"IT ISN'T WHO YOU LOVE. IT'S HOW YOU LOVE."

"PEOPLE ARE WHO THEY ARE."

Love is a human right...

Zlomený(7)

31. března 2015 v 0:03 | Janča |  Zlomený
Nový díl. - 18+

BRIAN

"Co to děláš, Briane? Co to, sakra, děláš?!" Ptal jsem se sám sebe pořád a pořád dokola, věděl jsem, že tohle se nesmí stát, věděl jsem, že bych měl okamžitě zastavit a vyhodit toho malýho blonďatýho zmetka z mýho auta, byl jsem si vědom všech záporů toho všeho, co s Justinem právě děláme a podle všeho dělat budeme, bylo mi jasné dokonce i to, že až bude po všem, Justin se probudí z toho svého snu a bude zase v realitě, ve které momentálně patří někomu jinému a to vědomí ho zničí, stejně jako zničí mě to, že ode mě zase nakonec odejde, svůj boj o něj jsem už dávno promrhal a už na něj zkrátka nemám žádné nároky... Ale nedokážu to, nedokážu se ho jen tak vzdát, takový já nejsem, nevzdávám se toho, co chci a právě teď je tím něčím ON!

Zastavil jsem před mým domem a vyndal jsem klíč ze zapalování, poté jsem jen seděl a zhluboka dýchal, cítil jsem neuvěřitelné vzrušení, chtěl jsem se ho ihned zmocnit, chtěl jsem líbat každou část jeho bělostné pokožky, hrát si s jeho polodlouhými blonďatými vlasy, dotýkat se jeho rozkroku, cítit jeho tělo na tom mém, být uvnitř něj... Ale nedokázal jsem se ani pohnout!

J: "Briane?"
B: "Co?"
J: "Co se děje?"
B: "Nic... Jen..."
J: "Jen?"
B: "Jsi si jistý?"
J: "Ne... Ale vím, že to chci... Právě teď nechci nic jiného, jen Tebe."

Pohlédl jsem na něj, celý se chvěl, byl bledý a jeho oči nevyzařovaly obvyklým světlem, tušil jsem, co to znamená - měl strach! Úplně stejný strach, jaký jsem právě teď prožíval já, ale i přes to jsme věděli, že tohle je to, co oba momentálně chceme, nemohli jsme myslet na budoucnost, na následky, na nic, jen na přítomnost, kterou můžeme prožít spolu, na tom jediném právě teď záleželo!
Natáhl jsem se k němu a těsně u jeho rtů jsem se zastavil, díval jsem se do jeho modrých nádherných očí a nechápal jsem... Nechápal jsem sám sebe, to, že jsem si jej nechal utéct, že jsem si jej nechal proklouznout mezi prsty jen kvůli své hrdosti! Poté jsem mu vtiskl polibek.

J: "Půjdeme nahoru?"...Usmál se.
B: "Jo... Půjdeme."

Oba jsme vystoupili z auta a pomalým krokem vedle sebe tak, že se naše paže nepatrně dotýkaly, jsme došli ke dveřím, měl jsem za to, že se mě ten někdo nahoře snaží záměrně mučit, nemohl jsem se totiž ani za nic trefit klíčem do zámku, takový třes rukou jsem dlouho nebo možná nikdy nezažil, Justin v tom byl naštěstí šikovnější... I když ,kdo ví, třeba záměrem bylo, abych ty dveře neotevřel a s Justinem bychom tak neměli možnost udělat chybu, která nás bude oba něco stát!
Když se nakonec před námi otevřely i dveře loftu, těžce jsem polkl a tlukot srdce byl náhle silnější a rychlejší, cítil jsem, že se právě teď má stát něco, pro co bych se klidně rozkrájel... Pro ještě jednu chvíli s ním bych klidně i zabíjel anebo dokonce umřel! Když jsem bez něj, mám pocit, jako bych ani nežil, ale teď, když je u mě, cítím, že zase ožívám!
Nechal jsem Justina vejít před sebou, a když jsem viděl, jak se kolem sebe rozhlíží, jako by to tu snad viděl poprvé a září nedefinovatelným způsobem radostí, prožíval jsem tu radost s ním! Následně jsem za sebou zavřel dveře, ale nedokázal jsem se od nich odvrátit, nejprve jsem se potřeboval zhluboka nadechnout a až pak jsem byl schopný se otočit... Justin stál naproti mně a jeho ústa byla roztažená do jeho pověstného sunshine úsměvu, byl bych blázen, kdybych se také neusmál!

B: "Dáš si drink?"...Vážně jsem se zeptal?
J: "Ne,"...Zakroutil hlavou.
B: "A co bys chtěl?"
J: "Aby ses mě dotýkal."

Přivřel jsem víčka a usmál jsem se, jako by ten kluk věděl, na co jsem myslel, po čem toužím, co potřebuji... No dá se říct, že co týče jeho, jsem pěkně čitelný!
Vzápětí jako bych rozmrzl a odlepil jsem paty od podlahy, poté jsem se pomalu blížil k němu, usmíval se na mě a vlhčl si rty jazykem, kdyby jen tušil, co to se mnou dělalo! Došel jsem až k němu a začal jsem mu rolovat tričko nahoru, ihned nadzdvihl ruce a já mu jej přetáhl přes hlavu, chytil jsem jej za boky a jazykem jsem začal dráždit jednu jeho bradavku a po chvíli druhou, slastí zakláněl hlavu, v čemž jsem viděl příležitost přejet mu jazykem přes ohryzek, zasténal a poté se nechal políbit. Začal jsem jej něžně líbat od krku přes klíční kosti, až po pupík, zatínal mi prsty do ramen a vzdychal.

J: "Bri!"
B: "Pššš."

Klekl jsem si a rozepl mu kalhoty, které jsem mu poté pomalu stáhl dolů, líbal jsem jej na stehna a bříško, poté jsem zuby chytil lem jeho trenek a taktéž mu je stáhl. Následně jsem do úst vsál špičku jeho penisu, cítil jsem, jak se celý zachvěl a neustále se zapíral o má ramena, poté jsem jej pojal celého. Vychutnával jsem si jeho chuť stejně, jako si on vychutnával mé počínání.

J: "Vezmi si mě,"...Uniklo z jeho úst.

Stoupl jsem si a začal jsem jej líbat, svými prsty zajel do mých vlasů a pomalým krokem jsme se doploužili až do ložnice, lehl si na postel a já očima putoval po jeho dokonalém těle. Poté jsem ze sebe svlékl veškeré oblečení a přemístil se za ním do postele, líbal jsem každičkou část jeho hrudi, dráždil mu bradavky a užíval si jeho sténání a vzdychání, zatímco konečky prstů brouzdal po mých zádech, až mi naskakovala husina. Vzal jsem si z nočního stolku kondom a nechal jej mi ho navléct, poté jsem se vměstnal mezi jeho stehna a on mě nohami chytil kolem trupu, na což jsem do něj pronikl. Pohyboval jsem se pomalu, chtěl jsem se vychutnat každou vteřinu, potřeboval jsem jej cítit, co nejdéle to bylo možné, nechtěl jsem se ho za žádnou cenu vzdát... Alespoň do doby, než nebude zbytí!
Nakonec jsme vyvrcholili současně a on mi poté usnul v náruči, už si ani nepamatuji, kdy naposledy jsem tohle zažil a možná proto se teď cítím ještě hůř, než před tímhle vším, vím totiž, že jsem si připomněl něco, co stejně mít už nikdy nebudu! A když jsem se nakonec ráno probudil, stalo se to realitou - místo vedle mě již bylo prázdné!
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jane Jane | Web | 31. března 2015 v 8:47 | Reagovat

Justina za to ráno patří zabít, takhle Briana opustit... Vlastně nejen za to ráno, ale že ho vůbec nechal, kvůli houslistovi.
Těším se na další díl :-D

2 Janča Janča | Web | 31. března 2015 v 19:28 | Reagovat

[1]: Přesně tak :-D Jsem ráda, že se těšíš :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama