May 2015

Pauza

20. may 2015 at 5:00 | Janča |  Info
Milí čtenáři,
vím, že to není tak dávno, co tu jedna taková pauzu byla, ale bohužel nemám na vybranou, školní rok se nebezpečnou rychlostí blíží ke konci a pro mě je to jasné znamení, abych začala pořádně makat a vytahovat všechny známky, tudíž doufám, že to pochopíte a počkáte si na další povídky Usmívající se Nevím, jak dlouho to bude trvat, ale na začátku velkých prázdnin bych tu měla být jak na koni, déle určitě ne, je dost možné, že se vrátím dřív z toho absťáku, že nepíšu, ale i tak spíš počítejte s možností, že to bude až tak kolem toho 30. června, zatím se mějte hezky a doufám, že se sem s chutí vrátíte, až se vrátím já Usmívající se

Hříšná hra(6)

19. may 2015 at 0:07 | Janča |  Hříšná hra
Poslední díl. - 18+

JUSTIN

Pociťoval jsem najednou šílené návaly horka a hlava jako by se mi točila na všechny světové strany, pomalu ale jistě jsem se začínal vzpamatovávat, má bojovnost ze mě začala upadat, můj adrenalin se měnil na zbabělost a mou touhu po vítězství vystřídal strach z toho, že jsem všechno naprosto, ale za to dokonale podělal! Ani nevím, na co jsem si tu vlastně hrál, měl jsem už po krk těch Brianových her, pro jednou jsem chtěl, aby projevil city nebo alespoň slova tak, jak to páry normálně dělají a ne prostřednictvím strategických her a myslel jsem si, že když mu ukážu, že hru nemusí vždy vyhrát jen on nebo ještě líp, že hry nejsou třeba k tomu, abych pochopil, co se mi snaží říct tak, že s tím konečně přestane, jenže jsem se do toho nakonec ponořil víc, než jsem zamýšlel, naprosto mě pohltilo to šílenství, že bych nad ním alespoň jednou mohl vyhrát a byl jsem pro to schopný udělat cokoliv, byl jsem naprosto zaslepen tím pocitem, že mu provádím to, co on mi provádí už několik měsíců a vědomím toho, že ho to štve stejně nebo snad ještě víc než mě, ale nakonec jsem pochopil, že nic z toho mi nepomůže k tomu, abych ho změnil podle svých představ, vlastně to ani nechci, vždyť já ho miluju takového, jaký je a nechci, aby se změnil, ne pokud on sám to nebude chtít a jestli potřebuje hry k tomu, aby vyjádřil to, jak se ohledně mě cíti tak fajn, je to lepší, než aby mlčel a odmítal mě! Otázkou teď však zůstává "Kde, sakra, je?"

Hříšná hra(5)

18. may 2015 at 0:01 | Janča |  Hříšná hra
Nový díl.

JUSTIN

Vydal jsem se Brianovým směrem, a ačkoliv se vzdálenost k němu zdála tak krátká ve skutečnosti byla snad nekonečná, jako by se mi spíš vzdaloval, než přibližoval, ten pohled na to, co se u něj odehrávalo, mi nedělal dobře, ale i přes to na tom bylo něco vzrušujícího, vášnivého, živočišného, to vědomí, že to dělá jen proto, aby mě naštval, mě zkrátka nutilo k ještě větší nadrženosti! Nezapomínal jsem však na to, že je přede mnou velký úkol - přinutit Briana vzdát se výhry a sám si jí užít a ta výhra samozřejmě bude zahrnovat nejen jeho mužné tělo a božský zjev, ale i pocit toho, že se vzdal, protože mě miluje, tvrdý oříšek, zhruba stejně tvrdý jako má erekce, nemluvě o té Brianově, kterou i přes tu vzdálenost mohu téměř zřetelně vidět, ale jak jsem řekl, půjdu klidně přes mrtvoly, jen abych pro jednou dostal to, co chci já a ne on!

Hříšná hra(4)

14. may 2015 at 0:02 | Janča |  Hříšná hra
Nový díl. - Zítra s největší pravděpodobností díl nebude, vůbec tento týden nestíhám a mám spoustu učení, pokusím se ho napsat, ale počítejte spíš s tím, že vám ho sem dám možná v sobotu, ale spíš až v pondělí, tak se nezlobte Usmívající se

JUSTIN

Mohl jsem vybírat pouze mezi dvěma možnostmi vysvětlujícími to, proč Brian přišel, první - je to prostě Brian, který se nevzdává bez boje a tím bojem samozřejmě právě teď je znejistění mě, zahnání mě do úzkých a provokování mě svým propalujícím pohledem, který bez přestání praktikuje už několik dlouhých minut a já se jej ne moc úspěšně snažím ignorovat, což ho očividně hodně baví a ta druhá možnost, která když se to tak vezme se vlastně prolíná i s možností první, znamená, že i přes to, na jak bezcitného a ignorantského parchanta si hraje tak ta část, které dovolil ke mně něco cítit ho přiměla zvednout zadek a dojít sem, aby si ohlídal, co dělám a aby na mě dával pozor... Já si z tohoto vlastně vybrat ani nemohu, protože všechno je to pravda, ale i přes tu pravdu je to pořád způsob Brianovy hry, on v podstatě dokáže udělat hru naprosto ze všeho a myslím, že tahle hra se ani zdaleka neblíží ke svému konci!


Hříšná hra(3)

13. may 2015 at 0:07 | Janča |  Hříšná hra
Nový díl.

JUSTIN

Šel jsem pomalým tempem jako bych snad myslel, že tím tak dávám Brianovi čas jít za mnou a zastavit mě, jenže jediné čeho jsem tím dosáhl bylo, že mě mohlo oslovit víc nechutných chlapů podobných tomu, co mě oslovil mou první noc na Liberty Avenue nebo toho jsem spíš oslovil já, když jsem se pokoušel najít vhodné místo pro rozvíjení mé osobnosti, on pak jen využíval možnost dostat se mi do kalhot, čemuž se mu nedostalo, stejně jako těm třem, kteří mě otravovali v předcházejících deseti minutách a ačkoliv jsem se vydal do víru nočního života, abych našel někoho, s kým bych si to rozdal a zamíchal tak Brianovými kartami tak s těmito bych nešel ani za zlatý prase, jenže čím dál tím víc začínám nabývat dojmu, že dnes nepůjdu vůbec s nikým, moje svědomí je černé a to jsem ještě nic ani neudělal, jenže domů, jak Brianovu loftu s oblibou říkám, se vrátit nemůžu, Brian by se mi vysmál tak, že bych na to do smrti nezapomněl a já bych jej za to asi zaškrtil!


Hříšná hra(2)

12. may 2015 at 0:09 | Janča |  Hříšná hra
Nový díl. - 18+

JUSTIN

Z pohledu, kterým mě Brian sjel od hlavy až k patě, se mi na chvíli zastavilo srdce a snažilo se neexplodovat mi v hrudi - koukal na mě s takovou touhou, která značila pouze jedinou věc a to tu, že by mě nejraději ušukal k smrti, přímo u těchto dveří s mou tváří přitisknutou na nich, až jsem to měl doslova před očima, to, jak divoce se ve mně Brian pohybuje, jak mi vzdychá do ucha, jak slastí šeptá moje jméno, jak mi jeho dlaně pevně svírají boky a zabraňují mi v pohybu, jak ovládá celou situaci, jak má nade mnou absolutní kontrolu, jak i ta malá bolest, kterou mi způsobuje, mě přivádí blíž a blíž k mému bouřlivému orgasmu, jak uvnitř mě vrcholí, aniž by měl kondom, jak...

Hříšná hra(1)

11. may 2015 at 0:01 | Janča |  Hříšná hra
Nová povídka.

JUSTIN

O můj Bože! O můj Bože! - Jediná tři slova, která mi právě teď vířila v mozku, jinak jsem měl naprosto vymyto, neměl jsem jednoduše místo na žádná jiná slova natož myšlenky... Vlastně na ty hříšné by se místo našlo, na jiné však ne, byl bych blázen, kdybych při tomhle pohledu myslel na domácí úkoly nebo snad na to, že bych měl jít spát, když tak brzo vstávám, na to prostě myslet nemohu vlastně spíš nechci... Já se dokážu soustředit jen na Brianův božský zjev, na jeho božské tělo, kterému právě teď dává pořádně zabrat svým pravidelným večerním, no vlastně spíš nočním cvičením, bez kterého by už pravděpodobně nikdy neusnul a za to jsem zatraceně vděčný, protože jen díky tomu si mohu momentálně vychutnávat tento pohled, který nikdo jiný na světě nemůže mít, protože Brian si ze všech těch kluků, se kterými strávil noc nebo třeba jen pár minut v zadní místnosti Babylonu, vybral mě, on si to sice nikdy nepřizná, podle něho by to bylo slabošství, ale já to prostě vím!

Rodinná sešlost(5)

8. may 2015 at 0:02 | Janča |  Rodinná sešlost
Poslední díl.

BRIAN

Emmetta chci zabít často... Vlastně každý den alespoň jednou, ale právě teď jsem to jen nechtěl, právě teď jsem to téměř udělal, v hlavě jsem si představoval, jak mu omotávám tu utěrku kolem krku a škrtím ho, tak moc jsem momentálně šílel! S Justinem se to začínalo vyvíjet dobrým směrem, dokonce tu byla velká pravděpodobnost, že se vyhneme té části, kdy mi bude vše vyčítat a já se bubu vztekat, stačilo by už jen pár minut možná i vteřin a měl bych jej naprosto v hrsti, byl by můj ve všech směrech... Jenže Emmettův vpád jako by jej probudil a on zase hodil zpátečku, která zahrnovala rychlý úprk za ostatními do obývacího pokoje!

Rodinná sešlost(4)

7. may 2015 at 0:17 | Janča |  Rodinná sešlost
Nový díl.

BRIAN

Usadil jsem se přímo vedle Justina a z druhé strany jsem měl Melanie, nevěděl jsem, kdo z nich je horší, oba právě teď v ruce drželi velmi nebezpečné nástroje - vidličku a nůž - tudíž tu byla dost velká pravděpodobnost, že jeden se mi zabodne do oka a druhý do stehna ne-li výš, proto jsem raději ani nedutal a jen jsem si vychutnával mnou koupeného a Debbie výtečně upečeného krocana, ale i tak jsem se snažil soustředit na mé spolusedící, vlastně na všechny kolem stolu, byla to totiž velmi zajímavá podívaná - Ted, Emmett a Maikey měli upatlanou pusu jako malé děti a do toho příšerně mlaskali, Debbie je za to neustále peskovala a Maikeymu, který seděl nejblíže k ní, se pusu snažila pořád otírat ubrouskem, měl jsem před očima obrázek toho, jak mu tohle a podotýkám i mně dělala, když jsem byli v pubertě a ona se nám snažila vštípit do hlavy pravidla stolování a chování, mám jen z té vzpomínky husinu! No a Lindsay s Melanie se nějakým zázračným způsobem stíhaly mezi tím jezením i cvrlikat jako nějaké zamilované patnáctky, které jsou spolu jen chvíli a každou vteřinu si nechutně užívají, z toho mi zase bylo až špatně! A co se týče Justina, ten jen seděl, šťoural se v tom jako by to obsahovalo kyanid a nevěnoval mi ani minimální pozornost, možná bych měl mít radost, že mě pro jednou nepronásleduje a nevisí mi na krku jako klíště, ale je tomu přesně naopak - nelíbí se mi to a to se mi nelíbí ještě víc, protože to znamená, že jsem se musel někde uhodit do hlavy!

Rodinná sešlost(3)

6. may 2015 at 0:07 | Janča |  Rodinná sešlost
Nový díl.

BRIAN

To čeho jsem byl svědkem následující dvě hodiny, bylo vystřižené jak z nějaké hororové komedie! Seděl jsem na gauči, z jedné strany jsem měl Teda z druhé Emmetta, oba bulící jak pětileté děti, Debbie sedící v křesle s nateklým nosem od neustálého smrkání, Lindsay s Maikeym držící se za ruce na dvou židlích a Justin s Melanie stále pijící víno, sedící v kuchyni, pravděpodobně mluvící o mé nesnesitelné povaze! Titanik plus víno se rovná největší zabiják dnešního dne! V tom filmu ještě nikdo ani neumřel, tedy ne nikdo podstatný a všichni už tu řvou, jako nějaké hysterky, fakt nevím, jak tohle vydržím ještě hodinu do scény, kde umře všemi zbožňovaný Dicaprio, to tady všichni budou lítat ze strany na stranu a vyměňovat si pocity a půjčovat si kapesníčky!

Rodinná sešlost(2)

5. may 2015 at 0:03 | Janča |  Rodinná sešlost
Nový díl.

BRIAN

Jakmile jsem se navrátil mezi tu bandu neschopných budižkničemů, musel jsem skrýt svůj namyšlený úsměv z předchozí akce s Justinem, ze které jsem vyšel jako král, nechtěl jsem, aby si ti otravové mysleli, že se tu skvěle bavím, když přesný opak je pravdou, za chvíli asi zavolám do márnice, aby se připravili na můj příjezd, připadám si tu totiž, jak na slezu důchodců, ne že by tu byli nějací starci a to se týká především mě, ale pokud jde o to, jak to tu probíhá, jsem si zcela jistý tím, že se Debbie přestěhovala do domova pro seniory... Chlast tu není, drogy tu nejsou, sex mít nemůžu a hudba stále hraje, jak kdybychom byli na pohřbu, jsem tu teprve deset minut a už mám pocit, že polovina mého života mi proklouzla mezi prsty!

Rodinná sešlost(1)

4. may 2015 at 0:01 | Janča |  Rodinná sešlost
Nová povídka. - 12+ - Po předchozí povídce jsem došla k závěru, že by nebylo na škodu napsat něco pro rozveselení a pobavení, takže tady to máte a přeji příjemné čtení Usmívající se

BRIAN

Miluju, když se naše všemi zbožňovaná a velmi často k zabití vhodná máma Debbie rozhodne uspořádat rodinnou sešlost a mně dá za úkol koupit krocana - Brian Kinney má peníze - Brian Kinney může koupit krocana - Brian Kinney může prostě všechno! Fakt, když se ona pro něco rozhodne, jsem já ten, který z toho vyvázne nejhůř anebo vůbec! Co je to vůbec za logiku pozvat si lidi k sobě do baráku a jídlo přenechat nevinnému návštěvníkovi, který původně ani nechtěl jít nebýt vyděračských schopností pana Taylora?! Měl bych je žalovat za újmu na zdraví a psychice a především za to, že kvůli této naprosto nesmyslné akci, při které ze mě akorát vyždímají peníze, přijdu o svou pravidelnou návštěvu mého milovaného Babylonu a to je teprve újma na zdraví a psychice, už teď totiž začínám cítit abstinenční příznaky a velkou bouli v kalhotách!

Život je příliš krátký na to jej promrhat!(9)

1. may 2015 at 0:05 | Janča |  Život je příliš krátký na to jej promrhat!
Poslední díl. - Původně mělo být dílů víc, ale skončit to mělo tak, jak to skončí tady a jednoduše jsem měla pocit, že než se dál rozepisovat, bude lepší to ukončit už tímto dílem... No snad jsem neudělala chybu, zpátky už to ale nevezmu Smějící seKaždopádně si čtení užijte Usmívající se

BRIAN

Čím víc jsem se blížil k Jennifer a vlastně i k Justinovi domů tím větší nervozitu jsem cítil, neměl jsem tušení, jak s Jennifer mluvit, jsem člověk, který neumí projevovat city a lítost, kterými bych jí dal najevo, jak moc ji mám vlastně rád a že věřím tomu, že bude v pořádku, že mě mrzí, co se jí přihodilo, ale zároveň si myslím, že ona ani o něco takového nestojí, nemyslím tu část, kdy bych jí dával najevo, že mi na ní záleží, ale tu, kdy bych ji litoval, myslím, že něco takového člověk nechce, když se nachází ve stejné nebo podobné situaci, v jaké se právě nachází ona... Zkrátka jsem neměl ponětí o tom, jak jí mám čelit! A k tomu všemu jsem nebyl daleko od toho touto svou návštěvou dát Justinovi najevo, že mi chybí natolik, že jsem jej musel navštívit po ani ne jednom dni bez něho, což je přímo katastrofální pro mou osobnost, povahu, mé ego!