Přiznej si to!(6)

15. prosince 2014 v 0:01 | Janča |  Přiznej si to!
Nový díl.

JUSTIN

Daphne se na mě dívala způsobem, který říkal, že se z mého obličeje snaží něco kloudného vyluštit, ale já si nebyl vůbec jistý tím, že se jí to podaří, v hlavě jsem měl totiž naprostý zmatek, poněvadž jsem se pokoušel přijít na to, co se vlastně stalo, že jsme se s Brianem dostali až tam, kde právě teď jsme, ale nemohl jsem na nic přijatelného přijít, všechno to jsou totiž hlouposti, nic z toho není tak závažné, abych přemýšlel dokonce nad tím, že odletím pryč a už se nevrátím, Brian nic neudělal, jen byl tím, kým je a já hlupák se ho snažil změnit, přinutit jej, aby si přiznal, že mě miluje, přitom on to už dávno udělal, Daphne má ve všem, co mi právě teď řekla, pravdu - on mě miluje a ví to! Jen mi to nedokáže říct, nic víc v tom není, tak co mě to, proboha, popadlo, že jsem začal tak najednou vyvádět, proč jsem všechno zničil jen pro to, abych si něco dokázal? Tohle vědomí mě snad zabije!


Daphne: "Tak už si procitl?"
J: "Podělal jsem to."
Daphne: "Gratuluji! Došlo ti to!"
J: "Chtěl jsem po Brianovi, aby si přiznal, že mě miluje a při tom tu šlo o to, abych si já přiznal, že už to dávno udělal a každým dnem mi to říká - svými gesty, svým chováním... Bože, já jsem idiot."
Daphne: "Jsi... Ale to on taky, když tě nechal jít."
J: "Musel... On už je takový, je to neuvěřitelně silný chlap, ale já jsem jeho slabost, kterou si nemůže dovolit, jenže on mě i přesto potřebuje a miluje."
Daphne: "Měl bys ho najít."
J: "Nemůžu za ním jen tak přijít."
Daphne: "Proč ne?"
J: "Myslí si, že jsem odletěl, zabije mě, když zjistí, že jsem se schovával... A pak zabije ještě Debbie za to, že mě schovávala."
Daphne: "Nemyslím si, že máš zrovna na vybranou, pokud ho nechceš ztratit."
J: "Sakra, tohle jsem fakt pohnojil."
Daphne: "Tím, že budeš zpytovat svědomí, to do pořádku nedáš."
J: "Ani nevím, kde bych ho měl hledat."
Daphne: "Začni doma... Prostě hledej."

Zvedl jsem se ze země a začal jsem pochodovat od ničeho k ničemu jako nějaký blázen nebo spíš idiot, který zničil všechno, co mohl! Brianovi jsem vyrval srdce, jen abych zabránil tomu, že on ho vyrve mě!

Daphne: "Můžeš se zastavit?"
J: "Měl bych skočit z okna."
Daphne: "A já pak můžu zavolat Brianovi, aby tě přišel seškrabávat z chodníku."
J: "Ten by mě možná tak přišel podupat za to, jak jsem s ním vymetl."
Daphne: "Chováš se jak holka, Justine... Buď chlap a běž si pro něj."
J: "Máš pravdu, jdu si pro něj!"
Daphne: "Tak je to správně... Běž za ním, tygře!"
J: "Jdu za ním!"

Doslova jsem si popoběhl ke dveřím, nazul jsem si boty, oblékl bundu a odhodlaně jsem se chystal odejít, když v tom jsem všechno odhodlání ztratil...

J: "Já nemůžu,"...Sesunul jsem se podél zdi na zem.
Daphne: "Jak nemůžeš?"
J: "Pošle mě do háje."
Daphne: "Tam pošlu já tebe, jestli se nevzmužíš!"
J: "Jsem bačkora!"
Daphne: "Justine!"...Kopla mě do holeně.
J: "Au! Si normální?"
Daphne: "Za chvíli tě kopnu i do tý druhý a pak rovnou mezi nohy, jestli za ním okamžitě nevystřelíš!"
J: "Fajn, už jdu!"...Zvedl jsem se a vyšel ze dveří.
Daphne: "A neposer to."
J: "Díky za radu... A co takhle ještě chvilku..."
Daphne: "Měj se!"...Zabouchla mi před nosem.

Zůstal jsem tam zírat na zavřené dveře a doufal jsem, že mi je zase otevře, ale když jsem jaksi pochopil, že jediné, co asi teď dělá, je koukání se do kukátka a vysmívání se mi, rozhodl jsem se vydat do boje!
Začal jsem přesně tam, kde mi Daphne poradila - u Briana doma, ale jediné, co jsem tam našel, bylo prázdno a ticho a tak jsem se zase otočil a zamířil jsem rovnou do Kinneticu...

J: "Ahoj, Tede, je tu Brian?"
Ted: "Justine, co tu děláš? Nemáš být pryč?"
J: "Je to složitější... Tak je tu?"
Ted: "Není, dneska vůbec nepřišel."
J: "Sakra,"...Ulevil jsem si.
Ted: "Co se mezi vámi děje?"
J: "To je taky složitý... Potřebuju ho najít."
Ted: "Přes noc byl u mě, ale ráno utekl a nevím, kam šel... Zkoušel si to doma?"
J: "Jako první... Počkat, on byl u tebe?"
Ted: "V noci se u mých dveří zjevil jako duch - ožralej duch."
J: "Za to můžu já."
Ted: "Ať už se mezi vámi stalo cokoliv, musíte to vyřešit... Je totálně v háji."
J: "Nejdřív ho musím najít."
Ted: "Zkus jídelnu, tam by mohl být."
J: "Mám tam namířeno, ale se svým štěstím ho tam nenajdu."
Ted: "Kdyby přišel sem, tak ti dám vědět."
J: "Díky, Tede, zatím se měj."
Ted: "Držím pěsti."

Vydal jsem se rovnou do jídelny a cestou jsem měl pocit, že se ze mě snad stane silně věřící, nikdy v životě jsem se tak moc nemodlil a neprosil toho nahoře, aby jsem Briana našel, jenže když jsem došel k jídelně, poslal jsem Boha do háje... Díval jsem se přes sklo několik minut a viděl jsem jen Debbie poletující mezi stoly, po Brianovi nebylo ani památky! Nejprve jsem chtěl jít dovnitř, ale nakonec jsem to nedokázal, poslouchat Debbie se mi momentálně nechtělo a tak zbývalo se jen opět zašít u ní doma a umřít!
Šel jsem pomalým tempem a hlavu jsem měl svěšenou, měl jsem pocit jako bych dnes prohrál bitvu, jako bych opět ztratil kus něčeho, co mi říkalo, že s Brianem máme pořád šanci! Když jsem však nakonec dorazil až k Debbiinimu domu, nevěřil jsem vlastním očím...

B: "Tady seš, ty idiote!"
J: "Briane, co...?"
B: "Tak ty ses tu schovával, jo? Blahopřeju, málem jsem kvůli tobě zešílel... Si šťastnej?"
J: "Briane, prosím tě..."
B: "Nejradši bych tě zabil... Co tě to napadlo za krávovinu?"
J: "Můžeš zmlknout?"
B: "Zmlknout? Ani omylem! Mám ti toho totiž ještě hodně co říct, ty nevděčnej, malej zmetku!"
J: "Drž už tu klapačku!"...Pověsil jsem se mu na krk a začal jsem jej vášnivě líbat.

Chvíli se bránil, ale nakonec se jeho ruce přesunuly na můj pas a jeho jazyk začal silněji pracovat, byli jsme v naprostém zápalu polibků a neexistovala žádná šance, že se od sebe odtrhneme! Nakonec jsem odemkl dveře a za vzájemného strhávání svršků a vášnivého líbání, jsme se začali přesouvat po schodech do mého pokoje...
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jane Jane | Web | 15. prosince 2014 v 6:59 | Reagovat

Hezké, jakým způsobem Daphne zapracovala na Justinovi :-D
Jsem zvědavá, co se bude dít dál :-)

PS. Málem jsem do dneška nedočkavostí umřela :-D

2 Janča Janča | Web | 15. prosince 2014 v 19:27 | Reagovat

[1]: Daphne je úžasná :-D Jsem ráda, že si zvědavá :-) PS. Omlouvám se, že mi to tak trvalo :-D Ale těší mě, že si byla nedočkavá :-D

3 Karin Karin | 31. července 2015 v 23:06 | Reagovat

Ještě že má Daphne. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama