Strach(1)

13. ledna 2014 v 5:00 | Janča |  Strach
Nová povídka.

BRIAN

Když jsme si s Justinem dávali úmluvu o tom, že domů přijdeme do tří, myslel jsem, že to budu já, kdo bude mít problém s dodržováním tohoto pravidla, ale zatímco já už dávno ležím v posteli a čekám na něj, tak on pořád nikde a to už je dávno po čtvrtý, nehledě na to, že poslední dobou se chová opravdu divně.

Nevím, co mě děsí víc, jestli představa toho jak si to Justin právě teď s někým užívá a já nemůžu udělat vůbec nic, abych tomu zabránil, protože žárlivost přece není moje druhé jméno, takže se s tím prostě můžu leda tak smířit a když tak ho jen pokárat za to, že jde pozdě anebo mám hrůzu z toho, že to není jen jednorázové a Justin má zase někoho bokem jako tenkrát toho nechutného houslistu, který mě o něho připravil a já pak málem zešílel! Dělal jsem vše pro to, aby se vrátil a nakonec mi ten pitomec tak krásně nahrál do karet - Byl Justinovi nevěrný a ten se ke mně hned vrátil, bylo to jako by jedna moje část byla dlouho pryč a s jeho návratem se vrátila, tehdy jsem se zase cítil úplný a nechtěl jsem, aby se to ještě někdy opakovalo, ale kde teď sakra je?! No jo, strach je hrozná svině!
Až přijde domů, budu dělat jako že nic a třeba mi sám řekne, kde se celou dobu nacházel nebo spíš s kým píchal a já si sám pro sebe zakleju a na něho se budu usmívat a řeknu, že mě nezajímají jeho mimoškolní aktivity, ať si to dělá, s kým chce a kde chce, jen ať laskavě příště přijde včas! Dobře to mu budu svým způsobem lhát, protože mi vůbec není jedno, že si šuká, s kým chce, i když já mám co povídat, ale budu muset zatnout zuby a chovat se jako obvykle!
Tak tohle už se mi kurevsky nelíbí, je po osmé ráno a já se teď vzbudil... Sám! Justin není nikde k nalezení, ani menší náznak, že by se tu na pár minut stavil pro věci, než půjde na svou obvyklou šichtu do jídelny, prostě nic a mě to přestává bavit! To si jako zamane, že dnes nemá náladu přijít domů a zůstane si, kdo ví kde a ani o sobě nedá vědět?! Třeba takové "Ahoj Briane, žiju, neměj strach, přijdu brzy." Něco takového by mi bohatě stačilo, jen abych se ujistil, že jeho mrtvolu právě neožírá lesní zvěř anebo se nenachází někde v příkopu! Přísahám bohu, že až se mi dostane pod ruku, tak ho jí uškrtím!
Bylo načase, abych se vydal do Kinneticu, ale copak jsem mohl takhle odejít, když jsem ani nevěděl kde je Justin? Popravdě už jsem se začínal bát, že se mu opravdu něco stalo, je totiž divný, že o sobě ani nedá vědět, i když je pravda, že má občas takové období, kdy chce být sám, takže to tentokrát snad bude stejné, jen doufám, že se co nejdřív někde objeví!

Ted: "Ahoj Briane."
B: "Ahoj Theodhore, máš pro mě ty papíry?"
Ted: "Jo, máš je v kanceláři na stole."
B: "Děkuju."
Ted: "Není zač."
B: "A ještě bych prosil kafe, hodně silný."
Ted: "Tady měl někdo bouřlivou noc."
B: "To bych ani neřekl."
Ted: "Copak? Justin se ti nevěnoval podle tvých potřeb?"
B: "Spíš se mi nevěnoval vůbec... Nedorazil domů."
Ted: "Aha a kde je?"
B: "To kdybych věděl."
Ted: "Ty jako nevíš kde je?"
B: "Nejsem jeho máma, může si dělat, co chce."
Ted: "Takže tě vůbec netrápí, kde se nachází tvůj přítel?"
B: "Theodhore, kafe!"
Ted: "Tvrdohlavý jako obvykle... Hned to bude, šéfe!"
B: "Buď tak laskav!"

Jasně, že mě to trápí, opravdu by mě zajímalo, kde se to moje blonďaté štěně právě teď nachází, ale opravdu se nepotřebuju zpovídat právě Tedovi, který by to bez váhání vytroubil do světa a nakonec by to skončilo u šílené Debbie, která by mě hned bombardovala otázkami...A možná, že nejen těmi!

Ted: "Tady to je."
B: "Díky."
Ted: "A měl bys..."
B: "Díky Theodhore!"
Ted: "Fajn, ale měl bys to zjistit."
B: "Až bude chtít tak se sám ukáže a teď už mi dej pokoj."
Ted: "Dobře, já jdu."

To jsem vážně potřeboval, aby mě Theodhor ještě víc znervózňoval a dělal z toho detektivku, Justin se určitě někde zasekl anebo už je třeba dávno v jídelně, akorát si prostě domů nepřišel pro věci, takže se tam večer stavím a určitě ho tam najdu, přinejmenším aspoň bude něco vědět Debbie, ta mu totiž nejspíš do zadku zabudovala sledovací zařízení!

B: "Synthio!"
Synthia: "Copak Briane?"
B: "Mohla bys ofotit tyhle papíry?"
Synthia: "Nemáš na práci důležitější věci?"
B: "Co máš na mysli?"
Synthia: "Třeba hledat svýho přítele."

Vždyť to říkám, Theodhor je jak chodící rozhlas a to jsem mu ani skoro nic neřekl a už to snad ví celá firma! Jestli já ho jednou nezabiju tak fakt nevím!

B: "Myslím, že by tě měly spíš zajímat tyhle papíry, buď tak hodná."
Synthia: "To je ti to opravdu jedno?"
B: "Ty papíry."
Synthia: "Briane, ty si vůl."
B: "Jo, tak to už vím dávno, nijak si mě neurazila."
Synthia: "Co když se mu něco stalo?"
B: "Prosím tě on má jen smysl pro dramatičnost."
Synthia: "A co když jo?"
B: "Já si snad za tebe najdu náhradu, němou náhradu, která bude vykonávat svou práci místo toho aby mě otravovala."
Synthia: "Ty si opravdu na zabití... Dej mi ty papíry!"

Sledoval jsem zpovzdálí, jak směřuje k Tedovi a následně si s ním začala špitat, bylo mi úplně jasné, o čem si ti dva povídají, ale vyhodit je nemůžu... Bohužel je potřebuju! Vlastně bych je ani nevyhodil, i když mi lezou na nervy tak je mám stejně rád, jen do očí bych jim to opravdu nikdy neřekl!
Ale povedlo se jim mi nasadit brouka do hlavy, co když se mu fakt něco stalo? Určitě ne! Je to prostě Justin a ten tohle... Vlastně ne, on tohle nedělá, když zmizí tak většinou po hádce se mnou a pokud jsem nebyl v lihu tak si opravdu nepamatuju nic, čím bych ho naštval, v tomhle bude něco jiného, ale co? Večer prostě zajdu do jídelny omrknout situaci a trošku, ale hlavně nenápadně se poptat!

Ted: "Tak co? Už jsi vychladl?"
B: "Já potřeboval vychladnout?"
Ted: "No, zajímalo by mě, co hodláš dělat?"
B: "Vůbec nic."
Ted: "Briane, předstírej si, jak chceš, ale já vím, že o něj máš strach."
B: "Nemáš ty něco společného s tajemnou Marylin?"
Ted: "Vtipnej jako obvykle."
B: "Děkuju."
Ted: "Ale víš, kdy býváš nejvtipnější?"
B: "Ne, povídej."
Ted: "Když se bojíš o Justina, o váš vztah."
B: "My máme vztah?"
Ted: "Vy tomu možná říkáte úmluva, ale všichni moc dobře vědí, že nejde jen o ní, že jste spolu protože se milujete."
B: "Tede, ty máš dneska svůj den ne?"
Ted: "Nehodlám se tu s tebou dohadovat..."
B: "Buď tak hodnej."
Ted: "Ale alespoň zkus zjistit kde je, ne jen kvůli sobě, ale i kvůli ostatním."
B: "Tede, vrať se do práce, pokud nějakou chceš mít."
Ted: "Výhružky, výhružky..."
B: "Tede!"
Ted: "Vždyť už jdu."

Myslel jsem, že přeskočím stůl a vlastnoručně ho zabiju, ale věděl jsem, že to nedělá proto, že by mě chtěl naštvat, ale proto, že se o Justina bojí, tohle mu totiž není podobné, aby jen tak beze stopy zmizel a nikomu nic neřekl, ale hrozně mě vytáčí, když mi to Ted pořád připomíná, já se snažím nepanikařit a on mi to vůbec neulehčuje a naopak mě utvrzuje v mé myšlence, že Justinovi se muselo opravdu něco stát!
Bylo načase, abych šel domů, v Kinneticu jsem všechnu práci dokončil, takže už mě nic nedrželo, ale místo abych se vydal domů, tak mé kroky směřovaly rovnou do jídelny. Když jsem vstoupil, čekal jsem, že ho někde zahlédnu smějícího se na zákazníky nebo alespoň zaslechnu jeho smích, který mě vždycky rozzáří, ale tentokrát nic, ani zmínka o tom že by se zde nacházel! Zahlédl jsem Debbie a ta když mě spatřila z nějakého nevysvětlitelného důvodu zbledla až mi naskočila husina, vypadal jako by něco věděla...

B: "Ahoj Debb."
Debbie: "Bri, Briane ahoj."

Dokonce se jí třásl hlas, ale snažila se to držet na uzdě.

B: "Je tu Justin?"
Debbie: "Ne, není, proč?"
B: "Má mít dneska šichtu ne?"
Debbie: "Dneska ne."
B: "Ale vždyť mi to včera říkal."
Debbie: "Asi se spletl."
B: "A nevíš náhodou kde je?"
Debbie: "Netuším."
B: "Tak to nechápu, vůbec nepřišel domů."
Debbie: "Určitě se někde objeví."
B: "To doufám."
Debbie: "Dáš si něco?"
B: "Ne děkuju, ale kdyby si o něm slyšela tak dej prosím vědět."
Debbie: "Samozřejmě, neboj."
B: "Děkuju, ahoj."
Debbie: "A-ahoj."

Tohle se mi vůbec nelíbilo, Debbie jsem takhle v životě neviděl! Byla tak hrozně nervózní a ještě jedna věc mi na ní absolutně neseděla - vůbec jí nezajímalo, kde je Justin! Jindy by na mě útočila otázkami a přikázala mi ať ho jdu hledat, ale tentokrát mi jen řekla, že se určitě objeví... Co to má sakra znamenat?! A kde je ten blonďatý pitomec? Sakra kluku, kde jsi?!
 

16 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Tonicka Tonicka | 13. ledna 2014 v 11:54 | Reagovat

Chudak Brian. Snad se Justonovi nic nestalo . Doufam ze je v poradku .
Moc se mi to libilo. Uz se nemuzu dockat dalsiho dilu protoze nevedet kde je Justin je priserny :-(

2 Janča Janča | Web | 13. ledna 2014 v 12:05 | Reagovat

[1]: Jsem ráda, že se ti to líbilo :-)  :-)   a další díl bude snad co nejdřív ;-)  :-)

3 Jane Jane | E-mail | Web | 13. ledna 2014 v 14:05 | Reagovat

Mám pocit, že Debbie s Justinem něco na Briana upekli... Není totiž úplně normální, když Debbie nešílí z nepřítomnosti jednoho ze svých kluků :-D :-D Takže, Brian asi bude mít pravdu... Jako obvykle :-D
Už se moc těším na pokračování :-D

4 Janča Janča | Web | 13. ledna 2014 v 14:25 | Reagovat

[3]: Není to úplně tak, jak si myslíš, ale nech se překvapit :-D  :-D snad tím nebudeš zklamaná :-D  :-D  :-)

Jsem ráda, že se těšíš :-)  :-)

5 Karin Karin | 10. července 2015 v 22:40 | Reagovat

Doufám že to nebude nic vážné. :-(

6 Janča Janča | Web | 11. července 2015 v 11:57 | Reagovat

[5]: To uvidíš :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama