"IT ISN'T WHO YOU LOVE. IT'S HOW YOU LOVE."

"PEOPLE ARE WHO THEY ARE."

Love is a human right...

Muž musí vědět, kdy má přijmout pomoc(1)

2. března 2014 v 15:46 | Janča |  Muž musí vědět, kdy má přijmout pomoc
Nová povídka. - 15+

BRIAN

To jsem právě teď vážně potřeboval tvrdohlavého a neústupného Justina, který si usmyslel, že zvládne všechno sám bez jakékoliv pomoci, obzvlášť té mojí. Copak nechápe, že mu chci jen pomoct a udělat vše pro to, aby to dotáhl co nejdál, aby z něho byl ten, kým chce být a aby dělal to, co ho baví, respektive, aby maloval, byl v tom nejlepší a vydělával tolik prachů, kolik jen dokáže? Ale to je bez školy bohužel nemožné! Jeho sobecký, arogantní, bezpáteřní otec se rozhodl, že si založí novou rodinku a že Justin tím pádem už s penězi na školu nemůže počítat, vážně jsem měl sto chutí mu jednu ubalit, ale pořád je to Justinův táta, takže jsem své choutky musel ovládnout. Ale když jsem mu nabídl, že mu pomůžu, že mi to nevadí, tak jen řekl, že si poradí sám, že se nemůže pořád jen na někoho spoléhat a hlavně ze mě neustále ždímat peníze, to, že mi to problém nedělá, mu bylo celkem jedno a stál si za svým rozhodnutím, děj se, co děj a já jsem přece Brian Kinney a ten se nikdy o nikoho nezajímá, takže jsem se musel nechat odbít, i když pohled do těch Justinovo ztrápených očí mi vážně nedělal dobře...


Maikey: "Jsi v pohodě?"
B: "Proč bych neměl být?"
Maikey: "Protože jsme v Babylonu a ty bys právě teď měl někoho šukat v zadní místnosti, ale místo toho tu nasáváš."
B: "Takže, když si dám panáka svého oblíbeného pití tak mě hned musí něco trápit?"
Maikey: "Jak dlouho se známe, Briane?"
B: "No od plenek určitě ne, tak nedělej, jak moc dobře mě znáš."
Maikey: "Já to nedělám, já tě znám."
B: "To je tak poetické Maikey."
Maikey: "Tak mi to prostě řekni, Briane."
B: "Nechtěl bys jít za svojí ženou?"
Maikey: "Tohle na mě už neplatí."
B: "Tak fajn... Nechtěl bys jít do prdele?"
Maikey: "Sakra, Briane, jen se ti snažím pomoct."
B: "Snažíš se moc."
Maikey: "Ale Justinovu pomoct bys přijal co?"
B: "Neber si ho do huby!"
Maikey: "Tak tady je zakopanej pes... Co jste si zase udělali?"

Zrovna, když jsem chtěl nakousnout buď to sarkastickou poznámku anebo krutou pravdu, tak jsem zahlédl, jak si k nám razí cestičku Justin...

J: "Ahoj, Maikey."
Maikey: "Čau."

Bylo očividné, že pořád od naší ranní hádky nevychladl, nejen to, že mě nepozdravil, ale i ten polibek, co mi jen tak nepatrně dal na ústa, skoro jako bych ho měl pokousat, tomu odpovídal a přitom ten naštvanej bych tady měl být já, vždyť to byl on, kdo mě téměř zabil pohledem a kousavými poznámkami o tom, že nepotřebuje mojí pomoc a ať už se konečně začnu starat sám o sebe a nechám ho si jednou něco vyřešit po svém a pak ještě rudej od vzteku odpochodoval do jídelny a ani se neohlédl a teď se přiřítí do Babylonu a tváří se, jak všeznalec světa... Buď to za tím něco bude anebo je vážně tvrdohlavej jako mezek...

B: "Jak bylo v jídelně?"...Tázal jsem se sarkasticky.
J: "Debb je skvělá, pomůže mi si přivydělat."
B: "Přivydělat?"
J: "Dala mi šichty navíc."
B: "Ah, vážně skvělý a kdy jako hodláš spát?"
J: "Řekl jsem..."
B: "Abych to nechal na tobě já vím, tak jak je libo,"...Zvedl jsem se a odpochodoval pryč.

Vážně skvělý, už takhle má co dělat, aby zvládal školu i s prací dohromady a teď si ještě k tomu přibere šichty navíc, to jsem opravdu zvědavej, jak to hodlá zvládnout, ale já se nebudu doprošovat, vždyť on je přece na baterky, takže to pro něj bude brnkačka... Ne nebude, jen já se pak budu muset dívat na to, jak se vyčerpáním hroutí a ještě k tomu poslouchat poznámky o tom, že mojí pomoc nepotřebuje... Co víc si přát, že?
Zamířil jsem to rovnou na parket a doufal, že se nějak odreaguju a taky, že se tam nacházel někdo takovej, kdo by mi s tím mohl pomoct, ale dneska jsem měl pocit, že mi nepomůže ani rána do hlavy, ale i přesto jsem se na toho tricka dál lepil, bylo mi jasné, že dneska si s Justinem rozhodně neužiju tak jsem se rozhodl sáhnout po příležitosti, ale bohužel jsem nebyl sám... O kousek dál si Justin taky našel někoho, kdo ho zaujal, velmi zaujal, svýma rukama se začal dobývat do rozkroku toho tricka a mohl jsem zahlédnout, že jeho penis už chce taky ven, ale nemohl jsem nic dělat, vždyť máme přece dohodu a v té není zákaz šukání, ale jen že s jedním trickem nesmíme šukat víc než jednou, takže jsem mohl jen mlčky přihlížet a pečlivě sledovat, jestli náhodou nepřekračují meze, to už bych totiž zasáhl, ale pravda je, že už teď jsem měl co dělat, abych se jim do toho nevložil... Trickovo ústa na Justinově krku vytvářela nehezkou připomínku toho, co právě teď vidím, vážně bych se nerad několik dní probouzel a první, co bych na Justinovi viděl, by byl ten cucflek, to fakt ne a pak ty jeho ruce, kterýma se dobil do jeho kalhot a hladil nimi jeho pozadí... Bože teď už jsem vážně měl co dělat... Ne Briane musíš se ovládnout, nejsi přece nějaká žárlivá dámička!
Snažil jsem se věnovat svému trickovi, abych se nějak odpoutal od toho, co právě vidím, ale myslím, že i heterosexuál by se mu věnoval momentálně líp než já, prostě jsem své oči z Justina nemohl spustit a cukání mých lícní kostí vztekem bylo taky dost znatelné. Tak a dost... Pomyslel jsem si v duchu v momentě, co ten trick chytl Justina za ruku a táhl ho rovnou do zadní místnosti, odstrčil jsem svého tricka a vydal se rovnou za nimi. Chvíli jsem se rozhlížel a všude viděl samé šukající tricky, ale nikde jsem neviděl Justina s tím jeho, šel jsem trošku dál a konečně je našel... Justin byl opřený o stěnu, hlavu zakloněnou, výraz vzrušení, svůj penis v hubě toho tricka a své ruce položené na jeho hlavě, aby mohl korigovat rychlost, kterou mu dopřává nevím ani kurva co, protože já tomu potěšení teda říkat nebudu. Chvíli jsem je jen pozoroval a snažil se zklidnit své zběsile bušící srdce, ale při každém vzdechu, co Justin vydal a já ho slyšel přes celou místnost i navzdory tomu, že šukajících kluků tu nebylo málo, se mi naopak srdce ještě víc splašilo. Chtěl jsem opravdu moc odejít, dokonce jsem byl v podstatě už na odchodu, ale těsně u východu ze zadní místnosti jsem se zarazil a bez rozmyslu se vrátil zpět až k nim...

B: "Odprejskni!"...Přikázal jsem trickovi a ten se okamžitě zvedl a odešel, očividně tu nějaké slovo ještě mám.
J: "Co to děláš?"
B: "Jdeme domů."
J: "Nechci."
B: "A myslíš, že mě to zajímá?"
J: "To je mi nějak jedno, já nikam nejdu."
B: "Ale jdeš,"...Chytl jsem ho za ruku a začal tahat pryč.
J: "Briane, pusť, to bolí!"
B: "Je to na tobě... Buď půjdeš sám anebo tě tam odtáhnu."
J: "Fajn, tak jdeme."...Asi věděl, že bych ho vážně jinak odtáhl, kdyby nesouhlasil.

Za celou cestu domů se mnou neprohodil jediné slovo a tvářil se, jak kdybych mu zabil člena rodiny a bylo by jedno, jestli by to byl člověk anebo rybička! Sice bylo znát, že by něco peprného přeci jen chtěl říct, ale nakonec radši zkousnul jazyk a tvářil se, jak kdybych v tom autě s ním nebyl...

B: "Jestli chceš něco říct tak povídej."
J: "Nemám co!"
B: "Jen nekecej, vidím, že jen čekáš na příležitost mi to vmést do ksichtu."
J: "Fajn, neměl si právo!"
B: "Na co?"
J: "Ty víš moc dobře na co."
B: "Jen se tě snažím uchránit před pohlavně přenosnými nemocemi."
J: "Vážně vtipnej jako obvykle... To je fakt k nevíře, ty si šukáš, s kým chceš a kde chceš a já musím držet hubu, ale jen se o to jednou pokusím já tak ty hned můžeš puknout žárlivostí!"
B: "Tomu se říká žárlivost?"...Pobaveně jsem se zeptal, ale on měl pravdu... Vážně jsem žárlil.
J: "A jak tomu chceš říkat?"
B: "Jen to, že si hlídám svůj majetek."
J: "Aha, takže já jsem tvůj majetek?!"

On mě vážně umí zatlačit do kouta, neměl jsem ani potuchy, jak mu na tohle odpovědět... Kdybych řekl, že ano, tak bych ho naštval, jak nejvíc bych mohl, ale pokud bych řekl ne, tak by zjistil, že jsem vážně žárlil a já nechtěl ani jedno z toho, takže jsem se z toho potřeboval nějak vykroutit...

B: "Nechal bys mě laskavě řídit?"
J: "Nevyhýbej se odpovědi!"
B: "Nevyhýbám, jen ti nemám co říct."
J: "Víš co, Briane? Zastav!"
B: "Cože?"
J: "Říkám, abys zastavil, nikam s tebou nejedu!"
B: "Jestli sis nevšiml, tak jsou za námi auta."
J: "To je mi jedno, tak někde zaparkuj, hlavně mě z toho auta pusť!"
B: "Nikde zastavovat nebudu a ty se laskavě uklidni!"
J: "Briane!"
B: "Prostě ne!"

Rezignovaně se opřel zpět do sedačky, div jí neposunul o pár čísel dozadu, jak byl nabroušený a k tomu mlčky hleděl z okýnka, ale co čekal? Že ho nechám uprostřed hádky utéct a pak se budu zase, kdo ví jak dlouho nervovat než vychladne a uráčí se přijít domů? To ani omylem!
Když jsme dojeli na místo tak se zdálo, že celkem vychladl, ale i nadále neříkal ani slovo a jen šel v závěse za mnou, cesta výtahem byla nekonečná, obzvlášť, když jedete s někým, kdo se tváří, jak nejublíženější člověk světa, dokonce i strkání klíče do zámku a otočení ním bylo zdlouhavé a nakonec, když jsme se dostali dovnitř, tak jsem doufal, že se situace trošku zklidní, přeci jenom jsem byl ve svém teritoriu, ale naopak se mi zdálo, že situace spíš zhoustla...

B: "Buď tak hodnej a dej si sprchu, nevlezeš mi do postele, když páchneš tím trickem."

Snažil jsem se, opravdu moc jsem se snažil, ale přeci jen jsem si tu poznámku nakonec neodpustil, chtěl jsem mu dát najevo, že mi svým způsobem ublížilo vidět ho s někým jiným, ale jen co jsem to dořekl, tak jsem si uvědomil, jak velký kretén jsem... A ne proto, že by tahle poznámka vyzněla žárlivě, což vlastně vyzněla a taky tak byla nevědomky myšlená, ale bylo to proto, co Justin následně po tomto prohlášení udělal...

J: "Fajn, jak je libo."

Vydal se rovnou do ložnice, kde sebral svůj polštář a deku a zamířil s nimi zpět na pohovku.

J: "Spokojenej? To jsem rád,"...Nenechal mě nic říct, ulehl na pohovku a už nevydal ani hlásku.

Já jsem jen zůstal stát, jak přikovaný uprostřed obýváku a chvíli jsem jen hleděl na pohovku, pak jsem se ale oklepal a taky se vydal do postele, která byla nejednou taková chladná, ale mohl jsem si za to já sám... Někdy bych si vážně zasloužil pár přes hubu. Teď jsem opravdu zvědavej, jak se vypořádám nejen s tímhle, ale taky s Justinovým problémem ohledně školy. Jedno je ale jisté - zítřejší ráno rozhodně nebude příjemné!
 

18 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jane Jane | Web | 3. března 2014 v 9:43 | Reagovat

Brian žárlí a Justin je naštvaný a ještě k tomu spí na pohovce :-D :-D Pekelná situace :-D
Jsem strašně zvědavá na to "příjemné" ráno  :-D

2 Janča Janča | Web | 3. března 2014 v 16:42 | Reagovat

[1]: Souhlasím, že to není ta nejlepší situace :-D  :-D

3 Tonicka Tonicka | 8. března 2014 v 16:11 | Reagovat

Tak to bylo naprosto bozi :-D
Miluju kdyz Brian zarli a ty jsi to napsala naprosto dokonale :)
Bylo to vazne moc pekne a dobre popsane :)

4 Janča Janča | Web | 9. března 2014 v 7:28 | Reagovat

[3]: Děkuji :-)

5 Karin Karin | 15. července 2015 v 21:27 | Reagovat

Tak on nám Brian žárlí. :D

6 Janča Janča | Web | 16. července 2015 v 12:08 | Reagovat

[5]: Už to tak bude :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama