Hříšná hra(5)

18. května 2015 v 0:01 | Janča |  Hříšná hra
Nový díl.

JUSTIN

Vydal jsem se Brianovým směrem, a ačkoliv se vzdálenost k němu zdála tak krátká ve skutečnosti byla snad nekonečná, jako by se mi spíš vzdaloval, než přibližoval, ten pohled na to, co se u něj odehrávalo, mi nedělal dobře, ale i přes to na tom bylo něco vzrušujícího, vášnivého, živočišného, to vědomí, že to dělá jen proto, aby mě naštval, mě zkrátka nutilo k ještě větší nadrženosti! Nezapomínal jsem však na to, že je přede mnou velký úkol - přinutit Briana vzdát se výhry a sám si jí užít a ta výhra samozřejmě bude zahrnovat nejen jeho mužné tělo a božský zjev, ale i pocit toho, že se vzdal, protože mě miluje, tvrdý oříšek, zhruba stejně tvrdý jako má erekce, nemluvě o té Brianově, kterou i přes tu vzdálenost mohu téměř zřetelně vidět, ale jak jsem řekl, půjdu klidně přes mrtvoly, jen abych pro jednou dostal to, co chci já a ne on!

Oba trickové se ústy a především jazyky velmi pečlivě starali o jeho krk, ušní lalůčky a v podstatě o vše, co se týkalo jeho části těla od hrudi nahoru, za to jejich dlaně v pomalém, ale občas a rychlejším tempu přejížděly po jeho stehnech více k jeho rozkroku, měl jsem za to, že mu to snad udělají rovnou na baru a on se ničemu nebude bránit, bude si užívat to, že mu ho kouří dva sexy kousky, zatímco si bude moc dobře vědom toho, že všechno vidím, dokud ho nevyvede ochranka, vážně bych se ničemu z toho nedivil, ale já jsem tu od toho, abych tomu zabránil a přinutil Briana po mně prahnout jako nikdy v životě, abych byl objektem jeho zájmu jenom a jenom já, aby kvůli mně byl schopný zapomenout na svou hru a prostě si mě vzít bez toho proradného divadla kolem!

J: "Ahoj,"...Přistoupil jsem k němu... Pardon vlastně k nim a víc než jemu jsem svou pozornost věnoval jim, byli fakt sexy! A taky součástí mého plánu!
B: "Kluci vteřinku pauza... Copak potřebuješ, Sunshine?"...Kdybyste viděli tu jeho namyšlenost a nesnesitelné sebevědomí asi byste mu vrazili, já do toho neměl daleko!
J: "Hmm, když o tom tak přemýšlím tak od tebe vlastně nic."
B: "Prosím?"...Jo za tenhle pohled mi to fakt stálo!

Sebral jsem veškerou bojovnost, která se ve mně nacházela a že jí nebylo málo a jednomu z jeho tricků jsem jazyk vrazil skoro až do krku, líbal jsem ho tak vášnivě, že já sám jsem z toho byl mimo, tudíž si umíte představit Brianův obličej a to především škubání lícních kostí, které jsem zahlédl v momentě, co jsem své rty odtrhl od těch trickových!

J: "Jak se jmenuješ? Zeptal bych se jeho, ale myslím, že nemá ani páru."
Trick: "Scott."
J: "Chceš tančit, Scotte? A pak možná i něco víc?"...Olízl jsem si rty.
Trick: "Že váháš!"

Ještě jednou jsem se podíval na Briana, na jehož tváři se mísil vztek, žárlivost a pravděpodobně zmatenost, což mě svým způsobem zaskočilo, vzhledem k tomu, že Briana takhle neznám, ale nijak jsem se tím nenechal rozhodit a ihned jsem se s Brianovým, teď už vlastně mým trickem vydal na parket, kde jsem započal další ze svých sexy tanců!
Díky tomu, jak šikovně jsem si stoupl, jsem měl přímo parádní výhled přes Scottovo rameno na Briana u baru, propaloval nás způsobem, že by vyděsil i sériového vraha, mělo by mě to těšit, nebyl jsem přeci daleko od toho celou tuhle záležitost, tuhle hru vyhrát, ale místo toho jsem měl pocit, že jsem Brianovi tak nějak podkopnul jeho tvrdě vybudované sebevědomí, myslím, že není zvyklý na to, aby od něj trickové odcházeli za jiným a ještě k tomu, když tím někým jsem já... Jo přiznávám, nechtěl bych teď vědět, jak se cítí, možná mě pravděpodobně i nenávidí! Začíná mi z toho jít hlava kolem! Tohle asi nebude výhra, kterou jsem si představoval, mám spíš pocit, že jsem započal nějakou nepěknou rozepři!

J: "Asi mě budeš muset omluvit."
Trick: "Co?"
J: "Tohle byl špatný nápad."
Trick: "Ale no tak, můžeme jít dozadu a..."
J: "Mám přítele."
Trick: "Přítele?"
J: "Jo... Teda ještě před chvílí jsem měl, teď už si tím nejsem tak jistý."

Odstrčil jsem ho stranou a popošel jsem o kus dál, Scott ani na chvíli neváhal a chopil se jednoho z kolemjdoucích, musel jsem se nad tím pousmát, nevím totiž, na co jsem si tu hrál, když jsem prakticky dělal to samé, jen abych Brianovi dokázal, že nejen on může mít někoho jiného, sakra, teď si vlastně připadám jako blbec! Jasně ta výhra je velice lákává, kdo by nechtěl pro jednou vyzrát nad samotným alfa samcem Brianem Kinneym a vychutnávat si pocit vítězství? Asi jen naprostý blázen! Ale o to asi jde, já jsem blázen a to absolutní, ale jen a jen do něj, miluju ho tak moc, že jsem schopný dělat tyhle šílenosti, jen abych ho přiměl přiznat si, že mě miluje natolik, že je ochotný přestat hrát ty jeho proradné hry, jenže co z toho budu mít, když vyhraju? Tedy kromě toho pocitu, že jsem sobě a jemu něco dokázal? Nic! Tedy ne nic dobrého, už teď jsem jeho ego dost podkopnul a mám pocit, že se mnou nějakou dobu nepromluví, jak by to asi vypadalo, kdybych zašel ještě dál, jak jsem měl původně v plánu? Myslím, že by ošukal půlku ne-li celý Babylon, započal by svou metodu "Nic pro mě neznamenáš, tak už mi konečně zmiz ze života!" a ignoroval by mě mnohem víc, než tomu bylo do teď a to mi za to vítězství nestojí! Holt musím připustit, že jediný vítěz tady je on a díky tomu ho budu moct mít, ačkoliv on bude ten iniciativní!

Emmett: "Sunshine, ty ses tu zapomněl?"...Přitančil ke mně i s Maikeym.
J: "Co?"... Pomalu, ale jistě jsem se probouzel ze svého vnitřního rozhovoru se sebou.
Maikey: "Stojíš tu jak sudička."
J: "Ou. Trochu jsem se zamyslel."
Emmett: "To jsme si všimli a ten sexy kus, kterého si ukradl Brianovi, ti utekl."
J: "Já jsem ho spíš poslal do háje."
Maikey: "Ale proč? Mysleli jsme, že chceš Brianovi dokázat, že..."
J: "Jsem idiot... Nic víc mu tímto způsobem dokázat nemůžu."
Emmett: "Myslím, že mu to začíná docházet."
Maikey: "Taky bych řekl."
J: "O čem to mluvíte?"
Maikey: "Chtěli jsme, aby sis to uvědomil sám."
J: "Co, abych si uvědomil?"
Emmett: "Že nad Brianem vyhrát nemůžeš... A pokud by se ti to podařilo tak bys tím spíš prodělal, než něco vyhrál."
J: "Ale vždyť jste mě nutili, abych něco udělal."
Maikey: "To byl jediný způsob, jak ti dokázat, že nic dělat nemůžeš, Brian se o výhru připravit nenechá, ať už bys udělal cokoliv, on by našel způsob, jak to obrátit ve svůj prospěch, ty bys tomu ale v té bojovnosti nevěřil, tak jsme si s Emmem řekli, že bude lepší, když na to přijdeš sám."
J: "A co teď mám asi tak dělat?"
Emmett: "Jít ho hledat."
J: "Co?"
Maikey: "Je pryč, viděli jsme ho odejít."
J: "No samozřejmě... Můžu já mít ještě větší smůlu?"
Maikey: "Myslím, že smůla není tvým problémem, Brian tě miluje a pokud k tomu, aby ti to ukázal, potřebuje hry, měl bys mu je nechat a prostě hrát s ním."

Nevěděl jsem, jestli jim mám děkovat anebo je nesnášet a zabít, na rozhodování jsem ale neměl čas, musel jsem se dostat za Brianem a napravit to, co už jsem už tak dost podělal dřív, než to bude ještě horší, pokud je pro Briana výhra všechno, nemůžu mu to odpírat, to je ten jediný způsob, jak si zajistím, že on bude má výhra a jinou bych nikdy ani nemohl chtít!
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jane Jane | Web | 18. května 2015 v 8:23 | Reagovat

Tak na tohle se vyplatilo tak dlouho čekat.  
Jsem ráda, že si Justin uvědomil, že vyhrát jednu z těch Brianových her, by znamenalo prohrát jeho.
Těším se na pokračování :-)

2 Janča Janča | Web | 18. května 2015 v 16:02 | Reagovat

[1]: Těší mě, že se vyplatilo čekat :-) Uvědomit si to prostě potřeboval :-) :-D
Jsem ráda, že se těšíš :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama