June 2014

Jedině s ním(1)

30. june 2014 at 7:13 | Janča |  Jedině s ním
Nová povídka. - 15+

BRIAN

Co se to se mnou sakra děje? Od kdy mi vlastně stačí jen jeden jediný pohled... Pohled na něho a můžu se usmívat jako blázen, jako kdyby mě nikdo na světě nemohl udělat šťastným tak jako on sám, jako bych bez něho nemohl už ani vteřinu existovat, jako kdyby už nic jiného v mém životě nedávalo smysl, pokud nejsem s ním, pokud se ho nemůžu dotýkat a vědět, že je můj! Je to tak nedávno co mi k životu stačil Babylon, trick na jednu noc a Maikey s tím jsem byl spokojený a nechtěl jsem se toho za žádnou cenu vzdát to byl jednoduše můj život, můj stereotyp, ale dnes bych už se s tím nedokázal smířit ne když jsem poznal, že toho můžu mít víc, že můžu mít jeho a jeho lásku, kterou mi nikdo a nic nemůže vynahradit, bez něho se cítím sám a to nenávidím... Tak moc se bojím samoty, že kdykoliv ho propustím ze svého objetí nebo ho ztratím z dohledu, tak začínám panikařit z toho, že to třeba bylo naposledy, co jsem ho držel nebo viděl, ačkoliv nemám jediný důvod k tomu mít strach, ale mám a dokážu se ho zbavit, jen když mám Justina při sobě! Cítím se šťastný jen s ním!

Ty potřebuješ mě, Já tebe ne!(6)

29. june 2014 at 7:39 | Janča |  Ty potřebuješ mě, Já tebe ne!
Poslední díl. - 18+

BRIAN

Byl bych velmi vděčný kdyby mi právě teď někdo řekl, že se tohle opravdu neděje, že tu ve skutečnosti nedostávám přednášku od Maikeyho, zatímco to Justin schytává na druhé straně od Bena a to jsme na tom ještě před minutou byli tak dobře, vypadalo to tak nadějně, jako že to všechno ještě dneska skončí a budu ho mít zase u sebe, ten pohled jaký mi věnoval a nechtěl ním uhnout byl prostě k nezaplacení a tak moc jsem toužil po polibku, který jsem ale nemohl mít, protože jsem nevěděl, jak to vidí on, něco mi říkalo, že asi stejně jako já, že už to chce taky vzdát, že pro něho je tohle všechno taky šílenost, jenže než jsem měl možnost sebrat odvahu a jít za ním tak jak říkám byl u mě ukecanej Maikey a to jsem zkrátka nedokázal poslouchat, ne když jediné, co jsem právě teď chtěl, byl Justin a nemohl jsem ho mít tudíž jsem se sebral a raději šel pryč v tu chvíli to bylo jediné rozumné východisko!

Ty potřebuješ mě, Já tebe ne!(5)

28. june 2014 at 7:21 | Janča |  Ty potřebuješ mě, Já tebe ne!
Nový díl.

JUSTIN

Nechápu to, ale něco uvnitř mě si to nakonec nesmírně užívalo, ten adrenalin, ten pocit, že můžu cokoliv, že mě všichni mlsají očima a touží po mně a ne proto, že bych měl zájem, ale proto, že Brian nechtěl, aby měli zájem, v jeho očích se střídal jeden plamen za druhým, ta žárlivost z něho přímo křičela a to jsem si moc užíval už po pár vteřinách jsem byl plně odhodlaný ze sebe vytřískat to nejlepší a Briana nechat šílet vztekem a stejně tak touhou po mně dokážu si totiž představit, jak moc mě chtěl, jak moc chtěl být uvnitř mě a popravdě i já jsem si to moc přál a část mě po tom, co dotancuju, to chtěla vzdát a jít za ním a říct mu, že nemusíme hrát tyhle šílenosti, že oba víme že se vzájemně potřebujeme a je jedno jestli si to dokážeme říct, jenže pak když jsem dotancoval tak jsem zkrátka neodolal - Já prostě ještě něco musel vyvést, ale byla to pitomost a jsem si jistý, že Brian se bude chtít pomstít a my jsme si tak podobní že si to budeme oplácet buď do doby než uprchne těch zbylých 49 hodin anebo dokud jeden z nás nebude mít na čele označení šílenec a skončí v blázinci!

Ty potřebuješ mě, Já tebe ne!(4)

27. june 2014 at 5:55 | Janča |  Ty potřebuješ mě, Já tebe ne!
Nový díl.

BRIAN

Přiznávám, že tohle bylo tak trochu neplánované a původně jsem zamýšlel něco míň zákeřného jenže pak když jsem dorazil do Babylonu a vzpomněl si že od půlnoci se koná ta sbírka pro lidi kteří jsou HIV pozitivní - je vlastně dost blbé říct, že jsem si vzpomněl vzhledem k tomu, že jsem majitelem Babylonu a sám jsem tu sbírku před několika týdny odsouhlasil no dobře spíš navrhnul během jedné mé prezentace abych oslnil klienty, kteří se zajímali o lék na HIV, ale oni se samozřejmě nedozvědí jak ta sbírka ve skutečnosti bude probíhat tedy spíš za jakých pravidel, přesvědčil jsem je totiž o tom, že je to velmi slušná a diskrétní akce a že veškeré peníze, které z ní vytřískám budou převedeny do hospicu což už je vlastně ta pravdivá část, takže vlastně jediné co se prostě nedozvědí je že pravidlo dnešního večera je "Zatancuj nahý - vyděláš 100 dolarů"a to by se dalo říct, že je to přínosem pro obě strany já se pokochám pěkným výhledem na pódium a oni dostanou prachy... Velice jednoduchý výdělek! - No a teď k tomu proč o tom vlastně mluvím, no jasně to už vy víte, ale bez toho abych se podělil o to, jak to vidím já, bych nemohl umřít! Justin si za to mohl jednoduše sám chtěl válku dostal jí a já se teď můžu skvěle pobavit nad jeho červenajícími tvářemi studem a vražedným pohledem, který věstí, že on se jen tak nevzdá, ale za ty dvě minuty kdy se bude cítit poníženě, mi to stojí, jak říkám, neměl si začínat a připravovat mě o mou již dost pocuchanou pověst!

Ty potřebuješ mě, Já tebe ne!(3)

26. june 2014 at 6:28 | Janča |  Ty potřebuješ mě, Já tebe ne!
Nový díl.

JUSTIN

Bylo mi naprosto jasné, že rozšiřováním lží ho nepřinutím ke kontaktu se mnou, takhle lehce by se on rozhodně nevzdal, ale stejně tak jsem věděl, že ho tím alespoň přinutím k činu v podobě toho, že mi to bude chtít nějakým a pravděpodobně jakýmkoliv způsobem vrátit a to může směřovat jen k jedinému - budeme si to oplácet dokud jeden z nás na toho druhého nepromluví a já přesně vím, co musím udělat, aby to byl on, kdo řekne první slovo!

Ty potřebuješ mě, Já tebe ne!(2)

25. june 2014 at 5:59 | Janča |  Ty potřebuješ mě, Já tebe ne!
Nový díl.

BRIAN

Tohle byl opravdu špatný nápad dokazovat si, že já Justina nepotřebuju a že on je na mně naopak závislý, protože zaprvé vím, že to není ani zdaleka pravda a že se potřebujeme oba stejně, ba možná já jeho ještě víc a za druhé jsem tím spustil takovou hovadinu... Že prý 72 hodin budeme od sebe, abychom si dokázali, že bez toho druhého můžeme být a i když je to opravdu velká kravina a především je to dětinské tak nehodlám odstoupit! I přesto že jsme manželé opravdu nemusí vědět, jak moc miluju jeho přítomnost a proto mu musím dokázat, že to bez něho úplně bez problému přežiju... Vlastně proč taky ne? Co na tom může být tak úděsného odpočinout si od té jeho ukecanosti a bordelu? Dle mého názoru tohle bude 72 hodin naprostého ráje!

Ty potřebuješ mě, Já tebe ne!(1)

23. june 2014 at 5:49 | Janča |  Ty potřebuješ mě, Já tebe ne!
Nová povídka.

JUSTIN

Opravdu mi nejde do hlavy, že i po těch letech, po tom všem co jsme spolu prožili a dokonce i po tom co jsme se vzali se tohle pořád děje, že se neustále dokážeme hádat o něčem co už je tak prosté! Je až neuvěřitelné, že má pořád sílu mi některé věci vyvracet i přesto že už se dávno přiznal k tomu že mě miluje, on si prostě musel najít něco, co by mohl obhajovat...

B: "Ty potřebuješ mě! Já tebe ne!"

Roztomilost(4)

22. june 2014 at 7:38 | Janča |  Roztomilost
Poslední díl.

BRIAN

Já jsem opravdu naprosto nemožný, i když už bych mohl říct, že i toto označení je dost nedostačující a nevystihující - jsem prostě kretén! To naivní roztomilé blonďaté a modrooké stvoření si mě jednoduše totálně omotalo kolem prstu... Co kolem prstu - kolem sebe celého! Je jako pavučina, do které jsem byl naprosto polapen a už nikdy se z ní nevymotám a ani vlastně nechci, líbí se mi ty hry, co se mnou hraje, dokonce i tahle, že jsem prostě odsud nedokázal odejít, kdo by taky mohl, když je tu on perfektně předstírající, že jsem mu absolutně ukradený, ale jen má příležitost tak mě okamžitě smlsne pohledem a kolem svého objevu se motá kdykoliv na něm spočinou mé oči, aby mě mohl přivést k naprostému šílenství snadněji - zmetek jeden proradnej! Nejraději bych si ho hodil přes rameno a odvedl domů - do postele! Tam jsem s ním nejraději, tam se za nic neschovávám a nebráním se ničemu, nebojím se mu dát najevo, co cítím, na všechny svoje zásady úplně zapomenu a v tu chvíli jsem nejšťastnější a stejně tak on, ta jeho roztomilost mě prostě víc a víc dostává do kolen!
Dobře, smířil jsem se s tím, že mému absolutnímu ztrapnění přihlížela rodina Novotny a celá banda ukňouraných gayů, ale opravdu jsem si nepředstavoval, že teď budu ponížen dokonce i před svým účetním, uřvanou královničkou a dvěma lesbičkami s mým synem!

Všichni: "Ahoj"...Ozvalo se jednohlasně.
B: "Neměli byste někde být?"
Lindsay: Neříkej mi, že je teprve ráno a už máš náladu na přes držku?"
Maikey: "Snaží se udělat dojem na Justina."
B: "Drž hubu!"
Ted: "Já myslel, že ten už udělal."
Maikey: "Dokud to zase nepodělal."
Melanie: "Všichni jsme překvapení."
Emmett: "Kinney, jako vždy si jednička... Na průsery."
B: "Kurva, nevadím vám tu?"
Lindsay: "Myslím, že se přesuneme ke stolu."
B: "Udělejte mi tu laskavost a ty je, Maikey, můžeš následovat."
Maikey: "Ale..."
B: "Vysmahni!"
Maikey: "Fajn!"

Roztomilost(3)

21. june 2014 at 6:50 | Janča |  Roztomilost
Nový díl.

BRIAN

Připadám si jako absolutní cvok, když se zamyslím nad tím, že mě na tom modrookým štěněti tak moc přitahuje ta jeho neuvěřitelná roztomilost a ještě víc mě zaráží, že ačkoliv se snažím přede všemi hrát, jak moc ukradený mi je a že jsem absolutně nikdy opakuji nikdy nedal najevo svoje city k němu a to proto, že žádné neexistují, tak je skutečnost zcela jiná! Jsem lhář, já vím, ale co jiného mi zbývá?
No každopádně jsem totálně pohlcen tím, jak nesnesitelně roztomilý a dokonalý je, že jsem se teď bez problému vrátil zpátky do jídelny, ačkoliv jsem z ní před ani ne minutou uprchl, jen abych se zbavil toho úděsného pohledu na to, jak s někým flirtuje, jenže mohl jsem to tak nechat být, když ho miluju?

Maikey: "Zapomněl sis zuby?"
B: "Polib mi!"
Maikey: "Co tě přimělo se vrátit?"
B: "Ty určitě ne!"
Maikey: "Taky tě miluju."
B: "Dík za info."
Maikey: "Tak už za ním půjdeš?"
B: "Za kým?"
Maikey: "Ty jsi nenapravitelný vůl!"

Roztomilost(2)

19. june 2014 at 6:22 | Janča |  Roztomilost
Nový díl.

BRIAN

Nemůžu uvěřit, že po tom, co mi udělal, ho stále dokážu označovat za roztomilého! Sice mě v té poloze se spoutanýma rukama za zády nenechal celou noc, ale i ta půl hodina dost stačila, vlastně jediný důvod, proč mě pustil, byl, že bych se snad jinak na místě pomočil a tomu naštěstí chtěl zabránit - jak ohleduplné! Ale jak říkám, tohle už se mi příšerně vymyká z rukou, on si se mnou takhle pohraje, omyl on mě takhle surově mučí a já i tak tvrdím, že je zatraceně roztomilý, obzvlášť když se tu teď vrtí v posteli, zatímco se mu očividně něco zdá... Mizera jeden! Nedokážu si ani vybavit moment, kdy jsem mu tak moc podlehnul, že mu klidně dovolím si se mnou dělat, co se mu zlíbí a i tak jsem jím totálně poblázněn... Bože, jak já nesnáším slovo roztomilý!
Raději jsem se rychle vyhrabal z postele, protože jsem si zcela jistý, že kdybych ho měl byť jen jednu vteřinu ještě pozorovat tak bych mu nakonec jeho včerejší počínání odpustil a žádná velkolepá pomsta by se nekonala vzhledem k tomu, že bych se na něho okamžitě vrhnul a na rozdíl od něj bych ho o to potěšení nepřipravil, takže jak říkám - rychle jsem zmizel a to doslova, oblíkl jsem se a vydal jsem se do jídelny na něco na zub...

Debbie: "Kde jsi nechal přítele?"
B: "Dám si omeletu."
Debbie: "To není odpověď."
B: "A ani jí nedostaneš, poněvadž na to nemám co říct - já nemám přítele."
Debbie: "A on to ví?"
B: "Tu omeletu!"

Bože, za tohle bych Debb uškrtil, především za to, s jak hlasitým smíchem odešla pro mou snídani, to už mi vážně absolutně nikdo nežere, že já nehraju na kluky? Jak by taky mohli když to ani sám sobě nežeru... Sakra, vždyť já Justina nazývám roztomilým - To je k vzteku!

Roztomilost(1)

18. june 2014 at 5:59 | Janča |  Roztomilost
Nová povídka. - 18+

BRIAN

Je to blázen, jednoduše blázen, tančí si tu na nějakou ošemetnou písničku a tváří se jako kdyby nikdo a nic na světě neexistovalo, jen on a linoucí se zvuk hudby, na který se tu všemožně kroutí. Bylo roztomilé, jak si neuvědomoval, že už se s ním v loftu taky dávno nacházím, ale rušit se mi ho rozhodně nechtělo, ne pokud jsem ho mohl takhle sledovat... Takhle šťastného a roztomilého, plného života! - Naprostá dokonalost, která mě pomalu zabijí! V tom dobrém slova smyslu!
Možná můj první záměr byl ho nechat dotancovat a vychutnat si ten pohled na něho a usmívat se při tom jako naprostý blbec, ale nakonec jsem neodolal, zkrátka jsem nemohl, on mě naprosto doslova magneticky přitahuje... Šel jsem okamžitě k němu a zezadu jej objal, zatímco se má ústa přitiskla na jeho holé rameno...

J: "Jak dlouho už jsi tady?"...Otočil se ke mně.
B: "Pár vteřin."
J: "Briane?"
B: "Dobře, pár minut."
J: "A po celou dobu sis vychutnával pohled na mě?"
B: "Spíš jsem se perfektně bavil."
J: "Takže já jsem ti k smíchu?"
B: "Ne, jen jsi šíleně roztomilý! Ale teď už pšš!"...Přiložil jsem mu prst na rty.
J: "Nebo co?"...Vzdoroval.
B: "Nebo ti budu muset naplácat."
J: "To bych chtěl vidět."
B: "Řekl sis o to!"

Jen nevolnost?(2)

17. june 2014 at 0:19 | Janča |  Jen nevolnost?
Poslední díl.

BRIAN

Cítil jsem se naprosto bezmocně a částečně i provinile, protože kdybych neustále nedával pozor jen na to, abych Justinovi nějak nenaznačil svoje city k němu, tak jsem si mohl dřív všimnout toho, že s ním něco není v pořádku a pak, když jsem zjistil, že mu je zle, dokonce i mizerně, tak jsem vůbec neměl čekat na to, zda se mu udělá líp, ale místo toho ho rovnou vzít k doktorovi, to by pak neměl otřes mozku, nepotřeboval by dva stehy a věděli bychom, že ta bolest břicha pochází od slepého střeva, které jen zázrakem ještě neprasklo!

B: "Tak jak se cítíš?"
J: "Jako kdybych se praštil do hlavy,"...Usmál se.
B: "Hlavně, že jsem ti říkal, aby ses tam nepřizabil, že?"
J: "Příště se polepším."
B: "To teda ne! Žádné příště nebude."
J: "To máš pravdu, jelikož se mi to slepé střevo chystají za chvíli vyndat."
B: "Budeš v pořádku, uvidíš."
J: "Já vím, ty se o to postaráš."

Kdybych promluvil tak bych mu určitě odpověděl něco ve smyslu, ať se o sebe postará sám, protože je to pro mě zkrátka snazší vyslovit něco takového, než mu říct pravdu, takže jsem ho místo toho raději jen políbil, aby pochopil, že já tu pro něho vždycky budu, ať se děje, co děje a že se o něho vždycky postarám.

J: "Budeš tady, až se vzbudím?"
B: "Ani neodejdu."
J: "Slibuješ?"
B: "Slibuju,"...Políbil jsem ho.

Jen nevolnost?(1)

16. june 2014 at 6:30 | Janča |  Jen nevolnost?
Nová povídka.

BRIAN

Justin byl dneska hrozně nevrlý a ani já jsem mu moc náladu nezlepšoval - choval jsem se zase jako obvykle a to jako naprostý pitomec a opět jsem se ho snažil přesvědčit o tom, že my nejsme žádný pár, takže ať mě konečně přestane hlídat jako nějaký svůj majetek a tentokrát i z jeho strany na můj účet padlo pár nelichotivých poznámek a hned na to jsem pouze viděl jeho záda vzdalující se ode mě a od příchodu do Babylonu se u mě ani jednou jedinkrát nenahlásil a přiznávám, že spíš než že by mě to těšilo, mě to spíš štvalo, přece jen čas s ním trávím moc rád a ta moje snaha přesvědčit ho o opaku je už vážně... Ani nevím, jakým výrazem bych to měl označit! Každopádně za celou dobu v Babylonu jsem mohl myslet jen na něho a to mě nejspíš co nevidět zničí...

B: "Kde je Justin?"...Tázal jsem se, když jsem znuděně přisedl na bar.
Ted: "Asi před deseti minutami šel domů."
B: "Počkat, co?"
Emmett: "Říkal, že mu není moc dobře tak šel."
B: "A proč mi nic neřekl?"
Ted: "Asi tě tím nechtěl zatěžovat... Ne počkat, nejspíš proto, že si ho zase odpálkoval!"
B: "Nechtěl by si aspoň jednou držet hubu?"
Emmett: "Briane, radši jeď za ním, byl fakt bledý a tohle pošťuchování si s Tedem můžete nechat na potom."
B: "Díky, bez toho se obejdu."
Ted: "Tak to jsme dva."

Chápu, pokud nemá zájem se se mnou vybavovat po naší hádce, no já bych to ani hádkou nenazval, ale spíš jen výměnou názorů anebo pouze nesrovnalostí, kterou mezi sebou máme prakticky neustále, ale aby mi ani neřekl, že mu není dobře tak to už je na mě trochu přes čáru. Přece jen nemám rád nebo spíš nenávidím, když mu něco je a já nevím, jak mu můžu pomoct, v takových chvílích bych totiž i zabíjel.
Nasedl jsem rovnou do auta a vydal se za ním domů a vážně jsem se modlil, abych ho tam našel a to nejlíp zachumlaného v posteli, protože jestli mu bylo tak špatně, že to s ním cestou někde seklo, tak to bude ještě mnohem těžší, než bych si dokázal představit...

Jeden večer - jíst, meditovat a milovat(5)

15. june 2014 at 7:25 | Janča |  Jeden večer - jíst, meditovat a milovat
Poslední díl.

JUSTIN

Zabít ho je vážně málo, jako by nestačilo, že svého rozhodnutí se ho na tu jednovečerní záležitost zeptat, lituji, on se dokonce musí ještě opít do němoty a pak se tvářit, jako, že to nemělo absolutně nic společného se mnou, že se prostě jen opil z nudy, jo to mu tak žeru! I Maikeymu bylo jasné, když mi ho pomáhal odnést domů, že se neopil jen tak, že prý když už dorazil tak se choval jako totální idiot a zavánělo to tím, že se mezi námi něco stalo, poněvadž jakmile padlo moje jméno tak se rozhovor snažil stočit někam jinam a následně se raději vypařil do zadní místnosti, což už zase není takovým překvapením, ale i tak jsem přesvědčený, že za ten Brianův včerejší stav jsem z velké části zodpovědný já!

Jeden večer - jíst, meditovat a milovat(4)

14. june 2014 at 8:40 | Janča |  Jeden večer - jíst, meditovat a milovat
Nový díl.

BRIAN

Nechápu, proč Justin tak moc potřebuje romantiku, aby mu to dokázalo, že mi na něm záleží a že mi není lhostejný, to mě opravdu musí podřizovat takovýmto zkouškám, abych ho o tom přesvědčil, nebo o co mu vlastně vůbec jde? Do teď jsme si žili celkem slušně, respektovali jsme jeden druhého a v ničem si nebránili a on si teď zničehonic chce hrát na zaláskovanou domácnost, ačkoliv ví, že to je naprosto proti mé srsti i existenci a že přistoupit na to je pro mě doslova nemožné a hlavně by to bylo leda tak z donucení, já prostě nejsem typ, který se na jeden den zavře do bytu a bude jíst, meditovat a milovat se - to prostě nejsem já! A vážně netuším, jak jinak bych mu to už měl vysvětlit, než odháněním ho od sebe, ale bohužel už i tohle je pro mě nepříjemné, vzhledem k tomu, že jsem spíš rád, pokud ho mám na blízku, než naopak, kdy nemůžu kontrolovat to, kde je a s kým je, a v takových chvílích, ačkoliv bych neměl a už vůbec se tak cítit nechci, mám uvnitř sebe takový ten pocit nejistoty.

Jeden večer - jíst, meditovat a milovat(3)

13. june 2014 at 5:55 | Janča |  Jeden večer - jíst, meditovat a milovat
Nový díl.

BRIAN

Copak mě ten kluk nezná, to opravdu má tu potřebu přede mnou hrát na tajnosti, abych se já následně musel doprošovat pravdy? Vždyť je to naprosto absurdní, ještě předevčírem byl perfektně šťastný nebo tak alespoň vypadal, ale teď se tváří jako ublížené štěně a snaží se mi vyhýbat všemožnými způsoby a to zatím velmi úspěšně - nejprve v Babylonu, kde nejspíš využil jeden Copperfieldův trik a nevysvětlitelně zmizel, následně ve sprše, kde mě odbil s tím, že na to, aby se sám umyl je více než schopný a do třetice všeho dobrého se dokonce pokusil odejít bez našeho ranního polibku!

Jeden večer - jíst, meditovat a milovat(2)

12. june 2014 at 6:13 | Janča |  Jeden večer - jíst, meditovat a milovat
Nový díl. - 12+

JUSTIN

Nenamáhal jsem se ani čekat na to, až laskavě dorazí domů, protože u něho člověk nikdy neví, dokonce se jednou stalo, že jsem o něm neslyšel až do dalšího rána, prý nějaká neodkladná šukací párty a teď vlastně ani nemám potřebu s ním nějak komunikovat, sice ani nevím, co se to ve mně najednou tak zvrtlo, že mi z vteřiny na vteřinu tak moc vadí způsob jeho života, ale tak nějak to ze sebe nedokážu dostat, takže nejlepší asi bude jít spát a doufat, že ráno budu mít jasnější hlavu a tahle touha, aby se všechno trochu změnilo, bude pryč!

Jeden večer - jíst, meditovat a milovat(1)

11. june 2014 at 6:01 | Janča |  Jeden večer - jíst, meditovat a milovat
Nová povídka.

JUSTIN

Vím, že žádat samotného Briana Kinneyho o něco takového, je naprosto proti jeho přírodě a doslova nadlidské a nedefinovatelně nebezpečné, ale i tak je tu alespoň minimální šance, že by to mohlo vyjít, že by to pro mě, vlastně pro nás mohl udělat, vždyť přece ani nebudu žádat zas o tolik, je to jen jednodenní záležitost a pak můžeme předstírat, že se to nikdy nestalo nebo alespoň on to může předstírat, to já si to hezky utkvím v paměti a i když od něho budu asi poslouchat plno keců o jeho víře v šukání, až ho k tomu budu přesvědčovat, tak mi za to těch pár hodin stojí, ta představa toho, že se alespoň na jeden večer staneme opravdovým párem a ne jen perfektně sehranou šukací dvojkou, která každou volnou chvíli tráví v Babylonu... Neříkám, že se mi to protiví, sakra já tyhle chvíle, kdy tam jsme spolu a on všem ukazuje, že patřím jenom jemu, takže ať se všichni ode mě drží dál, miluju a cítím se tam s ním naprosto úžasně a možná, že i nepopsatelně, ale pořád to pro mě není ono, to, co bych alespoň čas od času chtěl mít - nějakou tu směšnou romantiku!

K čemu?

10. june 2014 at 5:26 | Janča |  Povídky QAF-jednorázovky
jednorázovka

varování 18+

#Brian Kinney #Justin Taylor

Brian

Už jsem ho v takovémhle transu, kdy nevnímá okolí a vlastně ani celý svět a jen zadumaně hledí do prázdna, zažil, ale opravdu se to nikdy nestalo během toho, co vařil a na pánvi míchal jednu z těch svých dobrot. Nejdřív jsem tomu nevěnoval pozornost, přece jen je to Justin, ale po pár minutách už mi to nedalo a začal jsem se k němu pomalu přibližovat, dá se říct, že mi tohle dělalo alespoň minimální starosti, takže jsem ho ihned zezadu objal a políbil jej na krk...

J: "Vylekal si mě!"
B: "Jsi v pořádku?"
J: "Neměl bych být?"
B: "Jen, že jsi už pár minut úplně mimo."
J: "To nic není."
B: "Vážně?"
J: "Ano!"
B: "Víš, že jsi špatný lhář?"
J: "Máme něco společného,"...Škádlil mě.
B: "Já ti dám...!"
J: "Pusu?"...Políbil mě a já se samozřejmě nebránil.

Opravdu moc rád se s ním líbám, ale tentokrát jsem věděl, že se tím snaží něco zazdít, abychom to nemuseli rozebírat, ale mně to zkrátka nedalo!

Den s ďáblem(6)

9. june 2014 at 6:21 | Janča |  Den s ďáblem
Poslední díl.

JUSTIN

Proč proboha já? Proč?! Vždyť já mu chtěl být jen nápomocný anebo mu být poblíž, když mě bude potřebovat, ale to samozřejmě bylo myšleno jen obrazně a ne tak, že mě s sebou bude tahat až tam, do sídla toho ďábla, chtěl jsem tu pro něho být, pokud se tam něco zvrtne a ne být příčinou toho, že se něco zvrtne, tohle bylo zatraceně nedomyšlený a Brianovi to podle všeho absolutně nedocházelo... Anebo možná tohle byl Brianův ďábelský plán, jak dostat maminku do cvokárny a jak se zdá tak se mu to velice úspěšně podaří, už teď podle jejího výrazu hádám, že si odříkává kapitoly z bible a to možná, že i pozpátku a modlí se k bohu, abych se jí jenom zdál a ani nevíte, jak moc bych si já sám přál, aby tohle všechno byl jenom hodně velký zlý sen a já bych se tak nemusel téměř počůrat strachy!

Den s ďáblem(5)

8. june 2014 at 6:56 | Janča |  Den s ďáblem
Nový díl.

BRIAN

Jednoduše mi to nešlo do hlavy, to, že právě teď sedím ve svém autě a jedu tam - na narozeninovou oslavu té megery a dokonce s dárkem a kytkou! To se opravdu nedá ani nijak vyjádřit či definovat, můžu si jen myslet, že trpím totálním pomatením smyslů a můj pobyt v psychiatrické léčebně se neodkladně blíží, jenže háček je v tom, že já jsem dokonale při smyslech a perfektně si uvědomuji to, co v tuhle chvíli vyvádím, a i když bych to nejraději otočil, dupnul na plyn a ani se neohlédl, tak to neudělám a se vztyčenou hlavou na ten podělanej zvonek zazvoním jakmile budu u jejích dveří! Jen ještě jedna maličkost, nevím, zda máma přežije to, co nebo spíš koho, se jsem odvážil vzít s sebou...

Den s ďáblem(4)

7. june 2014 at 7:15 | Janča |  Den s ďáblem
Nový díl. - 18+

BRIAN

Připadal jsem si jak kretén, když jsem chodil nočními ulicemi Pittsburghu jen v teplákách a tričku, ačkoliv se teploty držely spíše dole, takže si asi dokážete představit, že zuby nebyly ty jediné, které se mi klepaly zimou, jaký já o toho mého chudáčka měl strach, ale nemohl jsem si sundat ponožku a navlíknout si ho na něj, to fakt ne! Takže jsem musel doufat, že to ve zdraví přežije a dál jsem pátral po tom zpropadeném dárku, který ne a ne být k nalezení! No světě div se, když je noc! Já už asi musím být hodně zoufalý a vynervovaný, když tohle podstupuji a místo toho, abych ležel v posteli a tiskl se na Justinovu horkou a nahou kůži, se vláčím ulicí, jak nějaký žebrák, tohle je už opravdu pod mou úroveň!

Den s ďáblem(3)

6. june 2014 at 5:59 | Janča |  Den s ďáblem
Nový díl. - 18+

BRIAN

Poprvé v životě se mi nechtělo jít večer z práce domů, protože jsem věděl, že mě tam nečeká nic pěkného, ale naopak něco pěkně podělaného v podobě nasraného Justina, kterému jsem více méně vmetl do tváře tu největší lež, kterou dokážu vyprodukovat a to tu, že ho mám prakticky jen na sex, takže mu v tom případě do mých problému absolutně nic není a v tu chvíli bych si snad i zašil pusu a prosil kamaráda mojí matky tam nahoře o odpuštění, kdybych věděl, že to k něčemu bude, jenže na to už bylo jaksi pozdě, vzhledem k tomu, že jsem se právě teď nacházel přede dveřmi svého, omyl - našeho loftu a musel jsem si vrátit koule zpátky na místo, kam patří, jen abych se odvážil vejít, jenže v momentě, kdy jsem to dokázal a byl uvnitř, mě do ksichtu nepraštila dusná atmosféra, ale naopak úžasná vůně patřící hádám právě udělané večeři.

Den s ďáblem(2)

5. june 2014 at 6:26 | Janča |  Den s ďáblem
Nový díl.

BRIAN

Když se mi konečně podařilo uprchnout z loftu a zbavit se tím tak těch otravných otázek od Justina na téma mé chování a podobně, tak jsem se nasměroval rovnou do Kinneticu, kde jsem doufal, že si snad užiju trochu klidu a nebudu muset myslet na věci typu narozeninové čepičky, píšťalky, balónky a všelijaké podobné sračky, jenže já dělal přesně pravý opak, stačilo si představit, že mi hned mezi dveřmi moje vymaštěná sestra nějakou takovou čapku nasere na hlavu, aby pobavila naši matku, své dvě monstrózní děti, plus sbor všech těch jeptišek a bylo mi na blití, jako věřím tomu, že jestli zvládnu tohle, tak už opravdu cokoliv!

Den s ďáblem(1)

4. june 2014 at 5:54 | Janča |  Den s ďáblem
Nová povídka. - 18+

BRIAN

Já se snad fakt poseru! Proč zrovna mně musí náležet přijmení Kinney a už vůbec, proč musím mít společné DNA s tou bezcitnou bestií, která se označuje za mou matku? Jak já doufal, že po tom, co všechno mi řekla o mém posmrtném životě s ďáblem, když zjistila, že to zkrátka rád dělám s chlapama, že už od ní budu mít na hodně dlouho pokoj, než se zase sejdeme v pekle, ale teď se zdá, že budu muset přetrpět její zhruba sté narozeniny a před sektou těch jejích pobožných kamarádek s flaškou rumu se chovat jako naprosto slušný chlapec!