"IT ISN'T WHO YOU LOVE. IT'S HOW YOU LOVE."

"PEOPLE ARE WHO THEY ARE."

Love is a human right...

Láska(12)

18. února 2014 v 19:16 | Janča |  Láska
Nový díl.

JUSTIN

Ani nevím jak jsem se k Brianovi dostal, ale jedno bylo jisté... Potřeboval jsem ho vidět, tak moc, že se mi dokonce podlamovala kolena a třásly ruce z každé myšlenky na něho, už jsem to bez něj nemohl vydržet... Já ho miluju, to je naprosto jasné a že s ním chci být to je taky jasné... Ale tím jestli mu chci odpustit a opravdu se k němu vrátit jsem si jistý nebyl a pak když mě políbil... No popravdě jsem byl zmatenější ještě víc... Ale ten polibek se mi tak líbil, myslel jsem, že se od jeho úst nikdy neodtrhnu, cítil jsem se tak dobře, zatraceně dobře a skoro jsem trval na tom aby ten polibek trval na věky... S ním bych se mohl líbat navždy a klidně i při jeho polibku umřít.
Teď jsem ale opravdu hodně nervózní z toho co bude následovat... Nejsem si totiž jistý vůbec ničím, nevím co mu řeknu, nevím co udělám, nevím absolutně nic... Brian určitě bude chtít odpovědi a já se bojím toho, že ani neznám správné otázky...


Debbie: "Ahoj Sunshine, jdeš pozdě."
J: "Já vím Debb... Promiň, zdržel jsem se."
Debbie: "Nebo tě někdo zdržel?"
J: "Jak to myslíš?"
Debbie: "Tak, že jsem tvůj úsměv viděla na míle daleko."
J: "To se ti zdá."
Debbie: "No tak vyklop to."
J: "Opravdu není co."
Debbie: "Prosím tě vždyť jsi jak otevřená kniha."
J: "Měl bych se pustit do práce,"...Chtěl jsem vzít tác, ale Debb mě zarazila.
Debbie: "Tak to ne mladý muži... Tohle si udělal už včera a znova ti to neprojde."
J: "Ale no tak Debb... Zákazníci jsou nedočkaví."
Debbie: "Můžou počkat anebo se najíst jinde."
J: "Ty jsi normální chodící noční můra."
Debbie: "Já ti teprve ukážu jaká jsem můra."
J: "To nemůžu mít jednou tajemství?"
Debbie: "Zlato ty a tajemství to nejde dohromady."
J: "Děkuju... Hned se cítím líp."
Debbie: "Rádo se stalo... A teď mluv."
J: "Bože pomoz mi."
Debbie: "Tady jsem bůh já Sunshine."
J: "Jedno je jisté... Na víru se nikdy nedám... AU! Za co to bylo?"
Debbie: "Za to že si drzej... A přestaň se vyhýbat tématu."
J: "To nedělám... Jen si ještě nejsem jistý tím, že ti mám co říct."
Debbie: "To zkoušej na někoho jiného... Mě totiž zajímá každá maličkost."
J: "To jsem si všiml... Tebe by zajímalo i v kolik jsem si čistil zuby."
Debbie: "Justine!"...Začínala být netrpělivá.
J: "Fajn, fajn... Večer jdu k Brianovi."
Debbie: "Opravdu?!"...Skoro vykřikla.
J: "Ano opravdu."
Debbie: "Ale to je skvělá zpráva Sunshine... Takže je to mezi vámi dobrý?"
J: "To nevím Debb... Teprve k němu jdu."
Debbie: "Ale vždyť si s ním musel mluvit nebo on neví, že k němu jdeš?"
J: "Ví, dnes ráno jsem s ním mluvil."
Debbie: "Vždyť říkám, že ses nezdržel sám... To si s ním ještě vyřídím."
J: "Dokážu si představit to jeho nadšení."
Debbie: "Já taky... No a co říkal?"
J: "Nic konkrétního."
Debbie: "Jak nic konkrétního? To jste tam zase stáli jak dvojka blbců jak je u vás zvykem?"
J: "Děkuju Debb, to potěší."
Debbie: "Nemáš za co... No a co teda?"
J: "Ty mi vážně nedáš pokoj dokud to ze mě nevypáčíš že?"
Debbie: "Někdy mě udivuje jak moc jsi chytrý."
J: "Taky si říkám... Takže to chceš slyšet?"
Debbie: "Ne vyslýchám tě tady jen pro srandu králíků... Samozřejmě, že to chci vědět."
J: "Tak dobře... Líbali jsme se."
Debbie: "Jako pusu na pusu?"
J: "Jestli existuje nějaký jiný způsob líbání tak mi o něm prosím tě řekni."
Debbie: "Ty jsi pitomec... A jak se to stalo?"
J: "Tak nějak nechápu na co se mě ptáš."
Debbie: "No políbil jsi ty jeho nebo on tebe?"
J: "On mě a pak já jeho... A proč ti to tady vůbec vykládám?"
Debbie: "Protože chci vědět, že jste na dobré cestě a nebudu muset zasahovat já."
J: "Debb prosím tě ty nezasahuj."
Debbie: "Co tím chceš říct?"
J: "Nic vůbec nic, jen to nech na nás."
Debbie: "Pokud to nepoděláte tak klidně."
J: "Super... Teď už můžu jít pracovat?"
Debbie: "Běž."
J: "Díky."

I když jsem se tomuhle výslechu snažil vyhnout tak jsem za něj byl nakonec i rád... Bylo příjemné se Debbie po takové době svěřit s něčím pozitivním a nejen s tím špatným co Brian udělal... Dnes jsem konečně mohl říct, že se stalo něco úžasného a já jsem z toho absolutně odrovnaný a nejradši bych si to zopakoval... Moc bych ho chtěl mít u sebe, ale pořád mám strach, že se tím naše problémy nevyřeší, ale naopak spíš horší... Kdyby tu tak byl někdo kdo by mi tuhle krizi dokázal vyřešit.

Maikey: "Ahoj Justine."
J: "Ahoj Maikey... Dáš si něco?"
Maikey: "Kafe by bodlo díky."
J: "Jasně hned to bude."
Maikey: "Ahoj mami."
Debbie: "Ahoj zlato."
J: "Tady to je."
Maikey: "Díky."
J: "Není zač."
Maikey: "Jak se máš?"
J: "Jako normálně nebo co se týče Briana?"
Maikey: "Typoval bych to na tu druhou možnost."
J: "Tak to ti nedokážu odpovědět protože opravdu nevím."
Maikey: "Udělal něco?"
J: "Kdyby jo tak bys to věděl asi první ne?"
Maikey: "Chvíli jsem s ním nemluvil... Naposled mě vyhodil z bytu."
J: "Proč?"
Maikey: "Protože jsem mu řekl, že si řekl..."...Zarazil se.
J: "Co jsi mu řekl?"
Maikey: "Že si řekl, že se nikdy nezmění a že život s ním by pro tebe byl utrpením."
J: "Proč si mu to říkal?!"
Maikey: "Protože byl zabedněnej, vůbec mě neposlouchal... Potřeboval jsem ho trochu popostrčit, ale mám pocit že jsem jeho situaci akorát zhoršil."
J: "Situaci?"
Maikey: "Ty si s ním těch šest měsíců nebyl, já ano... A můžu ti říct, že nikdy na tom nebyl hůř... Bylo mu bez tebe hrozně."
J: "To myslíš vážně?"
Maikey: "Myslím... Věčně byl opilý a snažil se rozhovorům o tobě vyhýbat co to šlo... Opravdu mu chybíš... A i když ti to nikdy neřekne měl bys vědět, že tě opravdu miluje."
J: "Já se bojím že to tak není."
Maikey: "Myslíš, že kdyby to tak nebylo tak by ses ješte dneska nacházel v jeho životě, v jeho srdci?... Kdyby tě nemiloval tak by se tě zbavil už před třemi lety a věř že on by to dokázal."
J: "Přijde mi že se z toho za chvíli zblázním."
Maikey: "Viděl si ho teď někdy?"
J: "Dnes ráno a večer za ním jdu."
Maikey: "Vážně?!"
J: "Ty seš vážně Debbiin syn."
Maikey: "Co tím myslíš?"
J: "To že přesně takhle reagovala když jsem jí to řekl."
Maikey: "Je šílená já vím."
Debbie: "Já to slyšela!"
Maikey: "Promiň!"
J: "A uši má taky všude."
Debbie: "To jsem taky slyšela!"
J: "Vždyť to říkám."
Maikey: "Jo to je celá ona... A kdy za ním jdeš?"
J: "Hned po práci."
Maikey: "A nechceš se trochu přimluvit... Myslím, že je na mě naštvanej."
J: "Uvidím co je v mých silách... Teda pokud se nepohádáme ještě my dva."
Maikey: "Vy to určitě zvládnete, jste silní... Vaše láska je opravdu něco velkého."
J: "Díky Maikey."
Maikey: "Není zač... No nic, měl bych jít... Tak zatím a držím palce."
J: "Díky, ahoj."

Mám pocit, že mi Maikey právě pomohl při mém rozhodování a teď záleží už jen na Brianovi a tomto večeru, abych si byl stoprocentně jistý, že mé rozhodnutí je správné.
Hned z jídelny jsem se vydal rovnou k Brianovi domů a přiznávám, že nikdy v životě jsem nebyl nervóznější, dalo by se říct, že jsem se celou cestu modlil, aby to všechno dopadlo tak jak si představuju, protože je to jediná možnost, abych mohl dostat to co chci nebo spíš to co potřebuju.
V momentě co jsem stál před Brianovými dveřmi jsem se začal celý třást, ruce ani nohy jsem nemohl ovládat a srdce mi málem vyskočilo z hrudi jak rychle mi tlouklo... Už jsem si začínal myslet, že nejspíš nikdy nezaklepu jaký jsem z toho setkání měl strach, ale nakonec jsem popadl všechno odhodlání co se ve mně nacházelo a zaklepal jsem co nejsilněji jsem mohl... Těch pár vteřin než mi Brian přišel otevřít pro mě bylo nekonečných a mučivých, ale pak když se ty dveře otevřely a já ho spatřil tak všechen strach i nervozita byli pryč... Brian byl naprosto dokonalý a já byl uchvácen jeho krásou natolik, že jsem nebyl schopný ze sebe vykoktat jedinou hlásku... Doslova jsem si začínal myslet, že mě láska k němu na místě zabije...
 

14 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Tonicka Tonicka | 21. února 2014 v 13:29 | Reagovat

Tak to bylo vazne moc pekne :)
Popravdě miluju rozhovory mezi Justinem a Debb

2 Tonička Tonička | 21. února 2014 v 13:33 | Reagovat

Napriklad to to co rekla Debb jako pusu na pusu tak z toho jsem vazne nemohla :-D Bylo to vazne uzasne a moc se mi to libilo :)Doufam ze uz se daji dohromady a budou konecne zase stastny :-)

3 Janča Janča | Web | 21. února 2014 v 14:19 | Reagovat

[2]: Moc děkuju :-)

4 Karin Karin | 13. července 2015 v 22:06 | Reagovat

Kluci vy jste paka a povídka je perfektní. :-)  [:tired:]

5 Janča Janča | Web | 14. července 2015 v 8:45 | Reagovat

[4]: To jsou :-D Děkuji za pochvalu :D  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama