Láska(5)

12. února 2014 v 6:00 | Janča |  Láska
Nový díl.

BRIAN

Když jsem se včera s Maikeym vydal do Babylonu hrozně jsem doufal, že se tam Justin taky bude nacházet, potřeboval jsem ho vidět... Vlastně nejen to, chtěl jsem se ho dotýkat, chtěl jsem ho líbat, chtěl jsem si dopřát to, co jsem si za posledních šest měsíců dopřával jen se známostmi na jednu noc, chtěl jsem ho tak moc, že jsem myslel, že se z toho zblázním... A pak když jsem ho zahlédl nemohl jsem se absolutně ovládat, bylo mi jedno co si bude myslet a byl jsem připravený ho zastavit kdyby vzdoroval, ale překvapivě se o to ani nepokusil a nechal mě si s ním dělat co jsem chtěl, tancovali jsme u sebe natolik nalepený, že jsme vzájemně cítily skrze naše penisy jak moc po sobě toužíme, nechal mě se ho dotýkat ve svých vlasech, nechal se mnou hladit pod tričkem na své hrudi a pak mě nechal ho nezastavitelně líbat, myslel jsem, že se od jeho úst nikdy neodtrhnu, měl je tak hebké a svůdné, chutnaly tak dobře, chtěl jsem se s ním líbat na věky věků a pak když jsem si byl úplně jistý, že se Justin ničemu nebude bránit, tak jsem s ním zamířil rovnou do zadní místnosti, kde jsme si dopřáli to co už dlouhých šest měsíců ne... Myslel jsem, že radostí umřu, jeho ústa mi dopřály nezapomenutelné vykouření a jeho zadeček mi poskytl neuvěřitelný orgasmus, mohl bych se v něm nacházet celé hodiny, miluju být uvnitř jeho, miluju když mu můžu poskytnout potěšení, miluju když se kvůli mně cítí tak dobře, miluju jeho tělo, jeho rty, jeho dokonale pevný zadek, jeho kůži, jeho vlasy, ten jeho zatraceně sexy úsměv... Miluji ho celého!

Všechno co jsme tam prožili mi dávalo naději, že bychom mohli pokračovat tam, kde jsme přestali, že se k sobě můžeme vrátit aniž bych to musel vyslovit, vlastně už jsem si začínal myslet, že ten sex znamená, že jsme zase spolu... Teda až do chvíle než utekl pryč a nechal mě tam stát s hlavou plnou otázek.
Nemohl jsem kvůli tomu vůbec usnout, měl jsem hlavu plnou Justina a toho co se mezi námi stalo... Byl to opravdu jenom sex? Opravdu se nic nezměnilo? Pořád jsme zaseknutí tam kde posledních šest měsíců? Anebo si Justin jenom potřebuje urovnat myšlenky a pak se za mnou vrátí?... Upřímně jsem doufal v druhou možnost, nedokážu si ani představit, že budu bez něho, už ne... Těch šest měsíců pro mě bylo utrpením, nesnesitelným utrpením, ať už jsem šel s kýmkoli, nikdy mi nemohli vynahradit Justina... Ten je jenom jeden a já se nechci ani představit, že bych měl strávit další minutu, natož zbytek života bez něho...
Snažil jsem se s touhle situací nějak poprat, ale ať už jsem pomyslel na cokoliv bylo mi z toho zle pořád stejně... Popravdě za to klepání na dveře jsem byl rád a tak nějak jsem doufal, že by to mohl být Justin...

B: "Fuck,"...Zamumlal jsem si pro sebe, když jsem zjistil, že to není Justin.
Maikey: "Čau."
B: "Nazdar, co potřebuješ?"
Maikey: "Zjistit jestli žiješ, když jsi včera tak zmizel."
B: "Jsem živej až moc... Bohužel."
Maikey: "Co se stalo? Vyklop to."
B: "Proč by se mělo něco stát?"
Maikey: "Protože se tváříš jak spráskanej pes."
B: "Jsem v pohodě."
Maikey: "Jo a já jsem zoubková víla... Mě neoblneš."
B: "Sakra Michaeli já to nechci řešit!"
Maikey: "A do hajzlu tohle je horší než jsem si myslel."
B: "Co to meleš?"
Maikey: "Řekl jsi mi Michaeli a tak mi říkáš jen v případech kdy si nasraný na celý svět a snažíš se mě co nejrychleji zbavit, abys o tom nemusel mluvit."
B: "Tak proč tu ještě pořád jsi?"
Maikey: "Protože o tom musíš mluvit... Uleví se ti."
B: "Kdybych se chtěl zpovídat, zajdu si do kostela."
Maikey: "Jo a ošukáš kněze, dřív než k tý zpovědi dojde... Lépe řečeno na ní nikdy nedojde."
B: "Když o tom takhle mluvíš, možná bych se tam mohl zajít podívat."
Maikey: "Co kdyby sis přestal hrát na drsňáka a vyklopil to."
B: "Proč myslíš, že bych se měl svěřovat zrovna tobě?"
Maikey: "Mám tři důvody... Mně jedinému se svěřuješ, jsem tvůj nejlepší kamarád a taky mě neošukáš, jen aby ses tomu vyhnul."
B: "Když už jsme u toho,"...Šel jsem k němu a začal ho líbat.
Maikey: "Briane co to děláš?"...Snažil se mě zastavit.
B: "To po čem tak moc toužíš od doby, co mě znáš,"...Už jsem měl svou ruku v jeho rozkroku.
Maikey: "Bri... N-nech toho."
B: "A proč vždyť to chceš."
Maikey: "Bri..."

Ani nevím, proč jsem to udělal, ale v tu chvíli jsem se přisál na jeho rty a rukou mu zajel do kalhot a tak nějak jsem nemohl přestat... Ale Maikey se po chvíli vzpamatoval a sám mě zastavil...

Maikey: "Sakra Briane, přestaň!"
B: "Proč?"
Maikey: "Protože jsem tvůj nejlepší kamarád a nedovolím ti, aby sis ze mě dělal náhradu za Justina!"

Měl zase pravdu, udělal jsem to jen proto, že jsem chtěl Justina na chvíli dostat ze své mysli, protože jsem na něho nechtěl jen myslet, ale dotýkat se ho... Ale to jsem nemohl a tak jsem se jak nějaký idiot přisál na Maikeyho, protože k němu chovám nějaké city, sice to nikdy nebudou city jaké mám k Justinovi, ale jsou tu a právě teď jsem u sebe potřeboval někoho, koho miluju, když to nemohl být Justin.

B: "Promiň Maikey, já... Já jsem kretén."
Maikey: "Co kdybys mi radši řekl, co se včera stalo?"
B: "Proč včera?"
Maikey: "Protože jsem tě s ním viděl tancovat."
B: "Ale vždyť si říkal, že si neviděl, kam jsem zmizel."
Maikey: "Tak trochu jsem lhal, doufal jsem, že se to mezi vámi třeba udobřilo, ale teď když jsem pochopil, že to tak není, tak jsem si to nechtěl nechat pro sebe... No tak Briane, řekni mi to."
B: "Ono vlastně ani není co."
Maikey: "Jak to myslíš? Vdyť vypadáš příšerně."
B: "Děkuju... Já jen že sám nevím, jak na to jsem."
Maikey: "Takže ti neřekl, jestli se k tobě chce vrátit?"
B: "On neměl ani příležitost."
Maikey: "Jak neměl příležitost?"
B: "Jak asi?"...Nadzvedl jsem obočí.
Maikey: "Oh aha chápu... Ale tak to je dobré znamení ne?"
B: "Ani bych neřekl."
Maikey: "Proč?"
B: "Protože jakmile jsme skončili tak beze slova utekl... Skoro se mi ani nepodíval do očí."
Maikey: "Sakra."
B: "Jo to jsem potřeboval slyšet."
Maikey: "Promiň... Tak si s ním zkus promluvit."
B: "Nechci."
Maikey: "A to proč?"
B: "Protože by chtěl slyšet to, co mu nikdy v životě neřeknu."
Maikey: "Ale mohl bys."
B: "Nemohl! Nebudu mu to říkat, já prostě takovej nejsem!"
Maikey: "Takže ho..."
B: "Maikey prosím tě už mlč... Já to nechci rozebírat."
Maikey: "Bože ty jsi vůl... A co chceš teda dělat?"
B: "Právě teď bych se šel najíst."
Maikey: "A to se nebojíš, že ho potkáš v jídelně?"
B: "Já se ničeho nebojím a rozhodně kvůli němu nepřestanu chodit do své milované jídelny."
Maikey: "Takže prostě..."
B: "Maikey!"
Maikey: "Fajn, tak jdeme."
B: "Sláva."

I když jsem se to snažil zapírat jak nejlépe jsem mohl, tak jsem se toho pocitu nemohl zbavit... Opravdu jsem se toho bál, bál jsem se všeho... Jeho reakce, jeho výrazu, jeho samotného, dokonce i toho, že mi třeba jednu ubalí... Ale musel jsem tam jít... Potřeboval jsem odpovědi, musel jsem zjistit, jestli se něco změnilo anebo jestli ten včerejšek opravdu znamenal jen sex, který měl zahnat naše chtíče.
Když jsme vstoupili do jídelny, tak jsem ho okamžitě začal hledat očima, ale jen tak aby to Maikey nezaregistroval... Směřovali jsem k Tedovi s Emmettem a já ho pořád nikde neviděl...

Ted: "Čau."
Emmett: "No ne Briane, ty se taky někdy ukážeš."
B: "Jo, i když to znamená, že budu muset poslouchat vás dva."
Ted: "Jsme rádi, že nás rád vidíš."
Maikey: "Neberte si to osobně, on má dneska trochu pocuchanou náladu."
Emmett: "A kdy nemá?"
B: "Já jsem tady, pokud vám to nevadí."
Ted: "Nevadí."
B: "Víte co polibte si, jdu si objednat."

Zamířil jsem si to rovnou k Debbie a sedl si na židli, abych se zachránil před jistým podlomením kolen...

B: "Jak se máš Debb?"
Debbie: "Jako v nebi, co bys rád?"
B: "Nemusíš být hned jedovatá... Chci si jen objednat."
Debbie: "Co kdybys radši už řekl co chceš, abych se mohla jít věnovat důležitějším zákazníkům."
B: "To už to takhle bude navždy?!...Neovládl jsem se.
Debbie: "Co máš na mysli?"
B: "To už spolu nikdy nebudeme mluvit normálně?"
Debbie: "Od kdy ti tohle vadí... Nevím nic o tom, že bys mě měl dvakrát v lásce."
B: "To je blbost a ty to moc dobře víš!"
Debbie: "Briane já prostě nemůžu... Už jsem z tebe vyčerpaná... Všechno a všechny ničíš... Hlavně Justina."
B: "Jsem rád, že se zajímáš o ostatní a je ti úplně jedno jak jsem na tom já... Fakt moc děkuju... Už ani nemám hlad, přešla mě z tebe chuť."
Debbie: "Co vlastně chceš Briane? Já už se v tobě nevyznám."
B: "Já nevím, co chci... Ale vím, co potřebuju a je to, to co mi nemůže dopřát moje máma... A očividně už ani ty."
Debbie: "Bri..."

Zvedl jsem se a odešel pryč z jídelny, úplně jsem zapomněl na důvod, pro který jsem tam šel... Debb mi absolutně vzala dech a téměř mě přinutila dělat to, co dělám jen výjimečně... Brečet.
Asi ani netuší, jak moc mi na ní záleží a že za její lásku jsem byl vždycky nejvděčnější... Ale podle všeho jsem už i o tu přišel... Nenávidí mě stejně jako se nenávidím já sám, jako mě nenávidí Justin, jako mě nenávidí polovina ne-li celé tohle město... A za všechno si můžu já sám!
 

15 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Tonicka Tonicka | 12. února 2014 v 12:45 | Reagovat

Chudak Brian tohle si vazne nezaslouzil a uz vubec ne od Debb :-(
At uz Brian arogantni nebo vul tak tohle si nezaslouzi, protoze on nikdy nepoznal opravdovou lasku a kdyz ji konecne zacinal citit a vnimat tak ho opusti jeho opravdova laska a zrani Debb :-(
Moc smutne ale pekne a dobre popsane :-)

2 Janča Janča | Web | 12. února 2014 v 17:19 | Reagovat

[1]: To si nezasloužil, na něho vždycky ukážou jako na špatného a máš naprostou pravdu s tím že konečně poznal opravdovou lásku a teď jí ztratil :-(
Ale opravdu moc děkuju :-):-)

3 Jane Jane | Web | 12. února 2014 v 17:20 | Reagovat

Souhlasím s Tonickou. Tohle si Brian fakt nezasloužil. I když Debbie tak trošku chápu, tak prostě ne :(

4 Janča Janča | Web | 12. února 2014 v 17:29 | Reagovat

[3]: Taky jí svým způsobem chápu, ale měla by si uvědomit, že Brian jí taky potřebuje a takovéhle chování si od ní nezaslouží :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama