November 2014

Večeře(2)

28. november 2014 at 0:05 | Janča |  Večeře
Nový díl. - 18+

BRIAN

Myslel jsem, že ho snad proplesknu, když mě za sebou táhl jak onuci, takový vztek a pocit ponížení jsem necítil už opravdu dlouho, doslova se mnou vymetl podlahu a to jen proto, aby mě donutil zachovat se tak, jak on si představuje... Proč ne, že? On řekne, já udělám! Alespoň to si Justin očividně myslí! Kdykoliv si zamane nějaký nápad idiotských rozměrů, ve kterém mám hrát svou vlastní roli, neexistuje vůbec žádná šance, že by bral NE jako odpověď... Takovýho tvrdohlavýho mezka jako je právě on, jsem opravdu dlouho nezažil, teď už mám opravdu jistotu, že právě tenhle kluk mě jednou dostane do hrobu a já jsem bohužel takovej vůl, že se klidně nechám, protože pro mě holdt něco znamená... Bych se z toho už vážně zbláznil!

Večeře(1)

27. november 2014 at 0:13 | Janča |  Večeře
Nová povídka.

JUSTIN

Věděl jsem, že Brian pravděpodobně bude dost šílet, ale že bude až tak vyvádět, to by mě opravdu ani ve snu nenapadlo! Choval se doslova jako malej fracek a to nepřeháním! Jasně, tohle se přeci neděje každý den, aby moje máma pořádala večírek nebo spíš velkou večeři, na kterou jsme zítra všichni, včetně Briana, zvaní, ale tak nějak jsem opravdu moc doufal, že by alespoň pro jednou mohl dát stranou tu svou odmítavou povahu a taktéž masku a bez řečí by na to jednoduše přistoupil... Jo, já vím, naivita je od teď moje značka!

Být spolu(8)

26. november 2014 at 0:02 | Janča |  Být spolu
Poslední díl. - 18+

BRIAN

Netrpělivě jsem pochodoval po loftu a měl jsem pocit, že za chvíli snad vyletím z kůže, bylo už půl jedné ráno a Justin pořád nikde, jasně dohoda zní ve tři, ale tentokrát je to jiné, tentokrát tady měl být po celou dobu, kdybychom se my hlupáci nepohádali, opět kvůli mým citům! Mohli jsem být spolu, vychutnávat si vzájemnou přítomnost, vzájemné doteky a polibky a místo toho jsem já tady, jak na trní a on, kdo ví kde a předpokládám, že taky, jak na trní... My jsme se opravdu hledali, až jsme se našli, o tom není pochyb!

Být spolu(7)

25. november 2014 at 0:08 | Janča |  Být spolu
Nový díl.

JUSTIN

Myslel jsem si, že mi večeře s nimi alespoň trochu zvedne náladu, ale popravdě jsem se cítil ještě hůř, než doposud, místo toho, abych si dopřával to, po čem jsem až nesnesitelně toužil, tudíž Briana, tak tu sedím s Maikeym, Benem a jejich trochu praštěným synem a jídlo mi místo ke snězení, slouží ke hraní a odvádění svých myšlenek kamsi! Nechci si ani představit, co si ti tři o mně musí myslet, nesjpíš na mě koukají jako bych byl blázen a uvažují o tom, že mi seženou nějakou odbornou pomoc, popravdě bych nějakou takovou nejspíš potřeboval, když jsem se zase nechal unést svými potřebami a takhle na Briana zaútočil, neříkám, že on je v tom nevinně, ale já na tomhle všem mám rozhodně větší podíl, jenže jak už jsem pochopil, ani přiznání si vlastní viny mi nepomáhá v tom, abych se v jeho blízkosti ovládal a nechtěl z něj dostat jeho city ke mně... Proč mám pocit, že se z tohoto kolotoče nikdy nedostaneme?

Být spolu(6)

24. november 2014 at 6:40 | Janča |  Být spolu
Nový díl.

BRIAN

Strávil jsem nad rozhodováním se, jaké místo právě teď navštívím, jen abych se náhodou vzteky a zároveň neuvěřitelnou frustrací z toho, že nemůžu být s Justinem, nezbláznil, snad půl hodiny, seděl jsem ve svém autě, tupě zíral před sebe a křečovitě svíral volant v naději, že se stane zázrak a já se vrátím do minulosti, přičemž zabráním Justinovi v mluvení těch blábolů jednoduchým, ale za to opravdu vášnivým polibkem, ale bohužel nebo možná bohudík, jsem dost racionální člověk na to, abych pochopil a především věděl, že něco takového se vážně nestane, takže mám opravdu jen jednu jedinou možnost a to prostě jet a doufat, že skončím na nějakém normálním místě!

Být spolu(5)

21. november 2014 at 0:19 | Janča |  Být spolu
Nový díl.

JUSTIN

Proboha, tohle se mi opravdu nějak moc vymklo z rukou! Měl jsem dát na radu Debbie a nic mu nevyčítat, obzvlášť ne ten jeho nenapravitelný, hluboko uvnitř jeho těla zakořeněný, odpor k vyznávání lásky a citů obecně, ale ne, já to musel prostě vytáhnout a přede všemi se tam s ním pohádat, seběhlo se to tak rychle, že jsem ani nevěděl, co se vlastně vůbec děje a pak už jen vím, že jsem opravdu rychle utekl pryč z jídelny bez jakéhokoliv ohlédnutí... Měl bych si říkat zbabělec!

Být spolu(4)

20. november 2014 at 0:14 | Janča |  Být spolu
Nový díl.

BRIAN

Měl jsem pocit, že jsem se snad úplně zbláznil, když jsem vstupoval do jídelny, nebýt Guse, který se chtěl mermomocí podívat na babičku Debbie, nikdo by mě sem ani za cenu zlatého prasete nedostal! Jsem si totiž zcela jistý, že Justin nabyde dojmu, že jsem přišel za ním a chci se se udobřit, no jasně, že to chci, neříkám, že ne, ale rozhodně nechci dělat první, vlastně ani druhý, prostě žádný krok, to on ztropil scénu, tak ať se snaží to dát zase do pořádku, zatímco já si budu hrát na nedostupného a pěkně mu zavařím za to, jak se mnou zase vyběhl!

Být spolu(3)

19. november 2014 at 0:07 | Janča |  Být spolu
Nový díl.

JUSTIN

Nevím, jestli se mi to jen zdá, ale mám takový pocit, že jsem to trochu přehnal, Brian ve skutečnosti neřekl nic tak hrozného nebo spíš nečekaného, jasně, že mi nemohl přiznat, že jsem mu chyběl, musel mi vmést do obličeje, že beze mě byl naprosto v pořádku, ale já vím, že to není tak úplně pravda, vždyť to na něm bylo tak moc znát, že je opravdu rád, že jsem konečně doma, tak co to do mě, sakra, tak najednou vjelo?! Já se ze sebe fakt už snad jednou zblázním!
Teď už je to ale stejně jedno, jsem před jídelnou a vracet se domů by byla hloupost, Brian by si myslel, že jsem ze zešílel a za druhé jsou tu lidi, které je třeba pozdravit...

Být spolu(2)

18. november 2014 at 0:04 | Janča |  Být spolu
Nový díl.

BRIAN

Spal jsem jak zabitý s Gusem v náruči, nedokázalo by mě probudit absolutně nic... Tedy to jsem si alespoň myslel, dokud jsem z kuchyně nezaslechl rámus, který mě donutil otevřít oči a začít pátrat po tom, co se děje. Gus se mě pořád držel, takže zvednout se pro mě bylo prakticky nemožné nebo alespoň do té doby, než se ozvala hlasitá rána, která probudila i jeho a my oba vystřelili z postele. Gus se po celou dobu držel za mnou a opravdu potichu jsme se začali blížit ke kuchyni, nic a nikoho nebylo vidět a pak najednou vykoukla Justinova hlava a já měl málem zástavu srdce!

Být spolu(1)

17. november 2014 at 0:02 | Janča |  Být spolu
Nová povídka. - Názvem jsem si tentokrát nebyla vůbec jistá, ale nějak jsem nebyla schopná vymyslet jiný, tak snad bude příběh alespoň trochu odpovídat Smějící se

JUSTIN

Těšil jsem se domů doslova jako malé dítě, neříkám, že trávit čas s Maikeym bylo nějak úmorné, ba naopak - skvěle jsme si spolu v LA užili, bylo to tam naprosto úžasné a všichni s námi perfektně spolupracovali a tím pádem se to s RAGE vyvíjí tím správným směrem, sice je před námi ještě dlouhá cesta se spoustou práce, než do sebe zapadnou naprosto všechny kousky skládačky, ale nemám pochyb o tom, že se všechno vydaří a za to jsme s Maikeym oba opravdu moc rádi, tudíž jak už jsem řekl, užili jsme si spolu skvělou zábavu, nicméně být bez Briana je naprosté zlo a to doslova! Vím, že to nebylo ani týden, ale pouhých 6 dnů, ale i tak jsem měl pocit, že se snad za chvíli zblázním... Nemoct přičichnout k té jeho nádherné vůni nebo nesmět políbit ty jeho plné rty, je jako utrpení, které se nedá nikdy dlouhodobě vydržet!

Poslední víkend

14. november 2014 at 0:07 | Janča |  Povídky QAF-jednorázovky
jednorázovka

varování 18+

#Justin Taylor #Brian Kinney

Justin

Měl bych skákat radostí a nedočkavě vyčkávat u telefonu, dokud nezazvoní a z druhého konce se neozve Brianův sametový hlas oznamující mi, že už je tady... Jenže já nemůžu! Vím, že až uběhne těch 48 hodin, tak se Brian zase sebere a odjede, vrátí se do jeho slavného Pittsburghu a já ho zase neuvidím a budu se mučit nadějí, že tenhle víkend je zase ten víkend, kdy ho uvidím, kdy za mnou přijede a my budeme opět spolu, proválíme spolu ty dva v posteli, budeme se milovat, budeme divoce šukat a vychutnávat si společné chvíle, než zase skončí a my se budeme muset rozloučit... Bude to zase bolestivé, zase budu muset skrývat své slzy, budu muset krotit svůj hlas, aby neslyšel, jak se mi láme, aby neslyšel a neviděl tu bolest, kterou mi přináší sledovat jej odcházet! Už to zkrátka dál nesnesu!
Když jsem odjížděl, řekl něco, co jsem si nechtěl za žádnou cenu připustit, řekl, že je to jen čas, na kterém už nikdy nebude záležet, nebral jsem jej vážně, myslel jsem si, že až se oba dostaneme z toho šoku, že jsme bez sebe, budeme moci dál fungovat, že spolu sice nebudeme každý den, ale budeme se i nadále vídat! Trvalo nám téměř tři měsíce, než se nám podařilo shodnout se na tom, že za mnou přiletí a strávíme spolu víkend, všechno to bylo perfektní, byl jsem tak šťastný, že ho vidím a že jsem zase s ním... Dokud však zase neodjel a pro mě to bylo ještě horší, než naše první loučení! S každým jeho příjezdem jsem byl šťastnější a s každým jeho odjezdem zlomenější... A já už to prostě nezvládám! Už ne!
Jakmile se ozval zvonek, věděl jsem, že je tady, byl jsem šťastný, ale zároveň jsem se už připravoval na tu bolest, která mě za dva dny čeká... Když jsem mu následně ale šel otevřít, nic jsem na sobě nedával znát...

B: "Ahoj, Sunshine."

Dokud mě chráníš(7)

13. november 2014 at 0:01 | Janča |  Dokud mě chráníš
Poslední díl.

JUSTIN

Vzhledem k tomu, že jsem k ránu nemohl vůbec spát, vstal jsem relativně brzo, ale Briana jsem nebudil, šel kvůli mně totiž spát dost pozdě, jelikož se k papírování dostal až kolem jedné, divil jsem se, že mě neodbil a nešel se na to vrhnout dřív, ale byl jsem rád za to, že to neudělal!

Dokud mě chráníš(6)

12. november 2014 at 0:06 | Janča |  Dokud mě chráníš
Nový díl. - 18+

BRIAN

Jakmile jsme se ocitli ve výtahu, přestal jsem se ovládat a začal jsem jej vášnivě líbat, on nijak nezahálel a ihned mě tiskl ke stěně a dobýval se do mých kalhot, samou touhou jsem hlasitě zasténal a svůj rozkrok mu ještě víc nabídl. Jakmile mi rozepl zip, vsunul mi svou ruku dovnitř a začal mě přes trenky hladit a třít a já mu prsty vzrušením bořil do vlasů, zatímco se naše rty ani na chvíli neoddělily! Byli jsme v naprostém sexuálním blahu a vychutnávali jsme si jeden druhého... Přesně tak, jak jsme potřebovali!

Dokud mě chráníš(5)

11. november 2014 at 0:25 | Janča |  Dokud mě chráníš
Nový díl.

BRIAN

Prý, proč mám pořád potřebu ho chránit... Jako kdyby to bylo něco neskutečného! No možná, že je! Já sám to nevím! Ale jak jsem řekl jemu, dělám to proto, že ho nikdo jiný nedokáže chránit tak, jako já... Jsem patetický ne-li na hlavu, já vím! Dovolit si takhle se mu odhalit, to jsem si tedy naběhnul! Teď mi při každé příležitosti připomene, jak moc ho miluju, jak moc mi na něm záleží, jak moc ho chráním, protože chci, aby byl v bezpečí... Co bych mohl chtít víc, že?! Já jsem asi vážně idiot!

Dokud mě chráníš(4)

10. november 2014 at 0:17 | Janča |  Dokud mě chráníš
Nový díl.

JUSTIN

Nedokázal jsem se hned vrátit do jídelny, potřeboval jsem se projít na čerstvém vzduchu a přemýšlet... A bohužel se stalo to, čeho jsem se bál nejvíc, že se stane, pokud se v tom začnu nějak významně pitvat - rodiče mají pravdu. Pokud začnu někde jinde s čistým štítem, nebudu se muset každý den strachovat, zda mě náhodou jeden ze spolužáků nezažene do kouta a nevymlátí ze mě zbytky hrdosti, nebudu se muset bát, že mě někdo uvidí v gay oblasti a pak mě bude chtít zabít... Prostě budu někým jiným a nikdo mě nebude znát, najdu si nové přátele, nový život a budu v bezpečí... A budu posera, který se schovává! Sakra, Justine, na tohle nesmíš ani pomyslet, musíš bojovat do posledního dechu, já se svého života tady jen tak nevzdám a i kdybych nakonec měl skončit na Dartmouthu, alespoň budu vědět, že jsem udělal všechno, že jsem se jen tak nevzdal!

Dokud mě chráníš(3)

7. november 2014 at 0:11 | Janča |  Dokud mě chráníš
Nový díl.

JUSTIN

Kdyby mě Brian včera a dnes ráno nezachránil, nevím, co bych dělal, buď to bych se probudil na podlaze v Babylonu nebo vedle někoho bezejmenného v posteli anebo bych se právě teď zpovídal Debbie a ani jedno z toho bych momentálně nesnesl. Takže jsem opravdu rád za to, co pro mě Brian udělal, ušetřil mě tak další hromadě problémů, které už bych stoprocentně nezvládl, už takhle toho mám až nad hlavu a držím se doslova jen stébla trávy a až i to mi přestane být nápomocné, nevím, co si počnu!

Dokud mě chráníš(2)

6. november 2014 at 0:09 | Janča |  Dokud mě chráníš
Nový díl.

BRIAN

Dnes jsem se vzbudil zatraceně brzo, doslova ještě nebylo ani šest hodin, jenže jsem neměl na vybranou, jelikož druhá strana postele byla prázdná a z koupelny se ozývala tekoucí voda, což mě přimělo vylézt z postele i přesto, jak moc se mi chtělo spát! Nechápal jsem, proč se ten blázen musí sprchovat tak hrozně brzo, obzvlášť s tou kocovinou, co ho momentálně zajisté doslova zabijí, ale místo toho abych jej zabil sám za tak úžasně probuzení, jsem dokázal myslet jen na to, jak moc ho chci!

Dokud mě chráníš(1)

5. november 2014 at 0:07 | Janča |  Dokud mě chráníš
Nová povídka.

BRIAN

Mám jít za ním anebo ho jednoduše přehlížet? Za odpověď bych snad i zaplatil! Protože já vážně nevím! Znám ho téměř rok a opravdu jen ve výjimečných situacích se stalo, že mě obešel a neřekl ani slovo, obzvlášť tady v Babylonu. A ačkoliv je to přesně to, co jsem chtěl, tak teď se mi to nelíbí a to se mi nelíbí ještě víc! Jako by se mnou ten kluk něco dělal, jako bych se snad o něho začal zajímat, jako kdyby pro mě něco začínal znamenat... Ne, to si nesmím připustit!

Je můj a nikoho jiného!

4. november 2014 at 5:48 | Janča |  Povídky QAF-jednorázovky
jednorázovka

varování 18+

#Brian Kinney #Justin Taylor

Brian

Probudila mě Justinova teplá dlaň stoupající mi po vnitřku stehna směrem nahoru, projelo mnou slastné mravenčení a vzápětí se mě tam dotkl, nejprve mě jen hladil a já si vychutnával jeho doteky, následně mě stiskl pevně v dlani a začal přejíždět po celé délce, zatímco svým jazykem kroužil kolem a i v mém pupíku. Blahem jsem zavíral víčka a prsty jsem si hrál s jeho polodlouhými vlasy. Po pár chvilkách se ústy přemístil k mé erekci, nejprve si hrál se špičkou - sál jí, kroužil kolem ní jazykem, dráždil jí zuby, byl jsem pro něj lízátkem možná zmrzlinou, byla to nepopsatelná slast! A vzápětí si mě zasunul do úst, až do svého krku a pak mě zase povytáhl, automaticky jsem se prohnul v zádech a pronikal do jeho úst hlouběji a hlouběji a pak zase ven, dělal jsem to, dokud jsem necítil, jak se blížím k orgasmu, jak už stačí jen jednou vsunout se do jeho úst, cítit jeho pevné sevření, a těsně před tím jsem se zastavil a nechal se uvolnit z jeho úst...

J: "Ošukej mě,"...Zavzdychal.
B: "Ošukám... Budeš jen můj, budeš mě cítit ještě dlouho!"

Není to, jak se zdá(4)

3. november 2014 at 0:17 | Janča |  Není to jak se zdá
Poslední díl.

BRIAN

Setrval jsem před jídelnou ještě několik minut, nevím, jestli se mi tam líbilo anebo jsem se jen nějakým způsobem snažil nasbírat odvahu pro můj plán, ale dovnitř jsem zkrátka jít nedokázal... Ještě ne! Pokud vůbec! V podstatě bych se nedivil, že se teď otočím a odjedu... Ta nevědomost mi najednou připadá mnohem lepší, než vědět pravdu... O někom jiném, s kým Justin pravděpodobně tráví čas! Nebo, kdo ví, co v tom, sakra, vůbec je! No ale hádám, že pokud teď uteču, nejspíš se to už nedozvím a s tím bych se smířit nejspíš nedokázal, proto jaksi už nemám na vybranou...