nic!
Když jsem zaslechl zvuk toho křápu, který si říká výtah, ztuhl jsem a možná dokonce i zpanikařil, ráno jsem odtud utekl, co mi nohy stačily, protože jsem mu nechtěl čelit, jenže teď nemám kam utéct a ani nemám ponětí, co mám vlastně dělat natož říkat a to u mě není normální!

B: "Ahoj,"...Pozdravil jsem jej od počítače.
J: "A-ahoj, dneska jsi tu nějak brzy."
B: "Vzal jsem si práci domů."
J: "Vidím."
B: "A jak ses měl ty v práci?"
J: "Jako obvykle."
B: "Aha."

Jestli tohle měla být konverzace tak já jsem asi z jiný planety! Tohle přeci nemůže být všechno, co si řekneme, přeci tu teď nebudeme sedět jak dva šašci a ignorovat se a... Do prdele! Vždyť on tu sedět nebude vůbec, on jde na tu podělanou večeři s Daphne, na tu, na kterou chtěl, abych s ním šel já, na tu, na kterou nemám koule jít, protože jsem prostě Brian Kinney!

Teď anebo nikdy!(7)

18. september 2015 at 0:09 | Janča |  Teď anebo nikdy!
Nový díl.

JUSTIN

varování: žádné
postavy: Justin Taylor, Brian Kinney, Debbie Novotny

Po šichtě jsem šel oxidovat k mámě, nechtělo se mi zase otravovat Daphne a jít domů za Brianem jsem neměl v úmyslu dřív, než jsem řekl, vlastně se dá říct, že jsem se k němu nakonec vydal ještě déle, než jsem měl původně v plánu, z odpoledne se totiž stal večer, tak nějak jsem pořád nebyl schopný sebrat odvahu a máma se mě po úspěšně zpovědi snažila rozveselit, takže jsme se pustili do vaření a filmů, ve finále jsem ale usoudil, že bude lepší se konečně překonat, bylo to v podstatě něco jako teď anebo nikdy a přiznejme si v mém případě by to 'nikdy' být nemohlo!
Při cestě k němu jsem se snažil vymyslet, kde dnes budu spát, nechtělo se mi totiž nikoho znova otravovat a stejně tak, i přes to všechno, se mi nechtělo spát jinde, tak nějak jsem si nedokázal představit další noc bez Briana... Ano i po tom všem, co udělal, jsem pořád neschopný být bez něho, já jsem vážně patetický! Jenže teď nevím, jak to vyřešit, protože opravdu nechci, aby si Brian myslel, že už jsem v pohodě, protože nejsem a myslím, že ještě nějakou dobu nebudu, ale právě teď se mi ani trochu nelíbí představa noci bez něj!
Když jsem vyjel výtahem až před Brianův nebo snad náš loft, tím si fakt už nejsem jistý, zpanikařil jsem, ale musel jsem se překonat a vejít...

B: "Jdeš pozdě,"...Brianova hlava vykoukla z kuchyně a já málem dostal infarkt.
J: "Promiň, zdržel jsem se u mámy."
B: "V pohodě."

Říkal sice, že je to v pohodě, ale ve tváři jsem mu jasně mohl vyčíst, že to v pohodě není a nevím proč, ale zdálo se mi, že v tom nebude jen tohle, jako by se snad něco stalo!

J: "Děje se něco?"
B: "Kromě očividného?"
J: "Myslím krom toho, co se děje mezi námi."
B: "Jen jsem měl nečekanou návštěvu, nic důležitého."

Teď anebo nikdy!(6)

17. september 2015 at 0:07 | Janča |  Teď anebo nikdy!
Nový díl.

BRIAN

varování: žádné
postavy: Brian Kinney, Justin Taylor, Debbie Novotny, Daphne Chanders

Po tolika probdělých nocích, co už jsem v životě zažil, bych na ně měl být touhle dobu už zvyklý, ale místo toho se cítím strašně, jako by mě přejel parní válec několikrát sem a tam a možná, že bych si to i zasloužil vzhledem k tomu, jaký kretén dokážu být! A to jsem se chtěl vrátit ke svému rčení "Bez omluv a bez výčitek!" hezký Kinney, fakt moc hezký! Už ani to nejsem schopný dělat kvůli tomu malýmu blonďatýmu vlezdoprdelkovi, který si před čtyřmi lety usmyslel, že nalepit se na mě bude zábava a já jsem buď to bohužel anebo možná bohudík tak blbej, že bych mezi nás nejraději dal ještě víc rychle schnoucího lepidla, protože už je jednoduše součástí mého života a já si ho bez něj už ani neumím nebo spíš nechci představovat, jenže on mi to nedělá vůbec jednoduché, pořád si jde umíněně za svým a myslí si, že mě změní k obrazu svému, jenže já nejsem kus umění, i když o tom by se dalo dohadovat, to je pravda, ale mám to na mysli v tom druhém slova smyslu, já už jsem holt takový, jaký jsem, nikdo mě nemůže změnit ani opravit, nikdo, dokonce ani on!
Když jsem se ráno podíval na hodiny, což jsem od chvíle, co Justin utekl, udělal asi tak milionkrát, ukázalo se, že je chvilku po sedmé, obvykle to pro mě znamená dobu určenou ke spánku, ale právě teď to znamenalo jediné - Justin bude do půl hodiny v jídelně na svou obvyklou ranní šichtu a já si ho jednoduše nechci nechat ujít, ačkoliv je pravda, že by to možná bylo lepší, mít totiž scénu před celou jídelnou se mi opravdu nechce, jenže nevidět ho by pravděpodobně bylo mnohem horší!

Debbie: "No ne, tady je ale někdo ranní ptáče! Kde máš blonďáka?"
B: "Můžu dostat kafe?"...Vyhýbal jsem se odpovědi za každou cenu.
Debbie: "Samozřejmě, zlato... Až dostanu odpověď."
B: "Nemá být tvou prací obsluha a ne otravování lidí?"
Debbie: "Když musíš, tak musíš."
B: "Spíš, když chceš, tak chceš... Ty se v tom totiž přímo vyžíváš."
Debbie: "Říkej si tomu, jak chceš... Ale teď mluv."
B: "Nejsem jeho podělaná chůva, může být, kde chce, s kým chce, jak dlouho chce... Mohli by to už všichni konečně pochopit?"...Neovládl jsem se.
J: "Pochopil jsem,"...Ozvalo se za mnou a já naprosto ztuhl!

Teď anebo nikdy!(5)

16. september 2015 at 0:13 | Janča |  Teď anebo nikdy!
Nový díl.

JUSTIN

varování: žádné
postavy: Justin Taylor, Daphne Chanders

Zatracenej Brian! Zase se předvedl v tom nejlepším světle, zase mě přinutil sebrat se a jít pryč, zase mě vytočil k nepříčetnosti! Jako by se v tom snad vyžíval, jako by to bylo zdrojem jeho potravy, jako by nebyl schopný alespoň jednou říct pravdu a nechovat se jako kretén! Jenže to bych žádal příliš, já mu totiž nestojím za to, aby tu svou podělanou masku zahodil a přiznal, že ho zabijí, když jsem s někým jiným anebo, aby dokonce souhlasil s něčím tak směšně romantickým jako je večeře, já se z něho vážně jednou zblázním, pro Krista!

Daphne: "Justine?"...Ospale na mě pohlédla, když otevřela dveře.
J: "Promiň, vzbudil jsem tě?"
Daphne: "Jsou čtyři hodiny ráno, co myslíš?"
J: "To mi mohlo dojít."
Daphne: "Máš štěstí, že je neděle a já nevstávám."
J: "Jinak bych tu nebyl... Ale potřebuju někde zůstat."
Daphne: "Brian?"
J: "On a nikdo jiný."
Daphne: "Tak pojď."

Cítil jsem se jako blbec, nejen, že jsem jí vzbudil, ale jako obvykle jsem za ní přišel, abych si vylil srdce a na Brianův účet použil co nejvíc jedovatých poznámek dokážu a to poslouchat asi není zábavné, jenže já tak nějak nemám na vybranou, musím to ze sebe dostat!

Teď anebo nikdy!(4)

15. september 2015 at 0:05 | Janča |  Teď anebo nikdy!
Nový díl.

BRIAN

varování: 18+
postavy: Brian Kinney, Justin Taylor

Hned, jak jsem dorazil domů, první, co jsem udělal, bylo zkontrolování hodin a při zjištění toho, že je teprve půl druhé, mě píchlo u srdce, Justinovi to totiž dávalo přesně hodinu a půl na to, aby si užil a domů dorazil včas, něco mi však říkalo už při odchodu z Babylonu, že on domů včas nepřijde a to ačkoliv si to přiznávám s odporem, mi nedělá vůbec dobře a to mě sere ještě víc! Já přeci nežárlím, žárlení je pro lesbičky a heteráky, kteří se díky ní stávají ještě patetičtějšími, než už sami o sobě jsou, takže tomu jednoduše budu říkat nenaplnění svých potřeb - Justin tu není a já nemám s kým šukat, nic víc, nic míň, tečka!
Po hodině zírání na televizi, ve které šla jedna kravina za druhou, jsem se uchýlil do sprchy a pokud mám být upřímný nikdy jsem se v ní necítil tak sám, najednou bych snad i vraždil za to, aby se v ní se mnou Justin nacházel... Kurva, proč jsem takový kretén?! Když jsem ho mít mohl, tak jsem ho raději ignoroval a nakonec, když jsem se zajímat začal, tak on už měl svoje plány, jen aby mě vytočil a to se mu bohužel povedlo!

B: "Pro Krista!"...Vešel jsem do ložnice a aniž bych to čekal, jsem tam narazil na Justina.
J: "Ne, jen já."
B: "Jsi tu brzy."
J: "Je za deset minut tři, neřekl bych."

Buď to mu jeho plány nevyšly podle představ anebo se zkrátka rozhodl vrátit ke své předchozí náladě, která zahrnuje nepříjemný tón a výraz nasrání!

B: "Tak jací byli?"...Vědět jsem to nechtěl, ale tu otázku jsem položit musel.
J: "Fajn."
B: "Jenom fajn? Nedivím se, že se chováš takhle."
J: "Chceš snad, abych ti detailně popsal, jak mi ho jeden skvěle vykouřil a druhý mě šukal skoro celou hodinu?"

Teď anebo nikdy!(3)

14. september 2015 at 0:01 | Janča |  Teď anebo nikdy!
Nový díl.

BRIAN

varování: žádné
postavy: Brian Kinney, Justin Taylor, Michael Novotny, Emmett Honeycutt

Kdybych Justina neznal, myslel bych si, že se snad dočista zbláznil, on dělá jako bych snad byl ten typ člověka, co chodí na rande a ještě k tomu do nějaké nóbl restaurace, kde by na nás všichni homofobové civěli jak na zjevení, sice jsem hrdý gay, ale opravdu nemám potřebu být středem pozornosti namyšlené společnosti, která má s lidmi jako já problém, možná teď zním jako srab, ale jednoduše radši strávím večer v Babylonu, popřípadě s Justinem doma v posteli, než na večeři pro dva, kterou by Justin bral jako nový level našeho vztahu a ještě by mi při tom mohl někdo hodit svou večeři na hlavu, protože by se mu jednoduše nelíbilo, že musí večeřet vedle dvou buzniček!

Maikey: "Tys přišel!"
B: "Neměl bych snad?"
Maikey: "Obvykle si tu už dávno."
B: "No a dneska jsem tady až teď... Kde je nějakej použitelnej zadek?"
Emmett: "U tebe doma například?"...Přitančil k nám rozesmátý.
B: "Zrovna odtamtud jdu a nevšiml jsem si."
Maikey: "To jako vážně?"
B: "Ano, bydlím tam!"
Emmett: "Myslím, že ho zaráží, že jste se s Justinem opět úspěšně chytli."
B: "A to jsi vyčetl kde?"
Emmett: "Jsi tu bez něho a máš nervy na pochodu, jednoduchý jak facka."
Maikey: "Má pravdu."
B: "Víte vy co? Naserte si! Já si tu poradím i bez vás."

Zamířil jsem rovnou na bar a objednal si sklenku, nevím, čím to bylo, ale najednou mě začalo hryzat svědomí a ne proto, jak jsem reagoval na tu kravinu, kterou mi Justin předhodil, ale kvůli tomu, že jsem mu řekl pár věcí, které jsem zrovna nemusel... Ale od kdy já se, kurva, trápím kvůli tomu, co říkám?! Zatraceně, Briane, vzpamatuj se!

Teď anebo nikdy!(2)

11. september 2015 at 0:03 | Janča |  Teď anebo nikdy!
Nový díl.

JUSTIN

varování: 12+
postavy: Justin Taylor, Brian Kinney

Zdálo se, že moje taktika vyhýbání se tématu skrze polibky úspěšně zabírala, alespoň to tedy nevypadalo, že by Brian měl větší zájem o má slova, než o můj zadek, proto jsem si mohl v klidu oddychnout a nechat se líbat jeho šťavnatými rty! Po chvilce dokonce propustil moje ruce z jeho sevření a já se ho tak konečně mohl dotýkat, byl to báječný pocit, který jako bych snad nezažil celé věky a ne jen minuty! V momentě, co jeho dlaň začala pomalu klesat od mé hrudi, přes moje bříško až k mému rozkroku, mi tuhla krev v žilách, byl jsem tak vzrušený, že jsem myslel, že tohle už dál přeci nemohu vydržet, tak moc jsem ho chtěl, stačil tak malý kousek a jeho ruka se mě tam dotkla, tak malý kousek...

B: "A teď, když jsem tě dostatečně rozdráždil, je na čase, abys mi to řekl,"...Pošeptal mi do ucha.
J: "Co?"...V ten moment se mi zježily chlupy na těle z představy, že nic nebude, pokud mu nedám vysvětlení a to jestli udělám, tak pak stoprocentně nějakou dobu nic nebude!
B: "No nekoukej na mě jak na zjevení a mluv."
J: "Od kdy radši mluvíš, než šukáš?"...Zkoušel jsem na něj jeho vlastní metody.
B: "Od té doby, co mě vytáčíš tím, jak mě vodíš za nos a kuješ na mě lsti."
J: "Nic takového jsem...!"
B: "Nejsem slepej a blbej už vůbec ne, poznám, když se mě snažíš svést, protože chceš něčeho docílit."

Brian ze mě v tu chvíli slezl a já měl pocit, že se na mě snad naštval, ale to jsem věděl, že je blbost, on není nikdy naštvaný, on vždy vše úspěšně ignoruje a dělá, že ho to netrápí, ale i tak mi bylo jasné, že pokud mu nedám přijatelné vysvětlení, sebere se, odejde a vrátí se, až si zašuká s dalším z mnoha tricků!

Teď anebo nikdy!(1)

10. september 2015 at 0:02 | Janča |  Teď anebo nikdy!
Nová povídka.

JUSTIN

varování: 15+
postavy: Justin Taylor, Brian Kinney

Sprchoval jsem se a dodával si odvahu k tomu udělat nemožné, dalo by se říct, že jsem v té sprše byl už snad hodinu, poněvadž strach z Brianovo reakce, mi nedovoloval vylézt, kdo by se taky nebál, kdyby znal tak dobře jako já Brianovu super antiromantickou duši, díky které se mu slovo 'romantika' doslova příčí v krku, div se nezadusí?! Dobře, tohle je fakt blbej nápad a já jsem tak blbej, že opravdu zvažuji, že mu to navrhnu, no lépe řečeno, že mu to vnutím, ale má to vůbec smysl? Nenapálil jsem s ním už mnohokrát? Opravdu je tu šance, že alespoň pro jednou nezavrhne vše, co řeknu? Že já se sám sebe vůbec tak naivně ptám, když odpovědi už dávno znám!
Divil jsem se, že mě Brian nepohřešuje, ale vteřinu na to jsem si uvědomil, že jemu je vlastně jedno, kde, proč a jak dlouho tam jsem, lépe řečeno on to mile rád alespoň předstírá, tedy pokud se mnou zrovna nechce šukat anebo nemá jednu z těch svých chvil, kdy si dovolí mi dát najevo nějaký ten zájem, protože zapomene, že by neměl, ale právě teď se zdá, že ani jedna z možností se nekoná, prostě je mu to pouze fuk! Tohle je vlastně taky věc, která by mi měla dát jasně najevo, že s kladnou reakcí nemám v žádném případě počítat, což vlastně nepočítám, ale já jsem jednoduše tak pitomej, že právě teď vážně vylézám ze sprchy, omotávám si ručník kolem pasu a vstupuji do jámy lvové za Brianem do ložnice, který zrovna rozvaluje své sexy křivky přes celou postel mně na obdiv! Je to zkrátka teď anebo nikdy!

B: "Kde si byl tak dlouho?"
J: "Ty sis všiml?"...Zeptal jsem se pobaveně.
B: "Dlouho tu byl nezvyklý klid, začínalo mi to připadat divné, pak jsem si ale všiml, že tu chybíš ty."

To by nebyl on, aby neměl jednu z těch jeho odpovědí, kterými zkazí a zazdí i ty nejmenší šance na náš normální vztah, který by zahrnoval i maličkosti jako třeba, že by dal najevo, že mu chybím, když mu nejsem nablízku, paličák jeden!

Návrat

9. september 2015 at 10:19 | Janča |  Info
Takže, jak jste si asi všimli, změna vzhledu proběhla celkem úspěšně a dokonce rychleji, než jsem si původně myslela Smějící seTudíž až na nějaké věci je to vlastně více méně hotové, ale to už všechno budu dodělávat postupně a v tom případě mi už nic nebrání v tom vrátit se zpět a s radostí Vám mohu oznámit, že zítra se můžete těšit na první díl nové povídky! Smějící seUsmívající se

Další oznámení

6. september 2015 at 12:42 | Janča |  Info
Milí čtenáři,
vím moc dobře, že jsem se měla zítra vracet a ještě do včera jsem s tím počítala, ale to je tak, když se nudíte a řeknete si, že by nebylo na škodu dát blogu nový kabátek, je pravda, že ten, co mám, je pěkný a není to zas tak dlouho, co ho mám, ale nedá se nic dělat, když se do něčeho dám tak to jen tak nevzdám, akorát tentokrát si ho budu dělat úplně sama, vždy jsem měla nějakou výpomoc, teď jsem si ale řekla, že to chci udělat přesně podle svých představ a fantazie, s největší pravděpodobností to sice skončí tak, že i dítě ze školky by to mělo lepší, ale ani to mě neodradí od toho, abych to aspoň zkusila, když tak se holt pak na mém blogu nevyznáte no, to není zas taková věda určitě Smějící se Takže se do toho dám a v následujících dnech bude na blogu asi dost chaos a za to se omlouvám, nicméně musím prodloužit pauzu alespoň o další týden, plus mínus, slibuju, že hned, co to půjde jsem tu zas, jak na koni s novými povídkami a novým vzhledem, zatím se mějte hezky Usmívající seSmějící se