Den s ďáblem(2)

5. june 2014 at 6:26 | Janča |  Den s ďáblem
Nový díl.

BRIAN

Když se mi konečně podařilo uprchnout z loftu a zbavit se tím tak těch otravných otázek od Justina na téma mé chování a podobně, tak jsem se nasměroval rovnou do Kinneticu, kde jsem doufal, že si snad užiju trochu klidu a nebudu muset myslet na věci typu narozeninové čepičky, píšťalky, balónky a všelijaké podobné sračky, jenže já dělal přesně pravý opak, stačilo si představit, že mi hned mezi dveřmi moje vymaštěná sestra nějakou takovou čapku nasere na hlavu, aby pobavila naši matku, své dvě monstrózní děti, plus sbor všech těch jeptišek a bylo mi na blití, jako věřím tomu, že jestli zvládnu tohle, tak už opravdu cokoliv!

Doslova mi naskakovala husina, kdykoliv jsem si vzpomněl, že zítřejší den musím strávit s mojí dokonalou milující rodinku, jejíž členové mají každý nějakou degenerativní poruchu, kromě mě samozřejmě, alespoň za tohle se můžu pochválit, že se mi od nich podařilo zdrhnout dřív, než ze mě taky udělali podělanýho Ježíše s biblí v ruce, opravdu stačilo jen málo a byl jsem taky takový, kdyby mě tenkrát nezachránila Maikeyho náruč a obětavost jeho mámy, za to jim budu nadosmrti vděčný, že mě před těmi krvežíznivými idioty zachránili a já se tak nemusím učit přikázání a chovat jak nějaká stepfordská panička.

T: "Briane..."...Vešel do kanceláře, jako obvykle bez zaklepání, že mě to vůbec ještě udivuje.
B: "Víš, Theodhore, nevím, jestli si o tom slyšel, ale byl vytvořený takový úžasný vynález, kterému se říká klepání, co kdybys to čas od času zkusil, abych nemusel neustále plánovat to, jak tě do hodiny nechám zmizet z povrchu zemského?"
T: "Sakra, co se stalo tobě?"
B: "Moje máma."
T: "Ou, hádám, že ti zase připomněla tvůj posmrtný život v pekle?"
B: "Něco horšího - pozvala mě na pohřeb... Promiň, na svojí narozeninovou oslavu."
T: "A ty se předpokládám snažíš vymyslet, jak se z toho vykroutit."
B: "Právě naopak, snažím se vymyslet, co tak asi nenáviděný syn, který ošukal víc chlapů, než je na téhle planetě, může dát své bohem zfanatizované matce, která si dává k snídani tři panáky a zajídá to stránkou z bible."
T: "Léčení?"
B: "Díky, Theodhore, opravdu si mi pomohl vyřešit jednu velkou záhadu, dám jí pokoj na odvykačce."
T: "Byl jsem rád nápomocný."
B: "A teď kdybys zase zalezl tam odkud si vypadnul - do dělohy svojí matky!"
T: "Myslím, že to je jedna z těch věcí, kterou ti asi nesplním, ale pokud mi dáš ty formuláře, co jsem ti dával na vyplnění, zalezu alespoň do kanceláře."
B: "Tady je máš a teď zmiz."
T: "Rozkaz."

Co jsem si sakra myslel, když jsem doufal, že mi můj nudný účetní s výrazem mongola, poradí co té fúrii mám koupit na oslavu svých přibývajících vrásek, blížících se plínek a stravy, kterou bude muset srkat brčkem? Hádám, že už musím být asi opravdu zoufalý, když jsem se odvážil k něčemu takovému anebo jsem jen chtěl... Sakra, já ani nevím, proč se něčím takovým zaobírám, vždyť ta ženská může být ráda, že se vůbec dostavím, taky jsem pěkně mohl říct "Polib si záda a nepočítej se mnou!" ale já si radši zas a znovu nabiju držku a pak budu litovat - jsem fakt ubožák, který doufá, že mě jednoho dne přijme takového, jaký jsem!
"Ahoj,"Byl jsem zadívaný do všech těch všemožných papírů a samozřejmě taky pořád zamyšlený nad tím, jak s touhle situací naložím, že jsem si ani zprvu neuvědomil, čí hlas to je, teda až do chvíle, kdy jsem na něho pohlédl...

B: "Kde ses tu vzal? Nemáš být v práci?"
J: "Myslel, že by se ti hodila společnost."
B: "Pokud sis nevšiml, tak se tu momentálně pohybuje zhruba třicet lidí."
J: "Myslel jsem trošku jinou společnost."
B: "A jak tě to napadlo?"
J: "Vím to."

V tu chvíli ve mně hrklo, protože jestli ví to, co si myslím, že ví, tak se můžu jít upálit na hranice, jen abych se vyhnul tomu, co mě bezpochyby čeká a ještě bych tím splnil matčino tajné, no zas tak tajné ne, ale rozhodně velké přání... Konečně by se mohla zbavit toho cejchu, že její syn je zkrátka buzerant.

B: "Co víš?"...Povytáhl jsem obočí.
J: "Vím, že tvoje máma má zítra narozeniny a že proto si tak vynervovaný."

Sakra! Kurva! Do hajzlu! Můžu já mít jednou v tomhle podělaným životě štěstí a udržet tajemství víc než jeden den, bylo by to možný bože?

B: "Jo a jak se to k tobě doneslo? Poštovní holub?"
J: "Tvoje sestra nechala vzkaz na záznamníku."
B: "A ty ses rozhodl, že si ho poslechneš?"
J: "Víš, on byl docela nepřeslechnutelný, vzhledem k tomu jak zvučný má Claire hlas."
B: "Taky mi tahle její vlastnost leze na nervy."
J: "Proč ses rozhodl, že tam půjdeš?"

Opravdu dobrá otázka, poněvadž i já už si jí začínám pokládat a všechny důvody, kterými jsem si to před tím vysvětloval, jako by byly náhle jen prachsprosté lži a něco mi říká, že mám snad i něco za lubem, jen ještě nevím, co přesně, a to se dá definovat jen jedním způsobem - je to zkrátka v hajzlu.
Chtěl jsem si vymyslet nějaké hodně dobré brianovské odůvodnění, kterým bych mu to všechno vysvětlil, ačkoliv by to byla hovadina, ale když by mi to zajistilo, že už se v tom nebude šťourat, tak by mi to za to kurevsky stálo, jenže kolikrát mám opakovat, že nesnáším, když mu musím lhát? Takže mi zbývalo jediné a to být sám sebou, jak nejlíp budu moct!

B: "Proč se staráš?"
J: "Jsme partneři."
B: "A?"
J: "Měl si mi to říct."
B: "A proč?"
J: "Proto, abych ti mohl být oporou!"
B: "Myslíš, jako až se u ní zliju do němoty a nebudu se moct trefit klíčem do zámku?"
J: "Víš, jak to myslím, nemusíš se přetvařovat, ona je mrcha a ty chceš, aby tě milovala i přesto, co všechno ti udělala."
B: "Přišel si mi sem snad udělat přednášku?"
J: "Přišel jsem ti říct, že tě miluju a že jsem tu pro tebe."
B: "Díky, ale až tě budu potřebovat poznáš to - budu nahý!"
J: "Fajn, jak chceš."...Zvedl se a odešel pryč hádám že dost nasraný.

Jak já umím všechno náramně zazdít, to je asi ta vlastnost, kterou mi ta bestie stihla předat, než jsem vzal nohy na ramena a utekl z jejích spárů před tím než se ze mě stala úplná ona!
Z podělanýho dnu s ďáblem během, kterého budu muset dělat poslušnýho skautíka, který se snaží napravit své hříchy, mi teď na krk přibyl další o dost horší problém a to Justin, který si chtěl hrát na rytíře v zářivé zbroji a já ho zkrátka nasral tou svojí nevymáchanou hubou... Neměl jsem si to náhodou nechat pro toho, kdo si to zaslouží nejvíc - pro tu megeru?
 

15 people judged this article.

Comments

1 Jane Jane | Web | 5. june 2014 at 20:30 | React

tak to začíná vypadat, že Brian zase něco provede, a že to zase bude něco ohromného :-D
Jsem fakt zvědavá, co to bude :-D

2 Janča Janča | Web | 5. june 2014 at 21:45 | React

[1]: No uvidíme co ho popadne :-D  :-D

3 Tonicka Tonicka | 6. june 2014 at 11:45 | React

Dalsi naprosto uzasny dil :)
Bylo to vazne krasne a moc se mi to libilo :)
Moc se mi libilo, jak si napsala to co rekl Justin o jeho mame, ze je to mrcha, ale jediny co Brian chce aby ho prijmula a aby ho milovala s tim s tebou naprosto souhlasim a napsala si to vazne dokonale :)
PS: musela jsem smat tomu jak rekl Brian az te budu potrebovat tak to poznas-budu nahy :D to bylo uzasny :D

4 Janča Janča | Web | 6. june 2014 at 13:06 | React

[3]: Děkuju :-) Jsem ráda, že tě to pobavilo :-D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama