Úsměv(9)

4. května 2014 v 6:33 | Janča |  Úsměv
Poslední díl.

BRIAN

Měl jsem plán, který absolutně neproběhl vůbec tak, jak jsem zamýšlel a místo vysvětlení se mi dostalo orgasmu, který byl zatraceně úžasný a nezapomenutelný. Jenže pak když jsme vedle sebe leželi upocení a udýchaní tak jsem si uvědomil, že takhle to vůbec nemělo proběhnout, že jsem měl nechat Justina mi všechno říct a vysvětlit a až pak se s ním udobřit pomocí sexu, tedy pokud se nějaké udobřování vůbec bude konat, to ale záleží jen na tom, co se mi Justin chystá říct... A popravdě? Jsem z toho kurevsky nervózní!


B: "Justine?"...Odvážil jsem se promluvit.
J: "Ano?"...Ptal se nervózně.
B: "Potřebuju to slyšet."...Zakoktal jsem.

Justin polkl naprázdno tak že jsem to mohl slyšet a hned mi bylo jasné, že se na tuhle konverzaci necítí stejně, jako já akorát nevím kdo z nás to měl horší - on, protože to musel všechno vysvětlit anebo já, protože jsem to musel všechno poslouchat?

J: "Já vím, jen... Sakra, tohle se tak těžce vysvětluje."
B: "Klid,"...Přetočil jsem se na bok, abych mu viděl do očí a následně ho něžně, ale nepatrně políbil.
J: "Fakt jsem to podělal."

S tím jsem bohužel musel souhlasit, protože kdyby si nehrál na hrdinu, i když to vlastně odkoukal ode mě, tak bychom tu teď nemuseli nervózně ležet a čekat na to co vypadne z jednoho a na reakci toho druhého. Jenže on se rozhodl, že mi radši nic neřekne, schová se k Daphne a srdce si bude vylévat Ethanovi a já se opravdu modlím aby to bylo to jediné co mezi ním a Justinem proběhlo, protože jinak... Kurva já fakt nevím! Ale tohle bych asi nerozdýchal, znova už ne!

B: "Záleží na tom, co máš na mysli."

Bože tohle by musel prokouknout i naprostý idiot! Kdybych se ho zeptal přímo "Spal si s Ethanem?" tak by to pravděpodobně nevyznělo tak zoufale.

J: "Nestalo se to, co si myslíš."
B: "Co přesně?"
J: "Nespal jsem s Ethanem."

Slyšeli jste to? To byl ten neuvěřitelně velký balvan, který mi právě spadnul ze srdce. Chtěl jsem se štěstím usmívat, ale zadržel jsem to a čekal na další vysvětlování.

B: "Fajn,"...Snažil jsem se znít jako, že mě to nezajímá.
J: "Fajn?"
B: "Co víc bych mě říct?"
J: "Třeba díky bohu?"
B: "Justine prostě pokračuj - vysvětluj."
J: "Vadilo by ti vůbec, kdybych se s ním vyspal?"

Sakra práce! On si prostě nedá pokoj a bude mě mučit a týrat dokud neuslyší to, co slyšet chce. Všechno se musí točit jenom kolem mých citů k němu a asi to nepřestane, pokud mu to alespoň jednou neřeknu, takže se Briane vzchop a aspoň jednou buď chlap, kterého tenhle klučina chce!

B: "Zešílel bych."

Nemohl jsem uvěřit tomu, že jsem sám sebe slyšel něco takového říct i když to v podstatě nebylo nijak významné vyznávání lásky, ale i tak mě to vyvedlo z míry a nedokázal jsem se na něho ani podívat, jenže on mě přinutil, když mi přiložil dlaň na tvář a otočil si mě čelem k sobě, na což mě políbil a pošeptal "Děkuju."

B: "A teď řekneš mi teda, co se stalo?"
J: "Šel jsem do jídelny na ranní šichtu jenže jsem po cestě narazil na Hobbse, dělal na nějaký stavbě... Na místě jsem se zarazil a sledoval ho, nemohl jsem se pohnout a skoro ani dýchat když v tom se rozešel proti mně, měl jsem pocit jako kdyby se to dělo znova, jako kdyby za mnou šel znova s pálkou..."

Justin se celý třásl a hlas mu začal přeskakovat a tak jsem si ho pevně natisknul na hruď a začal líbat do vlasů, ale popravdě ani mně nebylo nejlépe, za tím že bych Hobbse zabil kdybych na něho narazil si budu stát do konce života už teď jsem zatínal pěsti a krotil škubání svých lícních kostí.

J: "Začal dělat ty hnusný homofobní narážky a pak mi řekl, že bych už měl konečně dostat AIDS a chcípnout, že si zrůda jako já nic jiného nezaslouží. Chtěl jsem mu jednu vrazit, ale v tu chvíli jsem se prostě nemohl pohnout a nechal jsem ho mi nadávat a pak se sebral a odešel pryč. Nohy jsem měl úplně zkamenělý a myslel jsem, že se odtamtud nedostanu, ale pak jsem se vzpamatoval a skoro jsem utíkal. Jenže tím to neskončilo..."
B: "Myslíš ty noční můry, třes v ruce a pak to jak ses vyděsil když Maikey zaklepal?"
J: "Jo, v noci nemůžu spát, a když už tak se mi neustále zdá o plese, ruka se mi třese šíleným způsobem, mám pocit, jako kdyby ani předtím to nebylo tak hrozné a když Maikey zaklepal tak mi to připomnělo ten zvuk pálky, když mě praštila do hlavy těsně, než jsem omdlel."

V tu chvíli mi naskočila husina, taky jsem si vzpomněl na ten zvuk pálky, na to jak mu tříštila lebku a já mu nemohl nijak pomoct, jen ho držet v náruči a čekat až přijede sanitka, nic víc jsem udělat nemohl.

B: "A proč si mi to neřekl?"
J: "Bál jsem se, nechtěl jsem ti ublížit, když vím, jak tě to tenkrát vzalo."
B: "A proto ses rozhodl, že na to budeš sám?"
J: "Byl jsem u Daphne, i když ta mě spíš peskovala, abych šel za tebou ale i tak mi to pomáhalo, mohl jsem se pomalu zase vzpamatovat i když to ještě není úplně dobrý."
B: "A Ethan do toho zapadá jak?"
J: "Byl jsem ve škole, ale kvůli ruce jsem ten obraz musel dodělávat až odpoledne a ve třídě jsem zůstal sám, jenže jsem to podělal a začal nadávat no a Ethan šel zrovna kolem a slyšel mě, snažil se mi pomoct, ale já ho odpálkoval, ale i tak mi řekl, že když budu potřebovat, stačí říct. Nechtěl jsem si to vzít k srdci, ale když jsem dorazil k Daphne tak jsme se zase chytli a já už to v sobě prostě nemohl dusit a věděl jsem, že když to řeknu Ethanovi tak mu to neublíží tak jako by to ublížilo tobě."

Chápal jsem, že mi nechtěl ublížit, ale i tak mě to štvalo nejen proto, že se svěřil zrovna Ethanovi, ale proto, že to chci být já, za kým vždycky půjde pro pomoc, komu se bude svěřovat a věřit mu. Chci být jeho člověkem, ať to stojí cokoliv a jakkoliv to bude bolet.

J: "A ještě něco bys měl vědět."

Bál jsem se ho zeptat, ale pokud on usoudil, že bych to opravdu měl vědět tak to tak nejspíš bude, jen doufám, že to bude něco, co zvládneme spolu.

B: "Co?"
J: "Debb mi něco řekla."
B: "To není nic nezvyklého."
J: "Já vím, ale prostě... Já nevím jak to říct."
B: "Je jedno jak to řekneš, hlavně už mě nenapínej."
J: "Řekla mi, že důvod proč jsem se svěřil Ethanovi je, že k němu pořád něco cítím."

Vzpomínáte na ten obrovský balvan, co mi před chvílí spadnul ze srdce? No tak teď se mi tam zase vrátil se silným bodnutím, který mi skoro přivodil infarkt.

B: "A cítíš?"...Tázal jsem se nervózně.
J: "Kousek mě k němu asi bude vždycky něco cítit, ale taky vím, že jediný koho miluju, jsi ty a nechci před tebou mít už žádné tajnosti a prosto jsem ti tohle řekl."

Za to jsem mu byl opravdu vděčný, protože kdyby si to nechal pro sebe a já to někdy zjistil tak by mě to asi ranilo mnohem víc, ale takhle vím, že on bude vždycky milovat jen mě a já jeho.

B: "Jsem rád, že si mi to řekl."
J: "Takže odpuštěno?"
B: "Odpuštěno,"...Políbil jsem ho.
J: "Dokaž mi to."

Konečně jsme si mohli dopřát ten oficiální udobřovací sex, který byl ještě mnohem lepší než ten předudobřovací a Justinovi se konečně vrátil ten jeho skvostný úsměv, pro který bych vraždil. Poté mi musel slíbit, že už mi nikdy nebude nic tajit, což také udělal a já jsem se mohl zapojit do pomoci, kterou potřebuje. Vím, že to společně zvládneme a já ho stejně jako tenkrát zbavím těch nočních můr a třesu v ruce... Udělám pro to cokoliv!
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jane Jane | Web | 4. května 2014 v 12:12 | Reagovat

Jsem ráda, že to takhle hezky dopadlo a Justin zase září jako sluníčko :-) :-D

2 Janča Janča | Web | 4. května 2014 v 13:16 | Reagovat

[1]: Jinak to dopadnout prostě ani nemohlo :-D :-)

3 Tonicka Tonicka | 4. května 2014 v 15:06 | Reagovat

Uzasne :)
Vazne naprosto uzasne zakonceni:)
Jsem moc rada ze mu Justin vsechno rekl i  s tim Ethanem, bylo to od nej vazne pekne a uprimne a myslim si ze si to Brian zaslouzil vedet takze si to napsala vazne krasne a jsem moc rada ze to takhle skoncilo, prptoze oni k sobe patri :)

4 Janča Janča | Web | 4. května 2014 v 15:15 | Reagovat

[3]: Moc děkuju, jsem ráda, že se ti to líbilo :-)

5 Karin Karin | 24. července 2015 v 23:05 | Reagovat

To jsem si oddechla za ten konec. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama