Osud(6)

30. července 2015 v 0:01 | Janča |  Osud
Poslední díl. - 18+

JUSTIN

Jakmile se ozval zvuk výtahu, který nebylo možné kvůli jeho hluku přeslechnout, zpozorněl jsem, čím hlasitěji se hluk ozýval, tím více bylo jasné, že se výtah blíží nahoru, a když se ozval ten nejhlasitější zvuk, který tento šílený výtah vydává při zastavení, přímo přede dveřmi, věděl jsem, že Brian je doma! Ihned jsem vyskočil z pohovky a šel ke dveřím, chtěl jsem ho hezky uvítat... Dobře chtěl jsem mu podlézat a zjednodušit nadcházející situaci, o které Brian ještě neví, jenže v okamžiku, kdy jsem byl u dveří a ty se začaly otvírat, rychlým úprkem jsem zmizel v kuchyni a začal jsem zkoumat ledničku, aniž bych tam něco potřeboval, ale jednoduše jsem se musel chovat neutrálně, podlézání by to přeci jen všechno zhoršilo! Tak co jsem si, sakra, myslel, když jsem se o to chtěl pokoušet? Já už jsem asi vážně v koncích!


B: "Ahoj!"...Ozvalo se tak blízko mě, že jsem leknutím nadskočil.
J: "A-ahoj,"...Musel jsem nad svým chováním protočit oči, ale samozřejmě tak, aby to Brian neviděl, to by mi ještě scházelo, ty jeho otázky, proč, co a jak!
B: "V pořádku?"...Ptal se v blízkosti mých rtů a ještě, než jsem stačil odpovědět, mě políbil a natiskl na ledničku, v ten moment jsem nevěděl ani, jak se vlastně jmenuju.
J: "Teď už ano,"...Vydechl jsem.

Jenže pak mi došlo, že jsem řekl naprostou hloupost, já nejsem v pořádku, já jsem naštvaný a odhodlaný bojovat za to, co chci! Jenže on je tak neskutečně k sežrání!

B: "Do teď si nebyl?"...Konečky svých horkých prstů mi začal přejíždět přes holou kůži na pažích.
J: "Nijak zvlášť,"...Těžkl mi dech.
B: "Tak to jsem dorazil ve správnou chvíli,"...Začal mě něžně líbat na krk a já se prakticky roztékal!
J: "To jsi... Ne, ne, ne, ne! Tohle nemůžeme,"...Odstrčil jsem jej od sebe a udělal jsem mezi námi potřebnou vzdálenost.

Díval se na mě jako na blázna, ale já jsem se mu nijak zvlášť nedivil - vždyť jsem se jak blázen choval, jako blázen, který zrovna uprchl z psychiatrického zařízení, měli by mě uzemnit injekcí, nacpat do svěrací kazajky a odvést na nějaký pustý ostrov, nemyslím si totiž, že bych se měl nadále pohybovat mezi lidmi, navíc po mém dnešním výstupu se mnou Brian zajisté nebude chtít mít nic společného, tudíž ostrov a pravidelná dávka léku na uklidnění pro mě bude víc než ideální!

J: "Musíme si promluvit."
B: "A je to tady,"...Pronesl to takovým způsobem jako by snad od začátku věděl, že tenhle okamžik přijde.
J: "Co tím myslíš?"
B: "To, co říkám - hned, jak si mi řekl, že mě chápeš a že by bylo sobecké mě změnit, jsem věděl, že přijde okamžik, kdy si to hodně rychle rozmyslíš... Proč myslíš, že jsem si předtím myslel, že si se zbláznil?"

Teď jsem to byl já, kdo se koukal na něj jako na blázna... My jsme se asi zbláznili oba, to je jisté, chtělo by to dva ostrovy!

J: "Počkat já ti nějak nerozumím... Tobě se tedy nelíbilo, že jsem ti dal svobodu?"
B: "Neřekl bych, že nelíbilo, spíš mě to znepokojilo... Sice mi lezeš na nervy, ale tak nějak si roztomilej, když mě uháníš."

Nadzvedl jsem obočí neschopen jediného slova! Opravdu jsem nebyl daleko od toho, zajít na policejní stanici a poprosit někoho, aby mu změřili promile v krvi... Tohle nemůže být střízlivý proslov, rozhodně ne od Briana Kinneyho!

J: "Takže, abychom si to ujasnili... Tobě se líbí, když tě otravuji těmi nesmysly o lásce, ale rozhodně se nikdy nezměníš v člověka, který lásku bude rozdávat?"
B: "Hele vím, jak blbě to ode mě zní a až se ráno probudím, budu dělat, že si nic z tohohle nepamatuju, ale abych pravdu řekl, horší je, když děláš, že ti je jedno, co dělám."
J: "Takže v podstatě tím, že budu moct mluvit o těch všech věcech, budu mít, co chci a tím, že se tě ale nebudu snažit změnit, budeš mít, co chceš ty."
B: "Nemám ponětí, co si právě teď řekl, ale rozhodně je to správně."
J: "Briane, proč mám pocit, že za tímhle něco je?"
B: "Nevím, asi proto, že to máš ode mě... Ale jednoduše snažím se udělat kompromis, nebudu tě kázat pokaždé, když budeš básnit o naší osudové lásce a překrásné budoucnosti, když ty přestaneš mít problém s tím, jak žiju... A kdo ví, třeba jednoho dne budu takový, jakého mě chceš mít, ale teď jsem takový a ty to musíš přijmout, stejně jako já se snažím přijmout tu tvojí nesnesitelnou romantickou duši,"...Ušklíbl se, ale zároveň usmál.

Nevím, jestli to bylo to nejkrásnější anebo to nejdivnější, co mi kdy kdo řekl, ale musel jsem uznat, že něco takového jsem od Briana nečekal, něco tak lidského! Sice jsem měl pořád pocit, že na tom něco nehraje, ale rozhodně jsem nehodlal být proti, kolikrát bych taky mohl mít štěstí na takový kompromis, že?

J: "Fajn."
B: "Určitě? Nebudeš mě hned zítra poučovat o tom, že jsem vůl?"
J: "Až pozítří,"...Zasmál jsem se.
B: "Já tě jednou zabiju, víš to?"
J: "To je možné, ale já teď dávám přednost něčemu mnohem příjemnějšímu,"...Přistoupil jsem k němu a nechal jsem se jím políbit.
B: "S tím mohu jedině souhlasit!"

Brian mě ihned přitlačil ke kuchyňské lince a drsně si podmanil mé rty, zatímco já jsem jej zbavil saka a pomalu jsem mu rozepínal jeden knoflíček košile za druhým! Poté jsem jazykem obkroužil jednu jeho bradavku a následně jsem jí vsál do úst, on vzápětí hlasitě zasténal! Následně chytil konečky prstů mou bradu a přitáhl si mě k dalšímu polibku a mezitím mi rozepnul kalhoty a rukou mě začal hladit, nemohl jsem jinak, než hlasitě sténat!
Hned na to si přede mě klekl, stáhl mi kalhoty společně s trenkami až ke kotníkům a pojal mě do úst, těsně po kořen, musel jsem se zapřít o linku, jinak by se mi snad podlomila kolena! Do toho mi Brian dlaněmi laskal pozadí a já jsem měl pocit, že jsem snad v miliontém nebi, doslova jsem mu zarýval nehty do holé kůže!
Když jsem začal pociťovat, že můj vrchol se blíží, zastavil jsem jej a on si stoupl, aby mě opět mohl políbit a vzápětí si mě k sobě otočil zády a já svou horní polovinu těla přitiskl na linku a rukami jsem se pevně držel za její okraj. Brian si následně navlékl kondom a poté do mě opravdu opatrně pronikl, při přirážení byl už ale naprosto divoký, možná až drsný, ale mně se to líbilo, byla to neskutečná rozkoš, která nás dovedla k té největší - k orgasmu!
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jane Jane | Web | 30. července 2015 v 11:56 | Reagovat

Jestli byl Brian opravdu tak střízlivý, jak podle všeho vypadal, tak to klobouk dolů

2 Janča Janča | Web | 30. července 2015 v 19:12 | Reagovat

[1]: Očividně byl :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama