Nikdy to nevzdám(6)

30. března 2014 v 9:01 | Janča |  Nikdy to nevzdám
Nový díl. - 18+

JUSTIN - (O měsíc později)

Dneska Briana konečně propustí do domácí péče takže se mi celkem ulevilo, že ho budu moci mít na očích 24 hodin denně, ale zároveň jsem z toho takový nesvůj, bojím se, že něco podělám anebo, že to nebudu zvládat a nebudu schopný mu poskytnout pomoc, kterou potřebuje a i na Brianovi vidím, že by tady i přesto, že už tu začíná šílet, nejradši zůstal než abych to byl já kdo se o něho bude muset starat, přece jenom pořád má nějakou hrdost, takže si dokážu představit, že asi není moc nadšený z toho, že mu budu muset pomáhat úplně se vším, hlavně co se hygieny týče, to bude největší problém, poněvadž se ani nedostane sám na záchod, bez toho abych ho nepodpíral a to nemluvím o sprchování, takže je mi jasné, že by si radši pořídil domácí pečovatelku než aby to všechno nechal na mně a vysvětlit mu, že mně to problém nedělá je dost složité s jeho tvrdohlavostí. Ale jedna věc nám dělá radost, vlastně nepopsatelnou radost - lékaři nám totiž dali naději, že by se jeho noha mohla dát zase do pořádku, stehenní kost už je na tom prý dobře, ta kyčel jim sice ještě dělá starosti a čeká ho ještě plno rehabilitací a taky nějaká doba na vozíčku a o berlích, ale jinak se to prý vyvíjí dobře, takže to musím zaklepat, abych to nezakřiknul!

Taky bylo velmi zajímavé se mu zpovídat ohledně jeho mámy, protože vím, že to ode mě byla podpásovka, ale bylo to jediné co jsem v tu chvíli mohl udělat ačkoliv jsem si byl stoprocentně jistý, že to nedopadne dobře, ale i přesto jak se Brian snaží dávat najevo, že jí nenávidí a že jí nepotřebuje tak vím, že tomu tak není a i přesto všechno co mu kdy způsobila mu na ní záleží, ale to je něco co nikdy nepřizná a také vím, že i když je ta ženská hrozná megera a každý den se modlí za Brianovu hříšnou duši tak jí na něm záleží, viděl jsem to když jsem jí řekl o té nehodě a vlastně spoustu věcí, které by se od Briana nikdy nedozvěděla jako třeba, že jí má rád a že jí i přesto všechno nechce ztratit a že proto jí nechtěl říct, že je gay, protože se bál, že ho zavrhne a zdálo se že i když v ruce žmoulala křížek tak to s ní něco udělalo, ale asi ne tolik v kolik jsem doufal, protože se od té doby co jí Brian vyhodil neozvala takže si ani nejsem jistý tím jestli jsem něco neposral, ale to asi nikdy nedozvím!

B: "Nad čím přemýšlíš?"
J: "Nad ničím důležitým."
B: "Ale nepovídej vždyť ti to můžu vyčíst z očí... Určitě uvažuješ nad tím, kudy bys mohl nepozorovaně utéct, než aby sis musel vzít domu mrzáka,"...Snažil se si z toho dělat legraci, ale bylo vidět, že mu to nedělá dobře.
J: "A tys mě zase odhalil a přitom už jsem měl v plánu, že vyskočím z okna."
B: "Mám tě prokouknutého."
J: "To máš,"...Mrkl jsem na něj.
B: "Už se těším, až se z tohohle blázince dostanu."
J: "To ti věřím už i mně tady začíná hrabat."
B: "Jo a to jsi tu nespal."
J: "Ale chtěl jsem, jenže tys to vždycky zatrhnul."
B: "Hele nehledě na to, že jsem sex nezažil už přes měsíc a můj penis už se začíná scvrkávat tak jak si jako myslíš, že by se mi ta noha zahojila, když bych se vedle tebe neovládl a nejspíš bych tě znásilnil?"
J: "Neboj my to všechno doženeme,"...Olízl jsem si rty.
B: "Ty mě mučíš."
J: "Já vím,"...Políbil jsem jej.

Museli jsme ještě počkat, než přijde lékař a všechno nám objasní, co se týče léků, kontrol a hlavně toho aby se nepokoušel nijak namáhat, protože by si s tou nohou mohl něco udělat, takže prakticky jen na záchod a pak zase zpátky do postele. Brianův obličej se doslova krabatil vztekem, něco jiného je být připoutaný v posteli v nemocnici, ale doma to pro něho bude utrpení, obzvlášť když vedle něho budu spát, dokážu si představit, že jeho psychika na tom nebude nejlíp, ale pokud to pomůže, aby se plně uzdravil tak se klidně navlíknu do skafandru.
Následně se dostavily nějaké dvě nemocniční gorily, které mu pomohly se dostat na vozíček a poté i do auta za což jsem byl rád, protože jsem si nedokázal představit, jak bych ho tam odvláčel sám, ale na Brianovi bylo znatelné, že to jeho egu nedělá dobře, ale taky věděl, že nemá moc na výběr. Když jsme dojeli domu tak už na nás čekali Maikey s Benem, kteří mi ho pomohli dostat nahoru a do postele, ale docela jsem je litoval, jediného co se od něho dočkali, bylo, že jim vyřízne jazyky, jestli se jen pokusí o téhle trapné scéně někomu říct a to především Debbie a v tom momentě upřel pohled na Mika a ten jen vyděšeně souhlasil.

Maikey: "Tak potřebujete ještě něco?"
B: "Jo abyste konečně šli."
J: "Nevšímejte si ho, on je jen srdečně vděčný."
Ben: "To si dokážu živě představit."
B: "Dveře jsou támhle,"...Ukázal směrem na ně.
Maikey: "Však my už jdeme."
Ben: "A kdyby něco tak nám dejte vědět."
J: "Děkujeme, jste hodní."
Maikey: "Nemáte zač."
B: "Mějte se,"...Snažil se dát najevo, že už vážně nejsou potřební.
J: "Ahoj kluci."

Jakmile se za nimi zaklaply dveře tak jsem se zděsil, věděl jsem, že od teď už je to opravdu jen a jen na mně a že musím udělat vše proto, abych zachoval aspoň minimum jeho hrdosti, a to bude záhul, poněvadž už teď vidím, že kdyby mohl tak by nejradši utekl pryč někam hodně daleko, aby se vyhnul mně s mými pečovatelskými schopnostmi.

J: "Nepotřebuješ něco?"
B: "Ne."
J: "Briane, jestli se jen snažíš hrát si na tvrďáka tak toho nech a řekni mi to."
B: "Řekl jsem, že nic nepotřebuju!"
J: "Dobře."

Nemělo to smysl, viděl jsem jak moc je nabroušený a že momentálně nemá zájem o mou přítomnost, poněvadž poníženě už se cítil dost, takže jsem ho radši nechal vychladnout, vzdálil se na pohovku a něco si pustil v televizi, ale moje myšlenky se pořád soustředily na ložnici a na to jestli je v pořádku, ale bylo mi jasné, že pokud bych se ho znova šel zeptat, jestli něco nepotřebuje tak by mě přetáhl berlí. Nevím jak, ale asi jsem musel usnout, protože mě najednou probudil šílený rámus z ložnice, takže jsem doslova vyletěl jako kulový blesk a šel se podívat co se děje...

J: "Proboha Briane co to děláš?"
B: "Co bys řekl?"
J: "Že se válíš na zemi, co sis myslel, že děláš, vždyť máš sádru až pod zadek!"...Snažil jsem se ho zvednout, ale on se nepokusil o spolupráci.
B: "Nech mě tady!"
J: "Chci ti jen pomoct!"
B: "A jak vždyť ani nejsem schopný si dojít na záchod jak je vidět!"

Nevím, co mě to popadlo, ale místo toho abych se ho snažil uklidnit, jsem se začal nekontrolovatelně smát a vypadal jsem jako blázen. On se radši opravdu zabije, než aby mě nechal mu pomoct.

B: "Jsem rád, že se bavíš."
J: "Bavím se nad tou tvojí tvrdohlavostí, proč si něco neřekl, ty pitomče, je mi jasný, že se ti musí chtít už od chvíle, co jsme dorazili."
B: "Předpokládal jsem, že aspoň vymočit se ještě dokážu sám."
J: "No a už ti došlo, že ti to samotnému nepůjde?"
B: "Jestli sis nevšiml tak obývám podlahu, takže věř nebo ne došlo mi to."
J: "A už mě necháš ti pomoct?"
B: "Jsem si jistý, že ti to udělá nepopsatelnou radost."
J: "Ani nevíš jakou... Pojď sem ty cvoku."

Myslel jsem, že ho z té podlahy nezvednu a nejspíš zahučím k němu, ale nakonec se mi to podařilo. Jeho ruku jsem si přehodil přes ramena a na druhé straně se opřel o berli a pak jsme se asi po pěti minutách konečně dobelhali do koupelny, kde teprve začala ta pravá zábava.

B: "Víš, s trenkami se asi nevymočím."
J: "Aha já myslel, že mojí pomoc už zase nepotřebuješ,"...Oznámil jsem pobaveně.
B: "Justine já se tu pochčiju!"
J: "No jo vždyť už jdu na to."

Pustil jsem jej a nechal ho, se zapřít o umyvadlo a následně jsem se přemístil k jeho trenkám, dokázal jsem si představit, jak frustrovaně se musí cítit, poněvadž mě tam dole necítil už nějakou tu dobu a jelikož jsem musel být co nejopatnější, abych mu nezpůsobil bolest tak jsem ho z nich musel dostávat velmi pomalu a šetrně a bylo mi jasné, že kdyby se mu tak moc nechtělo na záchod tak by se mi natlačil do pusy.

J: "Tak můžeš,"...Zase jsem si přehodil jeho ruku přes ramena.
B: "Můžeš podržet tu berli?"
J: "Vždyť spadneš."
B: "No jelikož si nechci pokropit zdi svojí koupelny tak to budu muset risknout."
J: "No tak já..."
B: "Ani na to nemysli, nebudeš mi držet ptáka při močení!"
J: "Fajn."

Chytl jsem ho jednou rukou pevně kolem pasu a tou druhou jsem držel tu jeho, co měl přehozenou přes má ramena, zatímco on se druhou rukou snažil zabránit katastrofě, která by zahrnovala malíře. Nikdy by mě nenapadlo, že se takového dne dožiju, že budu Brianovi, tomu Brianovi, který je bůh a všechno zvládne sám, pomáhat při močení, ale ten traumatizovaný tu nejspíš bude on. Následně jsem ho zase oblékl a dobelhal jsem se s ním zpět do postele, zdálo se, jako kdybychom právě uběhli maraton, jak jsme byli udýchaní.

B: "A přísahám bohu že jestli to někomu řekneš tak..."
J: "Já vím, vyřízneš mi jazyk."
B: "To by byla ještě odměna."
J: "Co kdybys prostě přiznal, že jsi mi vděčný."
B: "Bude to stačit takhle?"...Políbil mě.
J: "Prozatím by to mohlo být dostačující,"...Olízl jsem si rty.
B: "Sunshine,"...Zavzdychal.
J: "Je mi líto, slyšel si doktora."
B: "Tak s tím přestaň, jsem tvrdej, až to bolí."
J: "Budeš to muset ještě vydržet."
B: "Ale sám víš, že řekl, že se nemám namáhat já, o tobě nepadlo ani slovo."
J: "Jo takhle ty."
B: "Prosím,"...Frustrovaně zasténal.
J: "A budeš pak už poslouchat?"
B: "Budu."

Jsem si zcela jistý, že mu jeho nadrženost zatemnila mozek, protože tohle určitě neměla být jeho odpověď. A jelikož jsem neměl sex a ani nic tomu vzdáleného stejnou dobu jako on tak jsem se dál ovládat nemohl a jak řekl Brian, o mě přece nepadlo ani slovo.
Moje ruka se po jeho nahé hrudi pomalu přemisťovala až k jeho rozkroku, který už byl doslova napěchovaný. Začal jsem jej hladit, ale nejprve jen přes trenky, při čemž se mu na nich začal vytvářet mokrý flíček. Jazykem jsem si hrál s jeho bradavkami a občas jsem je podráždil zuby, na což Brian sténal jako smyslů zbavený. Poté jsem jazykem sjel až k linii jeho trenek, kde už mu trochu trčeli chloupky a přesně tam jsem ho začal vášnivě líbat a Brian se mi dravě prohraboval ve vlasech. Následně jsem jeho penis, ale pořád přes trenky začal laskat ústy, sál jsem ho a olizoval jako blázen a Brian se prohýbal v zádech na tolik, kolik mu bylo umožněno. Poté jsem část jeho doslova promáčených trenek odhrnul a naskytl se mi tak pohled na jeho do ruda zbarvenou špičku penisu, kterou jsem okamžitě začal sát a taky jsem jí občas jemně stiskl zuby. Brian už se téměř neudržel a dal mi dost jasně najevo, že chce víc, takže jsem ho už úplně zbavil trenek a celý ho pojal do úst, snažil jsem se být co nejopatrnější, ale zároveň jsem ho chtěl dovést tam, kam potřeboval a to se mi po chvíli podařilo, na což jsem v ústech cítil jeho horký výstřik!
 

16 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Limonáda . • Blowme.blog.cz Limonáda . • Blowme.blog.cz | Web | 30. března 2014 v 9:14 | Reagovat

Wow, pěkná povídka :)

2 Janča Janča | Web | 30. března 2014 v 9:37 | Reagovat

[1]: Děkuji :-)  :-)

3 Jane Jane | Web | 30. března 2014 v 11:49 | Reagovat

jen tak dál :-D Brianova tvrdohlavost a odmítání je strašně zábavné :-D
A to, jak mu Justin poskytl alespoň kouření, bylo úžasně žhavé :-D
Moc se těším na další díl :-D

4 Janča Janča | Web | 30. března 2014 v 12:41 | Reagovat

[3]: Taky myslím, že je to zábavné a on je pitomec :-D Alespoň to kouření musel dostat to by jinak nepřežil :-D Jsem ráda, že se těšíš :-D

5 Katerííína Katerííína | Web | 30. března 2014 v 12:52 | Reagovat

moc povednené

6 Janča Janča | Web | 30. března 2014 v 13:06 | Reagovat

[5]: Děkuji za pochvalu :-)

7 Jane Jane | Web | 30. března 2014 v 13:42 | Reagovat

[4]: A aby nepřežil, bychom určitě nikdo nechtěli :-D :-D :-D

8 Janča Janča | Web | 30. března 2014 v 13:59 | Reagovat

[7]: To rozhodně ne :-D

9 Tonicka Tonicka | 30. března 2014 v 16:41 | Reagovat

Naprosto uzasne :)
Bylo to vazne mic pekny a taky vtipny hlavne ta cast jak ho Justin nasel na zemi ta prestava byla vazne vtipna :D a to nemluvim o tom jak mu rekl " nebudes mi drzet ptaka pri moceni " to jsem se fakt smala :D
Jeste ze ma Justina protoze jinak vy se asi zblaznil kdyby mu ho Justin nevykouril :D vazne naprosto uzasne napsany :)

10 Janča Janča | Web | 30. března 2014 v 17:33 | Reagovat

[9]: Mnohokrát děkuji, vážím si toho :-);-)

11 Karin Karin | 22. července 2015 v 22:03 | Reagovat

Tahle kapitolka mě pobavila myslím že si sním Justin ještě užije. :-D

12 Janča Janča | Web | 23. července 2015 v 12:00 | Reagovat

[11]: Jsem ráda, že tě pobavila :-D Jo ten si s ním užívá pořád :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama