Zlomený(2)

24. března 2015 v 0:28 | Janča |  Zlomený
Nový díl.

BRIAN

Ani nevím, v kolik hodin jsem se vůbec dostal domů, pamatuji si jen to, že jakmile jsem lehl, tak jsem prakticky hned usnul, čemuž se dost divím, měl jsem opravdu hodně věcí na přemýšlení, ale za zlé to brát nemohu, alespoň jsem se tomu mučícímu myšlení na pár hodin vyhnul! Ovšem horší je to, že se mi to během spánku stačilo pěkně rozležet a já si teď uvědomuji, co za kraviny jsem v noci vyváděl, nejen, že jsem ojel asi půlku Babylonu a svému nejlepšímu příteli dal pěstí, když se mi jen snažil pomoct, já ještě k tomu udělal scénu v jídelně před Debbie a dá se říct před všemi přítomnými a dal jsem tak na obdiv svůj hněv, ale ze všeho nejhorší a ano říkám nejhorší, protože jsem si tím vykopal vlastní hrob, bylo líbání Justina!

Já musel být opravdu už totálně na dně, neberte mě špatně, já Justina líbal vždycky rád, prakticky on byl poslední rok jediný, koho jsem líbal a za nic na světě bych to nevyměnil, ale na něco takového už jednoduše nemám nárok, on se rozhodl, vybral si houslistu a mě nechal být jako bych pro něj nic neznamenal, ale nejhorší na tom je, že se mu prakticky ani moc nedivím, co jsem kdy pro něj udělal dobrého? Věčně jsem ho odháněl, choval se k němu hnusně, tajil před ním, co k němu ve skutečnosti cítím... Já bych se opustil už dávno sám, kdybych mohl! Ovšem to nic nemění na tom, jak moc mi zlomil srdce, to, které jsem doufal, že nemám a hlavně mít nikdy nebudu, abych se vyhnul všem těmto emocionálním sračkám, ale bohužel i mně při narození bylo jedno uděleno a teď holt musím žít s tím, co je uvnitř něj a to je naprostá prázdnota, která mě kurevsky bolí!
Po jedné vcelku uklidňující sprše a tak nějak poživatelné snídani jsem se rozhodl, že bych mohl alespoň nějaké věci, které jsem v noci uskutečnil, dát do pořádku a vzhledem k tomu, že mám pořád nějakou tu sebezáchovu bude asi nejbezpečnější začít s Maikeym...

Ben: "Co tu děláš?"
B: "Můžu s ním mluvit?"
Ben: "Nemá čas - leduje si obličej."
B: "Chci s ním jen mluvit."
Ben: "Měl bys jít, Briane, dej se dohromady."
B: "Prosím?"
Ben: "Slyšels mě, jedna věc je chovat se ke všem jako kretén, ale mlátit svého nejlepšího přítele, to už je trochu přes čáru, nemyslíš?"
B: "Do toho se neplet!"
Ben: "Maikey je můj partner, takže pokud omluvíš, budu se do toho plést."
B: "Maikey!"...Zakřičel jsem doslova z plných plic.
Ben: "Běž domů, Briane,"...Ale jediné, co jsem dostal, bylo prásknutí dveří před mým obličejem.

Musel jsem si ulevit kopnutím do dveří, po kterém následovalo hlasité "Kurva!" A to jsem si myslel, že začít zrovna s ním bude nejbezpečnější a především nejjednodušší, ale jak se tak zdá, jeho věrný bodyguard mě nenechá projít dveřmi a i kdyby jo, Maikey musel slyšet, že jsem ho volal, a kdyby se mnou mluvit chtěl, přišel by, je tedy jasné, že počet nasraných lidí, kteří se mnou nechtějí mít nic společného, rapidně vzrůstá!
Ale abych k vám byl stoprocentně upřímný z těch nočních průserů tohle byl jediný, který jsem byl ochotný řešit, Debbie to jednoduše přehnala, asi je příliš chtít po ní, aby byla na mé straně, pro ni je snazší nechat Justina dělat si, co se mu zlíbí bez ohledu na mě a pokud ho v tom hodlá podporovat, já tomu opravdu nehodlám přihlížet! A to, že nepůjdu za Justinem omlouvat se mu za můj jazyk v jeho krku, asi chápete, nejen, že toho nelituji, udělal bych to zas a znova, i když vím, že nemůžu, ale ještě jsem se nesnížil natolik, abych za ním chodil, když to byl on, kdo odešel!

Lindsay: "Briane, co tady...?"
B: "Nesmím?"
Lindsay: "Ne tak jsem to nemyslela, já jen, že ses už nějakou dobu neukázal."
B: "Zas tak dlouho to nebylo."
Lindsay: "Skoro tři týdny, to je pro Guse dost... A pro mě taky, ani si se nezvedal telefon, nemluvím o počtu nedokončených návštěv, protože si mi neotvíral."
B: "To jsi byla ty?"...Uchechtl jsem se, i když to k smíchu moc nebylo, ale musel jsem jí dokázat, že jsem to pořád já - kretén všech kreténů!
Lindsay: "Briane!"
B: "Promiň, já jen... Pustíš mě prostě dovnitř - prosím?"
Lindsay: "Ale Gus tu není, Mel s ním šla na procházku."
B: "Aha, tak já počkám... Ty mi zatím stačíš."
Lindsay: "Tak pojď."
B: "Díky, Wendy."
Lindsay: "Nech si těch omluvných pohledů... Petere."
B: "Dobře, dobře."

S Lindsay jsem nemluvil už tak dlouho, tedy na nás dlouho, že jsem skoro zapomněl, jaké to je, ona je pro mě jako sestra, nejlepší kamarádka, matka mého syna a zároveň žena, ke které vždy budu chovat nějaké city překračující hranice kamarádství, je to až těžké na vysvětlení, ale jednoduše mám pro tuhle holku slabost, ačkoliv můj penis se mnou moc nesouhlasí... No, vzpomínám si na doby, kdy mu to proti moc nebylo, ale to je trochu mimo téma. Zkrátka Lindsay je pro mě někým, kdo se opravdu těžko hledá, umí mi ukázat správnou cestu, ale nezapomene mi připomenout i to, že jsem kretén a od ní jako jediné jsem to vždycky přijal tak nějak bez keců... Co vám tu budu vykládat? Umřel bych radši, než abych jí ztratil!

Lindsay: "Tak jak se cítíš?"
B: "Lindsay, ty taky?"
Lindsay: "Co? Ještě jsem s tebou o tom nemluvila."
B: "Nenapadlo tě, že o tom mluvit nechci... Jakože s nikým."
Lindsay: "Když to budeš dusit v sobě, zlomí tě to."
B: "Jedno kázání jsem už včera dostal."
Lindsay: "Kdopak za ním stál? Debbie?"
B: "Druhej Novotny."
Lindsay: "No a jak Maikey obstál?"
B: "Ne moc dobře."
Lindsay: "Poslal si ho do hajzlu?"
B: "Vrazil jsem mu."
Lindsay: "Cože?"
B: "Jednoduše jsem se neovládl a teď se mnou nechce ani mluvit, Ben mě pomalu nakopnul do koulí, když jsem se jim ráno ukázal u dveří."
Lindsay: "A ty se mu divíš?"
B: "No... Ani ne."
Lindsay: "Tak vidíš... Jednoduše musíš..."

A Lindsayino kázání bylo naštěstí přerušeno otevřením dveří a následným přiřícením Guse k nám do obývacího pokoje, ani jsem nemohl uvěřit tomu, že za těch pár týdnů takhle vyrostl...

B: "Gusi,"...Okamžitě jsem ho chytil a vysadil si ho na klín, po čemž následovala velká pusa do jeho vlásků.
Lindsay: "Gusi, kde máš mamku?"
Gus: "Se strejdou."
Lindsay: "Co?"
Melanie: "Koukni, na koho jsme s Gusem narazili."

Když jsem pohlédl jejím směrem skoro se mi zastavilo srdce a dech se mi zrychlil - Justin vedle ní stál v celé své dokonalosti s tím svým sunshine úsměvem, který mu okamžitě vymizel, když mě spatřil... Ale to horší teprve následovalo....
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jane Jane | E-mail | Web | 24. března 2015 v 6:21 | Reagovat

Tak teď jsem napnutá, co následovalo tak hrozného.
Mimochodem jsem se musela usmívat, když Brian zase zvolil jít se uklidnit za Lindsay a Gusem :-D

2 Janča Janča | Web | 24. března 2015 v 10:15 | Reagovat

[1]: Zítra se to dozvíš :-D Taky mám ráda, když jde zrovna k nim :-) :-D

3 Karin Karin | 1. srpna 2015 v 23:21 | Reagovat

Tak to musel byt šok pro oba. O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama