Slib(5)

14. července 2014 v 7:07 | Janča |  Slib
Nový díl.

JUSTIN

Byl jsem ze setkání s mámou pekelně nervózní a to jsem si ještě včera byl zcela jistý tím že to co dělám je naprosto správné, ale stačilo jen pár minut s Brianem o samotě a ve mně se naprosto všechno hnulo jako kdybych na každou maličkost o které jsem si za poslední měsíc udělal vlastní obrázek zanevřel a absolutně nevím, jak se s touhle situací mám vypořádat ale jedno je jisté - čím dřív to vyřeším tím dřív budu moct začít nový život teda pokud se ukáže že s Brianem opravdu nemáme žádnou budoucnost...


J: "Ahoj mami,"...Políbil jsem jí na tvář.
Jennifer: "Ahoj zlato tak je to to co si hledal?"

Musel jsem se pořádně rozhlédnout, abych se ujistil, že to splňuje alespoň moji částečnou představu, nebyl to sice Brianův loft a o to vlastně i jde, kdybych chtěl být v Brianovo loftu tak tam teď jsem, ale i přesto to mělo nějaké svoje kouzlo, které já jako malíř určitě ocením. Sice se tu nacházela jen postel která nejspíš drží jen tak tak, pak nějaká zchátralá sprcha, toaleta a malý kuchyňský kout, který mi snad aspoň trochu poslouží, ale to nejdůležitější pro mě bylo že je tu dobré světlo na malování a taky dost místa kde na něm můžu pracovat dá se říct že to bylo asi to nejhlavnější co jsem potřeboval aby můj byt obsahoval ačkoliv tenhle dům má asi tak sto pater a já jsem úplně nahoře a absence výtahu tu bohužel je, ale za ty peníze jsem přece nemohl očekávat Buckinghamský palác a víte že já jsem skromný člověk a smířím se se skoro čímkoliv to už však nemůžu říct o mé mámě na které je znát že by mě nejraději naložila do auta a odvezla k sobě domů!

J: "Je to ideální."
Jennifer: "Vždyť je to díra!"
J: "Mami o tom jsme snad mluvili."
Jennifer: "Mluvili jsme o tom, že chceš něco skromného, ale tohle už hraničí s chudobou."
J: "Kdybych měl peníze, najdu si byt, který by aspoň trochu vypadal, ale víš moc dobře, že mám jen tohle."
Jennifer: "Je tu jeden člověk, který by ti mohl pomoct."
J: "Ne! Tátu o pomoc prosit nebudu!"
Jennifer: "Justine, možná jsem blázen ale ne až takový abych si myslela, že požádáš svého nenasytného otce."
J: "Tak koho? To ne! Briana?!"
Jennifer: "Určitě by ti pomohl."
J: "Mami, já ho opustil, rozešel jsem se s ním, věř mi to je ten poslední člověk, který by mi pomohl s bydlením."
Jennifer: "Tak v tom případě si vezmi půjčku!"
J: "To už jsem přece zkoušel."
Jennifer: "No tak... Bože já nevím!"
J: "Já to zvládnu, slibuju."

Nemám radost z toho když se máma trápí, ale já bohužel nemám na vybranou Lindsay s Mel byly jen moje dočasné útočiště nemůžu u nich bydlet navěky a právě k mámě se rozhodně vrátit nemůžu bylo by to pro ní pak zase těžké až bych odcházel a i když mám u Debbie pořád otevřené dveře a pokoj tak ani tu nechci zatěžovat svými problémy hlavně ne na úkor Briana kterého miluje stejně jako mě a už s Linds a Mel měl Brian problém se smířit že jsem si raději vybral bydlení u nich než u něho ale hlavním důvodem tohoto všeho je že jsem se rozhodl začít znova a tím že bych pendloval od jednoho k druhému by se to nikdy neuskutečnilo tudíž musím myslet na to že tohle je příležitost sice mizerná ale pořád příležitost.

J: "Takže kdy se můžu nastěhovat?"
Jennifer: "Zlato ty to opravdu myslíš vážně, že ano?"
J: "Naprosto, potřebuju začít znova a tohle je možnost."
Jennifer: "A neexistuje šance, že to s Brianem dáte zase dohromady?"
J: "Mami já vždycky budu vědět, že je tu šance, ale o to jde, my se k sobě můžeme vracet donekonečna, ale nikdy to nic nezmění, každý budeme chtít něco jiného a s tím žít nemůžeme."
Jennifer: "Tak dobře ale slib mi že pokud to tady nebude fungovat tak mi zavoláš a najdeme něco jiného?"
J: "Slibuju, mami a teď už mi odpověz."
Jennifer: "Na konci týdne je byt oficiálně tvůj takže si zabal věci a už v pátek se můžeš nastěhovat."
J: "Když si to řekla takhle tak mi naskočila husina z toho že už za pět dnů to tady bude moje."
Jennifer: "Začni si zvykat, chceš být samostatnej, máš to mít."
J: "Ty mi to budeš asi hodně znepříjemňovat?"
Jennifer: "Jen tě přivádím k rozumu!"
J: "Mám lepší nápad, co kdybys mě tady nechala o samotě, abych si to tu lépe prohlédl, a já to tady pak zamknu a klíč ti přinesu?"
Jennifer: "Máš štěstí, že jsi můj syn, jinak by ti tohle neprošlo a ten klíč neztrať."
J: "Neboj a zatím ahoj."
Jennifer: "Ahoj zlato."

Nejsem si jistý tím jestli to náhodou nebylo moc ukvapené rozhodnutí a zda jsem si neměl vzít ještě trochu času na rozmyšlenou a ne proto, aby se našel jiný byt ale proto, abych se ujistil že tohle je to co opravdu chci jenže jsem taky věděl že pokud se nerozhodnu ihned tak už nikdy, protože ten pocit co jsem s Brianem vždycky měl se ve mně zase probudil a já už vůbec nevím jestli opravdu chci začít nový život... Teda vlastně vím, já chci začít nový život jen je problém v tom, že ho chci začít s Brianem, ale to je touha, která se mi nikdy nesplní a proto musím začít myslet na sebe a na svojí budoucnost a tenhle byt je toho všeho začátkem.
Nedělal jsem žádné detailní průzkumy ale tak nějak jsem měl potřebu se s tímhle místem alespoň částečně sžít, než se sem oficiálně nastěhuji, přece jen jsem posledních pár let trávil prakticky jen u Briana a myslím, že bude velmi složité začínat někde jinde, protože v momentě co se za mnou zaklapnou dveře tak si uvědomím, že je to všechno skutečnost že mezi mnou a Brianem je doopravdy konec a já se musím naučit žít bez něho a to bude těžké.
Ale asi po půl hodině "zvykání si" jsem usoudil, že tohle bude spíš fungovat, až se sem opravdu nastěhuji, do té doby je to vážně jen něco, co si představuji, takže jsem si oblékl bundu a vydal jsem se do jídelny tak nějak jsem potřeboval s někým mluvit o tom, jestli dělám opravdu správně a kdo jiný než Debb by mi s tím mohl poradit?

Debb: "Rozhodl ses nastoupit na šichtu o den dřív Sunshine?"
J: "Pokud potřebuješ pomoct."
Debb: "Jen tě škádlím a co si dáš?"
J: "Myslím, že kafe a citronové řezy by perfektně bodly."
Debb: "Tady je kafe a tady jsou řezy."
J: "Děkuju."
Debb: "A teď mi vysvětli ten utrápený obličej."
J: "Je to složitý."
Debb: "Tohle slovo jsem vždycky slýchávala, jen pokud se to týkalo Briana, takže co udělal?"
J: "Znejistil mě."
Debb: "Jak to myslíš?"
J: "Ještě včera jsem byl rozhodnutý že chci začít nový život a teď..."
Debb: "Chceš být zase s ním."
J: "A nevím, co mám dělat, protože je mi naprosto jasné že pokud bychom se k sobě zase vrátili, byli bychom opět na začátku."
Debb: "Tohle je na tobě zlato ty musíš vědět, co chceš."
J: "Chci Briana! Ale chci i děti, svatbu, domov a především nějakou budoucnost ale to on mi nechce dát nebo spíš nemůže."
Debb: "Ale to ty víš už od začátku."
J: "Vím, a proto je na čase s tím něco udělat musím se naučit žít bez něho a proto jsem si našel byt."
Debb: "Cože si?"
J: "Našel jsem si byt a na konci týdne se do něho nastěhuji."
Debb: "Justine..."...Dala mi pohledem najevo abych se otočil a v tu chvíli jsem věděl, že je zle.

A měl jsem pravdu stál za mnou Brian a ani nemůžu pořádně definovat jeho výraz... Možná zaskočený anebo zničený? Každopádně jsem měl pocit, že si uvědomil, že mě ztratil opravdu už nadobro, ale já nemůžu říct, jestli to tak doopravdy je protože dokud si nebudu stoprocentně jistý, že život bez Briana vážně chci tak se nikdy nemůžeme hnout z místa!
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jane Jane | Web | 14. července 2014 v 21:39 | Reagovat

To Justin myslí opravdu vážně, stěhovat do něčeho takového?
A ještě k tomu si není jistý, co vlastně chce.
Z těch dvou by se jeden fakt zbláznil!

2 Janča Janča | Web | 14. července 2014 v 21:56 | Reagovat

[1]: Očividně oba zešíleli a musím říct že mě tahle povídka ale začíná bavit čím dál tím víc bavit - tvoje zhrozené reakce nemají chybu a můžu ti jen říct že takhle zhrozená budeš ještě několik dílů ale pak se to snad otočí a budeš spokojená :D
A jinak souhlasím z nich by se člověk zbláznil :-D

3 Tonicka Tonicka | 20. července 2014 v 15:35 | Reagovat

Vazne mic krasne popsane Justinovo pocity :)
Musim rict ze i kdyz Justina chapu proc tohle dela proc si poridil byt proc od nej odesel ale je mi lito Briana protoze jde videt ze ho miluje :) ale moc se mi libi ta situace mezi nimi protoze i kdyz jde videt ze se chtej tak ani jeden se neprinuti udelat prvni krok :D

4 Janča Janča | Web | 20. července 2014 v 16:33 | Reagovat

[3]: Jsou to blázni prostě :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama